https%3a%2f%2fwww.finmag.cz%2ffinance%2f261455-problemy-a-prilezitosti-roku-2008
https://www.finmag.cz/finance/261455-problemy-a-prilezitosti-roku-2008
https://www.finmag.cz/finance/261455-problemy-a-prilezitosti-roku-2008
Problémy a příležitosti roku 2008
Zvyšující se zaměstnanost rozšíří řady těch spoluobčanů, kteří budou uvažovat o investicích a finančních produktech. Navíc se části obyvatel sníží (a ostatním by neměla vzrůst) přímá daňová zátěž, což může zvýšit poptávku po finančních produktech.
Podzim bývá v ekonomické rovině tradičně zajímavé období. V byznysu finančního poradenství vrcholí prodej rozličných produktů. Ale i v oblasti ekonomicko-politické je na co se dívat – každoročně například finišuje příprava státního rozpočtu na nadcházející rok. Zkrátka a dobře, nastupující podzim vždy odzvoní letní okurkové sezoně.
Jedním ze základních stavebních kamenů při tvorbě návrhu státního rozpočtu a střednědobého fiskálního výhledu je kvalitní makroekonomická prognóza. Prognózováním se v Česku zabývá řada veřejných i privátních institucí.
Prognózu pro účely státního rozpočtu zpracovává samozřejmě Ministerstvo financí. To modeluje vývoj ekonomiky každé čtvrtletí a své výstupy publikuje na internetu. Nejnovější prognóza byla zveřejněna ve druhé polovině října. Pojďme se na ni trošku podívat.
Dobrou zprávou bezesporu je, že ekonomika i v roce 2008 poroste svižným tempem. Tempo ekonomického růstu od roku 2005 dosahuje rekordních hodnot a 5% dynamika by mohla být zachována i v příštím roce.
Dlouhodobý ekonomický růst se, s určitým zpožděním, promítá do rostoucí nabídky pracovních míst v ekonomice. Rostoucí zaměstnanost je částečně uspokojována z řad nezaměstnaných, což se pozitivně projevuje v klesající míře nezaměstnanosti, částečně z řad nově vstupujících na trh práce (absolventi škol) a zejména v posledních letech také prostřednictvím oficiálního přílivu pracovních sil ze zahraničí.
U nezaměstnanosti se na chvilku zastavme. Ekonom „zvídavý šťoura“ může dlouze polemizovat nad tím, která statistika je lepší – zda-li mezinárodně srovnatelné výběrové šetření pracovních sil ČSÚ (tato je použita i v tomto textu) nebo ta vycházející z databází MPSV, resp. Úřadů práce (vedoucí k hodnotám vyšším o zhruba 1 %).
Ať tak či onak, klíčový závěr je vždy stejný. Letos jsme svědky mimořádně rychlého poklesu míry nezaměstnanosti, z 7,1 % v roce 2006, na letošních 5,5 % (metodika ČSÚ) a příští rok bychom se měli dostat dokonce pod 5 %. Během roku či dvou se tak česká ekonomika dostala do situace, kdy problémem je nedostatek pracovní síly, nikoliv nezaměstnanost.
V životě však nejsou jen dobré zprávy a stejně tak je tomu i s makroekonomickým výhledem na příští rok. Nepříjemností bezesporu bude zvýšení inflace. Ta by měla v průměru za celý rok 2008 dosáhnout téměř 4 %, skoro dvojnásobku oproti hodnotě očekávané letos (2,3 %).
Inflaci přes 4% jsme měli naposledy v roce 2001 a není zcela zřejmé, jak ekonomické subjekty na tento skok, způsobený zejména zvýšením DPH, spotřebních daní a zavedením ekologických daní, zareagují.
Jisté je, že vyšší inflace „ukousne“ více z růstu nominální průměrné mzdy, která by v příštím roce mohla dosáhnout hodnoty kolem 23 200 Kč a meziročního růstu o 6,5 %. Po zohlednění inflace se růst reálné mzdy sníží k 2,2 %.
Takto nízké tempo růstu reálné mzdy jsme po roce 2000 ještě v Česku nezaznamenali. Obecně se však předpokládá, že po odeznění efektu daní se v roce 2009 dynamika reálné mzdy vrátí zpět k úrovním mezi 4-5%, kde se v posledních letech běžně pohybovala.
Půjde-li tedy jen o dočasný „šok“ (resp. zpomalení tempa), je pravděpodobné, že domácnosti se s ním vyrovnají sáhnutím do finančních rezerv, což se odrazí v dalším poklesu již tak nízké míry úspor domácností (z 5,7 % disponibilních příjmů v roce 2007 na 4,8 % v roce 2008).
Co lze ze zamyšlení nad makroekonomickým vývojem v nadcházejícím roce vyvodit pro finanční poradenství?
Autor je generálním ředitelem AEGON Česká republika
Další články Vladimíra Bezděka
Jedním ze základních stavebních kamenů při tvorbě návrhu státního rozpočtu a střednědobého fiskálního výhledu je kvalitní makroekonomická prognóza. Prognózováním se v Česku zabývá řada veřejných i privátních institucí.
Prognózu pro účely státního rozpočtu zpracovává samozřejmě Ministerstvo financí. To modeluje vývoj ekonomiky každé čtvrtletí a své výstupy publikuje na internetu. Nejnovější prognóza byla zveřejněna ve druhé polovině října. Pojďme se na ni trošku podívat.
Dobrou zprávou bezesporu je, že ekonomika i v roce 2008 poroste svižným tempem. Tempo ekonomického růstu od roku 2005 dosahuje rekordních hodnot a 5% dynamika by mohla být zachována i v příštím roce.
Dlouhodobý ekonomický růst se, s určitým zpožděním, promítá do rostoucí nabídky pracovních míst v ekonomice. Rostoucí zaměstnanost je částečně uspokojována z řad nezaměstnaných, což se pozitivně projevuje v klesající míře nezaměstnanosti, částečně z řad nově vstupujících na trh práce (absolventi škol) a zejména v posledních letech také prostřednictvím oficiálního přílivu pracovních sil ze zahraničí.
U nezaměstnanosti se na chvilku zastavme. Ekonom „zvídavý šťoura“ může dlouze polemizovat nad tím, která statistika je lepší – zda-li mezinárodně srovnatelné výběrové šetření pracovních sil ČSÚ (tato je použita i v tomto textu) nebo ta vycházející z databází MPSV, resp. Úřadů práce (vedoucí k hodnotám vyšším o zhruba 1 %).
Ať tak či onak, klíčový závěr je vždy stejný. Letos jsme svědky mimořádně rychlého poklesu míry nezaměstnanosti, z 7,1 % v roce 2006, na letošních 5,5 % (metodika ČSÚ) a příští rok bychom se měli dostat dokonce pod 5 %. Během roku či dvou se tak česká ekonomika dostala do situace, kdy problémem je nedostatek pracovní síly, nikoliv nezaměstnanost.
V životě však nejsou jen dobré zprávy a stejně tak je tomu i s makroekonomickým výhledem na příští rok. Nepříjemností bezesporu bude zvýšení inflace. Ta by měla v průměru za celý rok 2008 dosáhnout téměř 4 %, skoro dvojnásobku oproti hodnotě očekávané letos (2,3 %).
Inflaci přes 4% jsme měli naposledy v roce 2001 a není zcela zřejmé, jak ekonomické subjekty na tento skok, způsobený zejména zvýšením DPH, spotřebních daní a zavedením ekologických daní, zareagují.
Jisté je, že vyšší inflace „ukousne“ více z růstu nominální průměrné mzdy, která by v příštím roce mohla dosáhnout hodnoty kolem 23 200 Kč a meziročního růstu o 6,5 %. Po zohlednění inflace se růst reálné mzdy sníží k 2,2 %.
Takto nízké tempo růstu reálné mzdy jsme po roce 2000 ještě v Česku nezaznamenali. Obecně se však předpokládá, že po odeznění efektu daní se v roce 2009 dynamika reálné mzdy vrátí zpět k úrovním mezi 4-5%, kde se v posledních letech běžně pohybovala.
Půjde-li tedy jen o dočasný „šok“ (resp. zpomalení tempa), je pravděpodobné, že domácnosti se s ním vyrovnají sáhnutím do finančních rezerv, což se odrazí v dalším poklesu již tak nízké míry úspor domácností (z 5,7 % disponibilních příjmů v roce 2007 na 4,8 % v roce 2008).
Co lze ze zamyšlení nad makroekonomickým vývojem v nadcházejícím roce vyvodit pro finanční poradenství?
- Rok 2008 bude další ekonomicky „dobrý“ rok, jakkoliv na reálný příjem domácností dolehne dočasně vyšší inflace. Zvyšující se zaměstnanost rozšíří řady těch spoluobčanů, kteří budou uvažovat o investicích a finančních produktech. Navíc se části obyvatel sníží (a ostatním by neměla vzrůst) přímá daňová zátěž, což může zvýšit poptávku po finančních produktech.
- Bude třeba ovšem bojovat s klesajícím zájmem domácností spořit, resp. vytvářet finanční rezervy – to je ovšem úkol, který před námi stojí dlouhodobě, nejen v příštím roce.
- Příští rok by měl být významně nakloněn korporátnímu obchodu.
- Ekonomice se již roky nebývale daří, podniky zaměstnávají více lidí a dosahují rekordních zisků. Za zmínku stojí, že výběr daně z příjmu právnických osob za prvních deset měsíců tohoto roku předčil loňskou skutečnost ve stejném období o více než 21%!
- Firmy prostě (konečně) mají peníze a v rámci rostoucího boje na napjatém trhu práce musí chtě nechtě přemýšlet i o zaměstnaneckých benefitech v podobě příspěvků například na penzijní připojištění nebo životní pojištění.
- Zaměstnavatelský příspěvek pobírá ani ne 1 všech účastníků penzijního připojištění. Pole téměř neorané v tomto smyslu představují zejména malé a střední podniky. Ve firmách s méně než 100 zaměstnanci dnes pracuje přes 1,8 mil. osob a tento segment se na celkové zaměstnanosti v soukromé sféře podílí téměř 1. Dovolím si tvrdit (navzdory (anebo právě proto ˘) že neexistuje žádná statistika, která by to mohla prokázat či vyvrátit), že míra obsazenosti této části trhu finančními produkty s příspěvkem zaměstnavatele bude výrazně nižší než u tzv. velkých firem.
- A právě menší a střední zaměstnavatele je třeba aktivovat a zapojit. Pokud se to nepodaří zrealizovat na nynější příznivé vlně ekonomického cyklu, na které se stále vezeme, může další šance přijít (pokud vůbec) až v příštím boomu. Tedy za řadu let.
Autor je generálním ředitelem AEGON Česká republika
Další články Vladimíra Bezděka
Nejnovější podcasty