Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Evropa se zotaví dřív než USA. Proč?

| 1. 10. 2009

Letos na jaře se britský premiér Gordon Brown a americký prezident Barrack Obama zkusili zavést „celosvětový Nový úděl“ (New Deal). Pokusili se přesvědčit další vyspělé země, především v rámci Evropské unie, aby společně zahájily podpůrný program založený na vysoké stimulované spotřebě. Proti nim se postavila německá kancléřka Angela Merkelová. „Nebudu od nikoho poslouchat, že máme začít víc utrácet,“ uvedla doslova na konci března. Francouzský prezident Nicolas Sarkozy se k ní brzy připojil.

Evropa se zotaví dřív než USA. Proč?

Obamova administrativa zahájila překvapivě rozsáhlý podpůrný program, a Británie ji následovala. Evropská unie odolala hlasu mezinárodního keynesiánství a nechala zotavení především na soukromém sektoru. A stalo se to, čemu málokterý Američan věřil – Evropa se zotavuje, Spojené státy nikoliv. Působí jistě celá řada faktorů a některá data čekají na potvrzení, ale přesto: největší balíček dosud schválily Spojené státy, následují Británie a Německo. Francouzský stimulační balíček byl nejmenší.

Vývoj HDP ve druhém čtvrtletí ukazuje, že nejlépe si vedly země, které nepoužily keynesiánské nástroje v boji s krizí. Data zároveň ukazují, že země, které této filozofii dál věří, naopak pokračovaly v propadu.

Historie se opakuje

Když kdysi Francouzi vynalezli slovo „entrepreneur“ (podnikatel, manažer – pozn. aut.), Američané jej brzy přijali za své. Podobným směrem tečou ideje i dnes. Amerika totiž přijímá některá typicky evropská ekonomická řešení: inflaci, fiskální opatření, nacionalizaci. Tok inovací je ale obousměrný. Evropské země se od Spojených států inspirují k čím dál větší liberalizaci trhů. Ne nadarmo si Angela Merkelová u některých komentátorů vysloužila přízvisko „Německá Thatcherová“. Podnikatelsky zaměřený Sarkozy si zase zakládá na vnímání Francie jako země, která „brzy vstává“.

Ne za všechno mohou výsledky voleb v jednotlivých zemích. Evropská unie jako taková svojí strukturou pomáhá předcházet nevhodné politice. Příkladem mohou být limity státního dluhu pro členské státy. Evropa má navíc zkušenosti s hyperinflací v první polovině 20. století, a tak se Evropská centrální banka dnes přednostně soustředí na měnovou stabilitu. Ve Spojených státech má naproti tomu centrální banka dvojitý mandát, a sice korigovat inflaci vyvažovanou nízkou nezaměstnaností. Jinými slovy, Philipsova křivka a její fiskální pozadí byly pevně zabudovány do samotné podstaty činnosti Fedu.

Není všem dnům konec. Uvidíme, jestli loňský volební příklon doleva bude, řečeno eufemisticky, jen krátkodobý úlet, spíš než vážný dlouhodobý vztah.

Autor je redaktor Investicniweb.cz

Foto: Profimedia.cz

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (3 komentáře)

Pavel Kohout | 1. 10. 2009 00:08

Jestli to nebude prostě tím, že Německo a Francie neměly v takovém chaosu banky jako Británie a USA. JInak, na základě velmi předběžných údajů o HDP bych si zatím ještě netroufal na nic autoritativního usuzovat, pokud jde o účinnost či neúčinnost těch či oněch fiskálních politik.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

George Urban | 2. 10. 2009 12:24
reakce na Pavel Kohout | 1. 10. 2009 00:08

Jestli to nebude tím, že peníze kazí charakter )
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Lamka Lamitá | 3. 10. 2009 19:46
reakce na George Urban | 2. 10. 2009 12:24

Nemyslím si, že by peníze kazily charakter, spíše ho jen ukazují takový jaký opravdu je:)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!