Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Rušné nebe nad Berlínem

| 30. 3. 2010

Zatímco pražské ruzyňské letiště plánuje třetí dráhu až kolem roku 2020, vodochodské naráží na tvrdý odpor obyvatel okolních obcí a na bývalých obřích vojenských letištích v Milovicích a Ralsku budou v lepším případě sluneční elektrárny, roste tři sta kilometrů od Prahy, na jihu Berlína největší středoevropské letiště. Má ambici stát se druhým německým Frankfurtem.

Rušné nebe nad Berlínem

Přestože původním cílem obřího letiště, které vzniká na ploše 1,5 tisíce hektarů a bude v první fázi stát 3,2 miliardy euro, bylo nahradit tři dosavadní letiště Tempelhof, Tegel a dříve východoněmecký Schönefeld, má nyní ambici stát se největším přestupním letištěm celé střední Evropy a stáhnout i zákazníky z okolních zemí, především Polska a Česka.

Vlaky jako berlínský trumf

Berlín má pro tento záměr vhodnou polohu. Leží pouhých sto kilometrů od polských hranic a má nebo velice brzy bude mít dálniční spojení s několika velkými polskými městy - Vratislaví, Štětínem nebo Katovicemi. Po dokončení dálnice přes České středohoří bude mít Berlín ideální spojení také s Prahou, stejně kvalitní nebo lepší, než je dnes s oblíbenou a agresivním marketingem se prosazující Vídní.

Oproti Frankfurtu nad Mohanem, který zřejmě ještě dlouho zůstane německou jedničkou, i poměrně oblíbenému Mnichovu pak bude moci Berlín českým zákazníkům nabídnout i přímé, rychlé a pohodlné vlakové spojení.

„Vlak do Berlína“ se přitom již dnes stal pro lidi pendlující mezi hlavními městy pojmem. Mnozí mu dávají přednost před autem, autobusem nebo letadlem. Letiště navíc počítá s vlastním železničním terminálem, který bude rozvážet cestující rychlovlaky jak po celém Německu, tak i do okolních zemí.

O tom se pražské Ruzyni může jen zdát – vlakové spojení, pokud bude
otevřeno, bude lokálního charakteru, navíc nesmyslně ukončené na Masarykově nádraží, odkud budou muset ti, kteří cestují dál než do samotné Prahy, deset minut pěšky na Hlavní nádraží. Člověka až napadá, kdo tohle vymýšlí.

Berlínské letiště má mít už na podzim příštího roku kapacitu přes dvacet milionů cestujících ročně, s tím, že se počítá s rozšířením umožňujícím odbavení dvojnásobku pasažérů.

Otazník nad plány Ruzyně

Pokud bude Ruzyně váhat a nevyřeší navazující dopravu, může se jí lehce stát, že část leteckých společností i českých pasažérů přejde právě do Berlína. Boom ruzyňského letiště by se tak stal minulostí a v trojúhelníku mezi Mnichovem, Vídní a Berlínem by Praha zůstala evropským letištěm středního významu s omezeným rozsahem spojení, nižším počtem dopravců a horšími cenami letenek.

Pro ruzyňské letiště to může být o to smutnější, že po příletu na nové berlínské letiště si už jen málokdo zvolí pro cestu do Prahy letadlo, ale raději přestoupí na vlak, který ho doveze přímo do centra. Navíc pohodlněji a za nějaký čas i rychleji.

Podobný problém řeší Poláci, kteří měli v plánu začít budovat velké celopolské přestupní letiště v okolí Varšavy. Aeroport pod Berlínem však smysluplnost těchto plánů zpochybňuje. Poláci mají podle německých předpokladů tvořit nejméně desetinu pasažérů.

Českou vládu proto možná čeká velice brzy podobný problém, jaký dnes řeší varšavský kabinet Donalda Tuska. A to rozhodnout, zda jsou rozvojové plány letecké dopravy, byť v případě české Ruzyně zdaleka ne tak rozsáhlé jako ty polské, reálné a rentabilní.

Autor je redaktorem Lidových novin

Foto: Profimedia.cz

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (4 komentáře)

Petr | 31. 3. 2010 12:47

Je mi celkem záhadou proč odborné články píší lidé, kteří o tématu nemají alespoň průměrné znalosti. Článek je plný neodůvodněných spekulací a omylů. Namátkou vybírám :1/ Letiště Praha plánuje runway v roce 2014 ne 20202/ Přes 20 milionů cestujících odbavují německá letiště již dnes - BBI (Berlin Brandenburg Airport) tedy při otevření pokryje stávající provoz a s výraznou expanzí zatím nepočítá3/ BBI nemá ambici stát se druhým Frankfurtem. BBI se staví jako regionální letiště (Lufthansa nemá zájem o další transferový HUB) a hlavním dopravcem zde bude Air Berlin => proč by někdo letěl na BBI a odtamtud 3 hodiny vlakem, když může letět přímo do Prahy?Jediný provoz, který vlak může postihnout je část leteckého provozu Praha - Berlín.4/ Vlakové spojení z letiště do centra opravdu není pro cestujícího, který letí do Prahy rozhodující a toho co v Praze přesedá nezajímá vůbec.Atd. atd. atd. Dalo by se pokračovat do nekonečna.Jednoduché úvahy prostě u tak komplexního systému jako je letecká doprava moc nefungují.Autor je odborníkem na leteckou dopravu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Luboš Palata | 31. 3. 2010 19:35
reakce na Petr | 31. 3. 2010 12:47

Dobrý den,ve svém článku jsem chtěl především upozornit na konkurenci, která vyrůstá pražské Ruzyni a může být obdobnou, možná větší konkurencí než Vídeň.Plánované rozšíření na 40 miliónů cestujících v Berlíně za významné považuji.Podle mých informací má mít berlínské letiště přinejmenším částečně i rozměr HUBu a při jeho plánování se počítá s polskou a českou klientelou.Také s vámi nesouhlasím, že kvalitní vlakové spojení není v atraktivitě letiště důležité, v Německu si to evidentně nemyslí.Luboš Palata
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Vlnas | 31. 3. 2010 14:01
reakce na Petr | 31. 3. 2010 12:47

Dobrý den, díky moc za komentář. Upozornil jsem na něj autora článku. Brzy by se zde měla objevit jeho reakce.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Adam | 30. 3. 2010 20:08

Doplneni ohledne vlakoveho spojeni Berlin - Praha zde: http://ekonomika.ihned.cz/c1-42068360-vlak-praha-berlin-za-2-hodiny-slamecka-uz-o-tom-jednal-s-nemci
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Luboš PalataLuboš Palata
Narodil se v roce 1967 a vystudoval politologii a mezinárodní vztahy na Univerzitě Karlově. Je nositelem několika ocenění, mimo jiné novinářské ceny Ferdinanda...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!