Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Martin Novák (ČEZ): Vždycky vyděláme, otázka je kolik!

Martin Novák, který má pod palcem finance největší středoevropské energetické firmy ČEZ, mě při exkluzivním rozhovoru přesvědčil, že je finančním ředitelem, který „nedělá jen tabulky v Excelu“, ale dokáže velmi fundovaně mluvit o technických aspektech oboru, ve kterém jeho firma podniká, a navíc zdatně rozumí zákonitostem komoditních a kapitálových trhů.

* Nedávno jste prezentovali své výsledky za celý rok 2009. Jak byste je zhodnotil?

Výsledky za minulý rok byly rekordní: na provozní úrovni 91,1 miliardy (EBITDA) a 51,9 miliardy čistého zisku. To přitom hovoříme o roce, kdy světovou i českou ekonomiku zasáhla krize plnou silou.

* Jak je to možné?

Byla to kombinace několika faktorů, které nám pomohly tento rok "přežít" relativně bez problémů. Benefitovali jsme především z toho, že jsme většinu své produkce pro rok 2009 prodali již v roce 2008, a ještě k tomu za ceny, které dosahovaly skoro historických maxim. Hodně nám také pomohlo zajištění (hedging) směnných kurzů, konkrétně eura, na vysokých hodnotách. (pozn. cca polovina příjmů ČEZu je v EUR) Pomohla také efektivnější produkce v jaderných elektrárnách.

* Efektivita v jaderných elektrárnách - jak si to má laik představit?

Je to o celkové optimalizaci. Snažíme se "vyladit" elektrárny tak, aby fungovaly co nejdéle a provozní odstávky byly co nejkratší. Také se snažíme zvyšovat výkon jednotlivých bloků elektráren, naposledy se to povedlo v Dukovanech. (pozn. zvýšení instalovaného výkonu jednoho z bloků ze 440 na 500 MW)

* To byly pozitivní změny v roce 2009, ale co v letošním roce?

Letos budeme přecházet v Temelíně na nové palivo od výrobce, jehož palivo používáme i v Dukovanech, což přinese vyšší provozní účinnost.

* Pomocná technická otázka: Je to něco, jako když u benzínové pumpy nabízejí palivo "s aditivy"?

Tak podobné to není (smích). Palivo má lepší fyzikální vlastnosti, umožní nám snížit počet odstávek v elektrárně Temelín.

* Jaký bude pro ČEZ rok 2010 po hospodářské stránce?

Letos čekáme pokles EBITDA o 3 procenta (na 88,7 miliardy CZK CZK) a pokles čistého zisku o deset procent (na 46,7 miliardy CZK). Je to dáno i poklesem ceny, za kterou jsme prodali letošní produkci elektrické energie. Propad ale není tak hluboký, protože efektivně snižujeme náklady a zvyšujeme výnosy. Prostě nečekáme, co nám trh dá nebo vezme.

* Jak zatím vypadá první čtvrtletí?

Cítíme oživení, tj. vyšší poptávku ve všech segmentech, hlavně pak v průmyslu. Ale i kdyby oživení v Česku nepřišlo a propad spotřeby pokračoval, naši ziskovost to neovlivní, protože jsme schopni prodat jakoukoliv elektřinu, kterou vyrobíme. Vzhledem k tomu, že máme relativně velmi nízké palivové náklady - jádro patří k nejlevnějším a hnědé uhlí, které napůl vlastníme a napůl ho máme smluvně nakoupeno dopředu, je také relativně levné - prodáme elektrickou energii vždy se ziskem, otázka je s jak velkým.

* Když po hospodářské stránce srovnáme začátek roku 2010 se začátkem roku 2009, jaké najdeme rozdíly?

Negativní věci, které byly zkraje roku 2009, letos nevidíme. Například že by zákazníci nasmlouvanou elektřinu fyzicky neodebrali, a my ji museli prodat za spotové ceny, které byly výrazně nižší. Toho se letos, vzhledem k ekonomickému oživení, nedočkáme.

* Jak se vyvíjí křivka poptávky po elektrické energii v Česku oproti dalším evropským státům?

Česká poptávka kopíruje vývoj v zahraničí, což je dáno proexportním zaměřením české ekonomiky. Takže když se "něco děje" v Německu, odrazí se to i u nás. Celkový pokles poptávky pak samozřejmě tlačí na pokles cen elektřiny na energetických burzách. Dalším faktorem, který tlačí na ceny elektřiny, je pokles cen zemního plynu s okamžitým dodáním, tzv. spot.

* Jak souvisí vývoj zemního plynu a cen elektrické energie?

Cena spotového plynu se "kurzově odpojila" od zemního plynu, který se obchoduje v rámci dlouhodobých kontraktů. V minulosti zemní plyn reagoval na vývoj cen ropy jednoduše proto, že kontrakt se zemním plynem byl navázaný na vzoreček, který v sobě má cenu ropy. Takhle to fungovalo do doby, kdy plynu bylo méně, než ho bylo potřeba. Když byl hlad po zemním plynu a po ropě, tak byla cena spotového zemního plynu na úrovni cen dlouhodobého. Mezi Ruskem a plynárenskými společnostmi v Evropě jsou podepsány dlouhodobé kontrakty, což znamená, že ho musejí kupovat. Problém je v tom, že jejich zákazníci "jsou v krizi" a tolik plynu nepotřebují, a proto plyn, který musejí dál odebírat, obratem prodávají na spotovém trhu. Tento "převis nabídky" poslal cenu spotového plynu až na poloviční úrovně oproti dlouhodobým kontraktům.

* Spotový plyn tak mohou nakoupit velmi levně plynové elektrárny...

Je to tak, plynové elektrárny mají "marginální charakter" a vyrábějí se zde jen "poslední megawatty", kterými se vykrývají rozdíly mezi nabídkou a poptávkou. Samozřejmě pokud tyto zdroje jedou na levný plyn, tak to znamená levnou elektřinu. Kromě toho se do Evropy dostává velké množství zkapalněného plynu z arabských terminálů, který byl původně určen pro Spojené státy, ale vzhledem k recesi ho tam nyní nepotřebují. Navíc tam objevili vlastní zdroje, které jsou levnější než dovážený zkapalněný plyn. Takže když to shrnu, toto jsou faktory, které působí na nižší ceny elektřiny v roce 2010, a nejspíš také pro rok 2011.

* Jak moc jsou plynové elektrárny pro ČEZ zajímavé a kdy do nich "půjdete"?

Je to velmi čistý zdroj, což znamená samozřejmě méně emisních povolenek. Je navíc lehce "nahoditelný", tzn. lze se rychle nastartovat a rychle vypnout. Plynové elektrárny se větišnou zapínají ve špičkách spotřeby v pracovní dny. V noci a o víkendech se naopak stojí. Další velkou ekonomickou výhodou je, že za prodanou elektřinu dostanete vždy konstantní marži bez ohledu na to, jaká je cena elektřiny na energetické burze nebo kolik zrovna stojí zemní plyn. ČEZ proto plánuje například plynovou elektrárnu v Počeradech a další velké zdroje na Slovensku a Maďarsku, které chceme realizovat společně s MOLem. Na Slovensku i v Maďarsku by to měla být paroplynová elektrárna přímo v rafineriích, což naši produkci ještě zefektivní. Elektřinu dodáme na volný trh a páru (teplo) do rafinérií.

* Mluvil jste o atraktivnosti plynových elektráren, ale zároveň si ČEZ letos vyčlenil v rámci investic prostředky na solární elektrárny. Proč?

Samozřejmě výroba a prodej elektřiny ze solárních článků je zisková záležitost, o tom není pochyb. Pro bližší vysvětlení, ČEZ žádné nové fotovoltaické elektrárny stavět nebude. Jediné, co nás zajímá, je odkup již hotových projektů. Stavíme vlastně jen tam, kde by vznikly tak jako tak. Zájem je z naší strany o projekty, které mají všechna povolení, a rozhoduje se jen o tom, kdo je nakonec bude vlastnit. Ve srovnání s možnou instalovanou kapacitou všech slunečních elektráren bude ČEZ vlastnit a provozovat jen malé procento těchto zdrojů.

* Kritici namítají, že boom fotovoltaiky nakonec prodraží elektřinu nad jakoukoli zdravou míru...

V Česku je nestandardní prostředí. V době, kdy se psaly zákony, které odkup solární energie zvýhodňovaly, nikdo netušil, jaký bude v této oblasti technologický posun a s ním spojené zlevnění ceny solárních panelů. Dnes, jak víme, již byla schválena novela zákona, která umožňuje regulátorovi snížit úroveň výkupních cen ze solárních zdrojů na nové zdroje uvedené do provozu po 1. lednu 2011. To přinese výrazně nižší návratnost těchto projektů a silně utlumí investice do této oblasti. Právě takový krok umožní zabránit opravdu výraznému zdražení cen elektřiny. Bohužel i přes toto opatření je již povolen velký výkon možných solárních projektů, které budou do budoucna znamenat finanční zátěž pro spotřebitele.

* V poslední době jsem se bavil s několika respektovanými burzovními analytiky, kteří "pokrývají" vaši společnost, a oni již nepřímo vaše budoucí zisky z fotovoltaiky kalkulují do cen akcií ČEZu. Co byste jim vzkázal?

Osobně bych se zajímal o již oznámené projekty, a podle toho bych "nasčítával instalované megawatty“ a určitě se nedržel rozpočtů, které mohou být naší maximalistickou verzí. Víme, že o fotovoltaické elektrárny (projekty) se velmi intenzivně zajímají cizí investiční a penzijní fondy, a nakonec si říkáme, proč by na atraktivních výkupních cenách solární elektřiny v Česku měli vydělávat zahraniční penzisté? Je jen pozitivní, když peníze zůstanou v českém státním rozpočtu v podobě dividend.

Dokončení rozhovoru najdete na http://www.investicniweb.cz


Foto: ČEZ

Komentáře

Celkem 5 komentářů v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK