Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Drzost bank nezná mezí

Arsen Lazarevič
Arsen Lazarevič
5. 10. 2009

Během shromažďování podkladů pro můj text o Španělsku jsem zjistil jednu překvapivou věc: Většina Španělů, která si vzala hypotéky, splácí měsíčně částku převyšující 50 % jejich měsíčních příjmů. To číslo mi připadalo ohromné. Utěšoval jsem se, že u nás se nic podobného stát nemůže. Realita je bohužel zcela opačná.

Drzost bank nezná mezí

Během nedávné návštěvy veletrhu For Arch mě oslovil prodejce jedné banky. Nabídl mi hypotéku za opravdu „akčních podmínek. Zázrak tkvěl ve zvýhodněné úrokové sazbě. Měl pravdu, byla opravdu přijatelná. Zajímavé však bylo i to, že mi banka po fixaci garantovala 5% úrok.

Když se mě prodejce se zeptal, kolik beru, schválně jsem uvedl nejčastější (modusový) příjem v České republice - 20 tisíc korun. Chtěl jsem mu taktéž sdělit, že pracuji v oboru hotelnictví a pohostinství (v současné době se jedná o velice nestabilní obor), tuto otázku mi ale nepoložil.

Po krátkém přemýšlení mi „salesman“ oznámil, že mi je jeho bankovní dům schopen půjčit až dva miliony korun. Důležité prý je, aby člověku zbylo životní minimum plus nějaká ta tisícovka navíc.

Kdybych se uvázal na 30 let, splátky by činily 11 800 korun. Byl jsem šokován. V takovém případě bych totiž po tři desetiletí odevzdával ne 50 % ale téměř 60 % svých příjmu (předpokládejme, že bych vydělával stále stejně). Kdybych se navíc rozhodl pořídit si k hypotéce ještě pár pojistek – opor v možných těžkých časech, byl by vůbec zázrak, pokud by mi k životu zbylo ono životní minimum dnes čítající 5700 korun. Na dalších třicet let bych tak musel zapomenout na jakékoliv nadstandardní výdaje – auto, kino s přítelkyní o dětech ani nemluvě. Prostě cokoliv.

Od nás rovnou do vás!

Tahle nemilá epizoda mi potvrdila, že banky znovu půjčují lidem, u nichž je velmi pravděpodobné, že budou mít velké problémy se splácením. Zkrátka že jejich drzost, krize nekrize, nezná mezí.

Nelze se tak divit předpokladům, že by podíl nesplácených hypotečních úvěrů mohl stoupnout až na 7 %. Zářným příkladem jsou zde opět Spojené státy, kde procento „vadných úvěrů“ neustále narůstá a je jen otázkou, kdy se zastaví. V případě stagnace ekonomiky a poklesu cen nemovitostí (https://www.finmag.cz/clanek/13479/nad-nemovitosmi-se-smraka/) se tak i sedm procent může zdát jako velmi optimistické číslo.

Krize zkrátka bankám ukázala, že se nemají čeho bát: Vlády států se ihned chopily jehly s nití a začaly problémy látat penězi daňových poplatníků.

Nelze se proto divit, že banky ztrácejí veškeré zábrany a znovu se roztáčejí spirálu bezhlavého půjčování. S velkou pravděpodobností proto po této krizi brzy přijde krize další. Nahrává tomu i vyjádření bývalého šéfa centrální banky FEDu Paula Volcklera, který prohlásil, že zatímco nebankovní instituce by zachraňovány být neměly, záchrana bank je zcela normální.

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte (9)

Vstoupit do diskuze
Arsen Lazarevič

Arsen Lazarevič

Ekonomický publicista. Narodil se v Bělehradu, v České republice žije trvale od svých pěti let. Na Finmagu začínal, dnes působí na serveru Měšec.

Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo