Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Finanční krize územního plánování...

| 1. 11. 2010

Komiks Dilbert předestírá podnikovou kulturu jako kafkovský svět samoúčelné byrokracie, píše Wikipedia. Tvůrce komiksu Scott Adams má s kafkovskou byrokracií vlastní zkušenosti. Před lety se totiž rozhodl, že si postaví dům v oblasti Sanfranciského zálivu v Kalifornii.

Finanční krize územního plánování...

Nasbírat všechna možná razítka a získat vysněné stavební povolení mu zabralo více než čtyři roky! Kdyby si vybral třeba některé okrsky státu Nevada, „kafkovštiny“ by zůstal ušetřen. V těchto oblastech totiž není vyžadováno povolení vůbec žádné. Stavět lze začít hned!

Vybíravá bublina

Nevada a Kalifornie jsou v tomto ohledu extrémy. Ukazují, že Spojené státy nejsou monolit. Principy stavebního rozvoje a regulace developmentu se tam liší stát do státu. Toto tvrzení pak získá na vážnosti, shledáme-li, že nedávná americká nemovitostní bublina, jež odstartovala finanční krizi a přivodila celosvětový ekonomický útlum, vlastně nebyla ani tak "americká" - týkala se pouze některých států USA.

Zatímco v Kalifornii vylétly ceny realit mezi lety 2000 a 2006 na dvojnásobek, v takovém Texasu pouze o necelou čtvrtinu - o žádné bublině se mluvit nedá. Není to přitom tím, že by o bydlení v Texasu nebyl zájem. Naopak.

Důvod je jinde. „Restriktivní regulace v oblasti územního plánování byly nutnou podmínkou pro vznik bubliny,“ píše ekonom Randal O’Toole z Cato Institute v loňské analýze. V ní cituje „nobelovského“ ekonoma Paula Krugmana, jenž ve svém pět let starém textu rozdělil USA v zásadě na dvě části, a to právě podle přístupu k územnímu plánování.

První skupina států reguluje stavební rozvoj jen nepatrně, ale druhá - mnohem náchylnější ke vzniku bublin - dává přednost rozsáhlým regulacím. O’Toole prokazuje, že v první skupině (asi 55 procent americké populace), například v Texasu, se bublina nepřifoukla, jelikož minimální územní plánování umožnilo, aby se nabídka nemovitostí rychle přizpůsobila změnám v poptávce.

Zato v „kafkovském“ San Francisku a mnohde jinde, kde regulátoři územně plánují o sto šest (třeba vyžadováním pásem zeleně), zvyšují při růstu poptávky (způsobeném třeba snížením úrokových měr) prodlevy v nabídce neúměrně ceny.

Nesnížíme-li razantně rozsah územního plánování, čeká nás další, větší bublina, varuje O’Toole.

Připraveno ve spolupráci s časopisem Týden

Foto: profimedia.cz

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (1 komentář)

Alexandr Špáta | 24. 5. 2012 04:12

Víte, co je největší průšvih? Když ekonom jakéhokoli ražení takovýmto způsobem hovoří o územním plánování.V Čechách máme malér se stupněm korupce nikoli apriori se sociálním státem. Maximálně máme problém s efektivním sociálním státem. A stejně tak máme obrovský problém s kompetentností. Zejména u politgiků a ekonomů. Je půvabné, jak tyhle dvě profese doslova ostentativně dávají najevo, že ony rozumí všemu.Výsledečk je nasnadě.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Lukáš KovandaLukáš Kovanda
Lukáš Kovanda je ekonomický konzultant a autor populární i odborné ekonomické literatury. Věnuje se filozofii a metodologii ekonomické vědy, publikuje...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!