Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Kdo zastaví utrácení?

Američané dali ve volbách do Kongresu jasně najevo, že jejich nadšení z prezidenta Obamy vyprchalo. Nepochybně k tomu přispěla i jeho hospodářská politika. Obamova administrativa reagovala na finanční krizi nevídanou rozpočtovou expanzí. Výsledkem je ohromné zadlužování, které Amerika zažila naposledy za druhé světové války.

Zdánlivě však vláda slaví úspěchy. Ekonomika ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o dvě procenta. „Stačí, když stát dost utrácí, a ekonomika se postaví na nohy,“ jásají keynesiánci jako Paul Krugman či Joseph Stiglitz. Problém je ovšem v samotném použití hrubého domácího produktu jako ukazatele ekonomického růstu. Zvyšování HDP může odrážet skutečný růst, který plyne z úspor a investic. Může ale také vypovídat o plýtvání, které se v budoucnu vymstí. Pro USA bohužel platí spíše druhý případ.

Dluhy místo daní

Stimulaci ekonomiky musí vláda nějak financovat. Jelikož jsou daně nepopulární, dělá to většinou pomocí dluhu. Půjčí si od investorů na kapitálovém trhu. Jenže tyto peníze potom už nemohou získat podnikatelé. Tedy ti, kdo investují do výroby a vytvářejí skutečná pracovní místa. Když si vláda půjčuje na to, aby urychleně zvýšila výdaje v ekonomice (jak radí keynesiánci), projídají se zdroje, které se mohly investovat. O to bude zítra stát chudší. Má nám být útěchou, že se dočasně zvýšil HDP?

Recese v USA oficiálně skončila už v červnu 2009. Pokud se však podíváme za pozlátko HDP, zjistíme, že hospodářský pokles ve skutečnosti neskončil. Za rok od konce recese soukromý sektor ztratil přes 350 tisíc pracovních míst. V minulosti naopak ekonomika po skončení recese rychle tvořila místa nová. Proč tomu tak je? Vysvětlení je nasnadě: vláda ekonomiku svojí domnělou záchranou stahuje ke dnu. Vysává rekordní sumy z kapitálových trhů a vydává je na projekty připravené byrokraty.
Myšlenka, že stát musí v recesi utrácet, aby vyhladil křivku hospodářského cyklu, je hluboce zakořeněná a také mylná.

Není sebemenší důvod domnívat se, že recese by se bez vládních zásahů proměnila v bezvýchodnou depresi. Během recese se napravují chybné investice, ekonomika hledá novou rovnováhu. Jenže vláda tento proces nyní pouze komplikuje. Rekordně nízké úrokové sazby mají údajně podporovat dostupnost úvěrů, a tedy i růst HDP. Opět se ale nabízí otázka, jestli jde o zdravý růst, anebo jen o doping se všemi nežádoucími účinky. Problém USA byl právě ten, že uměle nízké sazby odrazovaly Američany od šetření. Investice podnikatelů nebyly financovány skutečnými úsporami, ale především úvěry. Pokud rekordně nízké úrokové sazby v předchozích letech nafoukly realitní bublinu, k čemu povedou nyní?

Aleš Tůma je analytik Partners

Pavel Ryska  je doktorand na Fakultě sociálních věd UK

Psáno pro Euro

Foto: profimedia.cz

Aleš Tůma

Aleš Tůma

Pracuje jako analytik investic ve společnosti Partners. Absolvoval VŠE v Praze a v roce 2013 získal titul CFA (Chartered Financial Analyst). Během studií působil v ekonomických rubrikách Hospodářských novin a Aktuálně.cz... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 7 komentářů v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK