Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Diskuze: Penzijní spoření pro děti má smysl

16. 6. 2016
 18 760
54 komentářů

Přihlášení do diskuze

Nejoblíbenější příspěvek

Naučit děti odpovědnosti za svoji budoucnost je jistě správné. Spořit jim ale do systému, jehož benefity "garantuje" neodpovědná vláda a jehož parametry jsou kdykoliv, libovolně, politickým rozhodnutím měnitelné, považuji za selhání zdravého a kritického rozumu. Zodpovědný rodič by spíše měl svým dětem vysvětlit, proč se rozhodl je do této pyramidové hry nezatahovat.

Nahlásit
-
21
+

Nejméně oblíbený příspěvek

"A teď milá Madlenko, co myslíš, krabička od které prababičky ti je dnes jen pro utření zadečku a která má nějakou hodnotu?" Problém této otázky tkví v tom, že dítěti vůbec názorně neukazuje rozdíl mezi hodnotou peněz a kovových mincí. Dítě jaksi přirozeně a samozřejmě sáhne po papíru, když je postaveno před otázku zda si vytřít papírovými penězi nebo kovovými mincemi, a to bez ohledu na to, jakou mají ty peníze hodnotu. :-)

A teď k meritu. Uvedené srovnání mezi bankovkami a zlatými mincemi spočívá v již notorickém ignorování existence úroku a složeného úročení. Pokud by srovnání probíhalo mezi penězi, které ležely po desítky let na úročeném účtu a držením zlata, pak by ono poučení dopadlo nejspíše přesně naopak, než jste zamýšlel. :-)

Pokud dochází ke srovnání hodnoty bankovek uložených po desetiletí v piksle od kávy s hodnotou po tu dobu drženého zlata, pak výsledným poučením bude: pokud už spořím v penězích, pak je třeba je držet na úročeném účtu a ne doma v piksle. :-)

A demagogie typu, co si myslíš, že měl děda z penzijního připojištění a co si koupí za dnešní stovku a jak si za zlatou minci jednou koupí autíčko, už je opravdu k smíchu. Opět Vám v této úvaze zcela absentuje složené úročení po období desítek let.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu
-
-3
+

Diskuze

Možná vás překvapím, ale v podstatě se mi samotný princip e-gold peněz hodně líbí. Rozhodně více, než bitcoin, který je skutečně jedinou komoditou, která je úplně ničím a lidé jsou za ni ochotni platit reálnými penězi. No nic. Lidé už dělali mnohem větší hlouposti. :-)

Stejně jako jsem zásadním zastáncem průběžného systému, nemám vůbec nic proti kapitálovému principu. Naopak jsem jeho příznivcem, pokud by měl sloužit jako důchodový systém z něhož budou čerpat důchody bezdětní. Rozhodně ale nejsem pro zavedení kapitálového principu, který by nahrazoval průběžný, a to z důvodu nezaplatitelných nákladů na takový přechod.

Obdobně to vidím s peněžními systémy. Jsem přesvědčen, že účetní peníze jsou lepší než e-gold a to z mnoha nejspíše Vám známých důvodů. V kvalitě těch systémů není nějak dramatický, či nepřekonatelný rozdíl, který by mě nutil e-gold zavrhnout a priori.

Nicméně, obdobně jako u důchodového systému, mám za to, že přechod z účetních peněz na e-gold by měl astronomické přechodové náklady, jež by mohly zničit samotný ekonomický systém, kterému peněžní systém má sloužit. Dnešní reálné účetní peníze jsou nějakým způsobem rozloženy napříč všemi subjekty na světě a zcela odlišné rozložení je u vlastnictví zlata. Pokud byste chtěl přejít jednorázově z jednoho systému na druhý, pak to by zřejmě nebylo vůbec realizovatelné. Pokud byste chtěl přecházet postupně pomocí dlouhodobé paralelní existence dvou peněžních systémů, pak by to zřejmě vyvolalo obrovské náklady na zavedení a udržování takového multisystému a docházelo by podle mě ke značným a velmi nepředvídatelným nestabilitám, které by světová ekonomika nemusela ustát. To je ten můj poukaz na chaos a zmar vždy, když navrhnete, aby byla umožněna existence paralelních peněžních systémů.

Jednoduše, podle mne náklady a rizika spojené s takovými experimenty s peněžními multisystémy mnohonásobně převýší rizika a náklady spojené s dalším fungováním dnešního monosystému. Navíc podle mého názoru by v případě, že by vyhrál e-gold, pak by vyhrál jednoznačně horší peněžní systém, než je ten současný. Z mého hlediska by se podstupovala velmi vážná rizika a platili by se obrovské náklady na to, abychom měli šanci "zvolit" si horší peněžní systém.

Je třeba dodat, že pokud by nakonec zvítězil E-gold, pak by toto vedlo nepochybně k razantní peněžní kontrakci a deflaci. A deflace není úplně planým strašákem a to platí tím, spíše pokud bude peněžní systém založen na principu plnohodnotného zlatého standardu. Zatímco ekonomika používající účetní peníze je "normálně" náchylná spíše k inflaci, a to přesto jak zpomaluje oběh peněz v ekonomice v důsledku jejich vyvádění z ekonomiky, pak zlatý standard by nastolil přesně opačný cenový trend s tím, že motivace lidí hromadit zlato kontinuálně zhodnocované deflací by byla velmi výrazná. Taková tendence je samozřejmě pro ekonomiku velmi nezdravá. Získaly bychom tak sice lepší pocit z námi spořeného "hmatatelného" zlata, o to hůře by si však vedla samotná ekonomika.

Plnohodnotný zlatý standard by měl také problém s tím, že banky by se stali pouhými zprostředkovateli půjček zlata, které jim jejich klienti k tomuto účelu výslovně svěří (půjčí). Tento stav by oproti stavu, kdy banky nejsou v systému účetních peněz v podstatě omezeny v jejich úvěrové činnosti by znamenalo další tlak na obrovskou úvěrovou kontrakci. Důsledky jsou snad každému známé. Co by tento nový stav dělal z cenami finančních aktiv a všemi těmi důchodovými úsporami, radši ani nedomýšlím.

Jak na to tak koukám, tak rozdíl mezi námi je v tom, že Vy očekáváte katastrofy v případe, že se svět bude držet do současnosti vyvinutých a používaných systémů a principů, aniž byste tušil, jestli to co přijde po nich nebude ještě horší, zatímco já očekávám chaos a zmar pouze v případě, že ty současné systémy budou opuštěny.

Vývoj je někde uprostřed. Porušujeme základy našeho peněžního systému, což samozřejmě přináší problémy, které vypadají, že je způsobuje tento systém sám, aniž bychom si všimli, že problémy způsobuje nerespektování jeho základních pravidel. Naštěstí až dopadne to porušování pravidel na ty, co je porušují, sami si uvědomí tuto chybu. Dokud to dopadá jen na jiné (Řecko ...) tak kážou nesmysly. Až dojde na ně, dostanou rozum.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

tak teď jste opravdu pobavil, nejen pana Mrozka... vy se soustředíte na existenci v realitě? :D
pan Alman vyčetl katastrofální události, které se stali jen za posledních 100 let ale to není realita, to se vás netýká... dá se předpokládat, že obdobně jako věříte že už nikdy nepřijde válka, měnová reforma nebo změna režimu tak věříte i těm vašim bludům... teď se to všechnoi krásně vyjasnilo... vy jste totiž normální magor :)

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

"Já se orientuji na existenci v realitě."

To je moc, to mi nedělejte. Poprskal jsem si monitor. :D

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Praxe vás usvědčuje z nepravdy. Jenom bych jinými slovy vysvětloval to samé, co pan Altman. A protože to nechápete, byla by to ztráta času.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

No to by se vidělo jen tehdy, kdyby keynesobolševici přestali používání účetních peněz vynucovat násilím a ty by musely se zlatem, stříbrem, bitcoinem, ... vyhrát ve férové tržní soutěži.

Plus nechápu, proč by systém jako e-gold měl představovat návrat do středověku. Ano, zlato by bylo v sejfech bank (či ve specializovaných bezpečných úložištích). Ne, nechodili bychom s měšcem (resp. mohli bychom, ale asi by to nikdo nedělal). Převody by byly elektronické, rychlé, bezhotovostní, jako dnes (možná spíš rychlejší a levnější, protože k tomu konkurence vždy směřuje). Vlastnictví každého miligramu by se mohlo evidovat (a stejně tak i jeho převody) například pomocí blockchainu. Zlato by se nikam přenášet a převážet nemuselo, maximálně jednou za čas při nějakém clearingu, nebo samozřejmě tehdy, pokud by nějaká banka či úložiště ztratilo důvěryhodnost a vlastníci by si zlato chtěli vyzvednout, nebo převést do důvěryhodnějšího úložiště.

- Takový systém zcela jistě fungovat může, protože e-gold tak fungoval, než ho vaši kumpáni rozehnali se samopalama v ruce
- To, co popisuji výše, by nikdo nenařizoval, je to jen předpoklad, že by se to takto vyvinulo, ale mohly by být i jiné alternativy
- Banky by se ve vlastním zájmu nechávaly pravidelně auditovat (že mají adekvátní množství zlata), protože jinak by ztratily důvěru a nastal by na ně run
- Nikdo by nezakazoval ani účetní peníze, klidně by se mohly zkusit prosadit i dominovat - ale jen pomocí férové soutěže

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
4
+

Já ale nikomu neupírám aby si majetek preventivně chránil tím, že nebude držet peníze a že tyto bude investovat do zlata, nemovitostí ... Naopak toto já vřele doporučuji. V tomto máte pravdu, že pro případ krachů, válek, hyperinflací je dobré držet reálný majetek. To nikdo nezpochybňuje. Problém je ale v tom, že často (hlavně v případě válek a revolucí) ani tato alokace nestačí...

Meritem mých námitek je, že Vy poukazujete na znehodnocování peněz (konkrétně ve formě hotovosti) inflací, aniž byste byť je teoreticky zmínil možnost složeného úročení peněz v bance, které tuto inflaci standardně eliminují. Jako námitku k tomuto zjevnému nedostatku Vaší úvahy vyrukujete s válkami a měnovými reformami. :-)

Pro Vás je nejdůležitější být připraven na potenciální velkou válku nebo totální krach systému. Já se orientuji na existenci v realitě. Zatímco můj přístup fungoval uplynulých cca 70 let, Váš přístup čekající na katastrofické pohromy může být těžce jalový dalších 100 let. :-) Čí náhled na život je tedy praktičtější? Můj, který se orientuje na existující realitu, nebo Váš, který se orientuje na nepravděpodobnou katastrofickou eventualitu, která Vás nakonec může semlet úplně stejně, jako kohokoliv jiného, bez ohledu na to, jak se na ni připravíte?

Pokud byste znal mé názory na peníze, věděl byste, že vždy tvrdím, že "nadbytečné" peníze se mají investovat do reálné statků v reálné ekonomice a že je krajně pro ekonomiku škodlivé, pokud se z ní vyvádějí peníze na sekundární kapitálové trhy, tedy včetně nákupů dluhopisů. Dluhopisy jsou jen jiná forma peněz a držení dluhopisů se principiálně příliš neliší od držení peněz na účtu.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
1
+

Zlato jako peníze už nefungují vůbec nikde. :-) Myšlenka na zlato (či jinou komoditu) jako peníze je čirý anachronický nesmysl. To, že by zlato a stříbro mohlo převzít opět funkci peněz předpokládá opravdu totální krach současné civilizace, který by neznamenal nic jiného, než návrat do středověku, a to ve všech směrech, tedy i v tom ohledu, co by se používalo jako peníze.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Zlato sice "nepotřebuje nic", ale toto ani náhodou nevyváží výhody účetních peněz. Pokud budou existovat banky se zlatem v sejfech, pak se bude o zlatě jako penězích účtovat úplně stejně, jako o účetních penězích. Pokud by zlato mělo fungovat jako fyzické platidlo, pak by měl každý s sebou nosit super přesné váhy a přístroj na zjišťování ryzosti? Zlato jako platidlo (peníze) je v dnešní době holý anachronický nesmysl.

A účetní peníze opravdu složité nejsou.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
-1
+

Přesně tak. Která papírová měna je schopna fungovat bez státu, jeho úřadů a represivního aparátu? Žádná. Funguje jen dokud je stát schopen její oběh vymáhat násilím, nebo dokud on sám neusoudí, že se mu hodí "finanční reset".

Zlato funguje všude, v každém státě i na územích kde se stát zhroutil. V každé době, po tisíce let (a někdo zde argumentuje z historického období směšnou periodou od 70.let min.století - úplné nic, epizodka, dost možná dočasná).
Na rozdíl od BTC ani není potřeba elektřina a internet.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
5
+

A to je přesně rozdíl mezi námi. Zlato nepotřebuje nic. Kolem fiat peněz potřebujete celý ten aparát ministerstev financí, centrálních i komerčních bank, tiskáren cenin, úroků, sazeb... Čím složitější systém, tím zranitelnější.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
1
+

Ano, nechápal, že by fašisté za vybraných 18 miiliard říškých marek postavili pro všechny školy, dětská hřiště, cyklostezky a nemocnice. Nebo třeba modernizované železnice a vagóny pro převoz židovských spoluobčanů do lázeňských sanatorií...

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
1
+

Váš děda byl zkrátka zloděj, kterému se vyčuraně nechtělo platit za velkorysou ochranu, kterou nám poskytovala Třetí říše :-)

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Co je demagogického na tom, že v našich končinách se snad nikdy nikdo svých penzijních úspor nedočkal, vždy byly znehodnoceny, ukradeny, zestátněny?
A jak úrok v bance pomůže proti měnové reformě, hyperinflaci, státnímu bankrotu, válce, převratu, tedy událostem, které se opět v našem regionu udávají v periodě kratší, než je (produktivní) doba spoření na penzi.
A jak peníze v bance pomůžou proti rozhodně ne nepravděpodobným záporným úrokovým sazbám?
A jak mi peníze v bance pomůžou s nákupem věcí, které chci nakupovat anonymně - nota bene pokud se časem hotovost zruší?
Jak mi peníze v bance pomůžou, pokud dojde k bankrotům bank, či jejich soft verzi (bail-INům)?
K čemu mi bude třeba 100tis v bance v situaci, kdy třeba dojde na helikoptérovou stimulaci ekonomiky spojenou např. s "nepodmíněným příjmem" financovaným prostřednictvím tiskařského lisu? Když pak kdejaký lempl dostane z tiskárny ročně více, než je můj zůstatek?
A co když přijdou např. kapitálové kontroly a já své peníze nebudu moct převést tam, kam je poslat chci? S BTC to problém nebude a Au také myslím nějak zvládnu odtransportovat.

Když se vám to srovnání zdá nefér, tak OK, zkusme ten myšlenkový experiment dotáhnout do konce. Je rok 1912 a praprababička z matčiny strany má v krabici 300 tisíc korun (3000 zlatých stovek) a prababička z otcovy strany má na prima úročeném účtu 300tis virtuálních "peněz". A teď pojďme po časové ose a sledujme tu prababičku s účtem, jak přežije inflaci první světové války, měnovou odluku po vzniku ČSR (nedej bože, kdyby je měla v rakouské bance!), krouhání velkých vkladů, jak přežije protektorát a poprotektorátní měnová opatření, jak přežije znárodnění, jak přežije komunistickou měnovou reformu, jak přežije pádivou inflaci devadesátých let a jak se jí dotknou krachy, rušení, zestátňování bank (nevíme, ve které by to měla) za celé to období, jak se jí dotknou další desítky událostí, na které jsme po těch letech už zapomenuli.

Ale vlastně vám bych to ani neměl říkat, protože OPRAVDU pevně doufám, že veškerý svůj majetek máte v řeckých, italských a francouzských dluhopisech, české, venezuelské, zimbabwské a evropské měně, akciích spořky, komerčky, lehman bros, dojčbank, španělských cajas a kyperských+řeckých bank (tam vám i dopopručuji mít své účty). Good luck!

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
4
+

Je třeba jim hlavně vysvětlit, jak funguje byť jen obyčejné složené úročení v horizontu 50-ti let. Říkat jim, že peníze budou mít za 50 let pravděpodobně jen zlomek dnešní hodnoty je sice nejspíše pravda, ale jen asi 1/4 celé pravdy. :-)

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

"A teď milá Madlenko, co myslíš, krabička od které prababičky ti je dnes jen pro utření zadečku a která má nějakou hodnotu?" Problém této otázky tkví v tom, že dítěti vůbec názorně neukazuje rozdíl mezi hodnotou peněz a kovových mincí. Dítě jaksi přirozeně a samozřejmě sáhne po papíru, když je postaveno před otázku zda si vytřít papírovými penězi nebo kovovými mincemi, a to bez ohledu na to, jakou mají ty peníze hodnotu. :-)

A teď k meritu. Uvedené srovnání mezi bankovkami a zlatými mincemi spočívá v již notorickém ignorování existence úroku a složeného úročení. Pokud by srovnání probíhalo mezi penězi, které ležely po desítky let na úročeném účtu a držením zlata, pak by ono poučení dopadlo nejspíše přesně naopak, než jste zamýšlel. :-)

Pokud dochází ke srovnání hodnoty bankovek uložených po desetiletí v piksle od kávy s hodnotou po tu dobu drženého zlata, pak výsledným poučením bude: pokud už spořím v penězích, pak je třeba je držet na úročeném účtu a ne doma v piksle. :-)

A demagogie typu, co si myslíš, že měl děda z penzijního připojištění a co si koupí za dnešní stovku a jak si za zlatou minci jednou koupí autíčko, už je opravdu k smíchu. Opět Vám v této úvaze zcela absentuje složené úročení po období desítek let.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
-3
+

:))))
Tak nějak to bylo s podstatným doplněním. Babička do pozdního stáří zavařovala, starala se o zahradu, pletla a vyšívala, spravovala a upravovala oděvy, chodila sousedům vypomáhat s pečením a vařením při svatbách nebo slavnostech. A považte - nosila si za to domů výslužky bez vystavení dokladu a řádného zdanění kremrolí nebo bez zaslání 50% svatebních koláčků na berňák. Děda do posledních chvil pro sousedy ševcoval a dělal drobné opravy bot, tašek, řemenů. Někdy za poděkování,někdy za králíka,někdy za materiál z pozůstalosti. Protože nemusel nic evidovat a dělit se s erárem o DPH a králičí stehna, skromě a spokojeně vyžili. O tom, jak se vypořádali jejich předci v penzi za okupace s fašisty zavedeným systémem zdaňování výpomocných prací a hlášení domácích zabíjaček (velmi mi to připomíná současné EET), někdy příště.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
2
+

Přesně tak.
Není nutné dětem tu zkušenost se státem pořizovat takto draho.
Stačí jim ukázat rozdíl v situaci, kdy prababička z matčiny strany počátkem 20.století ukládala papírové deseti, dvaceti a stokoruny.
A prababička z otcovy strany ve stelné nominální výší ukládala kovové (tedy zlaté) deseti, dvaceti a stokoruny.
A teď milá Madlenko, co myslíš, krabička od které prababičky ti je dnes jen pro utření zadečku a která má nějakou hodnotu?
_________________
Milá Madlenko, co myslíš že měl tvůj děda a praděda ze svého penzijního připojištění? Ano, hovínko.
A milá Madlenko, co si myslíš, že šlo za 100 korun koupit v roce 1992 a co co dnes?
A co si, milá Madlenko koupíš za stovku z roku 1986, 1960, 1940, 1930? Ano, Madlenko, správně, koupíš si leda prdík.
A za kovovou stovku z roku 1912? No za tu si jednou koupíš své první studentské ojeté auto!

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
6
+

Myslím, že lepší bude přece jenom ta knihovna. Stát se jim jisto-jistě postará o nějaké to "překvápko" (momentálně mimo naši představivost), takže ani o tuto zkušenost zcela určitě nepřijdou, ale proč do toho ještě rvát vlastní peníze?

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
3
+

Za nejlepší edukativní nástroj týkající se zajištění na stáří považuji pro sebe a pro své děti životní osud babičky mojí ženy. Jako žena v domácnosti, která se strala o děti a rodinu, neměla ani za socialismu nárok na žádnou penzi. V roce 1953 si vzala u tehdejší státní spořitelny půjčku na stavební materiál pro stavbu domku na vesnici. Po měnové reformě, která přišla asi měsíc po vyřízení půjčky, za kterou si ještě nestihla materiál nakoupit (protože v prodejnách nebyl), musela splácet každou půjčenou korunu v poměru 50:1, čili padesátkrát výše. Přesto prožila spokojený a šťastný důchod i mimo sociální systém a způsob, jakým to dokázala se snažím zprostředkovávat i svým dětem, jejím pravnoučatům.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
3
+

Také se shoduji s autorem článku. Jen bych upřesnil částku spoření: 0 CZK. A rovnou jim říkám, že co si nevydělají vlastníma rukama, to mít ani nebudou.
Je to docela náročná edukace, včera to na mně zkoušeli brekem, ale podařilo se mi přebrečet je. :)

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
3
+

Vždyť se vlastně s panem Traxlerem shodujete. V článku píše: "...není ani tak podstatné, jestli dětem v penzijním spoření naspoříme do 18 let sto tisíc korun, nebo třeba jen 50 tisíc korun. Dětské penzijní spoření považuji především za výborný edukativní nástroj."

Když přijdou rozhodnutím vlády (či vládního úřadu jako ČNB) o peníze, které jim tatínek celé dětství spořil, pochopí to mnohem lépe, než kdyby přečetly celou knihovnu Mises.org. :-)

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
9
+

Naučit děti odpovědnosti za svoji budoucnost je jistě správné. Spořit jim ale do systému, jehož benefity "garantuje" neodpovědná vláda a jehož parametry jsou kdykoliv, libovolně, politickým rozhodnutím měnitelné, považuji za selhání zdravého a kritického rozumu. Zodpovědný rodič by spíše měl svým dětem vysvětlit, proč se rozhodl je do této pyramidové hry nezatahovat.

Nahlásit

-
21
+

Tak. Zlatý dukát do peřinky je lepší než všechny "finanční produkty".

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
1
+

Vysvětlit dětem, jak se zabezpečit na stáří, znamená především vysvětlit jim, co si asi tak budou moci koupit za 50 let za tu tisícikorunu, kterou dnes vkládají do čehokoliv spojeného se státem. To je ovšem úplně jiný příběh, než který nám tu líčí autor článku.

Nahlásit

-
6
+
2/2