Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Jakou reformu potřebujeme

| 4. 7. 2007 | Vstoupit do diskuze

Především je nutné si uvědomit, co je zdrojem růstu české ekonomiky. Za prvé, nebývale silná monetární expanze v eurozóně. Investice z EU a exporty do EU táhnou českou ekonomiku.

Jakou reformu potřebujeme
Bez expanzivní měnové politiky Evropské centrální banky by se bývalá vláda nemohla chlubit šestiprocentním hospodářským růstem. Nízké úrokové sazby mají za následek levné a dostupné úvěry. V dubnu 2007 vzrostl objem úvěrů nefinančnímu soukromému sektoru o 10,3 procenta v meziročním srovnání. Za takovýchto okolností musí ekonomika růst, i kdyby nechtěla.

Nejen Evropa, ale i svět je v dobré kondici. Globální vývoj nám přeje. Velká mezinárodní finanční krize se konala naposledy v roce 2002: Argentina. Od té doby se situace stabilizovala, trhy se uklidnily, míra rizika poklesla. Globalizace přeje mezinárodnímu obchodu a investicím.

Dalším tahounem je demografie. Silné ročníky ze 70. let nyní vstupují do nejproduktivnější fáze svého života. Míra ekonomické aktivity mužů ve věku 30–35 let dosahuje 95 procent, což je skutečně vysoké číslo. Tito lidé si nyní zařizují domácnosti, stavějí či přestavují domy a byty, berou si hypotéky a vůbec všemožně přispívají hospodářskému růstu. Objem hypotéčních úvěrů již několik let roste více než 30% ročním tempem.

Fakt, že i při takto ideální konstelaci podmínek se české veřejné finance neobejdou bez dluhu, je nešťastným dědictvím vládního fiskálního populismu. Zejména té vlády, která sestavovala rozpočty na roky 2006 a 2007. Uveďme jeden citát: „V roce 1995 činil podíl mandatorních výdajů na příjmech rozpočtu 44 % a na výdajích 44,8 %. V roce 2007 tyto podíly stoupnou podle odhadů ČNB na zmíněných 66 %, resp. 60 %. Zprostředkovaně tak lze konstatovat, že sociální stát v ČR posílil.“

Dále: „Mandatorní výdaje jsou obrovskou zátěží vládních výdajů. Klíčové položky mandatorních výdajů, to znamená sociální transfery a z nich zejména dávky důchodového pojištění, budou v průběhu doby díky demografickému vývoji klást stále vyšší nároky na výdaje státu, i v případě zamýšlených parametrických změn důchodového systému.“

Kdo je autorem těchto slov? Liberální institut anebo jiný pravicový think-tank? Nikoli, jde o doslovnou citaci krátké analýzy Českého statistického ústavu publikované 31. května 2007. Nepříčetná exploze „sociálna“ je hlavním důvodem, proč navzdory velmi slušnému hospodářskému růstu není český stát schopen dostat se z rozpočtového deficitu. Možná si řeknete – proč se vzrušovat a něco měnit, když ekonomika funguje? Jenomže všechny tři zmíněné faktory tu nebudou věčně.

Éra levných úvěrů se možná chýlí ke konci. Evropská centrální banka již několikrát zvýšila základní sazby. Toto zvýšení se do úvěrové expanze zatím viditelně nepromítlo, ale za rok ode dneška může situace již vypadat jinak. Ani ideální prostředí globální ekonomiky bez otřesů tu nebude navěky. Nikdo například netuší, jak se může projevit očekávaná korekce čínského akciového trhu. (Přesněji řečeno, tuší, ale nechce strašit.) A konečně, demografická výhoda se pomalu, ale jistě časem promění v zátěž.

Nabízí se otázka – kde bude potom česká ekonomika, až dočasné výhody pominou? Odpověď je zřejmá: v recesi. Proto je reforma nutná. Bohužel vládní návrh je hodně krotký a zdaleka neřeší vše. Mnohem hlubší a důkladnější reforma navrhovaná poslancem Tlustým bohužel nemá mnoho šancí. Tlustého návrh slibuje zjednodušit daňovou legislativu ze 363 výjimek na pouhých 35, počet druhů příjmů ze 447 na 67, počet slov z 66 tisíc na 17 tisíc. Zjednodušení by zkonsolidovalo daňový základ, umožnil by podstatně snížit sazby a vytvořilo by podmínky pro robustnější a trvalejší růst. Ale bohužel, není politická vůle. A ta zřejmě nebude do té doby, než budeme nikoli v recesi, ale v mnohem horších místech.
Pavel Kohout

Pavel Kohout

Pracoval postupně pro PPF investiční společnost, Komero, ING Investment Management a PPF. V letech 2002–2003 působil jako člen sboru poradců ministra financí Bohuslava Sobotky (ČSSD), od roku 2004 do roku 2006 byl členem...

Komentáře

Celkem 0 komentářů v diskuzi

Nepřehlédněte

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK