Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

O Ukrajině nerozhodnou ideály, ale miliardy

| 17. 12. 2013 | Vstoupit do diskuze

Situace na Ukrajině vypadá jako boj „dobrých“ prozápadních opozičních demonstrantů proti „špatnému“ provýchodnímu prezidentu Viktoru Janukovyčovi. Skutečnost je mnohem složitější a ve hře je finanční bankrot a ekonomický kolaps této pětačtyřicetimililionové země.

O Ukrajině nerozhodnou ideály, ale miliardy

Evropský komisař Štefan Füle v sobě nezapře dlouholetého diplomata, ale když na vilniuském summitu Východního partnerství (tedy iniciativy, která má prohloubit spolupráci Unie s šesti postsovětskými zeměmi) nedošlo k podpisu plánované asociační dohody s Ukrajinou, nebral si servítky. V minulých týdnech to sice vypadalo, jako by to nejdůležitější, na čem podpis dohody závisí, bylo propuštění ukrajinské expremiérky Julie Tymošenkové do Německa na léčení, když ale došlo na lámání chleba, bylo jasné, že kardinální problém jsou jen a jen peníze. Když měl tedy Štefan Füle odpovědět, zda podle něj o tom, že Ukrajina dohodu nepodepsala, nakonec rozhodly ekonomické důvody, odpověď přišla jednoznačná: „To není o tom, co si myslím já. Když poslouchám ukrajinské politiky, naposledy prezidenta Viktora Janukovyče, když se podívám na zdůvodnění ukrajinské vlády, tak tam všude vidím odvolávání na negativní dopad jednostranných ruských opatření. Které – a to dodávám já – nemají žádné ekonomické ospravedlnění,“ prohlásil Füle. „Ukrajina mimochodem ztratila v těch posledních měsících v obchodu s Ruskem 25 procent obratu. To znamená výrazný propad výroby v klíčových odvětvích ukrajinského průmyslu, především na východě Ukrajiny, jenž má s Ruskem velmi těsné vztahy,“ řekl ještě eurokomisař.

Rusové můžou Ukrajinu hospodářsky zničit

Je docela dobře možné, že to ukrajinský prezident Viktor Janukovyč a většina ukrajinských oligarchů mysleli s podpisem asociační dohody s Evropskou unií skutečně vážně. A že byli ochotni dokonce pustit Julii Tymošenkovou z vězení. Jenže pak zjistili, že na přibližování k Unii Ukrajina prostě nemá. A také že Rusko je schopné (a připravené) dotlačit Ukrajinu k hospodářskému kolapsu a k bankrotu.

Rusko, které má eminentní zájem na obnovení kontroly nad většinou území bývalého Sovětského svazu dokázalo dokonce zablokovat i pohyb zboží na rusko-ukrajinské hranici a poslat do kolen zbytky špičkového ukrajinského leteckého, kosmického a zbrojního průmyslu, který je závislý na spolupráci s Moskvou. Před několika dny například Rusové zrušili miliardový kontrakt na dodávku několika ukrajinských raket Zenit, které úspěšně vynášejí na oběžnou dráhu družice různých zemí. Při tom vyšlo najevo, že 70 procent dílů, které Ukrajinci při konstrukci raket používají, je ruské výroby.

Nejvýraznější podíl na ukrajinském vývozu mají vedle potravin chemický a hutní průmysl, pro které je zásadním odbytištěm opět Rusko. Většina průmyslové základny je soustředěna na ruskojazyčném východě Ukrajiny, kde je také základna Strany regionů Viktora Janukovyče. Samotný ukrajinský export je přibližně rovnoměrně rozložen mezi Evropskou unii, Rusko a také Asii. A Asie tu znamená především Čínu, kam Ukrajina vyváží za miliardy dolarů potravin, především kukuřici.

Nikdo nám už nepůjčí

Ukrajinský prezident zdůvodnil nepodepsání asociační dohody tím, že Brusel odmítl dát 150 miliard dolarů na nutnou modernizaci ukrajinské ekonomiky a pokrytí výpadku obchodu s Ruskem. 150 miliard je samozřejmě nesmyslné číslo bez reálných podkladů. Ale to, že ruský ekonomický tlak – a to zatím byl jen náznak toho, co by Rusko dokázalo, kdyby chtělo – poslal ukrajinskou ekonomiku do recese, je fakt.

Stejně jako je fakt i to, že Ukrajina musí do dvou let sehnat úvěr ve výši asi 15 miliard dolarů, nechce-li se dostat do platební neschopnosti. „Vláda má na účtech na začátku měsíce pár desítek milionů dolarů. Opožďují se platby, lidem chodí pozdě peníze na výplaty, někdy i se zpožděním několik měsíců. Platí se jen ty naprosto nezbytné věci, všechno ostatní se odkládá, na investice není vůbec,“ popisoval mi stav ukrajinské státní kasy jeden vysoký vládní úředník. „Máme tak špatný rating, že nám už nikdo nepůjčí,“ dodal.

Evropská unie se jen klopotně dostává z finanční krize a nálada půjčovat do nějaké sotva asociované země je v ní nulová, Kyjevu byla ochotná nabídnout jen drobné, pouhých několik set milionů eur. Nebylo tedy náhodou, že Janukovyč vyrazil na počátku prosince, v době vrcholících demonstrací opozice do Číny, která představuje jednu z nemnoha možností, odkud přilákat do země miliardové investice a kde sehnat snad i nějaké peníze.

Rusko samo na tom není po poklesu cen energetických surovin nijak skvěle, ale Ukrajině by pomohlo i pouhé snížení cen ruského plynu na úroveň, za kterou ho Moskva prodává do západních zemí. Rusko by bylo možná ochotno pustit i víc, ale jen za cenu přechodu klíčových částí ukrajinské ekonomiky pod kontrolu Moskvy, čemuž se ukrajinské vedení stále brání. Stejně jako vstupu do Euroasijského svazu, který by znemožnil asociaci s Evropskou unií.

Anketa

V jaké sféře vlivu nakonec Ukrajina skončí?

Janukovyč na třech židlích

Evropská unie ale není zcela bezmocná. Ukrajině slíbila podporu při sjednávání dohody s Mezinárodním měnovým fondem, která by mohla přinést až 15 miliard dolarů stabilizačního úvěru.

Unie také může v odvetu za ruské „sankce“ proti Ukrajině stavět překážky ruským ekonomickým zájmům v Evropě. Hra o Ukrajinu tedy běží dál na všech možných hospodářských frontách a Kyjev rozhodně ještě není pro Unii ztracen. Až příští měsíce však ukážou, jestli Evropská unie bude mít dost vůle a zájmu, aby Ukrajinu udržela v evropské sféře vlivu. Sami Ukrajinci se ve složité ekonomické situaci jistí a rozehrávají hru na všechny strany. „Janukovyč sedí na třech židlích,“ zněl titulek jedněch ukrajinských novin minulých dnů, myšleny byly židle u tří vyjednávacích stolků: s Evropou, Ruskem i Čínou.

Co tedy rozhodne o budoucnosti Ukrajiny? Lze se právem domnívat, že nerozhodnou počty demonstrantů v ulicích Kyjeva, ale množství peněz, které doputují na účet ukrajinské vlády.

Autor je redaktor Lidových novin a MF DNES 

Luboš Palata

Luboš Palata

Narodil se v roce 1967 a vystudoval politologii a mezinárodní vztahy na Univerzitě Karlově. Je nositelem několika ocenění, mimo jiné novinářské ceny Ferdinanda Peroutky. Byl rovněž nominován na Cenu Evropského parlamentu....

Komentáře

Celkem 1 komentář v diskuzi

Nepřehlédněte

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK