Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Rušné nebe nad Berlínem

| 30. 3. 2010 | Vstoupit do diskuze

Zatímco pražské ruzyňské letiště plánuje třetí dráhu až kolem roku 2020, vodochodské naráží na tvrdý odpor obyvatel okolních obcí a na bývalých obřích vojenských letištích v Milovicích a Ralsku budou v lepším případě sluneční elektrárny, roste tři sta kilometrů od Prahy, na jihu Berlína největší středoevropské letiště. Má ambici stát se druhým německým Frankfurtem.

Rušné nebe nad Berlínem

Přestože původním cílem obřího letiště, které vzniká na ploše 1,5 tisíce hektarů a bude v první fázi stát 3,2 miliardy euro, bylo nahradit tři dosavadní letiště Tempelhof, Tegel a dříve východoněmecký Schönefeld, má nyní ambici stát se největším přestupním letištěm celé střední Evropy a stáhnout i zákazníky z okolních zemí, především Polska a Česka.

Vlaky jako berlínský trumf

Berlín má pro tento záměr vhodnou polohu. Leží pouhých sto kilometrů od polských hranic a má nebo velice brzy bude mít dálniční spojení s několika velkými polskými městy - Vratislaví, Štětínem nebo Katovicemi. Po dokončení dálnice přes České středohoří bude mít Berlín ideální spojení také s Prahou, stejně kvalitní nebo lepší, než je dnes s oblíbenou a agresivním marketingem se prosazující Vídní.

Oproti Frankfurtu nad Mohanem, který zřejmě ještě dlouho zůstane německou jedničkou, i poměrně oblíbenému Mnichovu pak bude moci Berlín českým zákazníkům nabídnout i přímé, rychlé a pohodlné vlakové spojení.

„Vlak do Berlína“ se přitom již dnes stal pro lidi pendlující mezi hlavními městy pojmem. Mnozí mu dávají přednost před autem, autobusem nebo letadlem. Letiště navíc počítá s vlastním železničním terminálem, který bude rozvážet cestující rychlovlaky jak po celém Německu, tak i do okolních zemí.

O tom se pražské Ruzyni může jen zdát – vlakové spojení, pokud bude
otevřeno, bude lokálního charakteru, navíc nesmyslně ukončené na Masarykově nádraží, odkud budou muset ti, kteří cestují dál než do samotné Prahy, deset minut pěšky na Hlavní nádraží. Člověka až napadá, kdo tohle vymýšlí.

Berlínské letiště má mít už na podzim příštího roku kapacitu přes dvacet milionů cestujících ročně, s tím, že se počítá s rozšířením umožňujícím odbavení dvojnásobku pasažérů.

Otazník nad plány Ruzyně

Pokud bude Ruzyně váhat a nevyřeší navazující dopravu, může se jí lehce stát, že část leteckých společností i českých pasažérů přejde právě do Berlína. Boom ruzyňského letiště by se tak stal minulostí a v trojúhelníku mezi Mnichovem, Vídní a Berlínem by Praha zůstala evropským letištěm středního významu s omezeným rozsahem spojení, nižším počtem dopravců a horšími cenami letenek.

Pro ruzyňské letiště to může být o to smutnější, že po příletu na nové berlínské letiště si už jen málokdo zvolí pro cestu do Prahy letadlo, ale raději přestoupí na vlak, který ho doveze přímo do centra. Navíc pohodlněji a za nějaký čas i rychleji.

Podobný problém řeší Poláci, kteří měli v plánu začít budovat velké celopolské přestupní letiště v okolí Varšavy. Aeroport pod Berlínem však smysluplnost těchto plánů zpochybňuje. Poláci mají podle německých předpokladů tvořit nejméně desetinu pasažérů.

Českou vládu proto možná čeká velice brzy podobný problém, jaký dnes řeší varšavský kabinet Donalda Tuska. A to rozhodnout, zda jsou rozvojové plány letecké dopravy, byť v případě české Ruzyně zdaleka ne tak rozsáhlé jako ty polské, reálné a rentabilní.

Autor je redaktorem Lidových novin

Foto: Profimedia.cz

Luboš Palata

Luboš Palata

Narodil se v roce 1967 a vystudoval politologii a mezinárodní vztahy na Univerzitě Karlově. Je nositelem několika ocenění, mimo jiné novinářské ceny Ferdinanda Peroutky. Byl rovněž nominován na Cenu Evropského parlamentu....

Komentáře

Celkem 4 komentáře v diskuzi

Nepřehlédněte

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK