Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Očima expertů: Jak si má Česká pošta vydělávat na živobytí?

Prodej bankovních produktů a pojistek. Prodej spotřebního zboží, vymáhání pohledávek, Poštovní lékárna… Česká pošta dostane občas sodu, že se věnuje i jinému byznysu než doručování. Nebo spíš za to, jak se mu věnuje. Pošta říká, že by byl hřích nevyužít sítě, kterou má k dispozici, a především – že se jen poštovními službami neuživí. Jak by si na sebe měla vydělávat?

Od loňského prvního ledna přišla Česká pošta o poslední zbytek postupně zmenšovaného monopolu, takzvané poštovní výhrady. Jen pro Českou poštu, tedy ne pro její konkurenci, byly v posledních letech vyhrazeny adresné zásilky do padesáti gramů a do ceny 18 korun, tedy nejběžnější dopisy a pohlednice. A účty, výpisy, úřední korespondence… Přes rok a půl tedy Česká pošta doručuje v plně konkurenčním prostředí. Zároveň ale pošta zajišťuje takzvanou univerzální poštovní službu, což znamená, že má povinnost doručovat prakticky po celém území republiky, v určeném čase a kvalitě a ceně, a udržovat síť poboček a poštovních schránek.

Těsně před koncem poštovního monopolu byl přijat zákon, který říká, že konkurence státního podniku musí na provozování univerzální služby přispět. K tomu účelu má být zřízený speciální kompenzační fond. Zákon ovšem neupřesňuje, jak fond bude fungovat a především: kolik z něj pošta bude dostávat. Na začátku září předložila Česká pošta svému regulátorovi, Českému telekomunikačnímu úřadu, své vyčíslení ztrát, které jí provozování univerzální služby způsobuje. Byl z toho velký poprask, protože si řekla o dvě miliardy korun. Konkurenční firmy se pochopitelně shodly na tom, že kdyby se měly na takovou sumu skládat, položilo by je to. Nyní je na tahu Český telekomunikační úřad, který poví, nakolik jsou požadavky České pošty oprávněné.

Rok bez monopolu

K prvnímu lednu 2013, po několika odkladech, skončila postupná liberalizace českého poštovního trhu. Česká pošta přišla o zbytek monopolu v doručování listovních zásilek. Co o tomto roce říká výroční zpráva státního podniku?

  • i v roce 2013 je Česká pošta v černých číslech se ziskem 220 milionů korun (o 41,7 milionu méně oproti roku 2012)
  • výrazně klesají tržby za složenky (-108 milionů), z obstaravatelské činnosti (-93 milionů, zejména kvůli omezení penzijního připojištění)
  • rostou tržby z distribuce novin a časopisů a z mezinárodního doručování balíků
  • zásadně klesly tržby za provoz datových schránek, stát platil v roce 2013 za svou elektronickou korespondenci méně – o 154 milionů
  • zisku se podařilo dosáhnout díky razantním úsporám

Pošťáci jedou v lecčem

Pošta ale není jen doručovatel zásilek, zabývá se peněžními službami (k jejím produktům patří například stále oblíbené SIPO, Sdružené inkaso plateb obyvatelstva), pro obchodní partnery zprostředkovává finanční služby a prodej finančních produktů ČSOB, respektive Poštovní spořitelna), prodej pojištění (Česká pojišťovna), stavebka (Českomoravská stavební spořitelna, Raiffeisen stavební spořitelna) a další. Přímo na pobočkách pak prodávala spotřební zboží všeho druhu.

Značný význam má pro poštu také její „elektronická divize“ – zprostředkovává elektronické podpisy a elektronická časová razítka, pro stát spravuje systém datových schránek a systém pro zadávání veřejných zakázek.

Řada nápadů České pošty, jak si na sebe vydělat, ale budí rozpaky: sem patří třeba v létě probíraný nápad na Poštovní lékárnu nebo nákup sekuriťácké firmy ABAS. Spekuluje se rovněž, jak (ne)výhodné jsou vlastně dlouhodobé smlouvy s aliančními partnery pošty, především s ČSOB.

A rozpaky, ne-li posměch, pak přinášejí také některé nápady státu, jak by se poštovní síť dala využít, sem bychom bezpochyby mohli zařadit například DONEZ – Docházku nezaměstnaných, povinné hlášení nezaměstnaných na poštovních pobočkách, aby se předcházelo jejich černému zaměstnávání. Nebo třeba DINO, Dluhové inkaso obyvatelstva, upomínání dlužníků.

Co si tedy myslí respondenti dnešní ankety: Snažili jsme se tentokrát zařadit pokud možno více úspěšných podnikatelů, kteří by snad mohli posoudit životnost nejrůznějších projektů na poštovní nepoštovní zisky a odhadnout jejich výnosnost.

Jak si má Česká pošta vydělávat na provoz? Má vůbec dělat něco jiného než poštovní služby? A má být zisk podmínkou, bez které Česká pošta nemá existovat?

Vít Samek

místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů

Vít Samek
+7
+
-

Česká pošta by se měla věnovat i jiným činnostem než listovním službám. Podporuji opatření vlády nerušit pobočky České pošty v malých obcích. Často je to jediné „kontaktní místo“ pro obyvatele těchto obcí, dostupné i osobám s určitými zdravotními omezeními, popřípadě starým lidem. Proto považuji za nanejvýš potřebné využít tuto pobočkovou síť k poskytování nejširšího okruhu služeb, které je schopna svými kvalifikovanými zaměstnanci zabezpečit.

Tomáš Čupr

podnikatel, zakladatel portálů Slevomat.cz a DámeJídlo.cz

Tomáš Čupr
+7
+
-

Ať si Česká pošta dělá, co chce, pokud nemá monopol na listovní zásilky a já tam nemusím chodit. Doplňkový prodej by mi dokonce ani nevadil, kdyby Česká pošta zákazníkům poskytovala dobrou službu. Ale v momentě, kdy pokaždé, když jdu na pobočku, počítám s třicetiminutovou frontou a musím čelit unuděným pohledům tamních zaměstnanců, tak mi prodej hypotéky člověkem, který o finančních produktech zhola nic neví, radost neudělá. Kdyby to byla standardní firma v konkurenčním prostředí, reguloval by její chování a kvalitu trh.

Aleš Michl

ekonom, analytik Raiffeisenbank a poradce ministra financí

Aleš Michl
+9
+
-

Zprivatizovat – a ať to za nás vymyslí nový vlastník za svoje prachy. 

Tomio Okamura

politik a podnikatel

Tomio Okamura
+10
+
-

Pošta by mohla znovu začít podnikat v telekomunikacích, které jsou byznysem století a hlavně strategickým odvětvím. Vezměte si, že například v případě války neexistuje státní kanál pro telefonování či internet. Proto navrhujeme, aby stát prostřednictvím České posty pokryl Česko vysokorychlostní wi-fi sítí, přes kterou by zdarma komunikovala veřejná správa, ale třeba i občané. Úspory by byly okamžitě – miliardy, co jdou do kapes zahraničním firmám, by zůstaly doma a navíc každý si jistě umí spočítat, kolik by ušetřil jen na telefonu a internetu.

Martin Kasa

podnikatel a investor, zakladatel e-shopu Kasa.cz a portálu Pilulka.cz

Martin Kasa
+7
+
-

Pokud majoritní vlastník, tedy stát, trvá na nerentabilitě služeb České pošty – držení neefektivních poboček a podobně, neměl by v druhé větě říkat, že chce, aby prosperovala s pozitivním výsledkem. Rozhodně by se pošta jako „statní podnik“ neměla pouštět do oborů, kde fungují konkurenční a soukromé společnosti za tržních pravidel. Naopak by měla zajišťovat případně nerentabilní a dotované služby pro zajištění fungovaní státu. I zde je však diskutabilní, jestli je to vůbec nutné. Nápady jako prodej cigaret a jiného sortimentu pak nelze nazvat jinak než zoufalým a hloupým krokem.

Petr Mach

politik a ekonom

Petr Mach
+7
+
-

Česká pošta by si měla na svůj provoz vydělávat svojí hlavní činností – doručováním dopisů, peněz a balíčků. Tuto činnost by ale měla provozovat ve férové konkurenci s ostatními doručovacími společnostmi, aby kvalita a cena služeb pro zákazníky byly co nejlepší. Pokud Česká pošta neobstojí a bude ve ztrátě, nemá právo na existenci a její místo rychle a rádi zastoupí jiní. Balíčky, peníze i noviny dokáže doručovat mnoho firem a jistě by to dokázaly i v případě klasických dopisů. Ať si pošta klidně vydělává doplňkovým prodejem, nesmí to ale být na úkor hlavní činnosti. Je špatné, pokud si pošta udržuje v některých oblastech (doručování dopisů) faktický monopol a lidé pak u přepážek čekají dlouho na dopis kvůli tomu, že pošta prodává jiné věci.

Jaroslav Šura

investor a podnikatel

Jaroslav Šura
+9
+
-

Českou poštu bych nekritizoval, ale privatizoval. Jestli zůstane státním podnikem, ať raději dělá pouze klasické poštovní, jasně definované produkty a služby. Management tak nebude sváděn k nepravostem a k přilepšování svého rodinného rozpočtu. V případě privatizace by bylo škoda nevyužít rozsáhlou síť pošt. Systémově se mi líbí zejména finanční služby, o které by soutěžily banky a pojišťovny, případně další služby pro obyvatele, jako jsou lékárna nebo trafika. Myslím si ale, že v případě vhodných prostor je lepší pronájem, než aby tyto služby provozovala pošta.

Lukáš Kovanda

hlavní ekonom Roklen24.cz

Lukáš Kovanda
+10
+
-

Anketa

Kdo to řekl dobře?

Česká pošta by nejprve měla zeštíhlit a učinit svůj provoz hospodárnějším a teprve poté případně zvažovat další činnosti. Uvažme, že zatímco rakouská pošta má pouze pět set vlastních poboček, Česká pošta přes tři tisíce. Nevšiml jsem si přitom žádné zásadnější kritiky rakouské pošty. Z vyhlášky Českého telekomunikačního úřadu plyne, že počet poboček pošty nesmí klesnout pod nějakých 2100 poboček. Takže prostor ke snižování počtu poboček a tedy i nákladů tu zjevně existuje. Poštovní služby lze mnohdy navíc například motorizovat, takže v odlehlých místech na venkově může fungovat pojízdná pošta, která za den obslouží více obcí. Na podobném principu fungovaly pojízdné prodejny potravin už za socialismu. Není nutné, abychom měli nejhustší nebo druhou nejhustší síť poštovních poboček v Evropě.

Dalším nerozumem je třeba to, aby měla pošta svoji vlastní banku (jednalo by se tedy o banku státní), jak se v poslední době často spekuluje. Někteří zastánci zřízení banky v rukou České pošty uvádějí, že smlouva s ČSOB z roku 2005, na jejímž základě funguje Poštovní spořitelna, je pro Českou poštu nevýhodná. Nemělo by to však být bráno jako důvod k založení poštovní banky. Ať si pošta vybere v transparentním výběrovém řízení nového partnera, s nímž bude spolupracovat po roce 2017, kdy vyprší platnost smlouvy s ČSOB. Pokud je stávající smlouva opravdu tak nevýhodná, jistě se najde zavedený bankovní subjekt, který bude ochoten s poštou spolupracovat za pro ni příznivějších podmínek. Údajná nevýhodnost smlouvy s ČSOB by neměla sloužit jako záminka zřízení státní banky v rukou takového molochu, jakým Česká pošta je. 

Gabriel Pleska

Gabriel Pleska

Vystudoval český jazyk a literaturu. Pracoval v literárním časopise a na tiskovém oddělení České pošty, později na volné noze jako korektor a editor. Píše recenze na knížky pro děti a texty pro svoji rockovou skupinu. Více o autorovi.

Ondřej Tůma

Ondřej Tůma

Vystudoval žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Studoval také na Fakultě humanitních studií v Praze a na Goethe-Universität ve Frankfurtu nad Mohanem. Má za sebou stáže v Českém rozhlase a Lidových novinách.... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 4 komentáře v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK