Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Islámské finančnictví: Alternativa?

Islámské finančnictví zažívá v posledních letech rozmach a expanduje. Ani západní svět ho už nemůže přehlédnout či přehlížet. Napsáno toho o něm bylo poměrně mnoho – ovšem běžnému člověku, který se o islámském finančnictví chce něco dozvědět, je to málo platné: pokud není odborníkem na islámské právo, bankovnictví a finanční právo a pokud neovládá jazyky, ve kterých většina příslušných publikací vzniká, zorientuje se těžko. V češtině je zatím informací k tématu jen poskrovnu.

Fungování islámského finančnictví se často zjednodušuje na banální rovnici: islám (respektive Korán) rovná se zákaz úroku. Ve finančních kruzích tak vznikla řada vtipů na téma Jak získat bydlení zdarma – bezúročný úvěr a i renomovaní žurnalisté se nechávají tímto zjednodušením zmást a spekulují o možnostech islámského financování od bezúročné verze, která je často vysvětlována jako „úvěr zdarma“, po verzi „zastřený úrok, maskovaný jiným pojmem“. Nutno říci, že ani jedna z verzí neodpovídá realitě a většina mýtů o islámském finančnictví pramení již z nepochopení základního principu.

Základní principy islámského finančnictví:

1. Zákaz ribá. Ribá je arabské slovo, které znamená „značný nárůst“. Zákaz ribá vychází přímo z Koránu – Bůh povolil prodej a zakázal ribá (překlad I. Hrbek). Ribá znamená zisk bez námahy, bezpracný výdělek. Pojmem ribá je míněna zejména lichva, která je však v pojetí islámského finančnictví chápána mnohem úžeji než lichva, jak ji definuje naše trestní právo.

Slovo ribá se ovšem často používá také pro označení úroku – a právě z toho vychází nepochopení tohoto principu. Definujeme-li úrok jako peněžitou odměnu za půjčení peněz, znamená to pro nás zisk bez jakékoli námahy, bezpracný výdělek. Tento bezpracný zisk je ribá a v islámském finančnictví je zakázaný. Půjčování peněz i jakékoli další finanční aktivity zde fungují spíše na principu investování, jak bude uvedeno dále. Fungují zde poplatky ve formě prokázaných výdajů za určité finanční transakce, odměny za určité úkony (nikoli ale za prosté půjčení peněz) apod.

Porozumíme-li správně významu pojmu ribá, stane se celá podstata fungování islámského finančnictví mnohem srozumitelnější.

2. Zákaz spekulativních a přehnaně riskantních aktivit (gharar). Gharar je arabské slovo, které vyjadřuje zbytečné riziko a nejistotu. Znamená to tedy, že v islámském finančnictví nejsou akceptovatelné takové produkty, které by znamenaly nadměrné, přehnané riziko a nejisté postavení účastníků finanční transakce. Typicky uváděnými příklady jsou prodej ryb v moři, ptáků, kteří ještě nebyli chyceni, ovoce na stromech, které ještě nedozrálo atp.

3. Sdílení risku a ztrát, princip, označovaný ustáleným výrazem „profitsharing“.

4. Investování jen do povolených oblastí. Tímto principem je míněno investování pouze do sfér, které mají dle norem islámského práva charakter povolených (halal). Obecně řečeno, povolené jsou ty oblasti, které nejsou zakázány, např. stavebnictví, potraviny, doprava a další, některé striktní školy se vyhýbají třeba i určitým odvětvím módního průmyslu atp. Z investování jsou vyňata například kasina, hazardní hry a sázky, pornografie atd.

5. Užití islámského finančnictví jako komplexu. Tento princip není vždy striktně dodržován, nicméně platí, že pro efektivitu a přínos islámského finančnictví je třeba užít celý systém jako celek, a nikoli vytrhávat pouze jednotlivé principy. Pokud se tedy například užije principu zákazu ribá, ale už se opomene princip investování jen do povolených oblastí, pak jde pouze o částečnou aplikaci principů islámského finančnictví a má to vliv na jeho efektivitu.

Většina právních rámců a pravidel pro fungování islámského bankovnictví je překvapivě téměř totožná s pravidly konvenčního bankovnictví. Podrobnější studium islámského finančnictví nás dovede k zajímavému poznatku, že je zde nemalá podobnost s právním systémem common law. A čím víc do hloubky pronikneme, tím víc podobností budeme nacházet. Kromě nástrojů smluvního práva je velmi typickým příkladem podobnost trustu a jeho právní úpravy v zemích common law a islámského právního institutu nazývaného waqf.

Aplikace islámského finančnictví se tedy v zemích s tradicí common law jeví jako snadnější než v kontinentální Evropě, kde právní kultura a právní myšlení vycházejí těsněji z principů římského práva.

Islámské finančnictví mimo islámský svět

Podíváme-li se, kde se islámské finančnictví (zejména bankovnictví, ale čím dál častěji i pojišťovnictví) praktikuje, zjistíme, že se zdaleka nejedná jen o země, kterým říkáme islámské. Kromě arabských zemí, Turecka, Pákistánu, Srí Lanky, Malajsie, Indonésie či některých afrických zemí ho najdeme ve značné míře také ve Velké Británii, Lucembursku, Irsku, Švýcarsku, Francii, částečně v Německu či USA.

První západní zemí, kde začalo fungovat islámské bankovnictví, se v roce 1978 stalo Lucembursko, které je dnes považováno za jedno z největších finančních center, kde nemuslimové obchodují s investicemi způsobem vyhovujícím islámskému právu.

Produkty islámského finančnictví nejsou omezeny na muslimy (na rozdíl od islámského práva, které je striktně spjato s vyznáním islámské víry), ale může je využívat kdokoli. Ostatně zejména v západních zemích můžeme pozorovat příklon k islámskému finančnictví u osob, které chtějí své prostředky investovat jinak než v rámci konvenčního finančnictví a islámské finanční produkty volí jako etickou alternativu.

Produkty islámského finančnictví:

Snad každý z produktů islámského finančnictví by si zasloužil samostatný článek, aby bylo možno jej srozumitelně popsat a uvést příklady k pochopení jeho užití. V tomto obecném pojednání se nicméně omezím alespoň na výčet.

  • Mudáraba – dnes zřejmě nejrozšířenější produkt, je založena na podílu na zisku, sdílení profitu i rizika. Investor svěří své prostředky „agentovi“, který s nimi hospodaří, obchoduje, a po odečtení vlastních nákladů vrací investorovi jeho investici a podíl na zisku. Investované prostředky jsou po celou dobu vlastnictvím investora, riziko nese agent.
  • Mušáraka – je též založena na sdílení profitu i zisku, investoři jsou všechny zúčastněné osoby a podle podílu investic nesou i riziko.
  • Murábaha – je velmi rozšířený instrument zejména v oblasti krátkodobého financování a účelových nákupů. Jedná se o třístrannou smlouvu, která vychází z původní koncepce, kdy obchodník (v moderním pojetí tuto roli plní banka) nakoupil zboží pro určitého spotřebitele, a to za předem jasnou cenu a domluvenou odměnu.
  • Idžara – v islámské jurisprudenci jsou rozšířené dva typy tohoto produktu. Jednak se může jednat o „pronájem“ určité služby nějaké osoby, například lékaře (k provedení konkrétního medicínského úkonu), právníka (k určenému úkonu právní služby), učitele, portýra (odvoz zavazadel na dané místo) a jednak o leasing v našem konvenčním pojetí, kdy je velmi rozšířený produkt idžara wa iqtina, prodej na splátky.
  • Islámská hypotéka – oblibu a popularitu hypoték realizovaných na principech islámského finančnictví výrazně zvýšila ekonomická a zejména hypoteční krize. Nejrozšířenějšími produkty v oblasti islámských hypoték jsou mušáraka, murábaha a idžara wa iqtina.
  • Qard hasan – jedná se o bezúročnou půjčku zajištěnou zástavou, akceptuje se inkasování poplatku za prokazatelně vynaložené náklady. Tento finanční nástroj je velmi rozšířený v případě charitativních aktivit.
  • Sukuk – je označením pro cenné papíry, dluhopisy

V současné době jsou v rámci světového finančního trhu produkty islámského finančnictví nejčastěji užívány v bankovnictví. Islámské pojišťovnictví (takaful) je však velmi rychle se rozvíjejícím odvětvím v oblasti islámského finančnictví, zejména v islámském světě, ale k rozvoji dochází i v zemích západních (V Evropě zejména Velká Británie, Lucembursko). Takaful pochází z arabského slova kafala, což znamená záruka. Je založen na principu sdílení profitu a risku, dobrovolného přispívání.

Světová ekonomická krize znovu otevřela diskuse a úvahy o možných alternativách konvenčního finančnictví. Z minulosti plyne poučení, že principy socialistické ekonomiky se neosvědčily, nicméně takový kapitalistický ekonomický systém, který je založen zejména na úroku až lichvě, dostává vážné trhliny též. Hypoteční krize v USA, krach řady významných bank, stav, kdy peníze slouží k tomu, aby tvořily další peníze, vedou ke stále hlubšímu zamyšlení a hledání dalších řešení. Principy islámského finančnictví se tak zdají být minimálně zajímavou alternativou. Efektivitu činnosti islámských bank a investování cenných papírů, stejně jako výroční zprávy islámského pojišťovnictví, můžeme sledovat dnes bez problému i na internetu na řadě webů, a to například i na webech společností Ernst&Young a Pricewaterhouse.


  • Dr. M. KAHF: Waqf, a Quick Overview. University of Jeddah, 1995.
  • Dr. M. KAHF: Principles of Islamic Financing. IslamOnline fatwas-ask the scholars, 2008.
  • Dr. M. KAHF: Islamic Finance. Islamic Finance Zone, 10/2006.
  • M. O. Papp: Islamic Insurance. Global Islamic Finance Magazine, 2/2010.
  • Dr. M. Al-QUDA: Takaful. University of Jordan Press, 2009.

 

Komentáře

Celkem 19 komentářů v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK