Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Europrotektrorát Řecko

| 4. 3. 2010

Vývoj v Řecku je nyní natolik dramatický, že bez zásahu zvenčí by asi nemohl skončit jinak než částečnou platební neschopností vlády. Ta by samozřejmě měla dramatické dopady na další rizikové země eurozóny: Španělsko, Portugalsko, Irsko, možná i na Itálii.

Europrotektrorát Řecko

Další důsledky lze stěží dohlédnout. Riziko, že se Řekové stanou „evropskými Lehman Brothers“ a odstartují ostrou fázi další finanční krize, dnes berou všichni vážně.  Problémy Řecka jsou reálné a hmatatelné.

Řecko v současnosti prochází nejméně dvěma krizemi. První z nich je rozpočtová krize. O možnosti jejího propuknutí se diskutovalo na zasedáních NERV již v únoru 2009. Ale tehdy se řeckému ministerstvu financí podařilo prodat velkou emisi dluhopisů, čímž země získala zhruba rok času.

Rok uběhl a akutní rozpočtová krize je za dveřmi. Během dubna a května bude muset řecká vláda prodat dluhopisy za 20 miliard eur. Pokud neuspěje, nastane akutní krize likvidity. Následovala by částečná platební neschopnost, což je jen méně hrozivý výraz pro státní bankrot.

Dále je tu měnová krize. Euro je pro řeckou ekonomiku zkrátka příliš tvrdé. Země by potřebovala levnější měnu, aby mohla vyrovnat svou obchodní a platební bilanci. Deficit obchodní bilance Řecka dosáhl v roce 2009 hodnoty 14,5 procenta HDP. Deficit běžného účtu platební bilance byl jen o málo lepší – 12,5 procenta HDP. Tato čísla svědčí o tom, že Řecko pod tíhou silného eura stále více chřadne. Potřebovalo by oslabení měny, podobně jako Turecko, jemuž depreciace liry během období recese pomohla. To však není v eurozóně možné.

Před deseti lety optimisté tvrdili, že silná měna donutí ekonomiky slabších států k vyšší výkonnosti a produktivitě. To se nestalo. Pro Řeky (a také Portugalce, Italy, Španěly, Slovince a Francouze) je příliš silné euro kamenem na krku. Za normálních okolností by následovalo oslabení měny, podobně jako v zemích postižených v roce 1997 asijskou krizí. Podobný příběh se ostatně odehrál ve stejném roce i v české ekonomice.

Namísto ozdravné devalvace zřejmě přijde Německo a Francie se záchranným balíčkem dalších úvěrů v hodnotě asi 30 miliard eur. Balíček bude stát značné politické ústupky. Z Řecka se stane jakýsi protektorát centrálních mocností. Řecko nemá jinou šanci než dopředu souhlasit se všemi podmínkami. Cynik by mohl podotknout, že státem organizovaná pomoc jinému státu je jen pokračování války jinými prostředky.

Ještě větší cynik by se mohl zeptat, kdo bude dotovat Německo a Francii, až se za nějakých dvacet let (možná dříve) samy dostanou do rozpočtové krize. Ano, i tato otázka jednou bude na pořadu dne.

Autor je ředitelem pro strategii Partners.

Psáno pro E15.

Foto: Profimedia.cz

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (9 komentářů)

Libor Kosour | 5. 3. 2010 16:22

Stale nekde ctu, ze pro EU je Euro spatne, protoze neakceptuje rozdily mezi ekonomikamy jednotlivych statu. Pritom USA ma jednu menu jiz radu let, rozdily mezi ekonomickou urovni jednotlivych statu jsou take velike a pritom o stiznostech na dolar nikde nectu. Dokazal by mi nekdo vysvetlit proc? Dekuji za odpovedi.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Adam | 5. 3. 2010 19:28
reakce na Libor Kosour | 5. 3. 2010 16:22

Nejde o rozdilnost ekonomicke vyspelosti, ale o mobilitu vyrobnich faktoru - prace a kapitalu. V USA je tato mobilita mnohem vyssi (predevsim u pracovni sily) a to diky jednotnemu jazyku a odlisne mentalite, v EU ji lze zpochybnit.Jak uvadi Krugman citovany v jednom z predchozich clanku: "Kdyby bylo Španělsko jedním z amerických států a ne evropskou zemí, nedopadlo by to tak zle. Náklady a ceny by se nemohly tolik vychýlit. Florida, která mimo jiné mohla volně přitahovat pracující z okolních států a udržovat tak nízké náklady práce, nikdy nic podobného španělské relativní inflaci nezažila."Vice si urcite najdete sam na googlu pod heslem "optimalni menova oblast", anglicky "Theory of Optimum Currency Areas" nebo "Robert Mundell"
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

mposs | 4. 3. 2010 21:47

"Euro je pro řeckou ekonomiku zkrátka příliš tvrdé. Země by potřebovala levnější měnu, aby mohla vyrovnat svou obchodní a platební bilanci. "-Pan Kohout to myslel asi inak, než ako to napisal. "Levnejší měna" ešte nie je zarukou ekonomickeho rozmachu. Spusta statov ma velmi slabu menu, a tieto staty su ekonomicky biednejšie ako Grecko. Problemom Grecka nie je SILNA mena, problemom Grecka je to, že nemôže natlačiť par vagonov eurobankoviek, a nimi splatit svoje dlhy.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Josef Vejvoda | 4. 3. 2010 17:19

Možná se to všechno vyřeší, aneb jak krize může začít měnit mapu Evropy mírovou cestou:http://www.businessinsi der.com/germany-to-greece-cant -you-sell-us-some-of-your-isla nds-in-return-for-a-bailout-20 10-3
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

johana sikelao | 4. 3. 2010 16:08

Euro je nejen tvrdé. Jeho nezlomnost způsobí něco jako popraskání a právě zlomení neřízeně v národních státech s různým stavem HDP a vůbec ekonomických možností. Jak je vidět v Řecku a daších státech.Jen jestli se najít kupce na onu emisy státních dluhopisů Řecku podaří?Nevím , ale myslím nyní na nějaké pojetí clearingu? Jinak vnímám něco jako že rozumím, že hrdost Řeků je zatěžkána stávající situací.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Dvořák | 4. 3. 2010 13:19

Přesně, Řecko je defacto pod nucenou správou.Pouze malá připomínka k perexu - podle mě lze klidně vypustit před Itálií slovo "možná"..I táliese totiž podle všeho dostala do eurozóny jenom díky falšování dat. Jenom díky účetním trikům se swapovými měnovými operacemi splnila Itálie v roce 1998 podmínky a byl přijata. Naopak Řecko bylo ve stejném roce odmítnuto kvůli deficitu 4,1%. Tak si to v Řekové další žádosti pojistili...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Luděk Zdražil | 4. 3. 2010 12:28

V každém případě by bylo vhodnější, kdyby naše parlamentní delegace věnovaly svou cestovatelskou pozornost spíše Řecku než Amazonii a podobným exotickým zemím. Problémy Řecka jsou nám přece jen bližší než problémy indiánů v Peru.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Petr Síla | 4. 3. 2010 10:47

Pokud ta pomoc Řecku bude vázána na konkrétní reformy a úspory, tak by to mohlo mít smysl. Německo nikdo zachraňovat nebude, euro je v podstatě německá měna a proto dojde k jejímu oslabení. Situace Francie bude zajímavější.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

joe | 4. 3. 2010 01:49

Až se Německo a Francie dostanou do rozpočtové krize, tak prostě euro oslabí, jako kdyby tyto státy měly vlastní měnu.Ovšem už teď to vypadá, že se za rok bude prodávat dolar za dvě eura.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Pavel KohoutPavel Kohout
Pracoval postupně pro PPF investiční společnost, Komero, ING Investment Management a PPF. V letech 2002–2003 působil jako člen sboru poradců ministra financí...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!