Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Čína, hazard a burza

Kdysi v Singapuru jsem viděl snad dvousetmetrový zástup lidí, kteří na něco trpělivě čekali. „Co dělá fronta v tržní ekonomice?“ ptal jsem se udiveně. Vysvětlení bylo snadné: lidé čekali u sázkové kanceláře, protože byl zrovna hodně vysoký jackpot. Seznámil jsem se tak s jedním velmi typickým čínským kulturním rysem: vášní pro hazard.

Jiný obraz: zemědělské tržiště kdesi na maloměstě v provincii S’čchuan. Existuje čínské úsloví „s’čchuanští psi vyjí na měsíc“. Význam: uvedená provincie je takový zapadákov, že i východ měsíce tam způsobí malou senzaci. Nuže, a ti venkované ze zapadlé provincie se zaujetím sledovali burzovní zpravodajství na veřejném televizním přijímači. Podotýkám, že se psal rok 1997.

Teprve však zhruba v roce 2003 se akciové spekulace staly v Číně doslova národní vášní. Však také akciové indexy znásobily svoji hodnotu během několika málo let. Jak je vidět v grafu v prvém sloupci, jen od srpna 2006 do konce října 2007 vzrostly indexy čínských akcií o více než 150 procent (v místní měně by to bylo ještě o něco více, protože juan vůči euru oslaboval.)

Pak přišel zlom. Koncem října 2007 skončil večírek a dostavila se kocovina, a to hodně těžká. Zlom nebyl tak zcela nečekaný, někteří před prasknutím čínské akciové bubliny varovali právě včas (viz článek Velká čínská bublina). Od konce října 2007 ke dni zahájení olympijských her v Pekingu ztrácely čínské akcie v průměru přes 45 procent (v eurovém vyjádření).

Co zlého se stalo v Číně od konce října? Nic. Čínská ekonomika se všemi svými přednostmi i problémy jede dál. Žádná finanční či makroekonomická informace, která by mohla podstatně ovlivnit hodnotu čínských akcií, nebyla publikována. Pouze se změnila nálada trhu. Jakoby někdo náhle zatáhl za páku a z pozice „optimismus“ se celý trh najednou přepóloval do pozice „blbá nálada“.

Ten „někdo“ byla davová reakce spekulantů a spouštěcím mechanismem byla skutečnost, že i čínský akciový trh vzal po řadě měsíců na vědomí problémy spojené s americkou hypotéční krizí. Jelikož však Číňané jsou národem hazardérů a davově jednajících spekulantů, čínský akciový trh se choval ještě mnohem iracionálněji než newyorská burza a podobné trhy.

Jestliže na tzv. vyspělých trzích ovlivňuje psychologie více než 90 procent hodnoty krátkodobých výkyvů, pak v případě Číny je to více než 99 procent. Úspěch či prohra na čínské burze je takřka výlučně věcí nálady trhu, na efektivní zpracování fundamentálních ekonomických informací nelze ani pomyslet.

Přes toto všechno mají akcie jednu podstatnou výhodu: krátkodobé iracionální výkyvy se v čase navzájem vyruší. Zbývá růstový trend, který v zásadě kopíruje nárůst objemu peněz v ekonomice. Proto je dobře diverzifikované akciové portfolio účinným prostředkem, jak překonat inflaci. Úspory na termínových vkladech či – chraň bůh – ve státních dluhopisech časem sežere inflace, ale dobře diverzifikované akciové portfolio je terno.

Ovšem pozor: většina spekulantů, kteří se snaží s akciemi obchodovat ze dne na den, přichází o peníze. Naopak dlouhodobí investoři, kteří se nevezou na vlně psychologie a vyhýbají se hazardu – těm hraje inflace do karet. Kdyby například Nobelova nadace neinvestovala své jmění převážně do akcií, Nobelova cena by se v současnosti smrskla na symbolickou částku a její význam by upadl. Ale o tom někdy příště.

Foto: Profimedia.cz
Pavel Kohout

Pavel Kohout

Pracoval postupně pro PPF investiční společnost, Komero, ING Investment Management a PPF. V letech 2002–2003 působil jako člen sboru poradců ministra financí Bohuslava Sobotky (ČSSD), od roku 2004 do roku 2006 byl členem... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 0 komentářů v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK