Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Jak v Evropě selhal trh

| 2. 8. 2010

Kritici často a rádi poukazují na přehmaty neviditelné ruky trhu. A mají naprostou pravdu. Trhy se mýlí často. Nejde jen o momentální dobrou či špatnou náladu na burze. Trh dokáže žít v omylu dlouhá léta. A nemusí jít jen o nějaký maličký, bezvýznamný, pokoutní tržík. Ukážeme si příklad, kdy velký finanční trh, na němž se denně točí mnoho miliard eur, žil v omylu zhruba deset let.

Jak v Evropě selhal trh

Jde o trh dluhopisů členských států eurozóny. Dlouho se mělo za to, že trhy státních dluhopisů jsou seriózní a stabilní. Obchodují na nich profesionálové. Proto dluhopisy nejsou předmětem vášnivých vzestupů a tragických propadů jako akcie, s nimiž si na burze může hrát kdejaký amatér.

Výnosy dluhopisů tradičně odrážely fundované názory odborníků na inflaci a úvěrovou kvalitu emitentů. Nikoli akciová burza, ale právě dluhopisy byly skutečným barometrem ekonomiky. Například před patnácti lety, v červenci 1995, nesl řecký desetiletý dluhopis o 9,86 procentního bodu vyšší výnos než podobný dluhopis německé vlády. Proč? Vyšší výnos je kompenzace za vyšší riziko. Obdobně italský desetiletý dluhopis nesl výnos o 5,35 procentního bodu nad Německem; španělský dluhopis o 4,47 procentního bodu více, zatímco nizozemský dluhopis vynášel o 0,01 bodu méně než německý. Holanďané byli trhem akceptováni jako vysoce spolehlivá ekonomika s nízkou inflací, kdežto Italové, Španělé a většina ostatních národů byli trhem hodnoceni přiměřeně hůře. Mělo to svoji logiku.

Trhy se zbláznily

Pak se ovšem do té doby racionální trhy zbláznily. Koncem tisíciletí propadly euforické víře, že se stane zázrak a úvěrová spolehlivost Řecka, Španělska, Itálie a podobných zemí se vyrovná kvalitě Německa, Nizozemí či Finska. Trhy uvěřily slibům politiků a úředníků, že evropská integrace přinese pouze samá pozitiva a sociální jistoty.

Je zábavné a poučné číst prohlášení oficiálních představitelů z tehdejší doby. Například Evropská rada se roku 2001 usnesla takto: „Oblast společné měny nyní představuje osu stability pro účastnické země, protože je chrání před spekulacemi a finančními zmatky. Posiluje vnitřní trh a přispívá k udržení zdravých ekonomických ukazatelů, což podporuje udržitelný růst.“

Tehdejší guvernér francouzské centrální banky Jean-Claude Trichet (nynější prezident Evropské centrální banky) v roce 1997 ujišťoval: „Učinili jsme všechno, abychom vybudovali oblast eura jako optimální měnovou zónu. Především jsme zajistili, aby účastnické ekonomiky již dříve dokázaly, že konvergují v rozpočtové oblasti stejně jako v oblastech měnové politiky a financí.“

V roce 1999 prohlašoval tehdejší prezident Evropské centrální banky Wim Duisenberg: „Někdy se tvrdí, že jednotná měnová politika může být správná pro eurozónu jako celek, ale může být chybná pro mnoho jednotlivých zemí v rámci zóny společné měny. S tím nesouhlasím. Především je zde fakt, že v rámci jednotné měnové zóny lze provádět přizpůsobení pomocí cen a mezd.“

Technicky vzato, Duisenberg měl pravdu: ke snižování mezd a důchodů v Řecku, Irsku a jiných členských zemích skutečně dochází. Jinou věcí ovšem je, že je to extrémně obtížné, nepříjemné a málo účinné. Deset let jedné víry Mohli bychom ukázat desítky slibů a ujištění na téma „euro je ochranný štít proti krizi,“ jak se ještě v únoru 2009 vyjádřil Manuel Barroso. A co na to trhy? Dlouho těmto slibům věřily – protože věřit chtěly.

Věř a víra tvá tě vyléčí

Víra trvala zhruba od roku 1997 do roku 2007, kdy rizikové přirážky dluhopisů jednotlivých zemí byly téměř bezvýznamné. Vůbec největší sílu měla začátkem roku 2005, kdy byl například portugalský státní dluh trhy hodnocen coby přesně stejně kvalitní jako německý(!) a kdy riziková přirážka Řecka nad Německem dosahovala pouhých 0,13 procentního bodu. (Nyní je to kolem 7,5 procentního bodu.) Pokud jde o krizí dnes těžce postižené Irsko, v lednu 2005 se irské dluhopisy prodávaly dokonce dráže než německé, když riziková přirážka činila –0,04 procentního bodu!

Důsledkem poklesu rizikových přirážek byl raketový rozmach objemu bankovních úvěrů. Během let 2001 až 2007 nastal v eurozóně úvěrový boom, jehož vliv na ekonomiku lze přirovnat ke směsi metamfetaminu, kofeinu a energetického nápoje, který dává křídla. Eurozóně se dařilo, protože exploze soukromých úvěrů poháněla ekonomiku a pomáhala splácet dluhy vlády. Platilo to i pro Řecko, jehož notorické problémy s veřejnými financemi byly na leta zakryté dluhovou expanzí v soukromém sektoru.

V létě roku 2007 klesla nezaměstnanost ve Francii, Španělsku, Řecku a dalších zemích na historická minima. Politici se bušili do prsou sebeuspokojením. Pak účinek drogy pominul. Evropské banky zjistily, že jsou přeúvěrované a že dále půjčovat nemohou. Kouzlo nízkých rizikových přirážek bylo obratem pryč. Země eurozóny od té doby zdánlivě trpí finanční krizí. Ve skutečnosti jde jen o návrat k normálu po deset let trvajícím „tripu“.

A trhy? Uvidíme, jestli se opět nechají omámit sliby politiků.

Autor je ředitelem pro strategii společnosti Partners

Foto: profimedia.cz

Psáno pro Lidové noviny.

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (6 komentářů)

mposs | 15. 8. 2010 12:44

Pohľad odzadu :Je to trochu mimo temu, ale je to aspoň poučné > Výnatok z textu pana Kohouta spred TROCH rokov :"Pokud se historie bude opakovat, nynější čínský akciový trh může pokračovat v růstu ještě nějakou dobu. Pak dojde ke zlomu. Bublina praskne, investoři přijdou o miliardy. Bezprostředním důvodem prasknutí může být cokoli. Neexistuje žádný indikátor, kdy přesně bublina praskne. Může to být za týden, za měsíc, za rok."- Poučenie ? Nič v Čine neprasklo. Tam, kde sa realne, lacno a veľa vyrába, tam nie su "bubliny". Bubliny su tam, kde sa točia inflačne peniaze. Čina dnes zaplavuje vyrobkami celý svet. Bubliny tvoria USA a Europa.Trh NEselhava. Zlyhavaju politici a ekonomovia. A voliči.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jindřich Šára | 2. 8. 2010 20:29

Dobrý den. Amatérsky obchoduji akcie a komodity, už asi deset let, spíše pro "zábavu", než pro zbohatnutí. Nejsem ekonom,nemám ekonomické vzdělání, ale i z vlastní zkušenosti při obchodování vím, že žádné RACIONÁLNÍ TRHY neexistují. Jak tedy můžete tvrdit, že se RACIONÁLNÍ TRHY ZBLÁZNILY? Když něco takového neexistuje a nikdy neexistovalo? Copak se lidé rozhodují racionálně? Ekonomická poučka, že každý chce jen a jen maximalizovat zisk prokazatelně neplatí - lidé jsou samou svojí podstatou neracionální, jak v ekonomických záležitostech, tak i ve všech ostatních, a to laici, i ti nejvzdělanější profesionálové. Copak se všichni ti špičkoví bankéři, nesporně zodpovědní za vážné problémy poslední doby, chovali racionálně?-Sám musíte uznat, že nechovali. A je přeci moc dobře známo, že cena akcií, komodit, dluhopisů atd. neodráží skutečnou hodnotu, jako spíš hodnotu,kterou jim přikládají zcela neracionálně jednající lidé. S pozdravem, Jindřich Šára.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Zdeněk Pikhart | 4. 8. 2010 11:35
reakce na Jindřich Šára | 2. 8. 2010 20:29

Dobrý den. To co zde tvrdíte není pravda. Racionalita kohokoli (firmy, spotřebitele, trhu) neznamená, že je daný subjekt neomylný. On se pouze rozhoduje konat za určité situace při určité zásobě informací a snaží se tak dělat ku svému prospěchu. Jestliže tento subjekt učiní špatné rozhodnutí v budoucnu podle toho zmnění své chování. To je racionalita. Ne, jak líčíte racioanalitu vy - jako patent na správná rozhodnutí. Takže lidé (trhy) jsou racionální. Dnes v důsledku ekonomické recese mění své chování veliká část z nich a o tom to je. Díky, Zdeněk
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

mposs | 2. 8. 2010 14:22

Pane Kohout , píšete :"Pak se ovšem do té doby racionální trhy zbláznily. Koncem tisíciletí propadly euforické víře, že se stane zázrak a úvěrová spolehlivost Řecka, Španělska, Itálie a podobných zemí se vyrovná kvalitě Německa, "- Ale veď zjavne nevnímate REALITU. Realita je, že tie SILNÉ staty prevzali ručenie za dlhy Grecka, takže na greckych dlhopisoch nakoniec "trhy" zarobia. Trhy dobre vedia, že politici nenechaju potopiť svoje banky, a prinutia časť sveta zatiahnuť dlhy Grecka, aby ochranili nemecké banky. "Trhy" vedia, že etatizmus je silnejší než elementarna spravodlivosť, že politici prinutia nevinných občanov zaplatiť dlhy za iných.----------Trhy dostanu za grecke dlhopisy dvojnasobný urok, ako za nemecké. Dobrý biznis, nie ??? Trhy su ROZUMNE. Blazni su iba ovčania, ktorí si volia takých politikov.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Kabal | 2. 8. 2010 13:39

Otázka je, nakolik je možno uvedené jednání označit za selhání trhu, když k němu dochází v prostředí silné cenové regulace peněz (tj. vesměs arbitrární stanovování úrokových sazeb centrálními bankami), morálního hazardu a celkové politické manipulace s ekonomikou.Dočkáme se rovněž článku o tom, jak selhaly trhy v Sovětském svazu :-)?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

mposs | 2. 8. 2010 14:40
reakce na Kabal | 2. 8. 2010 13:39

"Otázka je, nakolik je možno uvedené jednání označit za selhání trhu,"- Zamerom "trhov" je zarabať. A faktom je, že trhy dnes zarabaju. Prerábaju, doplacaju, na to všetko iba bežní občania, ktorých oožobračuje inflacia, ktorí platia cez dane výpomoc "krachujucim&qu ot;bankám. Občanom sa rozpadavaju penzijné uspory, ...Takže zlyhal tu štát, resp. voliči, ktorí volia "svoj" štát.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Pavel KohoutPavel Kohout
Pracoval postupně pro PPF investiční společnost, Komero, ING Investment Management a PPF. V letech 2002–2003 působil jako člen sboru poradců ministra financí...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!