Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Jak se tisknou dolary?

| 8. 11. 2010 | Vstoupit do diskuze

Mediální událostí prvního listopadového týdne byla nepochybně zpráva o začátku kvantitativního uvolňování v USA. V originále „quantitative easing“, a protože jde již o druhou vlnu, používá se zkratka QE2. Ale o co se vůbec jedná?

Jak se tisknou dolary?

Federální rezervní systém má zákonem stanovenou povinnost pečovat o cenovou stabilitu a zaměstnanost v americké ekonomice. Jeho obvyklým nástrojem jsou základní úrokové sazby. Když ekonomika zvolní a nezaměstnanost vzroste, Fed sníží úrokové sazby. Tím zlevní úvěry a povzbudí spotřebu a podnikání. Uvolnění na trhu úvěrů má za následek růst zaměstnanosti. Tak hovoří učebnice. Co se ale stane, když úrokové sazby jsou již tak nízké, že snižovat nelze? Nastoupí další učebnicový mechanismus, a sice operace na volném trhu. Centrální banka kupuje pokladniční poukázky, čímž snižuje dlouhodobé úrokové sazby a zároveň pouští peníze do ekonomiky.

V praxi se operace na volném trhu používají ve velkém rozsahu výjimečně – a ještě výjimečnější je orientace na dlouhodobé státní dluhopisy. Průkopníkem bylo Japonsko v roce 2000. V USA trvala první vlna QE přibližně rok, počínaje březnem 2009. Listopad 2010 tedy znamená začátek dalšího kola, během něhož má Fed skoupit americké federální dluhopisy za nejméně 600 miliard dolarů. Kde vezme Fed peníze? Nevezme, vytvoří si je. Doslova z ničeho. Nepotřebuje ani ten pověstný tiskařský lis.

Inflace na obzoru?

Pochopitelně každého napadne, zda nehrozí inflace. Do jisté míry ano. Zmíněných 600 miliard představuje asi 6,8 procenta americké měnové zásoby M2, což není zanedbatelné. Jenomže očekávat, že americká inflace poskočí o téměř sedm procent, nelze. Rychlost oběhu peněz v americké ekonomice je nízká, takže index spotřebitelských cen se sotva změní. První vlna QE obnášela 1,75 bilionu dolarů a žádná inflační horečka nenastala.

Jenže inflace není jen index spotřebitelských cen. Jeho růst je vlastně jen důsledkem růstu objemu peněz v oběhu. Již vzápětí po vyhlášení startu QE2 vzrostly ceny akcií. Barel ropy přidal 2,5 dolaru na úroveň 87 dolarů. Ropa je o pětinu dražší ve srovnání se začátkem září, kdy Fed poprvé oznámil, že QE2 je hotová věc. Podobně se chovají komodity jako měď, cukr, sója nebo bavlna. Majetkové investice, ať už akcie, zlato, nebo ropa, jsou považovány za štít proti inflaci. Zároveň růst objemu peněz čistě mechanicky nafukuje jejich ceny. Nejhorší stadium je teprve před námi Názory ekonomů na QE2 jsou v drtivé většině velmi kritické. Britský list The Daily Telegraph cituje názor Tobyho Nangleho z Baring Asset Management, podle něhož jde o jednu z největších politických chyb v historii Fedu. Fed sází na to, že příliv peněžní hotovosti zvýší nejen ceny akcií, komodit a nemovitostí, ale také mzdy. Tato sázka nemusí vyjít. Goldman Sachs očekává, že celkový objem QE2 dosáhne až dvou bilionů dolarů a skončí možná až v roce 2015.

Bill Gross z investiční společnosti Pimco (největší správce dluhopisových fondů na světě) dokonce používá termín „největší hra typu letadlo (Ponzi scheme) v historii“. Warren Buffett dodává, že kupovat dluhopisy v této fázi je velký omyl. Bývalý Sorosův spolupracovník Jim Rogers suše tvrdí, že „Bernanke (šéf Fedu) nerozumí ekonomii, nerozumí měnám, nerozumí financím. Jediné, čemu rozumí, je tištění peněz“. Marc Faber nadepsal svůj komentář na blogu Finanční Titanic. Dokonce ani vždy nekonvenční Paul Krugman neobhajuje QE2, pouze tvrdí, že jeho dopad je přeceňován.

Krize eurozóny neskončila

Jaký bude skutečný efekt QE2, ukáže pouze čas. Jisté je pouze to, že od začátku první vlny QE v březnu 2009 vzrostl americký akciový index Dow Jones o 58 procent. Ropa typu Brent posílila o 71 procent. Zlato o 45 procent. Jak by se tyto ceny vyvíjely bez kvantitativního uvolňování, nevíme. Jistě by ale nerostly rychleji, zejména v případě akcií.

Nezaslouženě stranou zájmu médií zůstává evropská finanční krize. Kdo si myslí, že vše je v pohodě, neboť řecký dluh zaplatí z větší části Němci, ošklivě se mýlí. První listopadový týden přinesl historický rekord ve výši rizikových přirážek dluhopisů skupiny PIIGS (Portugalsko, Irsko, Itálie, Řecko a Španělsko). Vlastně by se již mělo psát GIPSI, protože původní akronym byl shledán příliš urážlivým. Zdali je nová zkratka výrazně lepší, je věcí názoru, ale to nyní ponechme stranou.

Podstatné je, že krize eurozóny neskončila. Naopak: její nejhorší stadium je teprve před námi, přesněji řečeno před státy používajícími euro. V kontextu amerických zpráv bychom na to neměli zapomínat.

Autor je ředitelel pro strategii Partners

Psáno pro Lidové noviny

Foto: profimedia.cz

Pavel Kohout

Pavel Kohout

Pracoval postupně pro PPF investiční společnost, Komero, ING Investment Management a PPF. V letech 2002–2003 působil jako člen sboru poradců ministra financí Bohuslava Sobotky (ČSSD), od roku 2004 do roku 2006 byl členem...

Komentáře

Celkem 5 komentářů v diskuzi

Nepřehlédněte

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK