Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Tohle je Amerika! Gonzalo Lira o americkém zdravotnictví

| 28. 3. 2012

Gonzalo Lira se zastává levičáků! Co ho k tomu vede? Stav nejlepšího zdravotnictví na světě. Tedy toho ve Spojených státech...

Tohle je Amerika! Gonzalo Lira o americkém zdravotnictví

Následující se opravdu stalo. Jedna má známá, Američanka, padesát let, se jednoho dne dozvěděla, že má rakovinu prsu. I obrátila se s manželem na svou pojišťovnu a přihlásila se o proplácení nemocničních účtů. Milá pojišťovna však nejprve začala dělat průtahy, a pak prohlásila, že jde o tzv. „preexisting condition“, tedy podmínky přítomné již při podpisu pojišťovací smlouvy.

Je samozřejmě nesporné, že má známá už při podpisu smlouvy měla prsa. Tímto zdravotním stavem „trpěla“ už od svých čtrnácti.

Ale rakovina? Ta pro ni byla čerstvou novinkou.

Chladné počty

Zahájila tedy s manželem standardní reklamační proces a obrátila se na příslušné oddělení pojišťovny. Brzy si však uvědomila, že jde o nepřehledný byrokratický labyrint, záměrně navržený tak, aby se v něm klient ztratil a nikdy nedostal ani vindru. A tak oba manželé vzali rozum do hrsti a obrátili se na právníky. Nikoli na jednoho, nýbrž rovnou na tým čtyř právníků, včetně jednoho z partnerů dané firmy.

Tato úderná jednotka se jednoho rána sešla se zástupci pojišťovny.

Netrvalo ani jeden pracovní den a pojišťovna začala platit. Od onoho incidentu uplynuly již dva roky a mí známí už pak neměli se svou pojišťovnou jediný problém.

Tak to dnes chodí v Americe.

Dotyčná pojišťovna se nezachovala nemravně. Její rozhodování je prostě mimo kategorie mravný a nemravný. Nejdřív si chladnokrevně spočítala, že se jí jednoduše nevyplatí přiznat mé známé oprávněnou náhradu škody. Když na ni však známá poslala právníky, provedla pojišťovna další výpočet a vyšlo jí, že bude levnější zaplatit než se pouštět do zdlouhavé soudní bitvy.

A tak platila. Ne snad protože to bylo oprávněné a morálně správné (a to tedy že bylo). Kdepak. Ona zaplatila, protože to bylo levnější než se ze svého smluvního závazku vyvlékat soudní cestou.

To je dnešní Amerika.

Až příliš tvrdá data

Následující tvrdá data pocházejí od CIA:

  • Novorozenecká úmrtnost ve Spojených státech činí 6,06 úmrtí na 1000 porodů
    Novorozenecká úmrtnost ve Francii: 3,29 úmrtí na 1000 porodů
  • Průměrná předpokládaná délka života ve Spojených státech: 78,37 let (75,92 u mužů a 80,93 u žen)
    Průměrná předpokládaná délka života ve Francii: 81,19 let (78,20 u mužů a 84,54 u žen)
  • Celkové výdaje na zdravotnictví ve Spojených státech: 16,2 % HDP (2009)
    Celkové výdaje na zdravotnictví ve Francii: 3,5 % HDP (2009)
  • Výdaje na zdravotnictví na hlavu ve Spojených státech: 7517 dolarů za rok (2009)
    Výdaje na zdravotnictví na hlavu ve Francii: 1148 dolarů za rok (2009)

Takže abychom si to shrnuli – Francie provozuje socanské zdravotnictví, zatímco Spojené státy mají prý „nejlepší zdravotní systém na světě“...

... a přesto Francouzi žijou déle, jejich novorozenecká úmrtnost je oproti Spojeným státům zhruba poloviční a na zdravotnictví vydávají míň než Američané.

Podstatně míň. Pokud jde o podíl HDP, pak narudlí levičáčtí žabožrouti ve skutečnosti vynakládají na zdravotnictví míň než čtvrtinu toho co Američané.

A pokud se výdaje rozpočítají na občana za rok? Francouzi utratí za zdravotnictví míň než šestinu toho co Američané, a přesto žijou déle a mají nižší novorozeneckou úmrtnost.

Taková jsou tvrdá, nezpochybnitelná data.

Neschopní, hloupí, koupení?

Z toho plynou dvě možnosti: buď jsou Francouzi prostě lepším, tělesně zdatnějším, geneticky štědřeji obdarovaným národem než Američané...

Nebo...

Nebo zkrátka obří farmaceutické korporace, zdravotní pojišťovny a lékařské odbory stříhají americké občany jako ovce a federální vláda s touto krádeží za bílého dne nehodlá nic dělat, ať už je důvodem neschopnost, hloupost nebo korupce.

Příliš silná slova? Tak pokud v dohledné době nedejbože onemocníte vážnou chorobou a přijdete kvůli tomu na buben, napište mi, jestli se vám to ještě pořád zdá jako příliš silné kafe. Protože 60 procent všech lidí, kteří v Americe přijdou na buben, zbankrotuje právě kvůli účtům za drahou léčbu. Plných 40 procent z nich přitom zbankrotuje přesto, že si poctivě platilo zdravotní pojištění!

Taková jsou tvrdá, nezpochybnitelná fakta.

To je dnešní Amerika.

Text vyšel ve dvou částech na blogu Gonzala Liry, pro Finmag do češtiny převedl Aleš Drobek

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (56 komentářů)

Aleš Valesek | 31. 3. 2012 15:32

Dle mne se na problematiku, toho srovnani musime podivat i z jineho pohledu. V clanku se argumentuje tim, ze ve Francii je delsi doba doziti a plati si za to min. Prvnim duvodem by mohl byt treba zdravejsi zpusob zivota, nez jak jsou v americe zvykli lide na fastfoody. Pak jsem nekde slysel, ze cim jsou lide v jidle stridmejsi tim se prodluzuje zivot (samozrejme nic se nema prehanet). Takze pokud se treba v CR zdrazuje jidlo a pokud lidi zacnou jist mene a zdraveji (coz spise lidi kupuji levnejsi nekvalitnejsi jidlo) by mohlo znamenat, ze toho duchodu v 70 letech se i dozijou.

Dalsi pohled je tento: Byt lekarem a do dveri mi vleze clovek 60let, kterej celej zivot sve telo huntuje treba drogama, cigaretama, alkoholem a stezuje si jak ho vsude boli. Tak byt tim lekarem mu reknu at si nestezuje, nezabira muj drahocenny cas, ktery mohu venovat nekomu kdo za to stoji a at si jde koupit smrtelnou postel a zbytek zivota at si lezi a neotravuje ostatni nebo rovnou at si jde sehnat provaz.

Uz se tesim na dobu, jak Vam pojistovna rekne ze vam neuhradi lecbu rakoviny z toho duvodu, ze jste kouril a ze dekuje za penize vlozene na pojisteni.

S pozdravem Valesek
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Petr Hampl | 29. 3. 2012 00:19

Gonzalo Lira dělá metodickou chybu. Srovnání by mělo respektovat princip "za jinak stejných podmínek", což tady není. Podle stejné metodiky by mu také vyšlo, že sevekorejské zdravonictví je lepší než americké.

Pokud srovnáme podobné země s různými zdravotnickými systémy, tedy USA a Kanadu, ukážeme se nám opačný obraz. Bohatá Kanada, kde je normální čekat na operaci řadu měsíců (s rizikem, že se pacient operace ani nedožije), kde najdete improvizovaná lůžka na chodbách přeplněných nemocnic, extrémní nedbalost personálu atd. Každý, kdo žije v Kanadě a může si to dovolit, jezdí za zdravotnictvím do USA.

Tím neříkám, že je americký systém dokonalý. Zvláště po Obamově narychlo spíchnuté reformě, které se podařilo zdánlivě nemožné - spojit nevýhody různých systémů a nepřevzít výhody žádného z nich.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Luděk Zdražil | 29. 3. 2012 04:55
reakce na Petr Hampl | 29. 3. 2012 00:19

Pane Hample, správné hrací pole USA/Kanada. Ale k tomu Vámnabídnu trošku jiný obraz téhož - není to také tak, že lidi z Kanady, žijící v USA, si úzkostlivě drží kanadské zdravotní pojištění, pro případ, že by měli nějaké zdravotní problémy ?
Davová psychoza,živená médii a jejich vlastníky - finančníky, kteří napsali Obamovi zdravotní reformu ku svému prospěchu, žene lidi do ulic bránit americkou svobodu.Tady něco nehraje.
Americké zdravotnictví je postaveno na penězích. Těch, jak známo, není ve zdravotnictví nikdy dost - týká se i USA. Zdravotní pojištění, postaveno na principu solidarity, je konfrontováno s tržním principem. Tyto dva nesourodé prvky vedle sebe prostě nefungují.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Hampl | 29. 3. 2012 15:04
reakce na Luděk Zdražil | 29. 3. 2012 04:55

A samozřejmě, že je americké zdravotnictví postaveno na penězích. Stejně jako české. Vždyť co jiného je české zdravotnictví než jedna velká rvačka o miliardy daňových poplatníků?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Luděk Zdražil | 29. 3. 2012 18:59
reakce na Petr Hampl | 29. 3. 2012 15:04

České zdravotnictví je postaveno 1) na regulaci a solidaritě a až pak 2) na penězích (což je dobře). Americké jen na penězích. Velkou část zisku amerických pojišťoven činí úspora z neposkytnuté (neuhrazené) péče, přičemž primárním zájmem je péči neuhradit (ani pojištěncům).
Odfiltrujete- livelký nános demagogie M. Moorea ve filmu SICKO a podíváte se na chování a motivaci lékařů zdravotních pojišťoven - např. Linda Peen a chování kongresmanů při schvalování zdravotních zákonů, placených farmaceutickým průmyslem, udělá se z toho normálním lidem opravdu zle. Ne že by u nás vše bylo OK, to v žádném případě, ale zdravotnictví USA je v systémové a mocenské pasti, zdá se mi.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Adam Čabla | 29. 3. 2012 20:02
reakce na Luděk Zdražil | 29. 3. 2012 18:59

Ceske zdravotnictvi je postaveno na solidarite? Asi kazdy zijeme v jine zemi..
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Luděk Zdražil | 30. 3. 2012 04:44
reakce na Adam Čabla | 29. 3. 2012 20:02

... nebo mame kazdy jinak zadefinovany pojem solidarita.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Adam Čabla | 30. 3. 2012 20:26
reakce na Luděk Zdražil | 30. 3. 2012 04:44

Pro me napriklad neni solidarni takovy system, ve kterem tezce nemocni jsou kraceni na peci ve prospech lehce nemocnych. Ve kterem ti, kteri se o sve zdravi staraji museji dotovat ty, kteri na sve zdravi kaslou. To je napr. typicky system cesky, kde za valnou vetsinu nemoci si muzou lide sami a nejsou za to systemem postizeni oproti onomu zlomku tech, kteri si sve potize nezavnili. Jak chapate solidaritu vy?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Luděk Zdražil | 31. 3. 2012 04:16
reakce na Adam Čabla | 30. 3. 2012 20:26

Tak, tak, máte pravdu - má-li někdo zadefinovánu solidaritu jak píšete, nedivím se Vašemu názoru a pohledu na věc. Pokud by ale např. někomu zemřel z důvodů finanční nedostatečnosti např. syn, měl by pohled na solidaritu blíže mému chápání solidarity.

Že to moje pojetí solidarity má bolesti o kterých píšete, je pravda, ale neznamená to, že je pro ně na místě odvrhnout celý solidární systém jak je implementován dnes např. u nás a zbavit se jeho zásadních výhod ve jménu čisté solidarity Vašeho typu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Otakar Hokynář | 1. 4. 2012 13:41
reakce na Luděk Zdražil | 31. 3. 2012 04:16

Ono by docela pomohlo, kdyby daňovévýnosy z alkoholu a cigaret byly alokovány do zdravotnictví, místo toho, aby mizely ve státním rozkradnu. A pak by se zdravotní daň nemusela navyšovat (V ČR nestačí, důsledkem je vleklá personální devastace, jak píšu jinde.)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Stanislav Brabec | 1. 4. 2012 16:07
reakce na Otakar Hokynář | 1. 4. 2012 13:41

I dobrovolné pojištění lze považovat za dobrovolně solidární systém. Každý by si mohl sám rozhodnout, zda si pojistí ošetření a Paralen zdarma při nachlazení, nebo zda se pojistí hlavně pro případ nákladné léčby. O nastavení takového systému by měli rozhodovat pojistní matematici, nikoliv politici.

A co kdyby se spotřební daň z alkoholu zrušila zcela, a výši pojištění a úhrady zdravotních zákroků pro alkoholiky by určovala smlouva s pojišťovnou. Alkoholik by tak měl na výběr: Z peněz ušetřených na spotřební dani si připojistí svou léčbu, anebo se levnými lihovinami levně (pro sebe i ostatní) upije k smrti.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Otakar Hokynář | 1. 4. 2012 17:07
reakce na Stanislav Brabec | 1. 4. 2012 16:07

Vaše idea je, bohužel, poněkud naivní- především předpokládá, že se klient se sociálně negativně vnímanými abusy přizná v plném rozsahu. K tomu předpokládá jednoznačná medicínská kriteria diagnostiky poškození. Další věcí je, že vnímavost k různým škodlivinám je dána geneticky, třeba se dá odhadnoutt, že 8-10% kuřáků cigarety neškodí...Alkohol i cigarety se bez podrobných a ne zcela spolehlivých biochemických vyšetření (kotinin v moči nebo isoformy ferritinu) dají docela dobře zapřít a i pak existuje určitá nejistota.-Nejsem si jistý, že bezpečně odlišíte alkoholickou cirhozu jater třeba od těžkého průběhu steatohepatitidy s vyústěním do cirhozy?Či toxická průmyslová postižení, třeba po expozici ředidlům? Navíc nejdražší bývá poslední rok až dva života- třeba krvácení z jícnových varixů.
Kromě toho byste (třeba u obezity) penalizoval lidi s insulinovou rezistencí, což je do značné míry genetická záležitost. On totiž insulin reguluje krevní cukr a jeho zpětná vazba je přes hladinu krevníhio cukru, ale také se podílí na ukládání tuku a tvorbě bílkovin, kde ale není vyvinutá významná zopětná vazba. BOhužel, bez jakéhokoliv vlivu prostředí jsou hodnoty u části lidí několikanásobně vyšší než u jiných - a ty vysoké hodnoty insulinu disponují k ukládání tuku.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Stanislav Brabec | 3. 4. 2012 17:59
reakce na Otakar Hokynář | 1. 4. 2012 17:07

To, co popisujete, jsou problémy velmi podobné běžným sporům v komerčních odvětvích. Jen si dnes nedovedeme představit, že by tento přístup mohl fungovat i ve zdravotnictví.

Ono zde nejde ani tak o sociální vnímání klientova chování, jako spíš o pravděpodobnou ekonomickou náročnost léčby následků jeho chování. Pokud nechce pojišťovna zvedat pojištění pro všechny, bude zřejmě chtít připojištění specifických rizik jak u alkoholika, tak u horolezce.

Uživatel módní obuvi také při reklamaci nepřizná abusy, kdy se s ní brodil v dešti. Přesto existuje způsob, jak takový spor řešit. A takové případy řeší soudy dnes a denně. Věřím, že i spory mezi pacientem a pojišťovnou by byly touto cestou řešitelné. (Pojišťovna je na důvěře klientů závislá ještě mnohem více, než výrobce bot, má proto enormní zájem si důvěru zachovat.)

Defekt v nosném zdivu také v jistém procentu případů nepovede k samovolné demolici budovy. Přesto má pro pojišťovnu smysl odmítnout pojištění všech špatně postavených budov, a nezkoumat jednotlivé případy. (Je to nakonec právo pojišťovny.)

Pojišťovna musí hledat citlivou rovnováhu mezi pojistnou matematikou a lidským přístupem, mezi výši plateb a finančními možnostmi. Podobná rozhodnutí se odehrávají i dnes, jen jsou to rozhodnutí politická, a my nemáme žádnou šanci je ovlivnit.

O tom, že současné zdravotnictví spolyká obrovské prostředky víceméně na oddálení smrti, vím. A je to opět věc nastavení systému. Myslím, že by o něm neměli rozhodovat politici, ale měl by nad tím přemýšlet každý z nás, před tím, než by podepsal pojistnou smlouvu.

Vstup již nemocných lidí do komerčních pojistných systémů je věc jiná. Byla by asi velmi důležitá v době jejich zavedení. Zřejmě by byly nastoleny nové etické otázky, jako zohlednění genetických dispozic. Dnes se ovšem řeší totéž, jen na politické úrovni. Kolik komu přispějí na léčbu, a kolik komu na plnohodnotnější život.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Otakar Hokynář | 3. 4. 2012 19:23
reakce na Stanislav Brabec | 3. 4. 2012 17:59

Asi takhle: sice bych neměl nic proti komerčnímu pojištění, ale obávám se etických problémů - výluk pojištění. Sám - jsem skoro čtvrtstoletí v medicíně- taky občas vyplňuji vyjádření k pojistkám.A ještě se mi nestalo, co soukromničím,že by některá pojišťovna plnila třeba pojištění hypotékyči úvěru...
Navíc- zkuste si vyplnit dotazník- třeba zapomenete chronickou rýmu. A čert a peníze nikdy nespí, dostanete pansinusitidu? zánět dutin, při těžkém průběhu akutní operace, ppobyt na JIPu - a máte šanci, že to zaplatíte sami. Ftip je f tom, že se na tom přiživí kvanta lidí.
Jako praktik bych viděl jako rozumnou spíš kultivaci stávajícího režimu. Tedy - ala Francie.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Krejčí | 30. 3. 2012 09:57
reakce na Luděk Zdražil | 30. 3. 2012 04:44

Zdravotnictví postavené na solidaritě vypadá takto: lékař pracuje solidárně zdarma nebo za drobný peníz. Na živobytí si pak vydělává po večerech nějakým nesolidárním způsobem. Farmaceutické firmy poskytují léky rovněž zdarma, případně se ztrátou, kterou hradí ze svých ostatních činností nepostavených na solidaritě. Stavební firmy staví nemocnice zdarma jako výraz solidarity.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Pat Bateman | 30. 3. 2012 14:10
reakce na Jan Krejčí | 30. 3. 2012 09:57

Velmi trefná poznámka - solidarita je vždy dobrovolná, ostatní je socialismus - NEPLÉST!
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Luděk Zdražil | 30. 3. 2012 16:50
reakce na Pat Bateman | 30. 3. 2012 14:10

Aha, takže Vás trápí dobrovolnost solidarity resp. její nedobrovolnost. Já měl na mysli solidaritu v tom smyslu, že akceptací života v jistém politickém prostoru na sebe beru jistou dobrovolnost odvodu zdravotní daně odvozené od politické vůle společnosti, ve které jsem se rozhodl žít a to ve prospěch potřebných, kterými může být kdokoliv z nás, našich rodičů nebo našich dětí. Ve Spartě se to tuším řešilo hned na počátku, kdyneduživí jedinci se pro úsporu nákladů hned shazovali ze skály.

Jistě, je to systém na hony vzdálentvrdému trhu, kdy buď na svou záchranu života mám na účtu statisíce nebo se musím smířit s tím, že prostě "zdechnu" (omlouvám se za expresivní výraz, sloužící k lepšímu pochopení mých argumentů).
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Krejčí | 30. 3. 2012 17:56
reakce na Luděk Zdražil | 30. 3. 2012 16:50

Souhlasím s Vámi, že takto to lze také chápat, a rozhodně je to nejpádnější dostupný argument. A proč to chápu jinak?
1) Nemáte na výběr žít v této společnosti podle jiných pravidel - odstoupit od této společenské "smlouvy" spolu s Vámi podobnými. Nemáte dokonce ani reálnou možnost se odstěhovat někam jinam, kde tato "pravidla" neplatí. Navíc se pravidla neustále mění, takže vlastně ani nevíte, s čím budete "souhlasit" ;zítra. Váš souhlas se automaticky předpokládá, a pokud se chováte jinak, zabijí Vás.
2) Neexistuje ekvivalent oproti Vašemu příspěvku. Nemáte nárok na léčbu ze státních peněz na nějaké předem dané úrovni nebo nedej bože na úrovni dle Vašeho příspěvku, respektive nemáte si komu stěžovat nebo koho žalovat, pokud druhá strana neplní svou část "smlouvy".
3) Potřeba sama o sobě není objektviním měřítkem. Jak posoudíte, jestli je více potřeba endoprotéza pro jednoho nebo dialýza pro druhého. Kapacita nikdy nebude dostačovat potřebám. Proto je potřebu jakožto vnitřní lidský pocit vytlačit z uvažování o reálných hodnotách spotřebovávaných ve zdravotnictví.
4) I kdyby nic z toho výše neplatilo, nemluvme o solidaritě, mluvme o daních - penězích nasilím sebraných lidem, kteří si je prací vydělali, a daných jiným, někdy výměnou za nic, jindy výměnou za něco, co vlastně nikdo nechce,případně chce, ale za daleko nižší cenu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Otakar Hokynář | 30. 3. 2012 19:05
reakce na Jan Krejčí | 30. 3. 2012 17:56

Obávám se, že řeknu slovo do pranice. JIný než solidární systém není reálný.
Každého z nás může postihnout nemilá a nečekaná nemoc.
Náklady na léčbu leukémie se pohybují v případě vysokodávkových chemoterapií s indukcí a autologní tx kostní dřeně v řádech milionů.
Blbý kousíček spleteného drátku,co se cpe při infarktu ko koronárních tepen akterý se nazývá stent, je výřikem metalurgie a ten centimetr stojí v desítkách tisíc, ty dvě amuplky Reopra jsou tak za 60 litrů. Mašinyna kterých se pracuje, stojí v desítkách milionů...
S mozkovou mrtvicí jede záchrankový doktor rovnou na CT, při vhodném nálezu 2 dny na JIPu aa 10-20 tis a - no,. Streptáza mi přišla drahá před 15 lety, teď je to pár tisíc.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Libor Kosour | 1. 4. 2012 17:24
reakce na Otakar Hokynář | 30. 3. 2012 19:05

On by i ten jiny nez solidarni system byl realny. Ovsem jeho realita by bala takova, ze delnik by umrel na chripku, nebot by se ho nevyplatilo lecit, clovek ze stredni tridy na zanet slepeho streva ajen par nejbohatsich by si mohlo dovolit neco slozitejsiho, jako treba transplantace. Ty nemoci jsem strilel od oka, proste pro vetsinu lidi by byla nejaka horsi nemoc smrtelne z duvodu nedostatku penez.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Otakar Hokynář | 1. 4. 2012 21:35
reakce na Libor Kosour | 1. 4. 2012 17:24

Souhlasím, akorát bych spíš řekl, že by se dělníkaléčit vyplatilo, ale většinou by na to neměl. BUdiž příklad starého dobrého 19: století.
Přičtete k tomu to, že by klesla úroveň medicíny i pro ty bohaté (nebyli by pacienti, na kterých by se mladší mohli učit pod dohledem starších, nebylo by možné porovnávat různé postupy, protože byste třeba v registru nenašli víc jak 3 pacienty s nějakým typem leukémie, zatímco nyní by jich bylo třeba 30)
Jenže ve finále nedostatečný odbyt léků zdraží léky i pro bohaté, zastaví se vývoj nových léků atd... Sem patří i říci, že farma firmy už nechtějí pacienty ve studiích příliš motivovat penězi- ono to zkresluje výsledky.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Libor Kosour | 2. 4. 2012 17:18
reakce na Otakar Hokynář | 1. 4. 2012 21:35

Slo by asi o to, jak vaznou nemoci by ten delnik trpel. Proste od urdite vyse by bylo ekonomictejsi nechat ho umrit na lecitelnou nemoc. Dale by me docela zajimalo, jak je to s tim vyvojem leku. Farmaceuticke firmy se kasaji, jak je to drahe, ale je tomu skutecne tak? Nebo proste jen nechteji hledat zpusoby, jak vyvijet leky levne?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Otakar Hokynář | 3. 4. 2012 12:08
reakce na Libor Kosour | 2. 4. 2012 17:18

Skutečně je, a bude hůř. Různé kopance admnistrativy testy ještě prodražují.Zhruba 1/10000 testovaných látek přinese nějaký lék, který najde uplatnění. Ani drobné modifikace stávajících léků nemusí být vždy přínosem,
Třeba darbepoetin přišel tuším 7 mld USD- ale to je cena za průlomový lék, mezi laiky bohužel známější jak doping cyklistů.
Třeba ve III. fázi /klinické hodnocení léků na větším souboru - poslední předregistrační fáze/ přijde jedno zpracování jednoho pacienta na statisíce- v mojí specializaci (pneumologie) si dovolím kvalifikovaně odhadnout náklady na půlroční testování na 250-300tis.
K tomu přičtete štáb monitorů studií, administrativu s tím spojenou.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Hampl | 29. 3. 2012 15:03
reakce na Luděk Zdražil | 29. 3. 2012 04:55

Nevím, jak to mají Kanaďané žijící v USA. Ale Kanaďané žijící v Kanadě platí státní zdravotní pojištění, protože musí, a zároveň vědí, že pokud onemocní, nebude jim státní zdravotnictví schopné poskytnout přijatelnou péči. Budou muset vzít úspory a přejet hranici do USA.

Zajímavější pohled by nám poskytlo srovnáním mezi jednotlivými státy USA. V každém státě totiž platí jiné zákonodárství a jiná pravidla pro zdravotní pojišťovny i pro zdravotnická zařízení.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ondřej Palkovský | 29. 3. 2012 08:06
reakce na Luděk Zdražil | 29. 3. 2012 04:55

Je to zvláštní, proč by zdravotní pojištění nemělo fungovat. Pojištění automobilů vcelku funguje, autoservisy se vyskytují ve všech možných cenových hladinách a člověk je schopen většinou mít auto vcelku pojízdné za rozumnou cenu. Proč by to nemělo fungovat u zdravotnictví, když se v principu jedná o totéž?
Z hlediska "privátnosti&qu ot;systémů bývá často do "kontrastu" ;s USA přidáván Singapur - to je pro změnu země s velmi dlouhou průměrnou dobou života (která je zajisté způsobena zdravotnictvím, a nikoliv etinicitou obyvatelstva....) a naopak jedním z nejnižších podílů zdravotnictví na HDP - a přitom mají systém, který bývá označován jako poměrně podobný USA. Stejně tak v článku zmíněná Francie - má zdravotní systém s poměrně vysokou přímou spoluúčastí pacientů, tudíž navzdory obrazu "socialistické země" je jejich zdravotnictví ve srovnání se zbytkem evropy vlastně poměrně tržní.

Z hlediska USA si člověk může položit pár otázek - co by se asi tak dalo očekávat, že se stane na trhu s nabízenou cenou zdravotních služeb, pokud:
- bude omezena nabídka (navzdory velmi vysokým platům doktorů je absolventů posledních několik desetiletí konstantní (možná i klesající) počet...), bude velmi striktní regulace léků (FDA)
- součástí služby budou vyžadovány velmi vysoké kompenzace v případě způsobení škody
- pojišťovny budou mít zakázáno v různých směrech diskriminovat (analogie - co se asi tak stane s cenou povinného ručení žen v ČR?)
- z daňových důvodů nebudou služby pojištění kupovat přímo spotřebitelé, ale někdo jiný (zaměstnavatel)
- pojišťovny budou mít zakázáno vyloučit z pojištění X věcí (např. co by se stalo s cenou pojištění do zahraničí, pokud by pojišťovna měla zakázáno vyloučit extrémní sporty)
- stát začne přímo poptávat poměrně velké množství zdravotnických služeb od soukromých subjektů (co se říká o ceně českých dálnic....a vůbec státních zakázek obecně)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Vlad Ender | 30. 3. 2012 09:32
reakce na Ondřej Palkovský | 29. 3. 2012 08:06

Nemam dost casu na delsi odpoved, tak jen dve poznamky:

- srovnavat auto pojisteni a ZP pojisteni je dost nestastne - jedno je relativne objektivni, druhe hodne subjektivni.

- zajimavosti na obou systemech ktere uvadite - Francie a Singapur -je jednak ze maji docela silnou spoluucast (hlavne u beznych zakroku), ale take ze je u obou statni podpora a stat (ve Francii jak v Singapuru) take do znacne miry urcuje ceny zakroku.

Osobne si myslim, ze jak F tak S system patri mezi ty nejlepsi na svete, a vypada, ze z hlediska efektivnosti (mereno zdravim populace) se jim povedlo najit rozumny kompromis.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ondřej Palkovský | 31. 3. 2012 10:00
reakce na Vlad Ender | 30. 3. 2012 09:32

V čem je tedy rozdíl oproti auto-pojištění (či spoustu dalších jiných pojištění) a zdravotnímu pojištění - a proč by to mělo vadit u systému soukromá pojištění vs. státem "garantovaná&qu ot;pojištění? Subjektivita mi připadá spíš jako problém "zdravotnictví obecně", ale u aut (nebo u čehokoliv, čemu člověk nerozumí) je také dost vysoká a projevuje se celkem bez ohledu na existenci či neexistenci pojištění...

Ano, soukromé systémy vám nezaplatí pre-existing condition. Proč? Protože kdyby vám pojišťovna tento produkt (za odpovídající cenu) nabídla, tak jako zákazník odejdete k levnější konkurenci, která to neplatí. A nebo ne? V tom případě je ovšem otázka, proč americké pojišťovny něco takového nanabízí, když by to zákazníci kupovali?

Podle googlu mi připadá, že takové produkty se různě nabízí s časovým testem (takže příklad v článku by u takového pojištění nezabral).

Připadá mi, že důvod, proč je americké zdravotnictví drahé, musí ležet někde úplně jinde, než je zrovna "soukromost&quo t;tamního systému. Lidé na amerických hranicích jezdí občas do mexika, jiní létají do indie. Proč lékaři z Mexika nebo Indie nejedou masivně provozovat praxi do USA?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Vlad Ender | 1. 4. 2012 13:04
reakce na Ondřej Palkovský | 31. 3. 2012 10:00

Receno uplne strucne - informacni nevyvazenost pro zakazniky (a pojistovny) pri autech je radove mensi nez informacni nevyvazenost pri lekarskych zakrocich. I v klasicne ekonomice (a uz nemluve o jinych vecech) jsou trhy tim horsi cim vetsi informacni asymetrie existuje. Viz Akerlof.


Ad proc lekari z M nebo I nepracuji v USA? Znate vyraz "lekarska komora"? Ekonomicky jeden z duvodu pro libovolnou "komoru" je kontrola trhu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ondřej Palkovský | 1. 4. 2012 20:44
reakce na Vlad Ender | 1. 4. 2012 13:04

Ad pojištění: můžete to trochu rozvést? Informační asymetrie jsou mi známé, ale popravdě mi není jasné, proč by samy o sobě měly vést k situaci, která je momentálně v USA. Popravdě, připadá mi, že existuje spousta jiných důvodů (včetně oné lékařské komory), vůči kterým je informační asymetrie z hlediska pojištění naprostá prkotina.

Pane Hokynáři - pojištění je v podstatě sázka; a sázka je možná jen tehdy, pokud ani jedna ze dvou stran nezná výsledek (tedy - možná je, ale pak nikdo nebude chtít hrát). Tudíž z hlediska pojištění je především důležité, že ani jedna strana si není zdravotního problému vědoma. Bohužel, to co většina lidí chce, není pojištění; oni především chtějí, aby byli odstíněni od placení svého léčení. A popravdě mi není moc jasné, proč by tomu tak být mělo - ano, někdo má v životě štěstí, jiný smůlu, ale to se stejně tak týká třeba inteligence - a vyvozovat z toho, že inteligence (stejně jako zdraví) by neměla mít vliv na moji ekonomickou situaci asi moc lidí chtít nebude...i když, kdo ví...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Otakar Hokynář | 1. 4. 2012 21:24
reakce na Ondřej Palkovský | 1. 4. 2012 20:44

Všiml jsme si o kus níž reakce pana Kosoura,s reálnými dopady se ztotožňuji.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Otakar Hokynář | 1. 4. 2012 21:20
reakce na Ondřej Palkovský | 1. 4. 2012 20:44

Principu pojištění rozumím, resp, doplnil bych, že pojišťovna kasíruje prémii, takže by vždy měla
Jenže pak se musíme bavit taky o nákladech a hlavně co s takto postiženými lidmi: pokud budu mít hyperlipidemii dle staré klasifikace Fridrichsen IIa, tak budu mít cholesterol 12 (norma do 5,3) a z toho tak 10 mmol/l bude v LDL partikulích. Výsledek: celoživotní léčba statiny, riziko předčasných koronárních příhod. cena léčby koronární příhody se pohybuje v mnoha desítkách tisíc ažstatisících. Často se první koronární příhoda manifestuje již před 30. rokem života (BTW můj spolužák ze střední školy trpící pravděpodobně touto poruchou + 28 let na infarkt).
Podle Vašeho mínění - co by měl dělat člověk s touto vyhlídkou, kterého nikdo nebude ochoten pojistit? Hodit si mašli?
Vtip je v tom, že hodně rizik je dnes zmapovaných a třeba metabolické poruchy a vysoký tlak jsou poměrně zmapovány (Zkuste vygooglovat Framinghamskou studii, je největší a nejslavnější)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Otakar Hokynář | 1. 4. 2012 13:51
reakce na Vlad Ender | 1. 4. 2012 13:04

Pane Palkovský, proč nepojistí pre-existing conditions?Jednak kvůli riziku fixlování, jednak v některých případech je riziko prakticky absolutní (třeba kamarád si prolomil dno jamky kyčelního kloubu, už 25 let má endoprotézu, takže jednoho dne narepantaci náhrady bude muset jít.) Takže - aby se to pojišťovně vyplatilo, muselo by mít takové pojištrění spíš povahu spoření.A pak se zas nevyplatí klientovi.
Pan Ender:komora si v USA chrání hodně trh, asi víc než je zvykem jinde.Ale hodně velký limit je v některých oborech (hlavě interních) skutečně dokonalé zvládnutí jazyka s významovýminuancemi a výslovností. Vím ze zkušenosti, jaké potíže mají starší lidé s lékaři z UA, RU, dokonce i se slováky- východňáry
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Otakar Hokynář | 30. 3. 2012 18:56
reakce na Vlad Ender | 30. 3. 2012 09:32

ANo, docela souhlasím, kompromis je správné označení. Vysoce solitární systémy typu ČR degenerují k nerovnoměrnému čerpání péče (zneužívání částí populace), nízké motivacipečovat o své zdraví (zuřím, když vidím pacienta po infarktu kouřit), a k rigiditě finančních toků (paušály, které se stanovují indexací předchozích období). Dále je systém manipuliovatelný politicky afinanční příjmy jsou direktivně vnucovány politickou reprezentací bez ohledu na reálnou potřebu.
Vysoce soukromé systémy typu USA degenerují k přenášení vysokých rizik napacienta (mě by třeba z pojištění vyhodili náhradu pravého kolene, neb jsem po nitrokloubní zlomenině) a snaze neproplatit část účtů či pojuistných událostí s cílem vydělat. BOhužel, pro individuální osud pojištěnce některé příhody mohou být devastující ekonomicky.
Všechny systémy bez ropzdílu čelí invazi právníků, kteří si chtějí ze zdravotnického byznysu udělat dojnou krávu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Libor Kosour | 30. 3. 2012 19:16
reakce na Otakar Hokynář | 30. 3. 2012 18:56

Konecne nekdo strucne a jasne shrnul vyhody a nevyhody obou systemu. ja jen dodam, ze nevyhodou solidarniho systemu take je, ze se neustale meni moznosti a podminky cerpani (viz poplatky, doplatky za leky, doby cekani na operace) a clovek nikdy nevi, co a zda za ty penize dostane. U soukromeho systemu si to clovek alespon muze za pomoci pravniku precist.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Otakar Hokynář | 30. 3. 2012 19:34
reakce na Libor Kosour | 30. 3. 2012 19:16

V malé ekonomie jako u nás ještě přistupují kurzová rizika. V kombinaci s pitomci je zvláště maligní... Víte, že v ČR chybí základní lék na tuberkulózu?.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ondřej Palkovský | 31. 3. 2012 10:04
reakce na Otakar Hokynář | 30. 3. 2012 19:34

Ono co by člověk čekal, pokud stát začne určovat ceny nebo řídit nákup... dostupnost jakéhokoliv zboží, které stát podobným způsobem "neřídí", je v podstatě identická kdekoliv v Evropě a kurzová rizika v tom nějak nehrají roli - a to celkem bez ohledu na kurzová rizika. Tohle je spíš klasická ukázka "nezamýšleného důsledku" státní regulace.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Otakar Hokynář | 1. 4. 2012 13:36
reakce na Ondřej Palkovský | 31. 3. 2012 10:04

To samozřejmě taky,ale u nás se při dosti násilně dolů tlačené ceně léků vypořádávané v CZK nota bene tč.počítané z kurzu 23 Kč/ euro aktuálně spíš uplatňuje kurzový pohyb. Jo, cesta do pekel je dlážděna dobrými úmysly. ON systém totiž má reakční zpoždění několik let, takže před pár letym, když koruna stála 2/45 Eura, se pro změnu ceny odvíjely z kursu tuším 25,50 Kč.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Otakar Hokynář | 30. 3. 2012 19:32
reakce na Libor Kosour | 30. 3. 2012 19:16

Prošel jsem za víc než dvacet let plně státní systém, špatně spočítaný pojišťovnický systém, univerzitu jako asistent a od pozice zdravotního bratra po zástupce primáře kliniky /tedy třetí v pořadí) a člena poradního sboruředitele FN a posléze soukromník a záchrankový doktor na část úvazku...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Libor Kosour | 31. 3. 2012 17:43
reakce na Otakar Hokynář | 30. 3. 2012 19:32

Koukam, ze mate vice nez solidni praxi. Skoda, ze o zdravotnictvi nerozhoduji podobni lide. Smim se zeptat, co myslite tim spatne spocitanym pojistovnickym systemem?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Otakar Hokynář | 1. 4. 2012 14:00
reakce na Libor Kosour | 31. 3. 2012 17:43

ONo těch lidí, co věci rozumí, je přeci jen několik ve vrcholné politice, výrazně víc u oranžových: pretendenti na ministerský úřad Jirka Koskuba /znám osobně/ a David Kraken Rath /škoda jeho povahových vlastností, pro které si vykoledoval přezdívku a pohlaveklale je velmi pracovitý a výhodou by byla i politická síla/, výtečně se orientují z potenciálních leaderů prezident komoryMilan Kubek a skoro na levelu profesionálního právníka je Miloš Voleman. Dle referencí se bývalý lidovecký poslanec Hovorka - ač nezdravotník- tvrdou prací (!) velmi vzdělal v reáliích zdravotnictví. Prý je i slušný a charakterní člověk .
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Otakar Hokynář | 1. 4. 2012 13:31
reakce na Libor Kosour | 31. 3. 2012 17:43

Rád odpovím.
1/ stát u nás určuje direktivně výši pojistného. Nicméně, za tyto prostředky deklaruje poskytnutí péče, která se z toho prostě nedá zaplatit. Tedy, aniž někoho nepoškodí v jeho právech:
2/On nedostatek zdrojů má řadu dalších side effects
a/patří do toho regulované ceny léků, díky kterým se ušetří hodně peněz, ale příslušné léky nebudou na trhu nebo budou reexportovány.
b/ Patří do toho deformace cen práce, díky kterým část lékařů odchází do ciziny nebo do soukroma do ambulancí.
Do jisté míry je podobný trend zdravý, ale u nás přerostl do situace, kdy nemocnice jsou pro trochu schopnější lékaře atraktivní jen po dobu postgraduální přípravy. BOhužel, pak ve špitále zkušení fořti, kteří by uměli pacienta vyšetřit rychleji, levněji a přesněji a ještě k tomu vychovali ze zelenáčů mazáky. Totéž u sester, kámoš říká, že úhrnné IQ sester z jedné kliniky je asi 50...
c/ dlouhodobá pozice (míněno náročnost a eknomické vyhlídky) vede k tomu, že zdravotnictví prohrává boj o mozky. Důsledek stejný jako je bod b, tedy plýtvání zdroji, akorát po čase nebudou ti fořti sedět aspoň na těch ambulancích (SCIO: IQ mediků kleslo ze 127 v r. 1992 na 109 v r. 2008). pak mi nejaký zelenáč pošle : mnohočetné hematogenní metastázy v hormím laloku levé plíce... a já nevím, jestli se smát či plakat (nádorový rozsev, krevní cestou se vysype do obou plic a víc dolů, víc jak 3-4meta na jedné straně je podezřelých z jiné příčiny. Je to ajko házení korunou)
d/ v některých obiorech a na některých výkonech se dá vydělat hodně, na některých naopak prodělat. Typicky ztrátové jsou standardní chirurgická lůžka bez jednotek intenzívní péče (resp nevím, jak je to nyní, ale bylo tomu jistě ještě před 10 lety). V tomto případě vím, že kalkulace cen výkonů včetně lůžkodne dělali páni profesoři z odorných společností...
Zvláště krásná absurdní situace vznikala na vyšetřeních CT. Aby se ušetřil drahý velkoformátový materiál za několik stovek,tak vyšetření za 8,5 tis. se nafotilo jen zčásti, zpravidla dle volby laboranta (u většiny vyšetření není lékař a popisuje je ex post, když má čas a nedělá sonografie) a k tomu bez kontrastní látky. A pak pacient byl pro nádor přijat na kliniku, zvažována operace, ale dle nafoceném materiálu se nedalo o operaci rozhodnout, takže pacient zdaleka pobyl nejprv 2-4 dny na lů§žku jen tak a pak seudělalo nové CT... kvůli pár stovkám.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Dwaine Dibbley | 29. 3. 2012 01:33
reakce na Petr Hampl | 29. 3. 2012 00:19

Systémy zdravotnictví se porovnávají dost těžko, ale jedna věc je zřejmá - zdravotnictví USA je v porovnání s např. Francií drsně neefektivní.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Milank Kováč | 28. 3. 2012 22:00

3,ˇ5% HDP na zdravotnictví? Tak to je holý nezmysel, čistý holý nezmysel. Europske krajiny majú výdaje na zdravotníctvo niekde medzi 12 a 20% HDP, z veľkej väčšiny je to medzi 15 až 20% z HDP. 3,5%??? To ako tu kto čaruje s číslami??? Holé nezmysly tu tliacha dotyčný... Ja som si americké zdravotníctvo zažil na vlastnej koži a bolo vynikajúce. 3,5% HDP na zdravotníctvo vo Francúzsku???? To možno tak za prvý kvartál. To kto tu na koho skúša nezmysly tliachať???
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Vladislav Kruták | 28. 3. 2012 21:51

Omlouvám se za poněkud jedovatou poznámku, ale je nanejvýš pozoruhodné, kolik příspěvků na zveřejněné informace reaguje spekulacemi o tom, že vyšší míra kojenecké úmrtnosti v U.S. padá na vrub tamní "odlišné metodice" jejího měření.
Odlišná metodika měření nezaměstnanosti užívaná za oceánem přitom při porovnávání našich (evropských) a zaoceánských ekonomických dat překáží jen málokomu...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Tomáš Kocourek | 28. 3. 2012 19:48

Přesně o tomhle jsem viděl kdysi dokument Sicko (2007) od Michaela Moora. Nevím, nakolik přesně popisuje realitu, ale z toho co jsem viděl, mi bylo špatně...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Ibrahim Kováč | 28. 3. 2012 10:38

No neviem, založiť porovnanie tak obrovsky komplexného systému na troch číslach mi príde dosť odvážne.

Mimochodom - nepočíta sa náhodou novorodenecká úmrtnosť inak v USA a inak v Európe, tj. že v USA sa berie do úvahy dlhšia doba počas ktorej dieťa zomrie? Bolo toto zobrané do úvahy?

Nehovoriac o tom, že USA má zrovna tak socanské zdravotníctvo ako ktorýkoľvek iný európsky štát. Zaujímalo by ma, podľa koho je americké zdravotníctvo to "najlepšie na svete".
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Ondřej Palkovský | 28. 3. 2012 01:09

Tedy ač má americké zdravotnictví (velké) mouchy, myslím, že jistá klišé by se neměla v seriozní debatě objevovat.
Konkrétně: novorozenecká úmrtnost - poměrně hodně se tím myslím zabývá Christopher Snowdon v "Spirit level delusion" a letmý pohled na novorozeneckou úmrtnost na světě ukazuje, že třeba etnická skladba obyvatelstva je korelována s novorozeneckou úmrtností velmi výrazně - takže proč to házet zrovna na jejich zdravotnictví (protože se to hodí do krámu?)

Průměrná délka života: tohle je normální "cherry-pickingquot;;pouhý pohled do wikipedie ukazuje, že švédsko má 81 a dánsko 78; přesto zdravotnictví v těchto zemích bude asi docela srovnatelné. Nemají náhodou jiné faktory na délku života výrazně větší vliv? Na to, co američané jedí a jak jsou tlustí se vlastně v porovnání s Francouzi dožívají docela slušného věku.... A to vůbec neberu v úvahu, že ta čísla začnou vycházet jinak,jakmile jsou očištěna například o různě vysokou nehodovost v těchto zemích.

Výdaje na zdravotnictví: napsal jsem do googlu oecd health expenditure statistics, našel statistiku a výsledky: Francie: 11.8%m USA: 17.4%. Per capita, US$ PPP: 3978 vs. 7960. Něco je špatně? (Mimochodem, per capita vydává americký stát na zdravotnictví víc než Francie).

Mimochodem, Francie je zvláštní tím, že má poměrně vysokou spoluúčast pacientů.... a USA jsou pro změnu zvláštní svou velmi striktní FDA, velkými omezeními na pracovním trhu doktorů, velmi vysokými náhradami v případě chyby doktora (což samozřejmě stojí víc)... rozdílů se najde hodně, rozhodně to tam není ideální, ale argumentovat by se mělo trošku jinak.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Otakar Hokynář | 28. 3. 2012 09:45
reakce na Ondřej Palkovský | 28. 3. 2012 01:09

Ano, první do očí bijící nesmysl je podíl zdravotnictví na HDP ve Francii. Vůbec, porovnávat Francouze s relativně dobrými návyky stran životního stylu (stravování, spěch, mám dojem, že i menší soutěživost a tím stress) s dosti nezdravě žijící populací zavání demagogií.
Dovolím si- coby zdravotnický insider- ještě jednu věc dodat: medicína se velmi rychle vyvíjí. Obory divergují, často již je problém se orientovat v novinkách ve vlastním oboru.Jenže pacient chodí k lékaři (většinou) vcelku A třeba játra mívá skoro vždy v dutině břišní a zde je problém. Sebevíc nadrcený pitomec s IQ pod 120anebo mladý nadějný s IQ nad 140 nesjou schopni vyladit léčbu u pacienta s více nemocemi. Kolikrát je léčba přímo kontraindikována jinými oborovými specialisty. A o mozcích to je, v USA je limitem náročné a drahé vzdělání, u nás zase schopné odrazují podmínky v nemocnicích (nedivím se, za 20 let praxe mám odpracováno asi 40 let) s tím, že jinde vydělají víc. Při vší úctě, ale systém sester s vysokoškolským vzděláním (nemíním HIgh School) jako polo-doktorů v USA mi dvakrát šťastný nepřijde. Ještě tak v paraklinických oborech. Zkrátka, medicína potřebuje chytré lidi. (vidím sám v ČR, jak se kvalita zpráv zhoršuje, předělávám řadu vyšetření z nemocnice a přepracovávám závěry)
Horší je, že z USA se šíří trend soudních sporů, což péči prodražuje (nejen přímé právní náklady, ale i časové nároky na prevenci sporů, tedy papírování o každém pšouku, či prodražení pojistek). Věci nahrává i legislativa, která činí adminjstrraitivní část péče tak složitou, že se reálně nedá v reálném čase zpracovat bez chyb.
V USA je ještě jeden problém- komerční pojišťovny (ZP). Před několika lety - celkem za minilálního zájmu médií u nás- proběhlo vyšetřování ZP, kde jejich revizní lékaři přiznali, že byli bonifikováni podle počtu zamítnutých pojistných nároků či úhrad zdravotnickým zařízením. (JIstá pojišťovna, spřažená m.j. s úpojišťováním finančních produktů CIti Bank, si počíná v tomoto duchu i u nás, ještě se mi nestalo, žeby mému klientovi přiznali pojistné plnění, a to jsem vyplňoval dokumenty asi 10x). Důsledkem je asi 1/4 nezaplacených účtů, což navyšuje ceny péče pro ostatní a zdá se, že i nějaká další perturbace v systému (myslím pokles úhrad z MediCare) přivádí některé provozně dražší obory do finančních potíží (třeba onkology ruinuje nákup cytostatik). Nedávno vyšlo na serveru Medical Tribune.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Vlad Ender | 28. 3. 2012 10:23
reakce na Otakar Hokynář | 28. 3. 2012 09:45

To posledni (ZP) je myslim co GL kritizuje. Sam s tim zkusenost nemam, ale z doslechu od znamych se mi zda, ze to co popisuje je bezne zkusenost. T.j. pokud kontatkujete v US ZP, v prvni rade se z toho pokusi vyvlect, a musite vyvinout docela velky tlak aby platila (coz sazmozrejme, zejmena pro lidi kteri jsou v te dobe tezce nemocni, neni snadne, ne-li mozne. Ale s tim se pocita).

Dalsi komentar ktery jsem slysem od kamaradu doktoru (britskych) co se tyce US zdravotnictvi, je "prediagnostikovani{ amp2}quot;,"preleceni" ;a "prelekovani&qu ot;.T.j. delaji vam uplne zbytecne zakroky/diagnozy/predepisou zbytecne leky. Duvod je dvoji, jednak jako obrana proti soudnim sporum, jednak pekne odmeny od farma firem (to uz se pry rozmaha i v Cechach, ale to by mohl komentovat nekdo kdo o tom vi vice..).
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Otakar Hokynář | 28. 3. 2012 11:28
reakce na Vlad Ender | 28. 3. 2012 10:23

Odměny od farmafirem kulminovaly v ČR asi před 10 lety. Nyní je v ČR zavedený poměrně přísný etický kodex. Kromě toho, dost často se jednalo o postmarketingové studie, které jsou povinné- kvůli bezpečnosti léčby. Třeba takto se přišlo na možnost zvýšeného rizika rakoviny tlustého střeva u některých insulinů (Lanthus, genericky levemir) či výskyt smrtelně nebezpečných arytmií torsades des pointes u u Hiymanalu (genericky astemizol) a na podkladně zvýšeného výskytu jaterních selhání byly staženy skoro všechny antidiabetika skupiny glitazonů (=thiazolinediony).
Ona praxe byla většinou taková, že se třeba na nějaké onemocnění preferoval nějaký lék z doporučené skupíny léků, což dal, zpravidla pod rouškou ekonemocké výhodnosti, příkazem šéf oddělení. Pak se při kontrolách vyplňovaly postmarketingové dotazníky, které byly krátké. Odměny se pohybovaly u běžných léků kolem 100- 500 Kč.
JIné kasty než zdravotnický plebs za preskripcidrahých léků (cytostatika, "biologická&quo t;léčba a další) jezdily na safari, či do jiných atraktivních destinací. Střední plebs v přízni šéfů se třeba dostal na 2 dny do Alp, kde ještě navícpo večerech běžel odborný program (často docela zajímavý, zpravidla mezioborový).
Mezi soukormými lékaři byla v drtivé míře rozšířené postmarketingové studie. Zejména cca před 10 lety, kdy se mocně zpožďovaly platby od Všemocné ZP, to do jisté míry zachraňovalo situaci u ambulkantních specialistů. Reálně přilepšení bylo málokdy vyšší než pár tisíc měsíčně (s výjimkou třeba velmi drahých cytostatik, tam to byl jinačí level). Navíc soudný lékař necpal lidem nesmyslnou léčbu, ale třeba místo Controlocu (originální pantoprazol) třeba Pantoprazol Pliva nebo Apo-Panto. Dost často na doplatcích ušetřil pacient a lék byl i levnější pro pojišťovnu. Pokud dával léky na neexistující nemoc, tak je magor.
Skutečné, čisté a velméúplaty se vyskytovaly - přes mediální obraz- poměrně málo, resp. se spíš týkaly magamementů nemocnic, kam už zas tak dokonale nevidím. Spíš jsem přišel k informacím o nákupu přístrojů, kde managerské provize byly 10-30%.
Bohužel, české novinářské vonuce nedokáží odlišit odměny za klinická zkoušení nových léků od dalších disciplín. Klinická zkoušení nových léků jsou dobře placené, resp. až velmi dobře, ale práce je to náročná. KZ je schvalováno řadou autorit (FDA, EMEA, český SÚKL, etické komise atd.). Firmy u velmi nadějných léků pořádají pro hodnotitele setkání poschálení registrace- ale to jde ze soukromých peněz firem a zpravidla je součástí i odbrorný program. před víc jak 10 lety jsem byl takhle jako spoluřešitel u jedné z mnoha studií s průlomovým analogem erytropoetinu v Paříži. Odborná část byla zajímavá, mám rád takové ty molekulárně- biologické mechanismy- ale asi od 14 hodin bylovolno a tak jsem trčel na pokoji, protože lilo jak z konve.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Otakar Hokynář | 28. 3. 2012 11:33
reakce na Otakar Hokynář | 28. 3. 2012 11:28

Tuším, že náklady na propagaci firmy nesmí přesáhnout 1500 Kč/rok/ambulance.
ještě jsem zapomněl - účast na kongresech je často sponzorována firmami. Je fakt, že vlezné 1000 euro + hotel(kolik, nevím?) na kongres ve Vídni si nemůže bez problémů dovolit ani primář kliniky (nikliv přednosta, to je zas jinačí příjem) a hdoně je to i pro prosperujícího soukromníka. Zaplaťpámbu za ni.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Vlad Ender | 28. 3. 2012 12:50
reakce na Otakar Hokynář | 28. 3. 2012 11:33

Neodstavili ale ted v CR sefa SUKL kvuli najakym podezrelym machinacim? Jak rikam, v CR do toho nevidim vubec, a to co rikate je zajimave.

Je to zajimave castecne i z toho hlediska, ze neco malo co vim z US, tak tusim i ty ruzne testy byvaly problem. Resp. byla incentiva "testovat spravne" (tak aby lek prosel, resp. nebyl stahnut).

Pokud si dobre pamatuji, tak kdyz Merc testoval Vioxx, u nekterych studii byla nektera umrti "vyrazena" ze vzorku, neb byla "zjevne nespojena" (napr. autonehoda).

Coz nemuzu komentovat jako lekar, ale z pohledu statisticke analyzy je to pekna konina (pokud vyradim autonehody z obou vzorku, jak potom zjistim ze je v jednom - rekneme - dvakrat tolik nehod nez v druhem? Coz uz lekem zpusobeno byt muze... ). Nekde jsem matne zaslechl kolem toho jak to bylo s incentivami, ale opravdu si nepamatuji a mozna i pletu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Otakar Hokynář | 28. 3. 2012 14:17
reakce na Vlad Ender | 28. 3. 2012 12:50

On SÚKL je kapitola sama pro sebe: bohužel se pravdu člověk z ofiko zdrojů nedozví. Fakt je, že - s prominutím idiotské- zákony pro stanovování cen léků (správně zdeúředně stanovení úhrad za léčivý přípravek ze zdravotníého pojištění)dosáhly toho, že by se léky měly přecenit několikrát ročně (což je nesmysl, to se nedá v tomto modelu stačit u deseti tisíc položek. I když racio to mělo- šlo o pružnější reakci na kurs koruny) HOrší je, že díky tomu, že máme zdeúředně nadiktované jedny z nejnižších cen v Evropě (bere se koš 5 států s aktuáně nejnižší cenou nebo tak nějak podobně), tak swe stává, že 1/ léky od našich velkodistributorů skoupí zahraniční distributoři (např. Berodual) 2/ léky vůbec nejsou, firmě se nevyplatí řešit registraci (nyní základní antituberkulotikum Nidrazid, řádově balení stálo asi 120 kč a vystačilo na 2 měsíce, testovací látka tuberrkulin nyní není, na podzim vypadlo důležité, základní antiarytmikum Cordarone a bude asi výpadek druhého antituberkulotika základní řady Suralu...).
Ano, studie v minulosti byly koncipovány tu a tam nepatrně "cinknutě" ,ale dnes se vývoj posunul. Jednak po prohraných sporech (viz níže), jednak po nezdařených uvedeních do praxe (lék přes velkou reklamu nebyl lepší než již zavedené, ač byl dražší). V obou případech si firmy odepisovaly obrovské peníze- ono ani uvedneí léku na trhy jednotlivých zemí vč. agendy, distribuce a markteing není nic levného.
(mám pocit, že velké odškodné byly vyplaceny v případech spojených s Hismanalem, kde v klinických studiich byl nedostatečně sledován výskyt poruch rytmu, i když chemická struktura přímo nabízela možnost vyzniku poruch rytmu. a u glitazonů, kdy došlo k úmrtí na selhání jater)
Zkrátka, dneska se firmy poučily (ekonomickými tlaky), že s poctivostí nejdál dojdeš a je trend získávat skutečně relevantní informace. Díky boomu klinických studií se i regulační úřady poučily a ne výjimečně je protokol studie na podkladě připomínek přepracováváni víc než rok. Dneska by asymetrické vyřazování nemělo mít šanci projít- navíc často ojedinělá pozorování mohou upozornit na možný problém (karcinomy prsu a tl. střeva u dlouhodbě působících insulinů). Kromě toho, je již povinnost údaje zveřejňovat s výjimkou průmyslového tajemství.
Současný problém testování je, že populace ve třetí fázi hodnocení ( tzv. předregistrační, tedy před uvedením na trh) je stále dosti selektovaná, takže může mít třeba jednu nemoc, která je léčena příslušným lékem, ale k tomu jen banality. Niocméně, i zde se karta začíná otáčet a nové léky se již zkouší (proti standarndní léčbě) i u pacientů se skupinou závažných diagnóz. Jak jsme postřehl, tyto studie nemívají placebovou větev. Ale ta se řeší na klasické třetí fázi. Pochopitelně, je to velmi drahé a náklady na jednoho hodnoceného pacienta bývají v mnoha stech tisících na rok. A testuje se většinou celá skupina různě koncipovaných studií - takže soubor bývá často o desítkách tisích pacientů.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Vlad Ender | 30. 3. 2012 09:06
reakce na Otakar Hokynář | 28. 3. 2012 14:17

Narazil jsem na tohle, coz by Vas mohlo zajimat:
http://www.epmonth ly.com/columns/in-my-opinion/d ying-for-satisfaction/
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Otakar Hokynář | 30. 3. 2012 18:44
reakce na Vlad Ender | 30. 3. 2012 09:06

Díky. Sice jsem utahaný jak malý pes, ale aspoň orientačně jsem ho prošel.
1/ Ono je někdy (nejen) v medicíně těžké odlišit, co je příčina a co následek. Faktem je, že lidé, kteří konzumují zdravotní péči více, mají sklony na každé nachlazení chtít antibiotika, a pokud jim je lékař nepředepíše, tak ho na různých serverech očerní./česká specialita znamylekar.cz, kde je vyjádření dotčeného lékaře vysokoprahovou záležitostí- nestačí jen snadná záměna jmen/Jenže tahle skupina dokáže brát kvůli každému píchnutí analgetika - a jsiou na cestě k analgetické tubulointersticiální nefritidě /tuším tak 5.až 6. nejčastější příčina dialýzy/, Kromě toho takto skupina není ochotna udělat pro scvoje zdraví nic jiného než polykat prášky.
2/ ten příklad s PSA a karcinomy prostaty je méně vhodný, lepší by byla stolice na okultní krvácení- žádý test není spolehlivý a má ke všemu jen omezený čas platnosti. Zrovna včera jeden "rozhoror" :
3x//:a pane N, ta vaše chudokrevnost vypadá na chonické mírní krvácení, bylo by dobré prohlídnout tlusté střevo- vím, paní doktorka mi už kvůli tomu jednou dělala stolici a okultní krvácení a bylo to v pořádku.- nojo, jenže ten test a zvlášť jednou udělaný nemusí nic znamenat a ta koloskopie by se měla udělat. - ale to není třebna, spřece ta stolic ena OK byla v pořádku. ://
BOhužel povědomí lidí, že provedené vyšetření je to více, tu méně nespolehlivé, je dost nízké.Třeba u EKG říkám, že platnost záznamu trvá do odpopjení elektrod.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Vlad Ender | 28. 3. 2012 15:06
reakce na Otakar Hokynář | 28. 3. 2012 14:17

Velice zajimave, diky.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Gonzalo Lira
Vyrůstal v New Yorku, Miami a Guayaquilu, nyní žije v Santiago de Chile. Je autorem několika novel a experimentální prózy, zabývá se rovněž filmovou režií...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!