Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Do kolika umíme počítat?

| 26. 11. 2013

V minulých týdnech se na stůl nebo alespoň na stránky médií vrátila debata o přijetí eura. Z části jde samozřejmě o reakci na pochybnou kurzovou intervenci ČNB, musíme ale počítat s tím, že se těma bude vracet častěji – a měli bychom se na ně pořádně připravit.

Do kolika umíme počítat?

Až doposud se většina veřejných debat o euru odehrávala v rovině pocitů, filozofických názorů na evropskou integraci a emocí spojených se ztrátou jednoho z národních symbolů. Téměř ale chyběly racionální ekonomické argumenty a analýzy, které by dokázaly vyhodnotit přínosy a náklady se zavedením eura spojené.

Co nás stála koruna

Debatu znovu rozšířil známý český ekonom Ondřej Jonáš, podle kterého byl český hrubý domácí produkt kvůli deseti letům otálení s přijetím eura za těchto deset let nižší o 613 miliard korun HDP, tedy zhruba 60 tisíc korun (neboli půlku slavné Kalouskovy složenky) na každého z nás. Podobně velké dopady vyčíslila před dvěma lety také studie Viléma Semeráka a Jana Švejnara.

V tuto chvíli ale nechci komentovat přijetí eura (i když myslím, že ze zemí mimo eurozónu by pro nás mělo euro největší přínos a měli bychom je zavést co nejdříve po uklidnění současných problémů). To, co považuji za mnohem důležitější, je schopnost či neschopnost popsat, změřit a vyhodnotit přínosy různých rozhodnutí.

Tomáš Prouza on-line

Tomáš Prouza

Články Tomáše Prouzy najdete také na webu www.prouza.cz. Jeho postřehy a tipy můžete sledovat na Twitteru @prouzatomas.

Z posledních tweetů:

  • Kdo bude lepší prognostik, ministerstvo financí, nebo OECD? MF výhled české ekonomiky zlepšilo na minus 1 %, OECD zhoršilo na minus 1,5 % (původní odhad MF).
  • Jak má vypadat správná komunikace ředitele dopravního podniku s omluvou za problémy v metru. Poučné.
  • Larry Summers – výborné video o tom, proč jsme na tom ještě hůř, než si myslím.Kdo bude lepší prognostik, ministerstvo financí, nebo OECD? MF výhled české ekonomiky zlepšilo na minus 1 %, OECD zhoršilo na minus 1,5 % (původní odhad MF).

Kdo nám to spočítá?

Tohoto pragmatického přístupu se v naší veřejné debatě stále nedostává, a navrch tak často mají emoce. V osobním životě většiny lidí jsou emoce obvykle velmi špatným dlouhodobým rádcem – a stejně to platí i pro rozhodování celého státu. A stejně jako se rozum často dostává do ústraní v osobním životě, nemá často navrch ani v rozhodování státu.

Posledních deset let se přitom všechny vlády hlásí k tomu, že budou aplikovat mezinárodní pravidla hodnocení regulace. V ideálním případě, ať už jde o přípravu nějaké sektorové vyhlášky, novely zákona, definování pozice v rámci vyjednávání v Evropské unii nebo u rozhodování o vstupu do eurozóny, by měl být nejprve jasně popsán problém a navrhnuto několik variant řešení. U všech reálných variant by se měly popsat a vyhodnotit náklady a přínosy, ideálně po konzultaci se všemi dotčenými.

Nesmí jít přitom o pouhé slohové cvičení, základem hodnocení musí být čísla. Kdyby se v posledních letech debata o euru vedla věcně a řešili bychom, jak zavedení eura podpoří českou ekonomiku a jaké náklady by euro naopak mělo, byli bychom mnohem dál. A to i v situaci, kdy jsou dnes přínosy mnohem lépe měřitelné než možné náklady dané nejasným dalším vývojem eurozóny. Podobně pragmatickou debatu bychom měli vést také o dalších zásadních rozhodnutích, které budeme muset činit. Naše ekonomika potřebuje každý impuls, který budeme schopni najít. Jinak budeme oproti našim sousedům zaostávat čím dál více a velmi rychle přijdeme o poslední zbytky konkurenceschopnosti, kterou ještě máme. 

Psáno pro Lidové noviny

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (5 komentářů)

Michal Weinfurtner | 26. 11. 2013 11:03

Spočítal to např. Pavel Kohout - zde http://www.novaustava.cz/clanky/mame-vymenit-korunu-za-euro

Podle něho díky posílení kurzu od roku 2003 jsme měli HDP vyšší o 806 miliard za rok 2012. Tedy, ztratili jsme 60 miliard ale získali 806 miliard. V takovém světle ta ztráta podle Jonáše nezní zase tak moc dramaticky.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Michal Weinfurtner | 26. 11. 2013 11:03

Spočítal to např. Pavel Kohout - zde http://www.novaustava.cz/clanky/mame-vymenit-korunu-za-euro

Podle něho díky posílení kurzu od roku 2003 jsme měli HDP vyšší o 806 miliard za rok 2012. Tedy, ztratili jsme 60 miliard ale získali 806 miliard. V takovém světle ta ztráta podle Jonáše nezní zase tak moc dramaticky.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Pat Bateman | 26. 11. 2013 10:37

Já si myslím, že jako argument pro nepřijetí Eura stačí napsat tři písmena: ESM
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

František Cecvárek | 26. 11. 2013 08:44

Kde autor celou dobu byl? Odborná debata o euru se v ČR vedla zejména od vstupu do EU do roku 2010 velmi intenzivní. Ono to chce číst taky někdy něco jiného, než pouze nározové blogy. Např. z této nedávné studie vyplývá, že česká koruna více pohlcuje zahraniční šoky, než vytváří nové. Náklady nepřijetí eura také nejsou malé, dominantní jsou kurzové náklady a tam se studie liší od 0,5 - 1 % HDP. Nicméně náklady přijetí eura jsou také značné - transfery jižnímu křídlu eurozóny také šplhají do několika promile HDP, ztráta vlastní měnové politiky se ukazuje jako výrazný destabilizátor, protože si nemyslím, že jsme s těmi zeměmi v něčem, co by se dalo nazvat optimální měnovou zónou. Sice jsme silně obchodně navázáni na německou ekonomiku, kterou se velmi často v argumentech pro euro ohání, nicméně se podívejte i na sladěnost hospodářského cyklu s Německem. V posledních letech spíše divergujeme. Nakonec se nám silně hodí mírně záporný úrokový diferenciál s eurozónou i možnost v případě návrahu hlubší recese devalvovat měnu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

František Cecvárek | 26. 11. 2013 10:42
reakce na František Cecvárek | 26. 11. 2013 08:44

Zapomněl jsem přiložit odkaz na zmiňovanou studii :)

http://www.cnb.cz/en/research/research_publications/cnb_wp/2012/cnbwp_2012_09.html
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Tomáš ProuzaTomáš Prouza
Vystudoval na VŠE v Praze mezinárodní politiku a diplomacii a na britské Open University získal titul MBA. Během studia pracoval v Nadaci Patriae a jako...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!