Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Noční můra na Wall Street

| 12. 9. 2008

Fannie Mae a Freddie Mac zní jako jména postav z nějakého muzikálu na Broadwayi. Ve skutečnosti jde o „oficiální“ přezdívky vytvořené ze zkratek, za nimiž stojí názvy Federal National Mortgage Association a Federal Home Loan Mortgage Corporation.

Noční můra na Wall Street

Úřední znění těchto názvů není náhodné: obě organizace byly založeny vládou. Fannie pamatuje éru prezidenta F. D. Roosevelta, Freddie byl založen roku 1970. Obě organizace vždy byly polostátní, ale jejich akcie jsou obchodované na burze.

Předmětem podnikání je nákup hypoték, který je financován vydáváním hypotéčních zástavních listů. Rozdíl mezi úrokovými sazbami hypoték a vydávaných dluhopisů pod celá desetiletí fungoval jako spolehlivý zdroj zisků. Tedy – zdánlivě spolehlivý zdroj.

Těžké doby prožívaly obě agentury již v 80. letech, kdy Spojené státy procházely bankovní krizí. Na rozdíl od nynější „minikrize“ šlo tehdy skutečně o těžké časy, kdy během období 1980-1994 zkrachovalo celkem 1617 amerických bank a spořitelen.

Krize vrcholila v roce 1988, kdy se položilo celkem 279 peněžních ústavů. Také tehdy bylo hlavní příčinou krize bezhlavé půjčování na nemovitosti. V roce 1990 evidoval Federální úřad pojištění vkladů 1492 problémových institucí (nyní je to 117).

Vláda založila Resolution Trust Corporation, která se stala modelem pro podobné instituce v celém světě, včetně české Konsolidační banky. Celkové náklady na bankovní krizi dosáhly ne méně než 175 miliard dolarů, což by v přepočtu k velikosti americké ekonomiky v roce 2008 bylo zhruba 475 miliard dolarů.

Jak se v 80. letech dařilo akciím Fannie a Freddie? Jejich ceny poklesly na extrémně nízkou úroveň, kdy poměr ceny k ziskům dosáhl hodnoty 2 v roce 1985. Akciový trh se zachoval velmi iracionálně, protože tehdejší krize nemovitostí a bank byla především způsobena bezhlavým půjčováním na komerční projekty, zatímco rezidenční nemovitosti a hypotéky byly v relativně dobré kondici.

Podhodnocených akcií Fannie si všiml legendární portfolio manažer Peter Lynch, který je ve velkém koupil do portfolia fondu Fidelity Magellan. Během následujících deseti let tyto akcie zaznamenaly více než sedmnáctinásobné zhodnocení.

Nynější vyhlášení nucené správy nad Fannie a Freddie tedy není žádný bezprecedentní akt. Ani odhadované náklady nutné na jejich sanaci (v řádech desítek miliard dolarů) nejsou tolik šokující. Jde o jeden z mála zásahů do ekonomiky, kde ekonomové nezpochybňují jeho prospěšnost.

Alternativou by bylo nechat obě gigantické instituce padnout, s nimi tisíce jiných, které jsou na ně navázány milióny transakcí, pozorovat pokles ekonomiky o desítky procent, masovou nezaměstnanost a ztrátu kreditního ratingu AAA americké vlády.

Tyto a další katastrofy vypočítává ekonom Tyler Cowen z univerzity George Masona. Naopak zanedbání bankovní krize v jejích počátcích se v roce 1929 stalo příčinou největší světové hospodářské krize moderní doby.

Státní zásah v podobě sanace je tedy nápravou jiného státního zásahu, jímž bylo založení obou agentur s vládou garantovaným monopolem. Jejich výsadní postavení kombinované s chabými požadavky na reporting bylo zdrojem rizika již dlouhou dobu. Vědělo se o něm. V únoru 2002 přirovnal deník Wall Street Journal obě instituce k Enronu.

„V roce 2001 činil poměr dluhu ke kapitálu zhruba 60 : 1, více než pětinásobek průměrné hodnoty komerčních bank. Jakožto čistě hypotéční instituce není Fannie dobře diverzifikovaná. Riziko je kritickou otázkou. (…) Risk management vypadá chatrně. Část úvěrových rizik lze pojistit proti platební neschopnosti. Ale nedávno Fannie a Fred začaly na pojištění šetřit, což znamená vyšší expozici vůči úvěrovému riziku. Samopojištění nemusí být špatné v dobrých časech konjunktury, ale během recese může být pořádně hloupé,“ uvedl Wall Street Journal.

A tak se i stalo. Během roku 2008 začaly roztomilé „broadwayské“ přezdívky spíše připomínat Freddyho Krugera z Noční můry na Elm Street. Naštěstí nežijeme v roce 1929. A mimochodem, na bankovní krizi 80. let si kromě odborníků dnes sotva někdo vzpomene.

Autor je ředitel pro strategii Partners. Foto: Profimedia.cz

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (35 komentářů)

Luděk Zdražil | 10. 12. 2008 15:23

Občas není špatné zabrousit do místních "archivů". "Minikrizi" ;bankovních ústavů jsme již dostatečně probrali, jakkoli nejsme na jejím konci, domnívám se.Rád bych zde do diskusního fóra položil dotaz na následující úvahu.Dluhy na kreditních kartách občanů USA jsou, co do objemu, patrně větší balík peněz než ztráty bank z nekrytých hypoték. Na jedné straně držitelé kreditních karet asi příliš nepočítají s úhradou kreditních úvěrů a platí pouze úroky, na druhé straně banky evidují tyto úvěry jako 100 %nominálně bonitní aktiva. Může tato tikající bomba vybuchnout a za jakých podmínek, pokud se v zásadě tento problém stále jen roluje před realitou ?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Dvořák | 10. 12. 2008 17:21
reakce na Luděk Zdražil | 10. 12. 2008 15:23

Jednou větou: výbuch bude.Stačí, když jim banky sníží kreditní limity nebo klienti přestanou platit úroky, zejména ty z prodlení, na kterých teď banky generují velké zisky
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Dvořák | 20. 9. 2008 20:19

Vláda USA zasahuje způsobem neukazujícím, že z jejich pohledu jde o "minikrizi" ;.Vládnízásah v USA včetně zákazu nových short obchodů ukazuje podle mého názoru na jedno:.SITUACE JE MNOHEM VÁŽNĚJŠÍ NEŽ SE NÁM SNAŽÍ NAMLUVIT.Chování investorů je na každém z nich. Budou mezi nimi obrovské rozdíly ve výkonnosti.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Karel Baumann | 21. 9. 2008 11:38
reakce na Jan Dvořák | 20. 9. 2008 20:19

Taky souhlasím s Honzou Dvořákem, že je krize ve skutečnosti mnohem větší než se nám snaží namluvit. A samozřejmě je to logický tah. Co by pak dělali všichni investoři a lidi zapojený v celým systému, kdyby věděli jak to ve skutečnosti je. Asi by to dopadlo ještě hůře. Uvidíme jak se bde situace vyvíjet dále - Report Q3 2008 všechno napoví.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Dvořák | 22. 9. 2008 09:10
reakce na Karel Baumann | 21. 9. 2008 11:38

Opatření z konce minulého týdne povedou ke zlepšení výsledků za 3. kvartál..Zmrazení short elegantně končí 2.10. Tedy PO skončení kvartálu. Fígl je v tom, že americké banky jsou povinny na konci každého kvartálu přecenit svá portfolia na tržní ceny, rozdíl (kladný či záporný)se projeví ve výsledovce bank..Tímto administrativním opatření a oznámením balíčku dojde k VÝRAZNÉMU vylepšení kvartálních výsledků bank oproti stavu bez jakékoliv akce. Podle mne však půjde spíše o jednorázové zlepšení..Pokud je toto pravý důvod, budou se snažit udržet trhy nahoře minimálně do té doby. Sekundární efekt se může projevit právě po zveřejňování oněch výsledků bank koncem října..De facto tak omezili riziko krachu trhů před prezidentskými volbami.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Pavel Kohout | 14. 9. 2008 19:16

Baring Brothers se stali v roce 1995 rovněž oběťmi jiné minikrize, i když mechanismus byl trochu jiný.V roce 1990 se položil Drexel Burnham Lambert, rovněž strašně slavná a stará firma. Pes po ní dnes neštěkne.Rozdíl je ten, že kromě DBL padlo jen v samotném roce 1990 dalších asi 200 bank, zatímco nyní jsme o desítkový řád níže.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Dvořák | 15. 9. 2008 11:56
reakce na Pavel Kohout | 14. 9. 2008 19:16

Greenspan se vyjádřil, že současná situace je "is probably a once in a century event".To není vyjádření odpovídající "minikrizi" ;
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Filip Svoboda | 15. 9. 2008 20:05
reakce na Jan Dvořák | 15. 9. 2008 11:56

Pane Dvořáku, se zájmem čtu Vaše příspěvky. Zajímá mne Váš názor. Kde vidíte příčiny současných problémů světového finančního systému, resp. příčiny dramatického poklesu cen na americkém trhu s nemovitostmi?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Dvořák | 16. 9. 2008 08:55
reakce na Filip Svoboda | 15. 9. 2008 20:05

To je na dlouhé povídání. Vypíchnu jen pár bodů:.Stručně řečeno jsou příčiny v prudkém růstu úvěrů poskytovaných na nákup nemovitostí, zejména "ne prime" klientů spolu s velkým růstu cen nemovitostí od roku 2000..Ceny nemovitostí se podobaly v mnohým místech USA bublině a ta praskla..Lidé přecenili své možnosti splácet.Podle mne lidé sázeli na rostoucí ceny nemovitostí a to, že až přijde doba splácení i jistiny, oni svůj úvěr prostě přefinancují jiným podobným a opět budou platit jenom úroky. No a finální splátka měla být kryta prodejem zhodnocené nemovitosti.Prostě Business plán, který nevyšel. Byl postaven pro býčí trh nemovitostí a politiku "nulových" sazeb na základě minulosti..Banky přijímající stále větší riziko.Samostatnou kapitolou je obrovský nárůst derivátů (např. CDO apod.) + jejich struktura a ratingové ocenění."Nenažraníquot;akcionáři bank. Proč?koukněte se zde:http://www.pro-investory.c z/aktualni_analyza/problemy_ba nkovniho_sektoru/prvotni_puvod ce_problemu/Vím,že to je hodně kontroverzní názor, ale přesto to sem dávám..K tomu přičtěte zpomalování globální ekonomiky.atd atd.Podrobněji na mém webu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Filip Svoboda | 16. 9. 2008 18:17
reakce na Jan Dvořák | 16. 9. 2008 08:55

Rozumím tomu správně, že příčiny současné situace spojujete s dobou, kdy byl v čele FEDu autor Vámi citovaného výroku - současná situace "is probably a once in a century event"?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Dvořák | 16. 9. 2008 19:07
reakce na Filip Svoboda | 16. 9. 2008 18:17

ANO
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Dvořák | 16. 9. 2008 19:17
reakce na Jan Dvořák | 16. 9. 2008 19:07

Upřesnění: Bernanke za to může jen částečně, přece jenom je ve vedení Fedu od roku 2002, v jeho čele pak od roku 2006.Citát:"Greenspa ncreated a monster housing bubble ... but if the economy tanks, it will be Bernanke who gets the blame".
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Filip Svoboda | 17. 9. 2008 17:10
reakce na Jan Dvořák | 16. 9. 2008 19:17

Mohu vědět, proč jste zde citoval hodnocení současné situace z úst pana Greenspana, když se o něm vyjadřujete takto nelichotivě?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Dvořák | 17. 9. 2008 18:20
reakce na Filip Svoboda | 17. 9. 2008 17:10

Proč bych ho nemohl citovat?Ať je můj názor na něj jakýkoliv, pořád je to člověk, kterému dost lidí naslouchá..I když raději než Greenspana mám jeho předchůdce Paula Volckera
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Filip Svoboda | 18. 9. 2008 16:21
reakce na Jan Dvořák | 17. 9. 2008 18:20

To víte, že můžete citovat pana Greenspana. Jistě i další návštěvníci těchto stránek se společně se mnou těší na další Vámi vybrané zajímavé citáty pana Volckera a dalších odborníků.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Dvořák | 14. 9. 2008 19:33
reakce na Pavel Kohout | 14. 9. 2008 19:16

Vy ale operujete jenom počtem bank.Jsou i další kritéria (třeba rozsah ztrát) - viz můj komentář vložený 12.9.2008 08:27
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Dvořák | 14. 9. 2008 17:23

Pozorně sleduji vývoj kolem Lehman Brothers.Zatím to vypadá na to, že stát se sice zúčastní vyjednávání, ale nebude na řešení přímo participovat..Pokud by tomu tak skutečně bylo, bude obrovská změna v chování Fedu a státu. Krok správným směrem.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Dvořák | 14. 9. 2008 22:37
reakce na Jan Dvořák | 14. 9. 2008 17:23

Probíhají masívní přípravy na hrozící krach Lehmanů:http://www.bloomberg.c om/apps/news?pid=20601087amp;sid=aNMh_8NRE6QM& ;refer=home
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Václav Pech | 14. 9. 2008 23:24
reakce na Jan Dvořák | 14. 9. 2008 22:37

Honzo obávám se, že to "nejzajímavějšíquot;je před námi. Ještě před rokem jsem byl spíše optimistou, ale zpětně Ti dávám plně za pravdu. Ohledně současné, z mého pohledu "neminikrize&qu ot;bych snad viděl odlišnost v "centralizaci&q uot;aktiv do rukou velkých hráčů, kde je jich přibližně kolem 80%. Menší banky se "k realitnímu mejdanu a s ním spojeným hitům" nemusely ve větší míře vůbec dostat a proto by mohly být bez velkých problémů a snad i proto by nemusel být počet padlých bank tak vysoký jako před léty. I když například padlá IndyMac na seznamu ohrožených vůbec nebyla a kde je jí dnes konec... Na druhou stranu mohou přijít na řadu Alt A hypotéky a takové ústavy jako Wachovia, Washington Mutual...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Pavel Kohout | 14. 9. 2008 19:05
reakce na Jan Dvořák | 14. 9. 2008 17:23

Správný nebo špatný směr - posuzováno pragmaticky a bez ideologie, správnost rozhodování lze posuzovat jen podle výsledků.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Dvořák | 14. 9. 2008 19:13
reakce na Pavel Kohout | 14. 9. 2008 19:05

Souhlasím, a kvůli narůstajícícu morálnímu hazardu považuji za správné nechat investory si to "vyžrat".
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Ondřej Záruba | 12. 9. 2008 23:33

Minikrize,která možná zabije jednu z nejvěhlasnějších a nejstarších finančních institucí na světě Lehman brothers?Taky názor.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Ondřej Palkovský | 12. 9. 2008 21:02

"Dobře vedené účetnictví může včas upozornit na nebezpečí krize. Takhle chápejte Cowenovu poznámku."Tyler Cowen: "Or think about what would happen if FASB ruled that Frannie debt securities did not qualify as "ready cash" for accounting purposes. (As a general tendency I find that economists vastly underrate the importance of accounting as an economic force. ... "Ať dělám, co dělám, tak takhle se mi to opravdu chápat nedaří....Pokud jde o sanitku, myslím, že by mnohem příhodnější byla teze "operace se podařila, pacient zemřel". Nebo snad najednou přestalo platit "there ain''t anything as a free lunch"? Sanitka přiveze něco, co pacient nemá - přístroje na pomoc apod. Co může stát přivést do ekonomiky, co tam není?Nebylo by rozumné...v rámci "objektivity&qu ot;..při vychvalování státního zásahu zároveň zkusit nalézt všechny potenciální "nezamýšlené efekty"?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Ondřej Palkovský | 12. 9. 2008 15:52

V ekonomii není "nic zadarmo" anebo, "Co je vidět a co není". Pane Kohoute, v podstatě píšete, že pokud by se F+F nechalo padnout (tzn. buď nějaká forma restrukturalizace nebo odprodej aktiv a vyrovnání), byly by ztráty patrně řádově vyšší, než když to stát teď zachránil.Stát nám tu v podstatě vykouzlil několik set miliard....?Mohl byste zkusit vymyslet všechny náklady související s touto záchranou?Co jsem zatím viděl: nejasné množství peněz daňových poplatníků -> skoro-jistota ohledně budoucí výše zdanění -> nižší investice, ostatní bankovní ústavy mohou zapomenout na zvyšování kapitálů úpisem akcií -> vyšší riziko krachu, zvýšené riziko ztráty ratingu AAA (kvůli prudkému nárůstu zadluženosti), riziko ztráty důvěry v dolar (protože vláda USA nemá peníze na sanaci, musí si je půjčit).... Určitě by se našly i další vedlejší efekty - a asi by je bylo fér zmínit :)Jinak od Tyler Cowen naprosto nejlepší je článeček "If I believed in Austrian business cycle theory"...A z druhé strany, z tohoto článečku: "As a general tendency I find that economists vastly underrate the importance of accounting as an economic force." Když to trošku obrátím, tak to znamená, že ekonomickým krizím se dá vyhnout tím, že vhodně změníme účetnictví. Má někdo pocit, že se Enron vyhnul krizi tím, že vhodně změnil účtování zisků a ztrát kreativním účetnictví přes special purpose entities? Short-term to fungovalo naprosto skvěle....
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Pavel Kohout | 12. 9. 2008 17:22
reakce na Ondřej Palkovský | 12. 9. 2008 15:52

Stát nic nevykouzlil. Pouze zafungoval jako sanitka s houkajícím majáčkem, která přijela na místo nehody včas.Nikdo nejezdí rád sanitkou jako pacient, ale čas od čas se to bohužel stává. Bez zásahu "shora" by celkové ekonomické ztráty mohly dosáhnout ne stovek, ale až tisícovek miliard dolarů.Dobře vedené účetnictví může včas upozornit na nebezpečí krize. Takhle chápejte Cowenovu poznámku.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Luděk Zdražil | 15. 9. 2008 07:27
reakce na Pavel Kohout | 12. 9. 2008 17:22

Zajímal by mne názor obhájců intervencí na to, proč (potvrdí-li se deklarace Paulsona o nezasahování státu a FEDu do problému Lehm. Brothers) nevyjíždí sanitka s majáčky na pomoc raněnému. Jaké je kriterium pro výjezd/nevýjezd z pozice zastánce teorie o pomoci "shora" pro banky. LB přeci jen není nejmenší bankou a její pád by vydal za nemalý pár bank menších, včetně dalších dopadů kolem (Merrill Lynch ?).
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Pavel Kohout | 15. 9. 2008 09:23
reakce na Luděk Zdražil | 15. 9. 2008 07:27

V případě LTCM v roce 1998 se intervence Fedu omezila na uspořádání "dárcovské konference". Účastníci konference se dobrovolně-povinně rozhodli dát dohromady každý asi tak 200-300 miliónů, aby zamezili vzniku systémové krize. Hlavní náklady Fedu představovaly káva, minerálka a sušenky jako pohoštění pro účastníky konference. (Wall Street Jounral uváděl ještě džus :-)Intervence může mít různé podoby a různé náklady. Tentokrát se to bohužel neomezí jen na kávu. Nicméně Fed v tomto případě musí jednat. Ponechat věci tak, jak jsou, by znamenalo 19. století: systémová bankovní krize zhruba každí desetiletí.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Luděk Zdražil | 15. 9. 2008 10:46
reakce na Pavel Kohout | 15. 9. 2008 09:23

OK - "Fed ... musí jednat". Máte představu jak ? Vzít další peníze z daní a sypat ? Udělat prohlášení, že to není tak zlé ? Poskytnout finanční garance kupcům (dtto jako nasypat peníze ?)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Dvořák | 15. 9. 2008 09:42
reakce na Pavel Kohout | 15. 9. 2008 09:23

Jenomže u Lehmanů "Dárcovská konference" selhala. Dárci by se museli složit až na 80 mld USD pro "SpinCo". Kdyby to bylo 10-15 firem, byly by jejich náklady 5-8 mld USD..Dále jsem opravdu zvědav, jak to dopadne s AIG. Ti také mají našlápnuto na velký problém....Někteří začínají připouštět i státní bankrot USA. Abych řekl pravdu, možné dopady si neumím vůbec představit.Doufám, že se mýlí.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Luděk Zdražil | 12. 9. 2008 18:48
reakce na Pavel Kohout | 12. 9. 2008 17:22

Tady bych se s Vámi shodl. Stát funguje jako sanitky s majáčky a zachraňuje raněné, místo toho, aby fungoval jako ministerstvo zdravotnictví a řídil celý resort.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jindřich | 12. 9. 2008 15:03

Závidím panu Kohoutovi jeho bezbřehý optimismus. V každém svém článku více méně bagatelizuje současné problémy finančního systému. Nazývat současný stav "minikrizí" ;mi přijde úsměvné. Stejně tak označení státní podpory F+F za jednoznačně pozitivní tah. Je to si tak stejně pozitivní jako uříznutí nohy, kterou zachvátila sepse. Je to lepší než umřít, ale ještě lepší by bylo sepsi nedostat, nebo ji zvládnout včas bez nutnosti amputace.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Dvořák | 12. 9. 2008 12:38

Tak tomu říkám pesimismus:"end result will be bankruptcy of the United States..."http://www .cnbc.com//id/26656750
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

janula | 12. 9. 2008 09:17

no, myslim, ze hlavnym problemom je, ze tieto dve spolocnosti pri zrode neboli projektovane k tomu, aby sli na burzu....a hlavnym dopadom (okrem teda financii) je to, ze prave v dosledku privatizacie ale so statnou zarukou bolo umoznene pakovanie 1:50. Z toho potom vyplyva aj obrovska vyska statnej pomoci ako aj psychologia, kto zaruci, ze sa to nezopakuje o par rokov znovu?? Ked zisky su moje, straty statne, tak preco nie??
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Dvořák | 12. 9. 2008 08:27

Když už porovnáváte krize z před 20 let a dnešní, nesmíte dát jenom na počty bank..Trochu si odporujete v tvrzení, že toto je "minikrize" ;.Akorátje díky globalizaci její dopad nejen na US banky.Vždyť její náklad (globálně přes 500 mld USD) jsou VĚTŠÍ než Vámi uváděný přepočet minulé krize k HDP (475 mld. USD). Počkáme ještě nějaké to čtvrtletí a i ztráty čistě US bank přesáhnou Vámi uváděnou úroveň..Banky jako celek (zejména US) nejsou zdravé, nemají např. dostatečné rezervy na špatné úvěry a tak bych mohl pokračovat.Ale to bych se opakoval, mám to v článku..Proto je dnešní krize podle mne horší než ta roku 1990 a můžeme se "těšit" na další pokračování..Výsledková sezóna bank za Q3 2008 se blíží. Tam se ukáže, zde krize ustupuje nebo naopak.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Luděk Zdražil | 12. 9. 2008 07:08

Souhlasím s názorem, že státní zásah (včetně formy) do F+F byl asi nezbytný (ve smyslu nezbývala asi jiná možnost).Nejsem si jist, že by byl tento zásah vůči problémům americké ekonomiky efektivní, dostatečný, prospěšný(spíše ne).Myslím si zároveň, že forma zásahu ukázala na chybu systému (daně nejsou určeny k takovému užití). Proto lze s úspěchem hovořit o systémovém pochybení (systémové krizi).Terminologie "minikrize" ;,porovnávání vybraného ukazatele (počet zkrachovalkých bank) je zavádějící. Máme zde bezprecedentní pokles cen nemovitostí (zatím nekončící - 20 - 40 % ?). Důsledky a následky tohoto faktu do ekonomiky můžeme teprve očekávat a mohou být takové, že na krizi 80 let (s počtem zkrachovalých bank) budeme úsměvně vzpomínat.Takže příběh o F+F je jen přirozeným a logickým vyústěním nezvládnutí role FEDu a případný fakt, že byl nezbytný, rozhodně není omluvou.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Pavel KohoutPavel Kohout
Pracoval postupně pro PPF investiční společnost, Komero, ING Investment Management a PPF. V letech 2002–2003 působil jako člen sboru poradců ministra financí...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!