Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Krátkozraké bohatství šampionů

| 13. 1. 2010

Proč jsou některé země bohaté a jiné chudé? Proč některé země vynikly v náročných odvětvích průmyslu a služeb, zatímco jiné fungují jen jako dodavatelé surovin či levné pracovní síly? Existuje nějaký recept, jak se z druhé skupiny dostat do první?

Krátkozraké bohatství šampionů

Rusko, Kazachstán, Írán, arabské státy kolem Perského zálivu, Nigérie, Venezuela - všechny tyto země mají velké příjmy z exportu surovin, ale stěží je lze označit za bohaté. Hrubý národní důchod Saúdské Arábie činil v roce 2008 celkem 15 500 dolarů, Česká republika dosáhla hodnoty 16 600 dolarů (v nominálním vyjádření podle metodiky Světové banky).

Když uvážíme obrovské majetkové nerovnosti v Saúdské Arábii a fakt, že v této zemi pracují hlavně námezdní dělníci, dojdeme pravděpodobně k názoru, že jsme bohatší. Materiálně i intelektuálně. A také svobodnější.

Svoboda je na rozdíl od nerostného bohatství nutnou složkou receptu na bohatství. Otevřené společnosti od starověku po dnešek profitovaly z volného obchodu, výměny myšlenek, technologií a imigrace kvalifikovaných pracovníků. Když Francie v 16. století pronásledovala hugenoty, řada z nich se usídlila v tolerantním Švýcarsku. Bylo mezi nimi mnoho kvalifikovaných řemeslníků, zejména hodinářů, kteří se usídlili v Ženevě a v okolí.

Švýcarský recept na prosperitu

Paradoxně dalším impulzem pro rozvoj hospodářství se stala přísná regulace ze strany státu: v rámci důrazu na střídmost zakázal Jan Kalvín nošení šperků. Klenotníci byli nuceni urychleně se rekvalifikovat. Ti obchodně zdatnější se dali na bankovnictví. Ti, kteří byli šikovnější v řemesle, využili znalosti nedávných imigrantů z Francie a začali se věnovat hodinářství. Tento příběh uvádí oficiální internetové stránky Federace hodinářského průmyslu.

Kalvínův fundamentalismus byl jednou z bizarních náhod, jaké spoluurčují prosperitu či chudobu národů. Ale rozvoj hodinářství sám o sobě nepřinesl Švýcarsku prosperitu - na to není toto odvětví dostatečně velké. Ještě během 19. století bylo Švýcarsko známo jako chudá země s nízkými mzdami - a tudíž jako vhodná ekonomika pro rozvoj textilního průmyslu. Tento průmysl ovšem přinesl i rozvoj strojírenství (kvůli potřebě textilních strojů, která byla zesílena blokádou Anglie), rozvoj chemie (bylo třeba vyrábět barvy na látky) a rozvoj potravinářství (dělníci potřebovali jíst).

Během 19. století se tak z chudé země bez moře a přírodních zdrojů stala bohatá ekonomika založená na vyspělém průmyslu a kvalifikovaných službách. Stalo se tak přirozenou cestou, bez ambiciózních vládních plánů. Stát pouze udržoval právo a pořádek a navíc podporoval vzdělání. Proslulá ETH (Eidgenossische Technische Hochschule neboli Federální technická vysoká škola) byla založena v roce 1855. Tuto školu vystudoval i Albert Einstein, který ve švýcarském Aarau absolvoval i střední školu -protože německý školní dril nevyhovoval jeho tvořivé povaze a z mnichovského gymnázia byl vyloučen pro nedostatek disciplíny!

Švýcarský recept na prosperitu -nechat ekonomiku se víceméně svobodně vyvíjet, nepřehánět to s okázalou spotřebou (včetně spotřeby státu), udržovat veřejné finance v rozumné rovnováze a podporovat kvalitní vzdělání - vypadá tak všedně a samozřejmě, že je překvapující, proč si podobně nepočínaly i všechny ostatní státy.

Imperiální slepé uličky

Některé ano, zvláště ty menší. Velké evropské mocnosti však byly během 19. a 20. století příliš zaměstnány pokusy o budování impérií. Ty byly vyčerpávající z hlediska finančního i co do počtu lidských obětí. Nakonec se ukázalo, že nejbohatšími evropskými státy se staly menší země bez imperiálních ambicí - podle žebříčku Světové banky z roku 2008 šlo o Lichtenštejnsko, Norsko, Lucembursko, Jersey a Guernsey, Švýcarsko, Dánsko, Švédsko, Nizozemsko, Irsko, San Marino a Finsko.

Dokonce i když vyloučíme daňové ráje, poučení je zřejmé: největší státy nebývají zároveň nejbohatší. Celosvětové srovnání to jen potvrzuje: jedinou skutečně velkou a současně bohatou zemí jsou Spojené státy, které se v žebříčku nacházejí na 14. místě, hned po Finsku. V první patnáctce nejlidnatějších států jsou jen tři bohaté: USA, Japonsko a Německo. Jinak zde najdeme tragické příběhy, jako je Pákistán, Bangladéš, Nigérie, Filipíny, nebo dokonce Etiopie. Pokud bychom hledali statistický vztah mezi velikostí země a její prosperitou, spíš bychom našli mírně zápornou souvislost.

Proč? Jedním z vysvětlení je fakt, že větší státní celky mají složitější, a tudíž méně efektivní administrativu. Více vrstev státní správy a větší geografická rozloha tvoří větší prostor pro korupci. Pouze národy navyklé pořádku a disciplíně (Američané, Němci a Japonci) jsou schopny závaží v podobě nákladů z rozsahu unést. Populárně tento vztah formuloval C. Northcote Parkinson (1909-1993) ve svém proslulém zákoně: „Narůstání přináší složitost a složitost přináší rozklad.“

Exaktněji se problému věnoval americký ekonom William Niskanen (nar. 1933) ve své práci Byrokracie a zastupitelská vláda z roku 1971. Centrální tvrzení odpovídá Parkinsonovi: byrokrat, který se snaží maximalizovat svoji osobní moc a své příjmy, se snaží maximalizovat příjmy a moc státu - a to až do bodu, kdy expanze státní moci dusí jakýkoli hospodářský růst.

Další faktem je, že chybná hospodářská politika v rámci velkého státu má mnohem větší dopady. Když se závažných chyb dopustí malý stát jako například Island, mezinárodní tlak jej donutí poměrně rychle korigovat nesprávné kroky. Když však v průběhu 20. století páchaly hospodářské sebevraždy Sovětský svaz nebo Čína, neexistovala síla, která by jim v tom zabránila. Během 60. let zdevastovala čínská „kulturní revoluce“ ekonomiku do té míry, že 20-30 milionů lidí zemřelo hlady.

Mezitím nezávislé čínské státy (Tchaj-wan, Singapur) nebo Číňany obývané kolonie (Hongkong, Macao) zaznamenávaly éru růstu a prosperity. Pro jejich obyvatele bylo velkým štěstím nebýt součástí velkého celku.

Český růst na dluh

Český stát s ekonomikou neustále manipuluje. Jedny podniky podporuje a snaží se vytvořit „národní šampiony“. Jiným hází klacky pod nohy v podobě obskurních zákonů, složitých daní a nevyzpytatelných rozmarů finančních úřadů. Jedni dostanou dotace, garance, pozemky zdarma a právní pomoc. Jiným se ukáže vztyčený prostředník.
Pokud jde o spotřebu, objem dluhů domácností se během posledních pěti let konče listopadem 2009 zvýšil 3,28krát, v absolutním vyjádření o 617 miliard korun. Zadlužení vládního sektoru za totéž období vzrostlo „jen“ o 54,7 procenta, v absolutním vyjádření šlo ovšem o nezanedbatelných 463 miliard korun. Soukromé nefinanční podniky na sebe nabraly dalších 267 miliard dluhu, což odpovídá celkovému růstu o 68,9 procenta během pěti let.

Hrubý domácí produkt dosáhl během roku 2009 úrovně o zhruba 800 miliard vyšší ve srovnání s rokem 2004 (v nominálním vyjádření). Každá koruna hospodářského růstu si tedy vyžádala 1,68 koruny nárůstu dluhu, soukromého i veřejného. Toto není hospodářská politika, která by mohla vést k trvale udržitelnému bohatství.

Autor je ředitelem pro strategii Partners.

Psáno pro Lidové noviny

Foto: Profimedia.cz

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (7 komentářů)

Novak Jiří. | 23. 1. 2010 23:25

Posouzení bohatství společnosti pohledem ekonoma je naprosto zavádějící.Ekonomie jako věda vůbec na otázky, které jsou v článku kladeny,nemůže odpovědět.Např.hodnotit podle HDP bohatství společnosti je jako hodnotit podle barvy koně příštího vítěze dostihu.Pro informaci v Saúdské Arabií průměrný občan je vlivem dotací apod. mnohem bohatší než průměrný český občan.Těch je 18 mil.10 mil.gastarbeitrů je naproti tomu v horší situaci než u nás Ukrajinci.Ale ti se podle nás také do jejich společnosti počítají, jsou vykazování do celkového počtu obyvatelstva K.S.A.,Podle Saúdských Arabů však vlastně ani neexistují.Ale celkově možná je skutečně ČR bohatší země, díky infrastruktuře, vzdělanosti,schopnosti obyvatelstva. Nic z toho opět HDP nepostihuje. Dále jestli z nějaké země se vlastním přičiněním stane bohatá společnost, záleží na mnoha náhodách, jako je historický kontext,lidské a jiné zdroje,schopnost společenské komunity kumulovat,prvku štěstí apod. Ekonomika resp. ekonomie jako věda s tím nemá co dělat ani náhodou,tudíž nemůže odpovědět, jak to udělat.To je hluboké neporozumění, že nějaké rakouské, keynesiánské a jiné statistické magie(školy) mohou dát návod, jak řešit v článku uvedené problémy.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Joe | 15. 1. 2010 19:08

1. Jestli je Švýcarsko tolerantní stát, proč odmítli v referendu výstavbu minaretů? Nemají náhodou větší fobie z cizinců než my?2. Betonová zeď "bankovního tajemství" udělala ze Švýcarska největší prádelnu peněz a majetku. Celá EU si švýcarskou neutralitu pěstuje už přes 70 let právě pro majetkové úniky.3. Jejich zbrojní průmysl ohromně prosperuje z podobných příčin.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ondra | 19. 1. 2010 00:48
reakce na Joe | 15. 1. 2010 19:08

Otázka 1 je zajímavá, nicméně tolerance ne vždy musí být užitečná a ku prospěchu ostatním. Navíc mezi extrémní tolerancí a ignorantstvím problémů je nezřetelná hranice. Jsem přesvědčený, že tolerance ke zlu obecně je naopak velmi nebezpečná. Přirovnal bych to k situaci ve 30.letech v Německu, kdy se i díky toleranci většiny obyčejných lidí dostal k moci Hitler.Myslím, že vyzdvihování tolerance v tomto případě je spíše na škodu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Libor Kosour | 16. 1. 2010 11:00
reakce na Joe | 15. 1. 2010 19:08

1. Mezi toleranci a hlouposti je rozdil. Obavam se ze i Svycarum je jasne, ze by se brzy stali mensinou ve vlastnim state. Kdybych k Vam domu chtel nastehovat nekoho z nejmenovanch mensin, byl byste tolerantni nebo rasista?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Radek Hejl | 14. 1. 2010 23:16

Svycarsko skutecne zbohatlo opravdu az v prubehu valky a po valce. Ostruvky prosperity sice uz existovaly jak clanek uvadi, ale byly spise mistniho charakteru i kvuli tradicni danove a spravni decentralizaci. Dnesni bohatstvi je skutecne postaveno na tom, co Svycarsko ziskalo za valky :-(
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Adam | 15. 1. 2010 13:12
reakce na Radek Hejl | 14. 1. 2010 23:16

Panove, to jsou s prominutim nesmysly.Zaprve, kdyby slo bohatstvi zalozit na nahlem jednorazovem zisku, tak by nejbohatsimi zememi sveta byly ty v Africe. Na rozvojove pomoci dostaly mnohem vice, nez Svycarsko na zidovskem zlate.A zadruhe, muzete mi, se svoji znalosti svycarske prumyslove historie, rici, jak je mozne, ze "chude" Svycarskou vystavelo promysleny obranny system, ktery Hitlera odrazoval od jednoducheho dobyti, ci ktery dokazal zadrzet ve svycarskem vzdusnem systemu znacne mnozstvi letounu (jak Treti rise, tak Spojencu)? Jak je mozne, ze "chude" Svycarsko vyzbrojovalo armady okolnich zemi? Ci jak je mozne, ze "chude" Svycarsko bylo pro Zidy duveryhodnejsim mistem k ulozeni penez, nez treba Velka Britanie?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

kontrola_nemocnych | 14. 1. 2010 17:08

Svycarsko je bohate predevsim ze zadrzovaneho zidovskeho zlata, kseftovanim s hitlerem, umoznovanim financnich uniku pres jejich banky apod. nevim jestli je to moralne ospravedlnitelne, rozhodne to neni nejaky duvod k oslavne adoraci.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Pavel KohoutPavel Kohout
Pracoval postupně pro PPF investiční společnost, Komero, ING Investment Management a PPF. V letech 2002–2003 působil jako člen sboru poradců ministra financí...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!