Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Němci naštvali Američany: Koupili newyorskou burzu!

Fúze a akvizice, tohle slovní spojení se začíná opět zabydlovat i v USA. Zejména poté, co minulý týden koupila německá burzovní skupina Deutsche Börse - k nelibosti mnohých Američanů! - proslulou newyorskou burzu.

Pokrizová euforie, co se fúzí a akvizic týče, však byla jinde ve světě patrná již loni, kdy počet uzavřených obchodů narostl o dvacet procent na hodnotu 2,4 bilionu dolarů. Vzhledem k tomu, že objem fúzí a akvizic bývá vnímán coby ukazatel kondice té které ekonomiky, nezbývá než se radovat - krize jezcela pryč. Vskutku?

Pomalý a strastiplný pád

Dlouhá řada odborných studií dokládá, že fúze a akvizice v konečném důsledku bohatství mnohem spíše ničí než vytváří. "Dvě třetiny nově vytvořených společností svým výkonem zaostávají za průměrem daného odvětví," píše se v Harvard Management Update. "60 až 80 procent veškerých sloučených podniků a firem čeká pomalý, strastiplný pád," uzavírá zase Journal of Property Management. Když automobilka Daimler-Benz kupovala roku 1998 Chrysler za 37 miliard dolarů, zřejmě nikdo z jejího vedení nepočítal s tím, že se jí o devět let později budou zbavovat za pouhých sedm miliard.

Jenže managementy velkých firem, nejen automobilek, ne zřídka podléhají megalomanii. Věří, že dva plus dva je pět; realita bývá však spíše taková, že to jsou jen tři (jesnadné firmy sloučit účetně, mnohem obtížnější je integrace například odlišných firemních kultur). Jenže to už jsou ve vedení často nástupci oněch megalomanů, kteří sice stvořili obra (zač shrábli tučné bonusy), ovšem obra churavějícího.

Too Big To Fail

Nad nynější vlnou fúzí a akvizic však netřeba jásat ještě z dalších důvodů. Předně proto, že je vyvolána politikou levných peněz, kterou praktikují klíčové centrální banky světa. Při nízkých úrokových sazbách na úvěry, jimiž jsou fúze financovány, ta firemní sloučení fungují - hlavně ovšem opět jen účetně.

Šéfové navíc mohou kalkulovat i s tím, že čím větší firmu utvoří, tím pravděpodobněji ji vláda při další krizi nenechá padnout - nebude simoci dovolit pohřbít kolos s tak značným počtem zaměstnanců-voličů, stak značnou lobbistickou sílou. I proto se teď v USA s fúzemi roztrhl pytel, aniž významněji klesla nezaměstnanost. "Koupíme raději tisíce již zaměstnaných, místo abychom najímali po desítkách ty, co práci nemají,"jako by uvažovali megalomanští šéfové.

Připraveno ve spolupráci s časopisem Týden.

Foto: profimedia.cz

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda je ekonomický konzultant a autor populární i odborné ekonomické literatury. Věnuje se filozofii a metodologii ekonomické vědy, publikuje například v žurnálu Politická ekonomie. Spolupracoval s časopisem Týden... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 0 komentářů v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK