Proč evropské dotace škodí

| 13. 2. 2013

Skutečné evropské peníze představují méně než 40 procent veškerých nákladů na projekty financované takzvaně z dotací. Více než 60 procent představují peníze, které přímo nebo oklikou jdou z českého státního rozpočtu. Podíl je tedy mnohem méně výhodný než 1:1.

Proč evropské dotace škodí

Je-li řeč o evropských dotacích, převládá názor, že čím více „dostaneme“, tím lépe. Více peněz přece znamená více dálnic, obchvatů, čističek odpadních vod, opravených zámků a cyklostezek. Vyšší životní úroveň, hurá! Proto jsme přece vstupovali do Evropské unie, vysněného klubu bohatých a vyspělých.

Spoluúčast

Dostávat peníze tzv. zadarmo ovšem může přijít draho. Uveďme si zjednodušený příklad. Uvažujme čtyřčlennou rodinu, jejíž měsíční příjem je 30 tisíc korun měsíčně. Rodina vyžije a ještě ušetří kolem 4000 měsíčně.

Pak náhle přijde dopis, dejme tomu z Kanady. Ukáže se, že rodina má vzdáleného bohatého strýce. Co je zajímavé: strýc hodlá udělat něco velkého pro své nově nalezené chudé příbuzné. Je pevně rozhodnut pořídit jim domek se zahradou, pořádné auto, bazén a další nezbytnosti, které moderní člověk nutně potřebuje.

Rodina jásá, ale jakmile strýc vyjeví svůj bohulibý úmysl, následuje dodatek: milí zlatí, abyste si nemysleli, že u nás na Západě padají pečení holubi z nebe, budete se muset podílet na tom všem. Já jsem v Kanadě začínal úplně od nuly, takže vy si nemáte na co stěžovat.

Rodina si nestěžuje a ráda souhlasí s podmínkami. Na každý dolar obdržený z Kanady doplatí odpovídající částku z vlastního. Proč ne, chudí Češi stále dostanou hromadu peněz jen tak, za nic. Ať žije strýc!

Prvním krokem je nákup domu na hypotéku. Splátky nejsou nízké: i se započtením strýcových dotací rodina musí doplácet tolik, že měsíčně již neušetří nic. Ale odmítnout velkorysý dar by byla přece hloupost, ne?!

Následuje auto a zahrada. Otec uvažoval, že by se strýcovou pomocí založil živnost, ale v tomto případě strýc požadoval mnohem vyšší spoluúčast. Navíc už auto a zahrada představovaly vyčerpání rodinných úspor, ale když se nabízejí peníze zadarmo, tak se přece vyplatí něco doplatit, i když z úspor na horší časy. Nebo snad ne?!?

Rodina začíná pochybovat, ale strýc nabízí další a další dotace. Rodina je čerpá, ale již poněkud s rozpaky: vážně si máme brát spotřebitelský úvěr, abychom měli na spolufinancování strýcovy dotace na tepelné čerpadlo??

Příběh nekončí dobře. Úvěry se prodražují. Dům, zahrada, bazén a další náležitosti mají provozní náklady, které se již nedotují. Nakonec se rodina dostane do platební neschopnosti. Strýc sice pomůže překlenovacím úvěrem – s velkými výhradami a četnými projevy na téma neschopní Češi, kteří neumějí hospodařit – ale rodina je zadlužena na tři generace.

 

Naše evropské peníze jsou z velké části vážně naše

Tak. A teď lze očekávat námitky od příznivců dotací. Že příklad je přitažený za vlasy. Že není korektní makroekonomické jevy ilustrovat na mikroekonomických příkladech. Že ve skutečnosti podíl spolufinancování není jedna ku jedné.

Začněme s poslední námitkou. Minimální podíl vlastních peněz na projektech financovaných z peněz EU je 15 procent – ovšem u ziskových projektů může být mnohem vyšší. Tzv. „evropské peníze“ však nejsou tak docela evropské. Polovina z nich jsou vlastně české peníze, které se vracejí domů oklikou přes Brusel.

Podtrženo a sečteno, skutečné evropské peníze představují méně než 40 procent veškerých nákladů na projekty financované takzvaně z dotací. Více než 60 procent představují peníze, které přímo nebo oklikou jdou z českého státního rozpočtu. Podíl je tedy mnohem méně výhodný než 1 : 1.

Makroekonomické jevy vskutku nelze perfektně ilustrovat na příkladech z rodinných financí. V praxi je tomu tak, že velké objemy dotací mají ještě vedlejší účinky. V Řecku, v jižní Itálii, ve Španělsku a v Portugalsku vedly dotace k vyšší inflaci. Inflace, zejména nepřiměřený růst mezd a cen nemovitostí, vedla ke ztrátě konkurenceschopnosti.

Skutečná škodlivost dotací jde tedy daleko za rámec uvedeného mikropříkladu.

A je tento příklad přitažený za vlasy? Ani v nejmenším. Toto vše se stalo ve skutečnosti. Možná znáte zkratku PIIGS. Ještě nedávno, před finanční krizí, bývaly tyto země označovány jako „konvergenční ekonomiky“ nebo „kohezní ekonomiky“. Bývaly chváleny Evropskou komisí jako důkaz, že moudré vedení Evropské unie dělá dobře svoji práci a vede relativně zaostalé ekonomiky k růstu a stabilitě.

Toxické dotace

Pak se ukázalo, že tato hesla byla jen humbuk a lež, neboť ekonomiky, které čerpaly nejvíce dotací, byly krizí postiženy nejhůře. Dotace kazí každou ekonomiku a čím více dotací, tím více škody. Řecko, Irsko a Portugalsko dostávaly nejvíce. Výsledek: žalostný. Španělsko dostávalo o něco méně; výsledek byl rovněž žalostný. Další v pořadí byla jižní Itálie. Opět bez jakéhokoli příznivého výsledku.

Objem kohezních dotací z EU v přepočtu na hrubý národní důchod (GNI) v daném programovacím období (PT = Portugalsko, EL = Řecko, ES = Španělsko, IE = Irsko). Zdroj: Katalin Szilágyi, Béla Szörfi, National Bank of Hungary, Department of Economics

Tím není řečeno, že za všechny maléry mohou pouze dotace. Velký podíl na krizi náleží euru. Další velký díl pak domácímu šlendriánu. Ale dotace představovaly důležitou ingredienci v otravném mixu. Bez nich by umělá konjunktura nešla tak vysoko a následná krize by nebyla tak hluboká.

Patrně bychom bez dotací měli méně obchvatů, méně cyklostezek, neměli bychom nákladné nesmysly, jako je žatecký Chrám chmele a piva, ani mnohé další pomníky rozhazování cizích peněz. Museli bychom obracet každou korunu, takže by byl tlak naučit se lépe hospodařit. Hrubý domácí produkt by možná rostl pomaleji o pár desetin procenta, ale na oplátku by odpadly desítky skandálů.

Faktem zůstává, že v celé Evropě – ani jinde na světě – nenajdete ekonomiku, která by se povznesla z chudoby k prosperitě díky dotacím. Ani v jedné zemi na světě se nestal podobný zázrak.

Vyšlo na serveru novaustava.cz

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (13 komentářů)

Josef Třetí | 23. 2. 2013 14:07

Pro :Fery Marra

Ano,ano, paradoxy, je to náhoda?NENÍ. Nebo je taky náhoda ,že nikde nelze na netu najít srovnáníúrokových sazeb podnikatelských úvěrů v rámci EU a že není možnost si porovnat, jak se chová ta samá banka v různých zemích?
Je to náhoda ,že ČNB nezajímá ,jak se projevujíjejí téměř nulové sazbyv realných úrokových sazbách podnikatelských úvěrů?To by těch náhod bylo nějak moc.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Josef Beran | 15. 2. 2013 10:50

Doporučuji všem, kdo hodnotí účelnost dotací EU, zohlednit také další opomíjenou položku. Jsou jí platy desetitisíců (opravdu nepřeháním!) poměrně slušně placených odborníků, kteří se podílejí na administrování dotací. Od sepsání žádosti o projekt, přes její kontrolu, řízení dotovaného projektu až po jeho vyhodnocení a proplacení. Ti všichni jsou placení z ČESKÉHO rozpočtu, jen částečně na ně přispívá také dotační položka EU.
Dle uvedeného příkladu by si tedy ona rodina ještě na čerpání dotace od bohatého strýčka musela najmout účetní, případně další nelevnou pracovní sílu.
Pokud by došlo ke zrušení toho monstrozního nesmyslu, má EU na krku několik miloonů dalších nezaměstnaných, většinou mladých vysokoškoláků, kteří díky své dosavadní praxi neumějí nic jiného, než přerozdělovat cizí peníze. Nakolik by byli v novém prostředí zaměstnatelní, to je otázka.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Vít Hušek | 14. 2. 2013 12:14

Zajímavé přirovnání. Jak se vztahuje k textu Miroslava Macka z roku 2010?
http://www.lepsipribyslav. cz/portal/clanek.aspx?id=1741
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Fery Marra | 13. 2. 2013 16:06

Výstižný článek, jen ten příklad bych trochu rozšířil a upravil.
Kanaďan by neposkytl dotace přímo svým příbuzným, takto se to přece nemůže dělat. Kam by přišli naši a Bruselští byrokrati?
Tudíž příslib dotace do komise k tomu zřízené, kde sedí zástupci vybraní politiky napříč jejich spektrem, aby oni mohli posoudit, zda je záměr v pořádku a aby to prošlo hladce, tak si řeknou o podíl (provizi všimné - prostě úplatek) dříve prý 3 až 5% a v poslední době se to snad blíží již k 10%.
Při dobré konstalaci by si mohla banka říci o úrok 10 a více % (také se chce přiživit) a pak už to běží dle článku. Jen se nesmí zapomenout na každoroční kontrolu a ta také něco stojí .....
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Miroslav Hnilička | 14. 2. 2013 01:51
reakce na Fery Marra | 13. 2. 2013 16:06

Pane Marra.Zřejmě nejste z ODS, ani koalice, ani ČSSD. Zapoměl jste ještě na nějaký vyšší podíl k různě zkrytému rozkradení!
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Dodo Veverka | 13. 2. 2013 14:56

Žili, byli tři živnostníci A,B,C. Všichni schodně podnikali ve stejném oboru, každý měl 10 zaměstnanců a odváděl stejné daně.Vše klapalo a 33 lidí mělo slušnou práci a příjem.
Až do doby, než živnostník Apřes kamaráda vyřídil dotaci " INOVACE",
koupil automaty, propustil 5 zaměstnanců a se zbylými 5 zaměstnanci a automaty zvládal vyrábět za 30, na dílnu pověsil vlajku a cedulku EU. Výsledek: B+C zkrachovali, o práci přišlo 27 lidí.
Nejsem proti inovacím, ale pouze za své! Myslím, že živnostenský úřad by měl rozšířit živnosti o živnost: podnikání za účelem získávání dotací.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Josef Třetí | 13. 2. 2013 13:39

Dotace -peníze z EU na investice jsou drahé pro stát,i příjemce ,jsou to peníze ,které zajištˇují především zisk pro banky v cizích rukou !Hotový blbinec a absurdistán!

1. Stát si musí půjčit za nějaký úrok a odeslat peníze půjčené do Bruselu,protože
hospodaří se ztrátou , nemá volné peníze,odeslané peníze nejsou úročeny
2. Stát se vzdal svých peněz za cla a dovozní poplatky a bezúročně je daroval Bruselu, vzdává se postupně i své suverenity
3. Stat si musí půjčit na spolufinancování ,zase úroky
4. Příjemce dotace si musí půjčit na projekt, zaplatit předem bance úročený úvěr, až pak přijdou
dotace z EU a ty se daní daní z příjmu

Absurdistán! Z našich peněs si ještě královsky žijí bruselští byrokrati ,ještě nás buzerují a ještě korupce jen kvete!!!

Proč si prostě nemůže investor dojít do banky a za 3% úroků si půjčit na investici???PROČ,protože by banky přišly o kšeft a vládá si to prostě neumí spočítat a i kdyby uměla ,tak nemusí , nikdo to po ní nevyžaduje.A Brusel bychom nepotřebovali:Absurdistán!
Pročnemají podnikatelé rovný přístup k penězům jako občané k hypotékám, já mám
úrok 10,9 % +poplatky za vedení účtu, předčasné splacení,pojištění….úvěr splácím už 3 roky. Hlavně ,že se ekonomičtí experti pořád dumají ,jak rozhýbat ekonomiku,spíš by si měli zopakovat pár ročníků základní školy.Děkuji dotace na investice nechci.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Fery Marra | 13. 2. 2013 15:57
reakce na Josef Třetí | 13. 2. 2013 13:39

To jsou ty paradoxy. Vy si půjčíte na podnikání s úrokem 10,9% plus poplatky a jiní zase na to půjčí bance (prý až 3 biliony Kč leží na běžných účtech), která jim napálí také poplatky a milostivě jim slíbí úrok nula celá nic....
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Miroslav Mucha | 13. 2. 2013 13:32

Výstižný článek i s přirovnáním. Pro mne osobně jsou dotace v jakékoli oblasti ekonomiky (včetně zemědělství) tím nejhorším, co může ekonomiku potkat. Naprosto pokřivená ekonomická pravidla a ohromné mrhání penězi (fotovoltaika, bioplynky atd.) Řada dotačních projektů je předražena díky absolutně šíleným požadavkům při výstavbě komunikací (kruhové objezdy na silnicích, kde je minimální provoz nebo končí slepou ulicí). Zjednodušeně řečeno, kde rozhoduje politik, tam mnoho let tráva neroste.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Martin Kovář | 13. 2. 2013 13:10

Napadá mě jedna forma "dotace", která by mohla mít smysl. Místo toho, aby státy přispívaly do EU a toto se pak přerozdělovalo na různé projekty, by se rovnou snížily příspěvky do EU. I když, těžko by se asi mohlo něco takového nazývat dotací.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Krejčí | 13. 2. 2013 12:13

Nesedí mi k sobě myšlenka překonaného národního státu a národa vůbec, kterou tak často slýcháme, a současné mávání statistikami, kolik MY (= Česká republika, příp. Češi) dostaneme, které ale přicházejí ze stejných úst.
Buďto někdo považuje národní stát za účelový konstrukt 19. století a pak mu musí být jedno, kolik ČR nebo Češi dostanou, protože to pro něj není relevantní skupina, nebo národ a vlastenectví uznává, a pak může obhajovat účast v EU na základě přínosů pro ČR převažujících nad náklady.
Osobně se řadím spíše k první skupině - nemám a nechci mít nic společného s voliči Paroubka, Grebeníčka nebo Bobošíkové. Kolik tito voliči dostanou peněz z EU mě nezajímá, a radši bych ty peníze viděl v kapsách jejich právoplatných majitelů z cizích zemí.
Dotace přinášejí peníze neschopným a gaunerům. Zbohatnutí ani jedné z těchto dvou skupin neudělá můj život lepším, právě naopak. Ať si pod bohatými gaunery úpí Řekové a Rumuni.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Eleonora Nová | 13. 2. 2013 08:24

http://chomutovsky.denik.cz/zpravy_region/pozastavene-dotace-chomutov-prichazi-kazdy-den-o-11-tisic-20121115.html
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Miroslav Hnilička | 13. 2. 2013 01:37

" Tak. A teď lze očekávat námitky od příznivců dotací. Že příklad je přitažený za vlasy. "
Bez nejmenších námitek.( Dům, vlastně usedlost, veliká, bazén ne, jen betonová plocha pod něj (tím líp), a obrovská výkonná zahrada - koupeno v dražbě. Doplnil jsem to nedávno o 45 slepic. Ale té práce!)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Pavel KohoutPavel Kohout
Pracoval postupně pro PPF investiční společnost, Komero, ING Investment Management a PPF. V letech 2002–2003 působil jako člen sboru poradců ministra financí...více o autorovi.

Facebook

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!