Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Dluhem k prosperitě?

| 11. 3. 2009

Americká centrální banka Fed přehodnocuje prognózy ohledně vývoje ekonomiky USA. Dolar začal krátkodobě posilovat, ale v dlouhodobém horizontu bude pravděpodobně nadále padat.

Dluhem k prosperitě?

Američané tak budou muset sledovat, jak se jejich celosvětově nejobchodovanější měna, která během 80. let a 90. let uplynulého století chytila druhý dech, znovu propadá. Co to bude znamenat pro světovou ekonomiku? A jaké dopady budou mít Obamovy balíčky?

Výrazné propady ekonomiky, které jsou údajně nejdramatičtější od dob Velké deprese, se snaží americká vláda společně s prezidentem Obamou řešit novými balíčky na podporu a stimulaci ekonomiky. Bohužel stále neexistují konkrétní informace o tom, jak s penězi bude naloženo. Už dnes víme, že některé se utopí v nerentabilních projektech a jejich vydávání znovu posílí vlnu protekcionismu. Otvírá se tak velký prostor ke korupci.

Na situaci reaguje i centrální banka Fed, která zvyšuje svá aktiva kvůli hrozící deflaci. Za touto rádoby odbornou větou se neskrývá nic jiného, než že Fed odkupuje státní dluh tím, že si peníze na odkup jednoduše vytiskne. Prý kvůli tomu, že údajně hrozí deflace (průměrný pokles cen spotřebitelského košíku se 400 položkami), která by nás mohla dovést k nové depresi.

Deflace nastupuje většinou v obdobích, kdy jsou spotřebitelé vystaveni nejistotě, a zvyšují tak míru svých úspor na horší časy. Pro ekonomiku to však není žádná katastrofa, jak se to dnes snaží prezentovat někteří centrální bankéři a finančníci. Úspory jsou vlastně budoucí spotřeba nebo investice, takže jednou tyto peníze budou muset být utraceny a projeví se to i na růstu ekonomiky.

Lze to dokázat na jednoduchém příkladu. Kdo má ve svém prasátku 1000 dolarů, pravděpodobně tuto částku utratí za koupi nějakého výrobku. Kdyby však dotyčná osoba měla 1 000 000 dolarů, velmi pravděpodobně by u ní nastal zvrat v přemýšlení – našetřit takovou sumu už trvá delší dobu a bylo by značně nezodpovědné peníze jen tak za něco „prošustrovat“.

Tento člověk bude mnohem spíš přemýšlet, jak peníze využít k investicím, respektive jakou zvolit možnost, aby peníze produkovaly peníze. Za Clintonovy éry docházelo ke snižování úspor, z nichž by se mohly stát budoucí investice. Projevilo se to i tím, že spotřebitelé více utráceli a nezaměřovali se na tvorbu něčeho užitečného a hodnotného, což dokládal i stále narůstající deficit obchodní bilance.

Vzhledem k tomu, že v USA se domácnosti podílejí 70 % na tvorbě hrubého domácího produktu, nelze Clintonovu éru označovat z tohoto hlediska za úspěšnou, protože doslova „vysála“ úspory amerických občanů.

Deflace nám tak rozhodně nehrozí a kvůli krokům centrální banky lze uvažovat o dlouhém období stagflace, jaká kdysi trápila trojici prezidentů Richarda Nixona, Geralda Forda a Jimmyho Cartera. Toto proinflační období ukončil až radikální řez tehdejšího prezidenta Fed Paula Volckera, který zvýšil sazby na více než 20 procent a uvrhnul tím zemi do „očišťující recese“.

Ptejme se ale také, zda nehrozí prasknutí bubliny v oblasti amerických dluhopisů, které v současnosti mohou nabídnout pouze znehodnocující se měnu a nízký výnos. Pokud by ke splasknutí bubliny opravdu došlo, pesimismus by se přenesl na veškeré státní dluhopisy a vlády by musely osekat své výdaje.

Domnívám se proto, že fiskální stimuly založené na stále se zvětšujících deficitech států s nejsou vůbec na místě. Investorům zkrátka dojde trpělivost a znovu se vrhnou na komodity, které se v budoucnosti už možná nebudou obchodovat americkým dolarem.

Foto: Profimedia.cz

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (4 komentáře)

Ondřej Palkovský | 16. 3. 2009 13:51

Velmi zajímavá vzhledem k "teorii deflační spirály" je událost v roce 1920 v USA. Meziročně (červen 1920-červen 1921) tam CPI poklesl o 15%.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Petr Salomoun | 11. 3. 2009 18:34

Me teda ''dovadi k depresi'' soucasna monetarni politika mnohem vic nez nejaka deflace...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Aleš Tůma | 12. 3. 2009 11:07
reakce na Petr Salomoun | 11. 3. 2009 18:34

Jaká je definice stupidity? Dělat pořád dokola to samé a očekávat jiné výsledky. ... Obávám se že řada tvůrců hospodářské politiky tuto definici splňuje:) Bylo by to k smíchu, kdyby následky nebyly tragické...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zdeněk Pikhart | 11. 3. 2009 09:24

Souhlasím s autorem. Současná recese je do velké míry způsobená neustálým zadlužováním. Východiskem z krize tedy rozhodně není zvyšování, již dnes tak enormních, dluhů. Osobně jsem zvědavý, kam ohromné Obamovy deficity amerického státního rozpočtu povedou. Buď k vytěsňování soukromých investic, nebo monetizací dluhu, která akceleruje inflaci. Americe by ale prospěla dieta, ne další přejídání.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Arsen Lazarevič
Ekonomický publicista. Narodil se v Bělehradu, v České republice žije trvale od svých pěti let. Na Finmagu začínal, dnes působí na serveru Měšec.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!