Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Dluhopisy: Vítězíme nad Západem

| 15. 9. 2010

V úterý 6. září česká vláda úspěšně prodala na otevřeném trhu emisi eurových dluhopisů. Získala tím hotovost o objemu dvě miliardy eur. Zájem však přesahoval pět miliard. Dluhopisy jsou splatné v dubnu 2021 – a teď pozor, nejzajímavější informace: výnos stanovený aukcí přesahuje pouze o 105 základních bodů (1,05 procentního bodu) srovnávací sazbu úrokových swapů.

Dluhopisy: Vítězíme nad Západem

Českou republiku tedy dluhopisový trh hodnotí o maličko lépe než Itálii, jejíž dluhopis podobných parametrů měl rizikovou přirážku nad swapovou sazbou ve výši 116 bazických bodů. Rozdíl není velký, ale přesto je to událost. Postkomunistická země překonává v kreditní kvalitě vyspělou západní tržní ekonomiku. A to navzdory faktu, že Itálie má stále o něco lepší ratingové hodnocení (Aa2 oproti českému A1 podle agentury Moody’s.)

Něco takového by před dvaceti lety znělo jako utopie. Ani před deseti lety by to nebylo uvěřitelné a před pěti lety by stále šlo o hudbu budoucnosti. Nyní tedy budoucnost začíná. Bohužel nikoli proto, že by Česká republika byla dnes zadlužena méně než dříve, ale naopak proto, že Itálii a jiným rizikovým zemím eurozóny trhy věří stále méně a méně.

V rámci eurozóny, která zahrnuje šestnáct států, bude letos veřejný dluh představovat 85 procent hrubého domácího produktu. Italský dluh dosáhne 118 procent HDP, český podle odhadů „jen“ 40 procent HDP. Kdyby byla Česká republika se stejnými makroekonomickými parametry tradiční západní zemí, byla by považována za ještě mnohem serióznějšího dlužníka – minimálně na úrovni Rakouska. Pouze skutečnost, že historie svobodně zvolených českých vlád je poměrně krátká, je hlavním faktorem, proč česká ekonomika není finančními trhy hodnocena ještě lépe.

Přísnější měřítka

Oč kratší historie, o to je důležitější odhodlání současné vlády zabránit dalšímu růstu zadlužení. Analytici a investoři proto pečlivě sledují její kroky. Její závazek snížit deficit pod tři procenta HDP do roku 2013 je brán vážně. Bude-li splněn, ratingové agentury zlepší hodnocení české ekonomiky a riziková přirážka českých dluhopisů zase o něco poklesne. Dluhová služba státního rozpočtu se tím zlevní ještě více.

Úspěšné vyřešení stavu a vývoje českých veřejných financí není jen nějakým rozmarem ekonomů a nelevicových politiků. Ve skutečnosti nemáme alternativu. Abychom byli jako stát bráni vážně, nemůžeme pouze dodržovat maastrichtská kritéria. Finanční trhy používají na východoevropské země mnohem přísnější měřítka, a to zejména v období finančních krizí. Týká se to samozřejmě i té krize, která teprve přijde.

Která to bude? Není třeba žádné fantazie. Stačí pohled na čísla a je zřejmé, že záchrana Řecka skončí fiaskem. Nejde jen o to, že ani téměř rok po odhalení podvodů řecké vlády se ještě nepodařilo plně objasnit složitou strukturu kamuflážních finančních operací, jež kryly skutečnou výši dluhu. Jde o to, že navzdory politické propagandě se nedaří navést řecké veřejné finance do stabilního, udržitelného kurzu. Všechny propočty ukazují, že po třech letech, až bude vyčerpána pomoc EU, bude Řecko opět insolventní.

Lepší Slováci

Pád Řecka s sebou může strhnout další ekonomiky, zejména Španělsko a Irsko. Tyto dvě ekonomiky před pár lety udivovaly Evropu tempem svého růstu. Pak se ukázalo, že šlo o boom na dluh a že banky těchto zemí již další růst neutáhnou. V lepším případě čeká tyto země řada let stagnace a pomalého splácení dluhů. V horším případě nastane nové kolo krize, další potřeba obrovských dotací na úrovni celé eurozóny a pochopitelně panika na finančních trzích.

Pokud se něco takového stane, je zásadní otázkou, zda Česká republika bude hodnocena spíše jako „malé Německo“, anebo jako „další Řecko“. Zatím je potěšujícím faktem, že k první variantě máme nadějně nakročeno. Náklady na pojištění českého státního dluhu v horizontu pěti let činily 9. září 0,96 procenta. Podobné pojištění pro Polsko stálo 1,42, pro Itálii 2,08, pro Španělsko 2,29, pro Portugalsko 3,25, pro Maďarsko 3,68, pro Irsko 3,70 procenta a pro Řecko masivních 8,89 procenta s rostoucím trendem. Pojištění proti platební neschopnosti Německa stojí jen 0,38 procenta. Máme tedy k němu blíže než ke skupině PIIGS. Avšak pozor, Slováci jsou s hodnotou 0,86 procenta ještě o kousek lepší!

Autor je ředitel strategie společnosti Partners, člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)

Psáno pro Euro

Foto: profimedia.cz

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Pavel KohoutPavel Kohout
Pracoval postupně pro PPF investiční společnost, Komero, ING Investment Management a PPF. V letech 2002–2003 působil jako člen sboru poradců ministra financí...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!