Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Kam se hrabou Maďaři a Češi: Slováci si chválí pět let eura

| 8. 1. 2014 | Vstoupit do diskuze

Klady společné měny pro Slovensko – zdá se – převažují. V minulých pěti letech se slovenská ekonomika rozvíjela daleko lépe než česká a maďarská. Ovšem Poláci si i bez eura vedli ještě líp.

Kam se hrabou Maďaři a Češi: Slováci si chválí pět let eura

Vánoce na Slovensku končí a běžný nový rok začíná až po Třech králích. Před pěti roky touhle dobou si tedy Slováci začali zvykat na obchody, ve kterých se platí eury místo nezávislé koruny, jíž právě doběhlo patnáct let. Pětiletka evropské měny nebyla pro Slovensko z hospodářského hlediska nijak zářným obdobím. Přesto ji ale Slováci většinou hodnotí kladně. A to hlavně proto, že vývoj mohl být horší – jako v Česku nebo Maďarsku, kam je ze Slovenska dobře vidět.

Po překonání krize z let 2008 a 2009 slovenský hrubý domácí produkt rostl, jeden čas dokonce nejrychleji v celé Evropské unie s výjimkou Pobaltí. Zato Maďarsko a Česko se potýkaly se stagnací a dokonce propadem ekonomiky. Každá země sice ze zcela jiných důvodů, ale jako odstrašující případ „jak bychom dopadli, kdybychom neměli euro“ slouží obě docela dobře.

Pro vaše weby

Kurzovní lístek ČNB od Peníze.cz

Vypadá to asi takto. Chcete i vy svým čtenářům umožnit rychlou orientaci ve světě peněz? Vylepšete své webové stránky a umístěte na ně aktuální kurzovní lístek ČNB, vybrat si můžete z až 35 měn – podle toho, co zajímá vaše čtenáře.

Tým Peníze.cz pro vás připravil widget, jehož html kód si jednoduše zkopírujete na svůj web či blog – jen předtím nezapomeňte zaškrtnout, o které měny máte zájem.

Kód ke stažení je k dispozici zde

Žádný stesk po koruně

„Vývoj srovnatelných ekonomik Slovenska, Česka a Maďarska v uplynulých pěti letech mluví sám za sebe a odpovídá kromě jiného i na mnohé mýty, které se spojují s tématem vlastních měn, zvláště v případě malých a mimořádně otevřených ekonomik,“ tvrdí například Vladimír Vaňo, hlavní analytik Sberbank Slovensko. „Euro posílilo konkurenceschopnost slovenské ekonomiky, která přispěla k tomu, že uplynulých pět let nebylo pro Slovensko až tak bolestivých, jako v případě sousedů za Dunajem a Moravou,“ dodal v rozhovoru pro deník Pravda.

Podobně kladné hodnocení dosavadní euroéry vyplývá i z průzkumu renomovaného slovenského institutu INEKO. Největší plus bylo podle více než dvacítky ekonomů snížení transakčních nákladů a vyšší stabilita kurzu v zahraničním obchodě. Euro si pochvaluje také automobilka Kia, jedna z největších investic, které Slovensko po roce 2000 získalo. „Pro Slovensko jsme se rozhodli i z důvodu, že mělo v plánu co nejdříve přijmout euro, což se nakonec podařilo,“ říká Jozef Báče, mluvčí Kia Motors Slovakia.

Po slovenské koruně neteskní ani skoro žádný ze Slováků, se kterými jsem měl možnost v minulých měsících při svých cestách na Slovensko mluvit. Ostatně nikdy nebyla příliš milovaná. Už krátce po jejím vzniku bylo veta po rovnosti s českou korunou, v jednu dobu činil rozdíl kurzů mezi českou a slovenskou korunou víc než pětadvacet procent. Slováci tak po rozdělení měny ve srovnání s dobou federace poměrně rychle a citelně zchudli – platy ve slovenských korunách byly totiž přibližně stejně vysoké jako ty české, vyplácené v daleko silnějších korunách.

Euro by dnes bylo za 37 slovenských

V okamžiku, kdy se stanovoval kurz slovenské koruny k euru, tedy v květnu roku 2008, prožívalo Slovensko podobně jako téměř celá střední Evropa svoje zářné chvilky. Jak se mělo ukázat, na dlouhou dobu poslední.

V tomto okamžiku se podařilo kurzu slovenské koruny přiblížit k psychologicky významné hranici 30 slovenských korun za euro. A tímto kurzem se pak převáděly slovenské koruny i k 1. lednu 2009. O jak výjimečný okamžik slovenské ekonomiky a slovenské měny se jednalo, svědčí nedávná studie UniCredit Bank, podle níž by byl dnešní kurz slovenské koruny k euru, v případě, že by Slovensko nepřešlo před pěti lety na společnou měnu, 37 slovenských korun za euro. Tedy o 23 procent pod úrovní konverze.

Slováci tak díky přijetí eura v příznivý moment reálně o čtvrtinu zbohatli a přestali být „nejhůř placeným národem“ střední Evropy, slovenské platy rázem předběhly platy maďarské. Slovenský hrubý domácí produkt přepočtený na hlavu v uplynulých pěti letech také předběhl ten maďarský – a to má pro Slováky, jejichž zemi na maďarské straně Dunaje mnohý dodnes říká historickým názvem Horní Uhry, veliký význam.

Anketa

Dařilo se Slovákům v posledních pěti letech líp než nám?

O čem se moc nemluví

Jak Češi, tak Maďaři jsou i z historických příčin více na očích a každý slovenský úspěch i neúspěch bývá porovnáván právě s těmito dvěma zeměmi. A tak se i při současné „jubilejní debatě“ o přijetí eura poněkud pozapomíná na další srovnatelnou zemi, totiž na Polsko. To přitom překonalo ekonomickou a finanční krizi jednoznačně nejlépe z celé Evropské unie, k čemuž vedle velké kapacity jeho vnitřního trhu pomohlo výrazně také oslabení zlotého – tedy krok, k jakému v krizových letech Slovensko sáhnout nemohlo.

A z debaty se také vytěsňují některé problémy – nezaměstnanost, která patří v Unii stále mezi ty nejvyšší, a související příliš pomalé vytváření nových pracovních míst; to je podle některých podnikatelů výsledek zvýšených nákladů, na nichž se podstatnou měrou podílel právě vysoký kurz eura vůči slovenské koruně.

U mě dobrý

Nelze zapomínat na to, že kvůli sporům o záchranu eura padla předčasně v polovině mandátu reformní pravicová vláda Ivety Radičové. Slovensko musí také přispívat na záchranu eura, slovenské záruky se dostaly až někam ke třem miliardám eur a samotný příspěvek do fondů je něco přes tři sta milionů eur. Na druhou stranu, úspěch některých záchranných programů, například irského, slovenskou debatu poměrně uklidnil.

Vláda Roberta Fica vyzdvihuje politický rozměr eura: Slovensko je jako jediná země Visegrádu v eurozóně, a může se tedy podílet na přijímání zásadních rozhodnutí této skupiny unijních států. I proto platí, že Slovensko může k euru i po pěti letech použít známou mariášnickou hlášku: U mě dobrý. Tedy – s těmihle kartami, jak byly rozdány, budeme hrát.

Autor je redaktor Lidových novin a MF DNES  

Luboš Palata

Luboš Palata

Narodil se v roce 1967 a vystudoval politologii a mezinárodní vztahy na Univerzitě Karlově. Je nositelem několika ocenění, mimo jiné novinářské ceny Ferdinanda Peroutky. Byl rovněž nominován na Cenu Evropského parlamentu....

Komentáře

Celkem 7 komentářů v diskuzi

Nepřehlédněte

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK