Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Kam se hrabou Maďaři a Češi: Slováci si chválí pět let eura

| 8. 1. 2014

Klady společné měny pro Slovensko – zdá se – převažují. V minulých pěti letech se slovenská ekonomika rozvíjela daleko lépe než česká a maďarská. Ovšem Poláci si i bez eura vedli ještě líp.

Kam se hrabou Maďaři a Češi: Slováci si chválí pět let eura

Vánoce na Slovensku končí a běžný nový rok začíná až po Třech králích. Před pěti roky touhle dobou si tedy Slováci začali zvykat na obchody, ve kterých se platí eury místo nezávislé koruny, jíž právě doběhlo patnáct let. Pětiletka evropské měny nebyla pro Slovensko z hospodářského hlediska nijak zářným obdobím. Přesto ji ale Slováci většinou hodnotí kladně. A to hlavně proto, že vývoj mohl být horší – jako v Česku nebo Maďarsku, kam je ze Slovenska dobře vidět.

Po překonání krize z let 2008 a 2009 slovenský hrubý domácí produkt rostl, jeden čas dokonce nejrychleji v celé Evropské unie s výjimkou Pobaltí. Zato Maďarsko a Česko se potýkaly se stagnací a dokonce propadem ekonomiky. Každá země sice ze zcela jiných důvodů, ale jako odstrašující případ „jak bychom dopadli, kdybychom neměli euro“ slouží obě docela dobře.

Pro vaše weby

Kurzovní lístek ČNB od Peníze.cz

Vypadá to asi takto. Chcete i vy svým čtenářům umožnit rychlou orientaci ve světě peněz? Vylepšete své webové stránky a umístěte na ně aktuální kurzovní lístek ČNB, vybrat si můžete z až 35 měn – podle toho, co zajímá vaše čtenáře.

Tým Peníze.cz pro vás připravil widget, jehož html kód si jednoduše zkopírujete na svůj web či blog – jen předtím nezapomeňte zaškrtnout, o které měny máte zájem.

Kód ke stažení je k dispozici zde

Žádný stesk po koruně

„Vývoj srovnatelných ekonomik Slovenska, Česka a Maďarska v uplynulých pěti letech mluví sám za sebe a odpovídá kromě jiného i na mnohé mýty, které se spojují s tématem vlastních měn, zvláště v případě malých a mimořádně otevřených ekonomik,“ tvrdí například Vladimír Vaňo, hlavní analytik Sberbank Slovensko. „Euro posílilo konkurenceschopnost slovenské ekonomiky, která přispěla k tomu, že uplynulých pět let nebylo pro Slovensko až tak bolestivých, jako v případě sousedů za Dunajem a Moravou,“ dodal v rozhovoru pro deník Pravda.

Podobně kladné hodnocení dosavadní euroéry vyplývá i z průzkumu renomovaného slovenského institutu INEKO. Největší plus bylo podle více než dvacítky ekonomů snížení transakčních nákladů a vyšší stabilita kurzu v zahraničním obchodě. Euro si pochvaluje také automobilka Kia, jedna z největších investic, které Slovensko po roce 2000 získalo. „Pro Slovensko jsme se rozhodli i z důvodu, že mělo v plánu co nejdříve přijmout euro, což se nakonec podařilo,“ říká Jozef Báče, mluvčí Kia Motors Slovakia.

Po slovenské koruně neteskní ani skoro žádný ze Slováků, se kterými jsem měl možnost v minulých měsících při svých cestách na Slovensko mluvit. Ostatně nikdy nebyla příliš milovaná. Už krátce po jejím vzniku bylo veta po rovnosti s českou korunou, v jednu dobu činil rozdíl kurzů mezi českou a slovenskou korunou víc než pětadvacet procent. Slováci tak po rozdělení měny ve srovnání s dobou federace poměrně rychle a citelně zchudli – platy ve slovenských korunách byly totiž přibližně stejně vysoké jako ty české, vyplácené v daleko silnějších korunách.

Euro by dnes bylo za 37 slovenských

V okamžiku, kdy se stanovoval kurz slovenské koruny k euru, tedy v květnu roku 2008, prožívalo Slovensko podobně jako téměř celá střední Evropa svoje zářné chvilky. Jak se mělo ukázat, na dlouhou dobu poslední.

V tomto okamžiku se podařilo kurzu slovenské koruny přiblížit k psychologicky významné hranici 30 slovenských korun za euro. A tímto kurzem se pak převáděly slovenské koruny i k 1. lednu 2009. O jak výjimečný okamžik slovenské ekonomiky a slovenské měny se jednalo, svědčí nedávná studie UniCredit Bank, podle níž by byl dnešní kurz slovenské koruny k euru, v případě, že by Slovensko nepřešlo před pěti lety na společnou měnu, 37 slovenských korun za euro. Tedy o 23 procent pod úrovní konverze.

Slováci tak díky přijetí eura v příznivý moment reálně o čtvrtinu zbohatli a přestali být „nejhůř placeným národem“ střední Evropy, slovenské platy rázem předběhly platy maďarské. Slovenský hrubý domácí produkt přepočtený na hlavu v uplynulých pěti letech také předběhl ten maďarský – a to má pro Slováky, jejichž zemi na maďarské straně Dunaje mnohý dodnes říká historickým názvem Horní Uhry, veliký význam.

Anketa

Dařilo se Slovákům v posledních pěti letech líp než nám?

O čem se moc nemluví

Jak Češi, tak Maďaři jsou i z historických příčin více na očích a každý slovenský úspěch i neúspěch bývá porovnáván právě s těmito dvěma zeměmi. A tak se i při současné „jubilejní debatě“ o přijetí eura poněkud pozapomíná na další srovnatelnou zemi, totiž na Polsko. To přitom překonalo ekonomickou a finanční krizi jednoznačně nejlépe z celé Evropské unie, k čemuž vedle velké kapacity jeho vnitřního trhu pomohlo výrazně také oslabení zlotého – tedy krok, k jakému v krizových letech Slovensko sáhnout nemohlo.

A z debaty se také vytěsňují některé problémy – nezaměstnanost, která patří v Unii stále mezi ty nejvyšší, a související příliš pomalé vytváření nových pracovních míst; to je podle některých podnikatelů výsledek zvýšených nákladů, na nichž se podstatnou měrou podílel právě vysoký kurz eura vůči slovenské koruně.

U mě dobrý

Nelze zapomínat na to, že kvůli sporům o záchranu eura padla předčasně v polovině mandátu reformní pravicová vláda Ivety Radičové. Slovensko musí také přispívat na záchranu eura, slovenské záruky se dostaly až někam ke třem miliardám eur a samotný příspěvek do fondů je něco přes tři sta milionů eur. Na druhou stranu, úspěch některých záchranných programů, například irského, slovenskou debatu poměrně uklidnil.

Vláda Roberta Fica vyzdvihuje politický rozměr eura: Slovensko je jako jediná země Visegrádu v eurozóně, a může se tedy podílet na přijímání zásadních rozhodnutí této skupiny unijních států. I proto platí, že Slovensko může k euru i po pěti letech použít známou mariášnickou hlášku: U mě dobrý. Tedy – s těmihle kartami, jak byly rozdány, budeme hrát.

Autor je redaktor Lidových novin a MF DNES  

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (7 komentářů)

Michal Weinfurtner | 12. 1. 2014 09:58

Je to o těch montovnách. Jistě, když se někde postaví montovna a ještě k tomu za vládní dotace, HDP letí nahoru. Zaměstná se tam sto nebo dvě stovky lidí. To je pozitivní, samozřejmě.

Ale bohatství tím velké nevzniká.

Naposledy jsem se bavil na Twitteru s Michlem. On je přímo extaticky nadšený z Tesly. Vůbec se mu nedivím. Mám stejné pocity vůči jejich produktu, jejich přístupu i vizím. Jsou skvělí a je to opravdu zajímavá oblast lidské činnosti.
Moc jim fandím, ať jim to funguje. Stejně jako Michl.

Ale on si myslí, že by bylo dobré, kdyby stát zatlačil ( rozuměj zadotoval ) aby Tesla postavila fabriku u nás. Provevila záměr postavit výrobní závod v Evropě.

Jenomže já se ptal - potřebujeme další dotovanou montovnu ? Michl si myslí že to není jen montovna a odkázal mně na propagační video Tesly. Jistě že ne, v USA je sídlo firmy, vývoj a prototyping, pracuje tam spousta chytrých lidí na vývoji. Ale proč by měla Tesla stavět vývojové centrum ještě v Evropě ? To přece nedává žádný smysl.

Takže tu postaví hypermoderní montovnu plnou automatů a robotů, které budou chrlit stovky aut. Jelikož Tesla auta jsou mnohem jednodušší než běžná auta, nepotřebují žádné externí dodávky, mají minimum podílu lidské práce na montáži, takže z hlediska zaměstnanosti to bude jen minimální efekt.

Michl si možná myslí, že by nás to proslavilo jako pokrokovou technickou zemi. Že by si lidi říkali, hele Tesla, to dělají v ČR. Ale to by byl velký omyl. To bychom ta auta museli sami vymyslet. Teprve pak bychom vešli ve známost.

Ale takhle bychom jen zadotovali další montovnu z našich daní. Fabriku kde budou fachčit lidi a stroje s mizivou přidanou hodnotou, kterou budou inkasovat stejně dál ti Američané.

Jenže pro makroekonomy a politiky je to pouze vidina dalšího zvýšení HDP. Že to ale nejprve musí něčím zadotovat, takže vzít peníze od lidí, které pak schází na vlastní výzkum a rozjezd takových převratných nových projektů ve vlastní režiji, to už si tihle novodobí „národohospodáři“ neuvědomují, nebo na to nedbají.

Ach jo. Ano, potřebujeme takové projekty jako je Tesla, potřebujeme je ale i s těmi, kdo ty projekty dokáží vymyslet a realizovat. Nepotřebujeme je jen vyrábět, montovat stavebnice jako lego. Potřebujme ty podnikatele a ty projekty. Ale ty nezískáme tak, že sebereme podnikatelům peníze, abychom je mohli dát těm zahraničním za to, že u nás zřídí montážní linky pro svoje roboty.

To je to, co asi řada ekonomů, analytiků a politiků vůbec nedovedou rozlišit.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Michal Weinfurtner | 8. 1. 2014 08:52

Hodnocení ekonomiky růstem HDP je poněkud, jak to jen říct, hm ... roztomilé.

HDP roste když:

- vláda více utrácí na dluh
- vláda zvýší daně a tím i ceny
- lidé se více zadlužují na úkor budoucnosti ( hypoteční boom, boom spotřebitelských úvěrů )
- centrální banka tiskne peníze ( jak dopadají akce ECB na všechny země s Eurem ? )
- firmy více vydělávají

Z tohoto neúplného výčtu je snad každému jasné, že růst HDP nemusí nutně znamenat, že se ekonomice „daří“ a lidé jsou spokojenější.

Hodnocení výkonu ekonomiky musí být založeno na vývoji zaměstnanosti, růstu či poklesu úvěrů soukromých a firemních, vývoji kapitálu a úsporách domácností.

Pokud klesá tvorba kapitálu, úspory domácností, stagnují úvěry a růst HDP je tažen spotřebou vlády a vynuceným zvýšením spotřeby domácností vyšším zdaněním, pak o růstu ekonomiky může hovořit jen hodně otrlý politický demagog, nebo ekonomický analfabet.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 8. 1. 2014 09:38
reakce na Michal Weinfurtner | 8. 1. 2014 08:52

No, fakticky je to zřejmě tak, že ekonomiku Slovenska táhne hlavně export a pak teprve spotřeba vlády. Takže, vláda se na vývoji HDP podílí, ale o autorovi jako o politickém demagogovi bych nepsal.
http://aktualne.atlas.sk/zahranicny-dopyt-mal-hlavny-podiel-na-rast-hdp-slovenska-v-tretom-stvrtroku-2013/ekonomika/slovensko-a-ekonomika/
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Kanioková J. | 10. 1. 2014 21:56
reakce na Martin Brezina | 8. 1. 2014 09:38

Tak to já, rozhodně, tohoto autora za EU (tudíž i euro) fanatika považuji. Možná nevíte, jak nás na Slovensku i v Polsku pomlouvá.
Každá vláda má tendenci zkrášlovat výsledná fakta, Slovensko není výjimkou. No a p. Palata jim to s nadšením "žere". Já mám ale na Slovensku podstatnou část příbuzenstva, takže mě upozorňují na reálnější články, data.
Docela zajímavý článek - Najzaujímavejšie grafy roka 2013 - http://jdem.cz/9g327

Nemám velkou důvěru k objektivitě slovenských dat, vlastně ani moc u našich, a u amerických už fest. U slovenských dat si vždycky vzpomenu na jejich současného ekonoma, video -
Kažimír chytený na vlastný debilizmus - http://www.youtube.com/watch?v=h2y4Q-5i5HQ
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Weinfurtner | 8. 1. 2014 11:01
reakce na Martin Brezina | 8. 1. 2014 09:38

Z vašeho odkazu cituji „Na ekonomický vývoj vplýval rast zahraničného dopytu a pokles domáceho dopytu. Vývoz výrobkov a služieb sa zvýšil o 1,9 percenta pri súčasnom poklese dovozu výrobkov a služieb o 0,4 percenta, informoval na dnešnej tlačovej konferencii v Bratislave podpredseda Štatistického úradu (ŠÚ) SR Juraj Horkay.

Zníženie domáceho dopytu bolo podľa neho spôsobené poklesom tvorby hrubého domáceho kapitálu o 6,4 percenta, pričom tvorba hrubého fixného kapitálu sa znížila o 9,8 percenta. Nižšia bola aj konečná spotreba neziskových inštitúcií slúžiacich domácnostiam.

Konečná spotreba verejnej správy vzrástla o 2,8 percenta a konečná spotreba domácností o 0,1 percenta. "Tvorbu HDP v treťom štvrťroku tohto roka ovplyvnil aj pokles pridanej hodnoty o 0,1 percenta. Pozitívne pôsobili čisté dane z produktov, ktoré sa zvýšili o 11,4 percenta,“

!!!!

Zaměstnanost v roce 2013 meziročně stagnovala ( čtvrtletní index 100,1 až 99,9 ). Nezaměstnanost 2012 i 2013 rostla (meziroční čtvrtletní index 103-104 ).

Takže ten 0,8% růst HDP zrovna o skvělé kondici ekonomiky nevypovídá.

Úspory domácností dohledávat už nebudu.

Demagogie to je pořádná - představovat Slovensko jako nějakou rostoucí ekonomiku, když tam roste hlavně nezaměstnanost a výdaje vlády ? To je demagogie, tedy šíření polopravd a zamlžování reality.

Doplňující data 2013:
(index spotřeby vlády čtvrtletně 101,8 101,7 103,9 102,5 )
(index tvorby kapitálu čtvrtletně 91,8 84,8 94,3 90,6 )
(index spotřeby domácností čtvrtletně 100,5 102,3 101,2 101,3 )

Ano Slovensko nejspíš drží nad vodou montážní haly s nízkou přidanou hodnotou, podobně jako Česko. Což je poněkud smutné a rozhodně ne pozitivní.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Weinfurtner | 8. 1. 2014 14:28
reakce na Michal Weinfurtner | 8. 1. 2014 11:01

Ještě bych doplnil, že do HDP se započítává saldo zahraničního obchodu. Tedy rozdíl mezi vývozem a dovozem.

Pokud tedy na Slovensku poklesne dovoz a stoupne vývoz, tyhle dva faktory působí společně na HDP kladně.

Pak tedy pokud Slováci zchudnou ještě více, že si nebudou moci dovolit zahraniční zboží, paradoxně to HDP postrčí nahoru v případě, že nepoklesne také export.

Jestli se mýlím, tak mne prosím někdo opravte. Děkuji.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Pat Bateman | 8. 1. 2014 13:12
reakce na Michal Weinfurtner | 8. 1. 2014 11:01

Jen bych ještě doplnil, že by se za demagogii dalo nazvat i to, že autor nám podsouvá, že na ekonomické výsledky (tedy změny v HDP, ač je to velmi zavádějící ukazatel) může přijetí Eura a úplně ignoruje 90 dalších faktorů, které to pravděpodobně ovlivnily mnohem více ...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Luboš PalataLuboš Palata
Narodil se v roce 1967 a vystudoval politologii a mezinárodní vztahy na Univerzitě Karlově. Je nositelem několika ocenění, mimo jiné novinářské ceny Ferdinanda...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!