https://www.finmag.cz/finance/262925-rozpocet-a-globalni-nadbytek-penez
Rozpočet a globální nadbytek peněz
Poslanecká sněmovna schválila Janotův rozpočtový „balíček“. Návrh státního rozpočtu není dobrý, a to dokonce ani jako kompromis. Byl sestaven tradiční metodou improvizace na poslední chvíli.
Hlavním cílem bylo dostat schodek do „rozumných“ hodnot za každou cenu. To se sice horko těžko podařilo, ale za cenu zvyšování celé řady daní spíše než cestou snižování výdajů.
Jak funguje zvyšování daní uprostřed hospodářské recese? Jako šlápnutí na brzdu hospodářského růstu.
Zvýšení daní v rámci Janotova rozpočtu sice není vyloženě drastické, ale hospodářskému zotavení v roce 2010 nepřispěje. Neexistuje ostatně žádný skutečný způsob, jak vyřešit problém veřejných financí. Jejich základním problémem je obrácený postup: nejprve zákony nadefinují „mandatorní“ výdaje a pak se metodou improvizace na poslední chvíli hledá východisko.
Jediným řešením z krátkodobého hlediska je prostě pasivně počkat na oživení světové ekonomiky. Nezní to příliš povzbudivě, ale pozitivní zprávou je série makroekonomických ukazatelů, které signalizují postupné vylepšování stavu globálního hospodářství. Ve své podstatě je vylepšení situace jen otázkou času. Nicméně nelze odhadnout, kdy se ono zmíněné zlepšení stavu světové ekonomiky bude týkat i České republiky. Recese v USA začala dříve, a dříve také odezní.
V roce 2010 může dojít k oživení i v Evropě, ale také nemusí. Nelze nikterak předpovídat, jak se bude vyvíjet česká ekonomika, protože ekonometrické modely za daných okolností nefungují. Je tedy nutné připravit se na všechny možnosti.
Své hmatatelné efekty bude mít velmi expanzivní měnová politika, kterou praktikoval během posledních dvou let téměř celý svět za účelem odvrácení recese. Její inflační účinky se již projevují – na akciovém trhu. „Investoři sázejí na rychlé oživení ekonomiky,“ píše týdeník The Economist. „Když uvážíme nízké výnosy vkladů, mají málo na výběr.“
Tato jediná věta v kostce obsahuje podstatu býčího trhu na světových akciových trzích, který začal v březnu 2009. Na trhu je příliš mnoho peněz. Úrokové sazby jsou nízké, pevně úročené instrumenty nelákají. Zároveň investory přešla panika, která vrcholila na podzim 2008.
Americké fondy peněžního trhu vydělávají po odečtení nákladů kolem 0,1 % ročně, což je velmi hubené. Není proto divu, že američtí vkladatelé odčerpali během roku 2009 z fondů peněžního trhu zhruba 10 procent celkových aktiv. Jinde na světě nevypadá situace jinak: například objem českých fondů peněžního trhu v polovině roku 2009 poklesl o třetinu ve srovnání se stavem v polovině roku 2008 – tedy o více než 36 miliard korun.
Investoři celosvětově přesouvají své prostředky do akcií. Světový index MSCI World získal od počátku roku 21,2 % (v dolarovém vyjádření). Některým trhům, které přečkaly finanční krizi bez velkých ztrát, se dařilo zvláště dobře: Austrálie, Švédsko nebo Řecko posílily o více než 50 procent. Dařilo se i „emerging markets“ včetně České republiky. Nadbytek peněz v součinnosti s očekávaným oživením má značný efekt na vývoj burzy.
Investorům je zřejmě téměř jedno, kdy se dostaví oživení. Stačí pouhý předpoklad, že se někdy dostaví. Peníze, které byly uvolněny prostřednictvím expanzivní měnové i rozpočtové politiky, zkrátka hledají uplatnění. Likvidity je na světě dost – kromě státních rozpočtů.
Nejnovější podcasty