Střízlivě o Amazonu, externalitách a vlastnictví

| 6. 3. 2014

Podle Michala Kašpárka odvádějí lokální politici dobrou práci, když kladou nemalé nároky na potenciální investory, jako je Amazon. Například výstavba a provoz logistického centra, jako má být to jeho, totiž přinese negativní externality. Nabízím odlišný přístup – takový, který staví na respektu k soukromému vlastnictví a historických zkušenostech.

Střízlivě o Amazonu, externalitách a vlastnictví

Komentář Michala Kašpárka najdete na Finmagu zde: Střízlivě o Amazonu

Americká firma Amazon zvažuje výstavbu několika skladů na území České republiky. Jelikož se jedná o velkého investora, zavětřili politici příležitost a snaží se z ní vytěžit maximum – jak v očích voličů, tak do veřejné kasy. V případě plánovaného skladu v Dobrovízi u Prahy tak má Amazon prostřednictvím developera Panattoni mimo jiné zaplatit výstavbu a provoz čističky vod a dostavit dopravní obchvat. I přes souhlas investora s tímto „všimným“ ale stále není realizace projektu jistá, jelikož proti rozhodnutí o umístění stavby se odvolává místní občanské sdružení. Vzhledem k tomu, že pro plánovaný obchvat můžou obecní politici sáhnout k vyvlastnění soukromých pozemků, je odmítavý postoj občanů pochopitelný.

„Třicetiletý Bezos v roce 1994 objevil neorané pole zvíci kontinentu: ‚Objednal si výtisk Snů robotů Isaaca Asimova z knihkupectví Future Fantasy v kalifornském Palo Altu. Knížka stála 6,04 dolaru. Když za dva týdny přišla, Ardai roztrhnul lepenkový obal a ukázal ji Bezosovi. Cestou se poničila. Nikdo zatím nepřišel na to, jak správně prodávat knížky po internetu, a Bezos to bral jako obrovskou nevyužitou příležitost.‘ Uspěl.“

Vláda politiků

Michal Kašpárek k obdobným požadavkům vůči investorům píše: „jde o daň za život v demokratickém, ne korporativistickém státě, který hájí zájmy univerzální, ne partikulární“.

Jsou ovšem politické požadavky, kladené na bedra investorů, skutečně projevem hájení univerzálních zájmů, nebo se jedná spíš o arbitrární intervenci podle toho, kolik se dá z konkrétní situace vytěžit? Dokladem snahy o nahnání politických bodů je například zvláštní bod v dané smlouvě pod číslem 3.11 – Amazon se zavazuje nezřídit ani nepodpořit zřízení vzniku ubytovny v oblasti do 15 km od obce Dobrovíz. Jaké měřítko má demokratický politik k dispozici, aby zajistil, že svou intervencí nikoho nepoškodí ani neposkytne nepřiměřenou výhodu? Vlastnická práva ignoruje; namísto objektivních cenových signálů tak má k dispozici pouze subjektivní názory.

Kašpárkovo podání navíc vyznívá tak, jako kdyby byly pouze dvě alternativy – demokratický, nebo korporativistický stát. Nejsou však obě varianty založeny na systematickém porušování vlastnických práv? Kde korporativismus nadržuje firmám a narušuje vlastnická práva všech ostatních, tam demokracie narušuje vlastnická práva firem a nadržuje všem ostatním (i když je nutné zmínit, že v uvedeném případě budou možná formou vyvlastnění pozemků narušena i práva ostatních). Oba dva politické systémy jsou v principu shodné, liší se pouze upřednostněnou zájmovou skupinou.

STÁT SE O VÁS NEPOSTARÁ. MY ANO…

Čím dříve začnete spořit na stáří, tím lépe se budete mít.

V Ušetři.peníze.cz dokážeme mnohem víc. Přesvědčte se sami.

Vláda zákona

Opakem vlády politiků s pravomocí klást investorům arbitrární podmínky, je vláda zákona, kdy pro všechny bez rozdílu platí stejné pravidlo: narušení cizího vlastnictví či života bez jeho souhlasu je protiprávní. V souladu s tímto přístupem je, že majitel může se svým pozemkem nakládat zcela libovolně, pokud tím nenarušuje vlastnická práva třetích stran.

V rámci vlády zákona by tedy investor mohl na soukromém pozemku postavit sklad bez jakýchkoli předběžných nároků třetích stran (za předpokladu, že s pozemkem není spojeno věcné břemeno). Současně by ovšem musel počítat s tím, že v případě prokazatelného narušení vlastnických práv třetích stran by nesl plnou odpovědnost. Negativní externality jako znečištění nebo hluk nejsou totiž ničím jiným, než porušením vlastnických práv.

Pro inspiraci, jak takové konflikty v rámci vlády zákona mohou být řešeny, se můžeme podívat do minulosti anglosaských zemí s tradicí zvykového práva (common law). Ve sporech řešených podle zvykového práva byly negativní externality posuzovány jako nepovolený vstup na pozemek (trespassing) nebo nepřípustné obtěžování (nuisance).

V případě Whalen v. Union Bag & Paper Co. ze Spojených států roku 1913, při kterém nově postavená papírna znečišťovala vodu v řece, kterou využíval nedaleký farmář, tak například soud přiznal farmářovi peněžní odškodnění a nařídil papírně zamezit dalšímu znečišťování, nebo ukončit provoz. Soudce tehdy na odvolání papírny argumentoval následovně:

Ačkoli škoda způsobená žalobci může být ve srovnání s výdaji žalovaného na splnění podmínek pokračování provozu nepatrná, není to postačujícím důvodem k odmítnutí vydat soudní příkaz. Ani soudy soudící podle zásad obecné spravedlnosti, ani právní předpisy se nemohou řídit takovým pravidlem, neboť dovedeno do svých logických důsledků zbavuje v právních sporech chudé jejich majetečku a dává ho těm už tak dost bohatým.

Obdobný spor, tentokrát mezi farmáři a hutí, z roku 1931, řešil znečištění ovzduší, následkem kterého byla poškozena farmářova úroda. Soud přiznal odškodnění farmáři, přičemž argumentoval, že skutečnost, že ke znečištění došlo

v důsledku zcela zákonného podnikání, provozovaného obecně schvalovaným způsobem, nerozhoduje. Vlastníci půdy byli zbaveni zákonného práva farmařit neobtěžováni jedovatým dýmem bez ohledu na to, že emise jsou průvodním jevem daného typu výroby.

(oba citované případy viz publikace Jak common law chrání životní prostředí)

Obdobným způsobem byly ve Spojených státech řešeny spory ohledně negativních externalit až do roku 1970, kdy vznikla federální Agentura pro ochranu životního prostředí. Ta ovšem, jak tomu u velkých byrokratických organizací bývá, jedná často s menší flexibilitou a pod větším lobbistickým tlakem silných zájmových skupin.

Anketa

Mají obecní politici klást velkým investorům zvláštní podmínky?

Presumpce investorovy viny

V prostředí zvykového práva, kde byly chráněny zájmy i těch nejmenších vlastníků, si tak případný znečišťovatel musel dát veliký pozor na dopady svých aktivit. Zároveň však mohl případné spory dopředu předvídat a sám posoudit, jakým způsobem jim nejlépe a za co nejmenších nákladů předejít. Tento právní řád se tak značně lišil od dnešního stavu, kdy je k investorovi přistupováno s presumpcí viny, ze které se musí vykoupit příspěvkem do obecní kasy.

Možnou námitkou proti výše uvedenému je, že v současnosti to tak prostě nefunguje – musíme být praktičtí a řešit aktuální problémy v současném prostředí. To je možná pravda, zároveň však nelze opomíjet, že společnost není statická, ale neustále se vyvíjí. Má-li se vyvíjet k větší spravedlnosti a efektivnosti, pak je vhodné zamýšlet se nad řešeními aktuálních problémů nikoli pouze na základě aktuálně platného přístupu, ale i na základě přístupu, který je v souladu s kýženou spravedlností a efektivností.

Autor je zakladatel a místopředseda občanského sdružení Ludwig von Mises Institut.

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Daniel | 11. 3. 2014 09:53

Běžný soukromý podnikatel se nezabývá politickou filosofií a politickou ekonomií, ale tím jak vydělat peníze. Jeho životní postoje jsou determinovány jeho postavením - pokud je napojený na stát (nejen přes státní zakázky, ale třeba přes celní nebo netarifní ochranu či jinou regulaci), má samozřejmě stát rád, jako kdokoliv, kdo ze státu tahá peníze. Podnikatel, který od státu nemá nic, většinou chce nízké daně, a aby si ho stát nevšímal (což je stěží etatistický postoj).
Klasických businessmanů ubývá a jsou nahrazováni babišmany. Za chvíli žádného businessmana, který by byl pro volný trh nenajdete, prostě protože nebude existovat businessman nenapojený na stát.
Vědci jsou většinou zaměstnanci státu a jeho odnoží. Studenti jsou po léta vystaveni propagandě zaměstnanců států - čím delší čas strávený ve vzdělávacím systému, tím větší šance, že bude vykován socialista.
A běžný volič? Ten nerorezná rozdíl mezi libertariánem a pastafariánem. V televizi mu řekli, že bez veřejných služeb by se svět zhroutil, a tak tomu věří.
Debaty na toto téma není obyčejný člověk ani schopen, protože obyčejný člověk nikdy nečetl Keynese či Misese nebo Rothbarda. Obyčejný člověk podléhá pověrám, které popsal Frederic Bastiat. Tahle debata je možná na úrovni úzké vrstvy intelektuálů - to je relevantní statistická základna. A drtivá většina intelektuálů je placená státem a jeho odnožemi.

+1
+
-

Další příspěvky v diskuzi (36 komentářů)

Ondřej Palkovský | 7. 3. 2014 07:04

Slyšel jsem v této souvislosti docela zajímavou interpretaci Coasova teorému: pokud jsou transakční náklady rozumně nízké, pak vzhledem k tomu, že je jedno, jakým způsobem soud rozhodne - trh stejně zajistí, že bude výsledná situace ekonomicky efektivní - pak soud nemusí ve svém rozhodování uvažovat ekonomickou efektivnost. Jinak řečeno - může se rozhodovat tak, aby výsledek byl spravedlivý, nikoliv ekonomicky efektivní.
Takže pokud se chceme někam posouvat, pak třeba tak, že budeme snižovat transakční náklady a netlačit soudy, aby braly v úvahu ekonomickou stránku věci.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tom Novak | 7. 3. 2014 21:26
reakce na Ondřej Palkovský | 7. 3. 2014 07:04

Velmi dobře, souhlasím, leč bohužel se obávám, že spravedlnost je to poslední co by dnešní soudy zajímalo. Navíc snižování transakčních nákladů je z hlediska povahy systému kontraproduktivní. V souvislosti s tím jsem si také vzpomněl na jednu písničku:

„Když strach máš, že se nenajíš, jak osel hlavou kývej a jestli něčí chleba jíš, pak jeho píseň zpívej,..“

nebo také

„..měj na paměti zásadu, že lží se úspěch získá, znej kterak bodnout zezadu a tanči, jak se píská...“

Vlastně celá písnička do posledního písmenka je jak se říká nadčasová.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Sverre Sigurdsson | 6. 3. 2014 23:55

Přijde mi fascinující, jak čeští apologeti rakouské školy dokáží naroubovat svou teorii za účelem kritiky státu na jakýkoliv problém se závěrem "stát je fuj". Pořád na jedno brdo. Zahraniční investice tady, nebo internetová bublina v minulém článku... jako kolovrátek.

Přičemž zrovna v tomto případě by se zdálo, že politikové plní dobře svou roli - v podstatě snižují dopad negativních externalit na občana, což je jejich úkol, protože přenos zastoupení je to v totmo případě evidentně levnější a ekonomicky efektivnější, než se soudit o imaginární porušení vlastnických práv jako jednotlivec proti korporaci. Jako by jednotlivci neměli nic lepšího na práci, když to mohou přehodit na své volené zástupce.

Chápu, že rakouská škola negativní externality neuznává, ale to je v ekonomii jediná. Ta škola se od Rothbarda nikam neposunula. Na Finmagu je spoustu dobrých článků... až na tyto.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 9. 3. 2014 18:38
reakce na Sverre Sigurdsson | 6. 3. 2014 23:55

"Stát je fuj" obecně proto, že to je teritoriální monopol na porušování vlastnických práv. Osobuje si "právo" dělat věci, které by v případě kterékoli jiné organizace byly správně považované za kriminální.
Koná tak i vůči subjektům, které mu k tomu nedaly mandát a právo. Přesto i za komunismu či nacismu byli lidé, kteří paušální odsuzování internacionálně čí národně socialistického státu nepřipouštěli a poukazovali na to, že přeci vše není černobílé, udělaly se sice chyby, ale pozitiva převažují, atd... A v demokratickém socialismu o takové lidi, zastánce mainstreamového etatismu, dirigismu a intervencionismu, také nouzi nemáme.


Pokud považujete konání politiků za efektivní a správné, je to samozřejmě váš legitimní názor - ovšem jen dokud nezačnete trvat na tom, že tomu konání politiků se musí podřídit i ti, kteří váš názor nesdílejí. Pokuste se pochopit, že zde jsou jedinci, kteří na politiky žádná svá práva a kompetence nedelegovali a tudíž jim zůstala a politici jimi po právu nedisponují. Dále se pokuste pochopit, že i když vy se rozhodnete na politiky nějaká svá práva delegovat, tak logicky můžete delegovat jen ta, co máte a nemůžete na ně delegovat ta práva, která sám nemáte (např. sebrat někomu cizímu půl platu, či někomu zakazovat otevřít jeho obchod v neděli).
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Sverre Sigurdsson | 10. 3. 2014 00:07
reakce na Jan Altman | 9. 3. 2014 18:38

Godwinův zákon se zde uplatnil celkem rychle.

A jinak...

- Pokuste se pochopit, že zde jsou jedinci, kteří na politiky žádná svá práva a kompetence nedelegovali

Já to plně chápu....

- tudíž jim zůstala a politici jimi po právu nedisponují.

...jenomže tato implikace naplatí a z výše uvedeného ani nevyplývá.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 11. 3. 2014 18:44
reakce na Sverre Sigurdsson | 10. 3. 2014 00:07

Ovšem pokud si někdo vezme něčí práva (či majetek) proti jeho vůli, násilím, pak můžete odkazovat na ten "zákon" netových diskusí jak chcete, ale to srovnání zkrátka sedí.
Pokud někomu berete jeho práva a majetek proti jeho vůli a násilím (či pohrůžkou násilí), jedná se o bezpráví a nesvobodu. A srovnání s reálným či národním socialismem je zcela na místě a k diskusi je pouze posouzení míry zločinnosti daných režimů.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tom Novak | 7. 3. 2014 15:38
reakce na Sverre Sigurdsson | 6. 3. 2014 23:55

Citace - Sverre Sigurdsson / 06.03.2014 23:55

..politikové plní dobře svou roli - v podstatě snižují dopad negativních externalit na občana, což je jejich úkol, protože přenos zastoupení je to v totmo případě evidentně levnější a ekonomicky efektivnější, než se soudit o imaginární porušení vlastnických práv jako jednotlivec proti korporaci..

Já bych byl pro znovu legalizovat otroctví, snížila by se přelidněnost v rozvojových zemích, klesla nezaměstnanost a využívala by se „efektivní a levná“ pracovní síla. Co vy na to?

„Chápu, že rakouská škola negativní externality neuznává, ale to je v ekonomii jediná.“

To jste velmi pravděpodobně studoval špatně, asi tak jako kdyby jste ze studia lingvistiky chtěl odvodit diferenciální rovnici druhého řádu pro trajektorii vrhu. Rakouská škola vyřeší vše, lépe řečeno to co jsou lidé schopni sami vyřešit nic víc a nic míň. Pokud sám nejste schopen posoudit, kdy se lidská společnost vyvíjí a kdy ne, je samotné Vaše studium k ničemu. Motorem vývoje technologického pokroku společnosti byly vždy jen dvě věci, nebo jejich kombinace. Buď dobrovolná spolupráce a nebo boj o přežití. Nikde nevidím žádný stát nebo politiky, to je zajímavé.. Samozřejmě ti poslední jmenovaní, budou o přežití bojovat do posledního dechu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Sverre Sigurdsson | 7. 3. 2014 20:31
reakce na Tom Novak | 7. 3. 2014 15:38

(...) „efektivní a levná“ pracovní síla. Co vy na to?
- Co já na to? Já nic na to, protože je to blábol, který se mě snaží dostat do pozice etatisty a obhájce otroctví.

To jste velmi pravděpodobně studoval špatně
- Vzhledem k tomu že, soukromé tržní subjekty platí za mé schopnosti získané vzděláním silně nadprůměrně, neřekl bych, že to s mým studiem bylo tak marné.
Ok, přesněji (zjednodušeně pro diskuzi) - rakouská škola chápe externality pouze jako nedostatečné vymáhání vlastnických práv a tedy "kdyby fungovalo soudnictví jako v pár případech v USA před 100 lety", bylo by všechno krásné (a bez externalit). Jenomže ve většině vyspělého světa prostě politická zastupitelnost se všemi nedostatky místo těchto výjimečných případů nějak funguje, a zrovna v tomto případě se zdá, že zafungovala dobře.

Rakouská škola vyřeší vše, lépe řečeno (...)
- Nu, co na to říct :)) Jen škoda, že jí v současném akademickém i praktickém světě většina lidí ignoruje.


Motorem vývoje technologického pokroku (...) Nikde nevidím žádný stát nebo politiky, to je zajímavé
- proč hledáte politiky, když Vás zajímá technologický pokrok, to opravdu nevím.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tom Novak | 9. 3. 2014 20:57
reakce na Sverre Sigurdsson | 7. 3. 2014 20:31

„- Co já na to? Já nic.. „
Jistě že nic, protože buď nevíte o čem mluvíte, nebo omlouváte konání politiku, i kdyby bylo sebeefektivnější, delegováním práva a povinností, kterými dle Vás disponují za lidi, kteří jim je evidentně nedali. Alespoň pokud mluvím za sebe. Takže buď jste etatista na druhou a nebo mi obratem laskavě pošlete rodný list + další dva doklady a já si na Vás vezmu hypotéku, váš souhlas dle Vaši teorie samozřejmě nepotřebuji.
„- Vzhledem k tomu že, soukromé tržní subjekty platí za mé schopnosti.. „
Tak ještě jednou a pomaleji. Nešlo o to co jste vystudoval, i když jsem rád, že jsem se dozvěděl o Vášem platovém hodnocení, které nijak nesouvisí s článkem. Vyjadřujete se k něčemu o čem pramálo víte. Rakouská škola řeší vše potřebné. A nikde se v ní neučí o tom, že by neuznávala přání a touhy jednotlivců. To že zavedete myšlenkový konstrukt „negativní externality“ nic neznamená.
„- proč hledáte politiky, když Vás zajímá.. „
"stát je fuj" a „politikové plní dobře svou roli „ byly Vaše teze, takže asi proto. Je mi jasné, že každý si efektivní fungování politiků představuje jinak. Vůbec nic proti tomu nemám. Budete-li si je platit sám, bude mi to jedno. Pokud ale chcete, abych Vám přispíval na různé „efektivnosti", jak to nazýváte, ať už se jedná o „malou domů“ nebo Brněnský orloj kontroverzního tvaru. Budete muset přijít s lepšími argumenty. Nakonec se ten Váš silně nadprůměrný výdělek bude ještě hodit.

Zbytek velice dobře popsal pan Altman, je zbytečné cokoliv dodávat.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Sverre Sigurdsson | 10. 3. 2014 00:00
reakce na Tom Novak | 9. 3. 2014 20:57

- Rakouská škola řeší vše potřebné

Proč je tedy tato teorie v akademii i praxi naprosto ignorována?

(Zbytek arguměntů je již příliš ad hominem a nebudu na ně reagovat.)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Daniel | 10. 3. 2014 17:05
reakce na Sverre Sigurdsson | 10. 3. 2014 00:00

Pročpak asi tak zaměstnanci státu a jeho odnoží ignorují teorii, která propaguje minimální stát? Toť záhada století!
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Sverre Sigurdsson | 10. 3. 2014 20:07
reakce na Jan Daniel | 10. 3. 2014 17:05

Citace - Jan Daniel / 10.03.2014 17:05

Pročpak asi tak zaměstnanci státu a jeho odnoží ignorují teorii, která propaguje minimální stát? Toť záhada století!


To, že to nezajímá zaměstance státu není nic překvapivého, plně souhlasím. Spíš by mě zajímal Váš názor na to, proč k té teorii mají podobný přístup i čistě soukromí podnikatelé, vědci, studenti, koneckonců i běžní voliči, atp. Možná byste byl překvapen, kolik např. byznysmenů (příjmově nijak nepřisátých na stát) si o tom nemyslí nic moc pozitivního.

A fakt, že se z těchto pozic tepe do, podle mého názoru, funkční akce veřejného sektoru spíše tuto teorii ještě více zesměšňuje.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Daniel | 11. 3. 2014 09:53
reakce na Sverre Sigurdsson | 10. 3. 2014 20:07

Běžný soukromý podnikatel se nezabývá politickou filosofií a politickou ekonomií, ale tím jak vydělat peníze. Jeho životní postoje jsou determinovány jeho postavením - pokud je napojený na stát (nejen přes státní zakázky, ale třeba přes celní nebo netarifní ochranu či jinou regulaci), má samozřejmě stát rád, jako kdokoliv, kdo ze státu tahá peníze. Podnikatel, který od státu nemá nic, většinou chce nízké daně, a aby si ho stát nevšímal (což je stěží etatistický postoj).
Klasických businessmanů ubývá a jsou nahrazováni babišmany. Za chvíli žádného businessmana, který by byl pro volný trh nenajdete, prostě protože nebude existovat businessman nenapojený na stát.
Vědci jsou většinou zaměstnanci státu a jeho odnoží. Studenti jsou po léta vystaveni propagandě zaměstnanců států - čím delší čas strávený ve vzdělávacím systému, tím větší šance, že bude vykován socialista.
A běžný volič? Ten nerorezná rozdíl mezi libertariánem a pastafariánem. V televizi mu řekli, že bez veřejných služeb by se svět zhroutil, a tak tomu věří.
Debaty na toto téma není obyčejný člověk ani schopen, protože obyčejný člověk nikdy nečetl Keynese či Misese nebo Rothbarda. Obyčejný člověk podléhá pověrám, které popsal Frederic Bastiat. Tahle debata je možná na úrovni úzké vrstvy intelektuálů - to je relevantní statistická základna. A drtivá většina intelektuálů je placená státem a jeho odnožemi.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Tětek | 7. 3. 2014 14:02
reakce na Sverre Sigurdsson | 6. 3. 2014 23:55

"Přičemž zrovna v tomto případě by se zdálo, že politikové plní dobře svou roli"
-Vám se to zdá, mě se to nezdá, proto o tom píši.
"přenos zastoupení je to v totmo případě evidentně levnější a ekonomicky efektivnější"
-ve srovnání s čím, když mají politici na zastoupení vynucený monopol?
"Jako by jednotlivci neměli nic lepšího na práci."
-to za všech 10 milionů lidí v této zemi dokážete posoudit, nakolik si cení svého času a ochrany svých práv?
"Chápu, že rakouská škola negativní externality neuznává..."
-článek se točí právě okolo externalit a způsobů jejich řešení...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Sverre Sigurdsson | 7. 3. 2014 20:36
reakce na Josef Tětek | 7. 3. 2014 14:02

ve srovnání s čím, když mají politici na zastoupení vynucený monopol?
- např. ve srovnání s individuální žalobou v horizontu jednoho roku u českého soudu proti Amazonu za sníženou kvalitu života v místě, pokles ceny nemovitosti atp. (a i kdyby se to dalo vyhrát, finanční odškodnění není vše).

to za všech 10 milionů lidí v této zemi dokážete posoudit, nakolik si cení svého času a ochrany svých práv?
- to určitě nedokážu. Ale dokážu se vcítit do obyvatele nějaké menší obce a jeho/její chuti jít do žaloby proti korporaci.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Mark Defloch | 6. 3. 2014 15:43

Hned titulek článku svědčí o aroganci autora. "Střízlivě". Jakoby byl Michal Kašpárek opilý a Josef Tětek měl hned ze startu lepší předpoklady k posouzení situace.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Gabriel Pleska | 6. 3. 2014 18:32
reakce na Mark Defloch | 6. 3. 2014 15:43

Střízlivý není jen opak opilého, ale také „hledící ke skutečnosti, vycházející z ní, věcný“. Tak alespoň praví Slovník spisovného jazyka českého. A ano – platí samozřejmě i to, co říká Michal Jeřábek.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Jeřábek | 6. 3. 2014 16:08
reakce na Mark Defloch | 6. 3. 2014 15:43

Možná byste si měl nejdříve přečíst článek (stačí titulek) M. Kašpárka. http://finmag.penize.cz/ekonomika/281673-strizlive-o-amazonu
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Mark Defloch | 6. 3. 2014 17:04
reakce na Michal Jeřábek | 6. 3. 2014 16:08

trapas...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Honza Moudrý | 6. 3. 2014 10:02

A proč ta obsese s vlastnickými "právy"? Kde jste na to přišel? Jsou i důležitější práva.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Jeřábek | 6. 3. 2014 10:57
reakce na Honza Moudrý | 6. 3. 2014 10:02

Například?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Honza Moudrý | 6. 3. 2014 12:28
reakce na Michal Jeřábek | 6. 3. 2014 10:57

Žádné vás nenapadá? Tak to byste se měl nad sebou asi trochu zamyslet.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Jeřábek | 6. 3. 2014 12:33
reakce na Honza Moudrý | 6. 3. 2014 12:28

To z mojí otázky nijak nevyplývá. Ale takže mi žádné konkrétní příklady nedáte? (Mě by pak také zajímalo, jak tato práva souvisí s obsahem článku.)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 6. 3. 2014 17:59
reakce na Michal Jeřábek | 6. 3. 2014 12:33

Třeba právo na to, aby mi ostatní povinně ze svého zaplatili náklady na studium, plynový kotel a obložení domu polystyrenem.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Daniel | 10. 3. 2014 17:00
reakce na Jan Altman | 6. 3. 2014 17:59

Ano, právo na majetek jiné osoby je v moderní demokracii vždy důležitější, než samotné vlastnické právo. To ví každý správný demokrat. Bez něj by nezískal volební hlasy.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Martin Brezina | 6. 3. 2014 07:58

"Střízlivě", ale zjevně pouze teoreticko-ideologicky vycházíte z premisy, že nic takového jako území státu nebo obce neexistuje, a že existuje pouze soukromé vlastnictví, visící v jakémsi negarantovaném vzduchoprázdnu. Dějiny lidstva ukazují, že to není pravda, nikdy to tak nebylo, a nemyslím, že by se to někdy změnilo. Pokud potřebujete stavět teorie na neexistujících premisách, budete se muset smířit s tím, že vaše teorie budou vždy jen teoriemi.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Piotr Shenkawski | 6. 3. 2014 09:44
reakce na Martin Brezina | 6. 3. 2014 07:58

Vzduchoprazdnem vzdy argumentuji lide, kteri jsou neschopni predstavy cehokoli jineho nez vseobjimajiciho statu.
Zaroven co pisete je totalni blabol,pokud to tak fungovalo drive (ukazano na prikladech v clanku), bylo snad vsude vzduchoprazdno?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 6. 3. 2014 11:34
reakce na Piotr Shenkawski | 6. 3. 2014 09:44

1. Ty příklady jsou naprosto nesystematicky vybrané, nějaké příklady najdete v historii skoro ke všemu.
2. Rád bych viděl, jak by běžný občan argumentoval u soudu proti velké korporaci třeba v případě zdravotních externalit typu rakoviny nebo něčeho podobného.
3. A především, podstatou mého příspěvku bylo něco jiného. Je zde nějaké státy a obce, které si až dosud ve známé historii civilizovaných společností vyhrazovaly právo určovat obecná pravidla toho, co se na jejich území bude dít. Dokud taková praxe nebude zrušena - a k ničemu takovému se neschyluje - je argumentace výlučností a prioritou vlastnických práv mimo mísu. Rétoricko-ideologické cvičení bez reálného smyslu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Jeřábek | 6. 3. 2014 12:03
reakce na Martin Brezina | 6. 3. 2014 11:34

K bodu 3: Opět jako minule zacyklujete celý problém: Pokud se budeme tímto řídit, pak samozřejmě taková praxe zrušena nikdy nebude. Navíc nechápu, proč by ty státy a obce nemohly brát v úvahu vlastnická práva. Je sice fakt, že stát má nakonec poslední slovo, ale opravdu nechápu, proč by argumentace vlastnickými právy měla být mimo mísu. To jako prostě protože existuje stát, tak na vlastnická práva kašleme a můžeme (či dokonce máme) stát nechat dělat, co chce?

A podstatou právního státu je mimochodem ochrana vlastnických práv. Vy tady ale zastáváte nějakou formu totality.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 6. 3. 2014 12:39
reakce na Michal Jeřábek | 6. 3. 2014 12:03

Totalita je vládní režim, ve které existuje jeden subjekt moci, který rozhoduje o všech aspektech společenského života, bez možnosti o tuto moc soutěžit politickou cestou. To se státu ani obcí netýká, tam se o řízení i o formulaci pravidel vede legální soutěž řady subjektů, takže to jste moc netrefil cíl.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Jeřábek | 6. 3. 2014 12:47
reakce na Martin Brezina | 6. 3. 2014 12:39

Cíl jste netrefil vy, když tvrdíte, že argumentace právy v právním státě je mimo mísu. (Což je tvrzení, hraničící s názory "subjektu moci" v totalitním režimu.)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 6. 3. 2014 13:06
reakce na Michal Jeřábek | 6. 3. 2014 12:47

Právní stát je jakási dobová móda vymáhání práv na suverénovi, který ta práva vydal a garantuje.

Je to asi podobné, jako když taťka v rodině nastaví pravidla a dítě se domáhá jejich dodržování v okamžiku, kdy taťka uzná za potřebné učinit něco, co je v rozporu s těmito pravidly, nebo přesněji - stanovit hierarchii pravidel. Je samozřejmě dobré, pokud taťka jím zavedená pravidla dodržuje, ale pokud by si nechal dítětem diktovat, kdy pravidla platí a kdy je potřeba pravidla porušit či změnit, tak by přestal být suverénem.

O což samozřejmě v této debatě (a celé implicitní ideologické pozici) jde. Udělat ze státu bačkoru, která se nechá ovládat silnějšími subjekty. Protože vždy vládne ten silnější. Když to nebude stát, bude to někdo jiný, dostatečně silný. Představa, že někde někdy "vládnou" pravidla či práva, je pohádka pro děti z mateřské školy. Nikdy nikde to tak nebylo.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Jeřábek | 6. 3. 2014 14:02
reakce na Martin Brezina | 6. 3. 2014 13:06

Je sice neuvěřitelné, co všechno jste schopen obhajovat, abyste se vykroutil z vašeho původního tvrzení. (Možná si ale jen neuvědomujete logické důsledky toho, co tvrdíte.) Ale jak z toho vyplývá, že je mimo mísu argumentovat vlastnickými právy? Vy si opravdu asi myslíte, že bychom měli nechat stát dělat, co se mu zachce, pokud to chválí 50 % + 1 člověk, třeba i vyvraždit nějakou skupinu obyvatel - na práva kašlat, to bychom totiž taťkovi diktovali pravidla. Jestli vy chcete být takový otrok, je to vaše volba, ale netahejte do toho ostatní.

A jistě že to tak někdy bylo, už asi desetkrát se to tu v diskuzích řešilo.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tom Novak | 6. 3. 2014 13:54
reakce na Martin Brezina | 6. 3. 2014 13:06

Pane Březino, nehrajte si s námi. Jako Pan Moudrý nebo Kratochvíl, určitě najdete lepší argumenty. Přečtěte si znova a pozorně příspěvek pana Jeřábka ať víte na co reagujete.

„Představa, že někde někdy "vládnou" pravidla či práva, je pohádka pro děti z mateřské školy. Nikdy nikde to tak nebylo.“

Jste si tím tak jistý a nebo vyjadřujete svoji fatální neznalost lidské společnosti nebo dokonce vlastní přání a tužby? Aby jste se vrátil do reality doporučuji Vám přečíst si např. ústavy z roku 1787 v USA nebo 1791 vzniklé ve Francii atd. Navíc Vaše představy jsou argumentem pro obhajobu jak tvrzení v článku, tak i pana Jeřábka, jen naprostý demagog je může překroutit podobným způsobem. Kdyby většina lidí uvažovala jako Vy ještě dnes by bylo legální i otroctví..

„2. Rád bych viděl, jak by běžný občan argumentoval u soudu proti velké korporaci třeba v případě zdravotních externalit typu rakoviny nebo něčeho podobného. „

Asi stejně, jako oběť zločinu proti skupině násilníků. Máte velice omezenou představivost, ale nerozšiřujte ji laskavě na druhé. Mohl bych Vám dát desítky příkladů, kdy stát nejen že tato práva neochránil, ale ani je nerespektoval a naopak sám porušil. Ale už raději nebudu reagovat.

P.S.: Pokud Vám vyhovuje diktátůrka a argumentujete pro zachování stavu, tak beru zpět a nemám co dodat. Vaše argumenty jsou v případě obhajoby totality zcela správné. Je naprosto jedno jakým způsobem diktátora volíme, stejně jako Vašemu dítěti je z hlediska Vámi zvolené výchovy (absolutistického vládce) zcela jedno jestli je vlastní nebo adoptované.. Ještě k tomu jste si ale asi jaksi zapomněl povšimnout, že někteří lidé by se rádi považovali za víc než Vaše nesvéprávné děti a Vy nemáte žádné právo jim organizovat život.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Weinfurtner | 7. 3. 2014 13:10
reakce na Tom Novak | 6. 3. 2014 13:54

Pan Březina mi připadá jako dlouholetý zaměstnanec státní správy, z duše byrokrat.

Znám osobně několik lidí, kteří celý život pracovali ve státní správě a s panem Březinou mají podobné vzorce myšlení.

Neustále mne překvapuje jak moc odlišně tihle lidé vnímají svět. Někdy je to až děsivé.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tom Novak | 7. 3. 2014 15:00
reakce na Michal Weinfurtner | 7. 3. 2014 13:10

Bohužel těch lidí co vnímají svět stejně, je „velká většina“. Oni to vidí černobílé, demokratický stát je dobro, všechno ostatní zlo. Na druhou stranu pan Březina z nich patří k těm schopnějším. Snaží se najít odpovědi a vyjadřuje svůj názor. Ve skutečnosti nemá žádnou jinou logickou možnost, jak uvedený systém bránit, než právě pomocí těchto argumentů. Jeho postoj dokážu ocenit.

Ostatní zachovávají status quo. Někteří se opírají v diskuzi o to, že před právem a morálkou má přednost „ekonomická efektivita“ nebo náklady, (viz. pan Sigurdsson 6. 3. 2014 23:55), další si myslí, že násilí páchané demonstranty je v pořádku, když se páchá proti „evidentním zločincům“ a odnáší to i nevinní, policisté apod. a s nějakými argumenty se vůbec netrápí. Přitom je ani nezajímají další souvislosti, že za současný stav kdy monopoly diktují podmínky na trhu všem ostatním a kdy skuteční zločinci (co si nakradli miliardy na účet obyčejných lidí) sedí v teple (někdy i přímo ve vládních židlích) a ovládají co se jim zlíbí, vděčíme jedinému institutu. Hlavně když se pořádají hony na čarodějnice a je co ukazovat masám ve zprávách. Čím absurdnější teorii a čím větší lež se jim podaří nakonec překroutit a uvést do praxe, tím víc běžných lidí jim uvěří a tím víc je budou paradoxně oslavovat, protože politickou moc to jen posílí. Až i masy pochopí, že černá zůstává černou i když ji libovolná „přirozená autorita“ (= politik) označí za bílou, že vražda a krádež zůstává sama o sobě stejná i se všemi důsledky a to bez ohledu na moderní přejmenování, tak potom se možná i tato „většina“ dočká své svobody. Zbytek docela trefně popsal Solženicyn a předpověděl Orwell.. Myslím, že se neustále pouze opakuji, a proto bych měl svého působení v podobných diskuzích zanechat a raději se věnovat něčemu, co s patřičnými kouzly v číselném vyjádření zvýší HDP naši země a všichni budeme šťastní.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Josef TětekJosef Tětek
Zakladatel a místopředseda občanského sdružení Ludwig von Mises Institut.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!