Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Spoření po česku: Sázka na jistotu!

Ať již byly dopady ekonomické krize jakkoliv negativní, jedno pozitivum by se našlo. Češi mají na svých účtech naspořeno víc peněz, než měli před rokem: Úspory domácností vzrostly meziročně o 7,3 procenta. Celkem tak máme našetřeno více než 2,2 bilionu korun. Vyplývá to ze Zprávy o vývoji finančního trhu v roce 2009, kterou před několika dny zveřejnilo ministerstvo financí.

Vydělíme-li celkové úspory počtem obyvatel České republiky starších osmnácti let, zjistíme, že na každého občana připadá přibližně 189 tisíc korun. Pokud bychom započetli i juniory, poklesne výsledná částka na 152 tisíc korun. I když nižší, ani toto číslo není na první pohled vůbec špatné. V porovnání s vyspělými zeměmi západu ale stále zaostáváme: Na opačném pólu stojí tradiční finanční centra: Švýcarsko, Británie, Belgie či Nizozemí. Míra úspor české populace je nízká i ve srovnání se západními zeměmi srovnatelné úrovně HDP.

České konzervy: lepší vrabec v hrsti

České domácnosti zůstávají i nadále velice konzervativní. Přes 70 procent všech úspor, zhruba 1,6 bilionu korun, totiž leží na účtech bank a stavebních spořitelen. Vzhledem k neklidnému období na burzách se však není čemu divit. Na výsledku se navíc zásadně podepsala také média. Vzpomeňte si, jak krize a líčení jejích negativních dopadů po celý loňský rok okupovaly přední stránky novin. Odvážlivců, ochotných jít s kůží na trh a riskovat, se tak našla jen hrstka. Ostatní raději přesouvali aktiva z rizikových produktů do pojištěných bankovních vkladů. Nelze se proto divit, že objem prostředků v netermínovaných bankovních vkladech vzrostl meziročně o 13 procent. O 13 procent ale vzrostl i podíl peněz investovaných prostřednictvím podílových fondů. (Proč? Přečtětě si exkluzivní rozhovor s Pavlem Kohoutem). Více než sedmiprocentním tempem pak rostlo penzijní připojištění a peníze vkládané do životního pojištění. U žádné ze sledovaných položek nedošlo v roce 2009 k poklesu.

Graf: Vývoj struktury úspor obyvatelstva ČR

Zdroj: Zpráva o vývoji finančního trhu v roce 2009 (pdf.), plná velikost zde

Šetří celá unie…

Vloni ale nešetřili jen Češi. Při srovnání s ostatními členskými státy unie zjistíme, že na horší časy mysleli všichni. A ještě mnohem víc, než my. Zatímco u nás úspory rostly „jen“ o 7,3 % procenta. V eurozóně se spořilo dvakrát rychleji (viz. následující graf). Díky tomu šetřila rychleji i celá evropská sedmadvacítka. Statistikové však pracují jen s oficiálně evidovanými úsporami uloženými ve finančních institucích (vklady včetně stavebního spoření, podílové fondy, penzijní připojištění a životní pojištění). Zahrnuty nejsou další úspory, které mají lidé "doma pod polštářem".

Graf: Míra úspor domácností v eurozóně a EU 27


Zdroj: Eurostat, duben 2010

Jaký hospodář, takové hospodářství…

Jen pro srovnání. Podobným tempem (meziročně o 7,2 %) rostlo i zadlužování domácností. I tak však mají Češi naspořeno přibližně dvojnásobné množství peněz, než dluží. Zde se pohybujeme na evropské špičce: české domácnosti dluží pouze 27, 61 % našeho HDP. Nižším procentem se mohou chlubit jen Slovinci, Slováci a Rumuni. Naopak nejhůře z tohoto srovnání vycházejí Dánové, Kypřané a Irové. Stejně jako zvyšování úspor však lze očekávat i růst zadlužení. Důvod pro takto nízké skóre je totiž podle ministerstva prozaický: od pádu komunismu a přechodu k tržnímu hospodářství zatím uplynulo jen málo vody. Jinými slovy, Češi se zatím zadlužit nestihli!

Graf: Srovnání zadlužení domácností v EU

Zdroj: ECB, Eurostat, plná velikost zde

Tato statistika však bohužel nekalkuluje s dluhem, který na naše hlavy naložili politikové. Veřejný dluh České republiky k dnešnímu datu činil 1 354 922 000 000 korun. Tedy přibližně o 250 miliard víc, než jsme si stihli půjčit my sami. Co z toho vyplývá? Zjednodušeně řečeno to, že každý Čech v průměru hospodařil šetrněji, než ti, které jsme k tomu, aby hospodařili za nás, pověřili. Ale to už je jiný příběh...

Více k tomuto tématu přinášíme v rozhovoru s Pavlem Kohoutem

Foto: profimedia.cz

Martin Vlnas

Martin Vlnas

Vystudoval politologii, sociologii a mediální studia na FSS MU v Brně. Na univerzitě Sungkyunkwan v jihokorejském Soulu se rok zabýval východoasijskou kulturou a sociálními systémy. Během studia publikoval reportážní texty... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 1 komentář v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK