Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Strauss-Kahnovo čekání na zázrak

| 19. 5. 2011

Proč se před několika dny zatčený a dnes již bývalý šéf MMF snažil v případě záchrany Řecka o nemožné? Odpověď je jednoduchá: Dominique Strauss-Kahn je sice ekonom, ale také a především politik, a to politik francouzský.

Strauss-Kahnovo čekání na zázrak

Anglické slovo „bailout“ znamená finanční záchranu předlužené firmy, banky, případně celého státu. Slovo „bail“ označuje kauci, na kterou soud může pustit podezřelého z vazby. V souvislosti s Dominiquem Straussem-Kahnem, bývalým ředitelem Mezinárodního měnového fondu, se až donedávna hovořilo o prvním z obou výrazů.

V neděli 15. května se však v souvislosti s jeho osobou začalo hovořit také o kauci na propuštění z vazby. Podivné aféře, za níž někteří pozorovatelé dokonce vidí konspirativní úklady, se věnovat nebudeme. Vinen, nebo nevinen – bez soudu nelze rozhodnout. Aféra však bezpochyby zasáhla nejen do francouzských prezidentských voleb, ale také do činnosti Mezinárodního měnového fondu, jehož role je významná v souvislosti s řeckou finanční krizí. Jaká je budoucnost MMF? Jak se bude vyvíjet řecká krize? A co další možné záchranné operace?

Řecko na umělé výživě

Věnujme se především Řecku. Jeho veřejné finance nemají podle všech dostupných informací šanci na záchranu. Zákony aritmetiky jsou proti. Vládní dluh představuje něco kolem 150 procent HDP a roste tempem osm procent ročně. Aby bylo možné dostat Řecko na stabilní trajektorii, znamenalo by to při současných úrokových sazbách a hospodářském růstu zdvojnásobit objem vybraných daní, což je nemožné, uvádí anglický ekonom Erik Britton v deníku The Telegraph.

Nejde o žádnou vysokou finanční matematiku. Ke stejným číslům jako Britton dojde za pár minut každý. Jde o to, že veškeré výpočty končí chmurným závěrem: platební neschopnost nebo určitá forma restrukturalizace řeckého dluhu je jen otázkou času. A také otázkou vhodného „balení“, které zachová politické dekorum. Místo slova „bankrot“ se třeba použije novotvar „reprofilace závazků“, to zní skoro bezbolestně.

Řecko je nesolventní již nyní. Nemá dostatečné vlastní zdroje a nemá ani přístup na mezinárodní finanční trhy. Lékařsky řečeno je na umělé výživě, přičemž prognóza není dobrá. A i když si Řecko půjčuje peníze za dotované sazby, stále to nestačí a řecký dluh nadále roste.

Ekonomický politik nebo politický ekonom?

Naskýtá se otázka, zda to Dominique Strauss-Kahn a celý Mezinárodní měnový fond nevěděli. Věděli, samozřejmě. Vedení této organizace lze leccos vyčítat, ale neznalost aritmetiky na úrovni základní školy jistě nikoli. Proč se tedy tento zkušený ekonom před svým zatčením a následnou rezignací snažil o nemožné?

Odpověď je poměrně prostá. Strauss-Kahn byl především francouzský politik a teprve v druhé řadě ekonom. Každý politik, byť s ekonomickým vzděláním, klade občas politiku před ekonomickou logiku. A od francouzského politika lze očekávat, že vždy a za všech okolností bude hájit zájmy své země.

Hájit zájmy Francie v tomto případě znamená oddalovat řecký bankrot co nejdéle, dotovat Řecko maximální možnou měrou a snažit se získat čas – protože francouzské banky drží značné objemy řeckých dluhopisů.

Sanace neboli bailout je paliativní léčba, která jen dočasně zmírňuje symptomy, aniž by řešila příčinu. Ale francouzským a také německým bankám jde o čas, protože momentálně sedí na potenciálních ztrátách, které by mohly dosáhnout 50 až 70 procent hodnoty investovaných řeckých dluhopisů.

Čekání na Godota

Kdyby tedy Řecko v brzké době vyhlásilo platební neschopnost, znamenalo by to okamžitý zásah pro francouzské a německé banky, neboť nutnost přecenit hodnotu portfolia cenných papírů by zřejmě ihned vyvolala další kolo evropské finanční krize. Když se bankrot podaří odsunout na pozdější dobu a vyvolat zdání, že situace je řešitelná, může se třeba stát malý zázrak: ceny řeckých dluhopisů vzrostou a západoevropským bankám se je třeba podaří někomu prodat. Komu? Možná Číňanům nebo Arabům, pokud budou natolik pošetilí. Hlavně když Evropa očistí své banky od problematických dluhopisů. To je mimochodem i důvod, proč Angela Merkelová tak vehementně podporuje celoevropskou pomoc Řecku a Portugalsku: protože dotace těchto států na úkor německých, finských, slovenských a dalších daňových poplatníků vyjde Německo možná levněji, než na kolik by přišel řecký bankrot a následná německá bankovní krize.

Možná i permanentní penězovod ve prospěch Řecka by nakonec vyšel levněji. Připomeňme, že francouzské banky drží i po částečných odprodejích řecké státní dluhopisy v nominální hodnotě 19,8 miliardy eur a dalších 42,1 miliardy eur v podobě úvěrů řeckému soukromému sektoru. Některé francouzské banky vlastní tak velké objemy, že by to již stačilo na krizi v případě řecké platební neschopnosti. Německé instituce vlastní 26,3 miliardy eur v řeckém státním dluhu a zhruba 10 miliard v úvěrech soukromému sektoru. Kompletní riziková expozice evropských bank vůči řeckému státu dosahuje 154 miliard eur nominální hodnoty – a teď si představte, že se polovina nebo více z této hodnoty přes noc vypaří...

Následky by jistě postihly Irsko (evropské banky drží 565 miliard eur v úvěrech Irsku, hlavně německé a britské), Portugalsko (216 miliard) a Španělsko (727 miliard). Další evropská finanční krize by měla dopad minimálně srovnatelný s tou první z let 2008–2009.

Dominique Strauss-Kahn se tedy navzdory ekonomické logice pokoušel oddálit řeckou platební neschopnost v naději, že mezitím se stane zázrak. Zda budou tyto snahy pokračovat i bez něho, nebo zda nakonec bude dokonce postaven zmíněný penězovod, je otázka.

Argentinské varování

Dodejme, že Mezinárodní měnový fond nemá dobrou historickou výkonnost v řešení krizí. Během 90. let naordinoval Argentině přísný režim, který obnášel zvýšení daní a fixaci měny na velmi ambiciózní úrovni vůči dolaru. Obojí mělo katastrofální následky, argentinský bankrot zůstává učebnicovým příkladem důsledku chybné měnové i rozpočtové politiky.

Ale přesně totéž dnes MMF ordinuje Řecku: zvýšení daní a velmi tvrdou měnu, která svojí silou odpovídá největší světové exportní velmoci, tedy Německu! Argentině se hospodářsky ulevilo až poté, co začátkem roku 2002 bylo pesu umožněno devalvovat postupně zhruba na třetinu původní hodnoty. Řecko by potřebovalo něco podobného. Devalvace však nepřipadá v úvahu z politických důvodů... stále stejné dogma. Když politika má přednost před ekonomií, nedopadá to nikdy dobře.

Psáno pro LN

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (20 komentářů)

Otakar Hokynář | 25. 5. 2011 12:07

Pěkné, ale nejsem si jist, zda bude dostatek střeliva či nebude příliš drahé.Tedy doufám, že nepotřebuje nějaké speciální střelivo. Určitě půjde z toho střílet jednotlivými výstřely, jsem celkem obstojný střelec. No, doufám, že to nakonec nebudeme potřebovat.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Otakar Hokynář | 24. 5. 2011 17:32

No, ten co máte na www.pro-investory.cz je taky chutný, jedlý a výtečný.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Miloš Kebrdle | 19. 5. 2011 17:14

Skoro všechno dobře až na takovou maličkost. O peníze přijdou německé a francouzské banky. Co to je? Jsou to
a) jejich akcionáři ( měli si svůj majetek lépe hlídat)
b) ti co mají v bance vklady nad 100 tis. eur (měli si dát pozor do jaké banky si dali peníze)
Takže "obyčejný" daňový poplatník snad v té ruletě nejede?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Radovan Dell | 19. 5. 2011 18:26
reakce na Miloš Kebrdle | 19. 5. 2011 17:14

Někteří přijdou o penzi, jiní o práci, vzhledem k tomu, že nebude likvidita na trhu. Prostě z ekonomiky zmizí přes 1000 miliard euro (v případě, že Řecko rozpoutá domino efekt). To se dotkne každého.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 20. 5. 2011 00:05
reakce na Radovan Dell | 19. 5. 2011 18:26

Však ona ty chybějící miliardy ECB ochotně dotiskne.

Nebo jinak: on asi hlavni negativní důsledek řeckého bankrotu nebude, že zmizí ta likvidita - to by řešení bylo trapně jednoduché: ECB by prostě proplatila ztráty každému, kdo by je v souvislosti s tímto bankrotem utrpěl.Kdyby to ECB vyhlásila dopředu, tak by ani nevznikla žádná panika, výprodej dluhopisů a akcií, nepropouštěli by se lidi, atd... Jenže ono to tak asi není, že....

A ono je nakonec fuk, jestli ta poslední krize centrálně plánovaného intervencionismu a etatismu začne v EU, USA, přehřáté Číně, předluženém stárnoucím Japonsku, atd...
Důležité je, že bez ohledu na iniciátora to lavinovitě semele všechny. Nevidí to jen lidé bez představivosti a provozovatelé konejšivého sebeklamu.

V této souvislosti je třeba vidět, že zlato, stříbro, zemědělská půda, trvanlivé potraviny a pušky jsou stále ještě neuvěřitelně levné.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Gabriel Pleska | 24. 5. 2011 19:56
reakce na Jan Altman | 20. 5. 2011 00:05

Jakou pušku byste doporučil?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

František Pašingr | 24. 5. 2011 20:32
reakce na Gabriel Pleska | 24. 5. 2011 19:56

http://a5.sphotos.ak.fbcdn.net/hphotos-ak-snc6/199585_1302315975413_1755896708_543315_3692806_n.jpg
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Gabriel Pleska | 25. 5. 2011 12:54
reakce na František Pašingr | 24. 5. 2011 20:32

Inu, děkuji. popravdě mě zajímaolo, jestli ji má pan Altman :) Ale vás bych, Františku, tipoval spíš na obrannou zbraň, ten kousek, co ukazujete, mi sedí spíš na toho, kdo půjde rabovat, než na toho, kdo brání svůj majetek a občas jde ulovit srnéčka. Ale jedem des seines.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

František Pašingr | 26. 5. 2011 00:53
reakce na Gabriel Pleska | 25. 5. 2011 12:54

Ptal jste se jakou doporučuji, ne jakou mám.
Zbraně nemám žádné, jsem buddhista.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Gabriel Pleska | 26. 5. 2011 02:58
reakce na František Pašingr | 26. 5. 2011 00:53

Pokud budeme přesní, tak neptal, tedy ne Vás.)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

František Pašingr | 26. 5. 2011 04:15
reakce na Gabriel Pleska | 26. 5. 2011 02:58

Rozumím, příště si dám pozor, abych nereagoval na Vaše příspěvky, které nejsou určeny jmenovitě mně, a omlouvám se, že jsem se nevhodně zapojil do Vaší soukromé debaty.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Gabriel Pleska | 26. 5. 2011 15:32
reakce na František Pašingr | 26. 5. 2011 04:15

Doufám, že to myslíte zhruba tak vážně jako já. Tedy vůbec.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Dvořák | 23. 5. 2011 21:37
reakce na Jan Altman | 20. 5. 2011 00:05

Než ECB bude něco tisknout, budou se mít co ohánět její akcionáři. V případě defaultu Řecka se podle všeho ECB stane insolventní..
Řetězec událostí následujících po defaultu Řecka stojí totiž za to. :-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Otakar Hokynář | 24. 5. 2011 13:21
reakce na Jan Dvořák | 23. 5. 2011 21:37

Sice ten scénář neznám- pokud to není ten, kde figuruje QE asi tak 20, default amerických dluhopisů a v několika hodinách rozběhlá hyperinflace, runy atd.
Ale zajímalo by mne, jak vidíte dopad na české banky. Osobně tipuji, že budeme proti eurozóně zasaženi o trošku méně a kolaps bank nastane o pár desítek hodin později.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Miroslav Piták | 25. 5. 2011 12:28
reakce na Otakar Hokynář | 24. 5. 2011 13:21

Minulý víkend jsem se ze zvědavosti díval na finanční výkazy 6-ti největších bank působících v ČR. Pokladní hotovost a vklady u ČNB jsou u těchto bank dohromady cca 100 mld Kč. S ohledem na celkovou velikost jednodenních vkladů jako součásti měnového agregátu M1 ve velikosti cca 1 670 mld. Kč musí být i laikovi jasné, jak velký problém je položit náš bankovní systém.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Dvořák | 25. 5. 2011 14:04
reakce na Miroslav Piták | 25. 5. 2011 12:28

Podobný poměr bys našel v jakékoliv jiné zemi také.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Miroslav Piták | 25. 5. 2011 14:57
reakce na Jan Dvořák | 25. 5. 2011 14:04

A možná Honzo i horší.

Z tohoto pohledu si říkám, že jakýkoliv rozumně hospodařící jednotlivec je relativně solventnější z hlediska likvidity než finanční ústavy.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Vlad Ender | 25. 5. 2011 22:01
reakce na Miroslav Piták | 25. 5. 2011 14:57

Tim bych si nebyl tak jistej - rekl bych ze ne az tak moc lidi ma cca 5% sveho bohatstvi v bankovkach a mincich...

Dum vetsinou moc likvidni neni, bankovni ucty jsou kratkodobe pujcky bance tudiz maji kreditni riziko, akcie muzou mit jak problem s likviditou tak s kreditnim rizikem atd atd. I to fyzicke zlato vam v obchode nemusi vzit :).

Dokonce bych rekl, ze vetsina lidi ma podstatne mensi likviditu nez vetsina bank, jelikoz ma vetsinu majetku v nemovitosti. Na druhou stranu zasadni rozdil je, ze pro cloveka je ta nemovitost necim co stejne potrebuje a muze vyuzit, coz se o majetku bank vzdy rici neda.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Miroslav Piták | 25. 5. 2011 22:36
reakce na Vlad Ender | 25. 5. 2011 22:01

Tak to jsem asi zvláštní případ, protože u mě to platí.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Dvořák | 24. 5. 2011 20:26
reakce na Otakar Hokynář | 24. 5. 2011 13:21

Koukám, že scénář jste už na mém webu našel :-)
Co se týče dopadů na české banky - jako kritický vidím, jak si s tím poradí jejich matky. Od toho se vše bude odvíjet.
Jinak s těmi desítkami hodin bych souhlasil.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Pavel KohoutPavel Kohout
Pracoval postupně pro PPF investiční společnost, Komero, ING Investment Management a PPF. V letech 2002–2003 působil jako člen sboru poradců ministra financí...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!