Diskuze: Iniciativa Vollgeld: Dobré téma, nulové pochopení

Richard Fuld|10. 2. 2016 17:30| reakce na Josef Fraj - 10. 2. 2016 15:11

Děláte si legraci? Ta Vaše anketka, tomu říkáte věcná diskuze? Vy jste ztratil poslední zbytky soudnosti, pokud jste kdy vůbec nějakou disponoval.

Richard Fuld|10. 2. 2016 17:27| reakce na Josef Fraj - 10. 2. 2016 15:09

Jako příklad nefunkčnosti finančního systému, který ale zjevně dál funguje, uvádíte exces, kdy banka půjčila peníze na pořízení nemovitosti nezaměstnanému černochovi z Alabamy, který dávno překročil důchodový věk, a u něhož se už v okamžiku uzavření hypoteční smlouvy předem vědělo, že dlužník hypotéku nesplatí, neb tato smlouva byla uzavřena výhradně proto, aby dealer získal provizi z takto uzavřené smlouvy.

Aby Váš závěr stran špatného krytí současných peněz byl platný, musel by se opírat o reprezentativnější vzorek dlužníků, než ten který uvádíte. No nic. Demagogie je zřejmě Vaše nejvyšší kompetence. A to tady blábolíte o empirických důkazech. :-)

Skutečností je, že dlouhodobý podíl nesplácených bankovních úvěrů se pohybuje stabilně v jednotkách procent, stejně jako úrokové marže, kterými jsou ztráty z nesplacených úvěrů hrazeny. Tohle jsou empirická data.

Richard Fuld|10. 2. 2016 16:22| reakce na Jan Altman - 9. 2. 2016 12:24

Já to říkám pořád. Dlouhodobé kontinuální tržní přerozdělování bude muset být do budoucna kontinuálně a dlouhodobě kompenzováno nějakým vrtůlníkovým tvrdě regulovaným způsobem, abychom se udrželi nad hladinou a nepotopili se. Jedině takto je možné udržet produkční kapacity a spotřebu v rovnováze.

Řešením není pád do propasti.

Richard Fuld|10. 2. 2016 15:41| reakce na Jan Altman - 10. 2. 2016 13:10

Homecreditu ale zřejmě vyhovuje nebýt bankou, protože se tak dostane do méně striktně regulovaného a dozorovaného prostředí a stojí mu to za to, že si připlatí x setin procenta p.a. na nákladech na půjčené peníze, které ale zase ušetří na nákladech spojených s fungováním banky. Je to jeho svobodná a racionální volba. Nikdo mu nezakazuje, aby se stal bankou. Jen nechce, protože takto mu to vyhovuje a vyplatí se mu to.

Co se týče Penamu, nikdo nenutí koncáka, aby kupoval pečivo vyrobené Penamem. Je to jeho svobodná volba, která se mu asi zdá být tou nejlepší, jinak by kupoval jiné pečivo. To právě koncák má tržní volební lístky v peněžence. Co si zvolí, to má.

Josef Tětek|10. 2. 2016 15:30| reakce na Jan Altman - 10. 2. 2016 14:39

Přesně tak, u věcí týkajících se života a majetku je uplatňování "zlaté střední cesty" velký klam.
http://www.mises.cz/clanky/mytus-zlate-stredni-cesty-970.aspx

Josef Fraj|10. 2. 2016 15:11| reakce na Richard Fuld - 10. 2. 2016 13:56

Na věcnou argumentaci dlouhodobě nereagujete věcnou argumentaci, tak co s vámi už?

Richard Fuld|10. 2. 2016 15:10| reakce na Jan Altman - 10. 2. 2016 13:00

"Pokud produkt v loňském roce stoupl (což je podle mne diskutabilní, protože za většinu "růstu" mohou dotace a nesmyslné státní výdaje), tak to rozhodně není zásluhou státu a centrální banky. Takže nechápu, jak z toho plyne morální právo státu si vytisknout peníze."

Zaměňujete příčinu za následek. Nejprve je úvěrová expanze ("tisk peněz") a teprve pak nastane růst ekonomiky, někdy provázený i růstem cen. Nikoli naopak. Není to tak, že by úvěrová expanze "dobíhala" za růstem ekonomiky.

"To bych mohl já říct také: protože VY jste více a efektivněji pracoval, tak JÁ mám právo si teď vytisknout nějaké peníze. A odůvodňovat to tím, že jelikož jste pracoval (a i ostatní lidé) o 4% efektivněji a intenzivněji, tak by sice ceny měly o ta 4% klesnout, ale jelikož jsem členem keynesiánské církve, která hlásá, že ceny mají naopak o 2% stoupat, tak mám právo o 6% zvýšit objem peněz v ekonomice (zjednodušuji, pomíjím rychlost oběhu, atd...). "

Keynesiánská víra je ale přesně opačná. Když ekonomika roste není třeba fiskální expanze (která je často spojena s "tiskem" peněz) a naopak. Takže pravý keynesián začne s "tiskem peněz" na státní výdaje tehdy, když začne ekonomika stagnovat nebo klesat, nikoli tehdy, když ekonomika rostle.

"A to, že když ČNB vytiskne 460mld (což loni udělala), že to sníží hodnotu existujících korun, to chápe i malé dítě. Ostatně ČNB se tím netají a znehodnocování koruny otevřeně hlásá."

Těch 460 miliard je co? Bankovky uvedené nově do oběhu? Nebo likvidita, použitá k devizovým intervencím? Nebo obojí? Ani jedno z toho ale nenavýšilo peněžní zásobu. Proto je také cenová inflace (míra skutečného znehodnocení peněz) tak nízká. Přepočtením nárůstu objemu likvidity v bankovním systému na obyvatele státu získáte nic nevypovídající hausnumero.

Stejně tak skutečnost, že ČNB natiskla nové miliardy bankovek a nechala vyrobit miliardy nových mincí nemá žádný potenciál zvednout peněžní zásobu a tím nastolit situaci, kdy by mohly začít růst ceny v reálné ekonomice a tím znehodnocovat měnu. Platí vždy, že každá koruna ve formě bankovek, kterou poskytne ČNB komerčním bankám je vyměněna za bezhotovostní korunu na vkladovém účtu klienta banky, který si ji vybral z banky v hotovosti. Celkový objem peněžní zásoby se tak nezmění. Jen se změní složení peněžní zásoby. Ubude bezhotovostních peněz a přibude hotovost. Jinými slovy. O kolik peněz přibude ve formě hotovosti, tolik peněz ubude v bezhotovostní formě.

Čili když rozpočítáváte na hlavu nějaké miliardy, jež vytvořila ČNB, tak vypočítáte úplný nesmysl. Jediný smysluplný údaj je nárůst peněžní zásoby, který ale mohou způsobit především komerční banky a především úvěrovou expanzí. Tedy tím, že objem nově poskytnutých úvěrů převýší objem ve stejném období splacených úvěrů. Toto je hlavní cesta, jak mohou banky zvýšit objem peněžní zásoby. Dalším způsobem je když banky nakupují cokoliv (aktiva, spotřební materiál, práci) od nebankovních subjektů. Tento způsob navyšování peněžní zásoby je ale spíše marginální.

Samozřejmě, že lze měnu znehodnotit i jejím oslabováním na devizovém trhu. Mechanismus jejího znehodnocení se ale neodvíjí přes objem peněžní zásoby. Odvíjí se přes zdražení dováženého zboží, služeb, energie a surovin. Rozhodující tak není, kolik likvidity musela ČNB použít na oslabení koruny, nýbrž k jak velkému oslabení koruny došlo.

Josef Fraj|10. 2. 2016 15:09| reakce na Richard Fuld - 10. 2. 2016 13:45

Hypotéční bublina je popřením toho, co tu pořád dokola omíláte. Říkáte, že dluhy nutí dlužníky pracovat a vytvářet tak statky, kterými jsou podloženy peníze. Američané zjevně pracovat odmítli. Banky zabavily jejich nemovitosti, což je podle vás další "podložení" peněz. Ceny nemovitostí tím dramaticky klesly. Výsledkem byla dlouhodobá krize. Na konkrétním příkladu velkého rozsahu vidíte sám, že vaše myšlenkové konstrukce v realitě nefungují. Empirický důkaz, že účetní peníze nejsou podložené ničím a fungují pouze proto, že jsou násilím vnuceny občanům.

To, že máte nějaký model, který snad funguje v laboratorních podmínkách zcela odtržených od reality, je možné, ale s ekonomikou to nemá nic společného. Problém totiž není v chování politiků, ale v tom, že vámi obhajovaný systém, takové chování politiků umožňuje a zároveň z neznámého důvodu předpokládá, že politici se tak chovat nebudou.

Jan Altman|10. 2. 2016 14:39| reakce na Richard Fuld - 10. 2. 2016 14:07

No vy se na nich zrovna neshodujete.

Ale vlastně ano, jen s takovými výjimkami a s pomocí drobných eufemismů, že.

Krást se nemá, ale když majetek proti vůli vlastníka sebere fýrer, cisař, generální tajemník či prezident, už je to OK. Stačí to nazvat desátkem, arizací židovského majetku, daní/berní či znárodněním a je to vlastně v pořádku.
Omezování osobní svobody či otroctví je špatné, ale když to stát nazve třeba povinnou vojenskou službou či čestnou vlasteneckou povinností, je to OK.
Vraždit se nemá, ale když to stát nazve konečným řešením či válkou, je to najednou v pořádku.
Vytvářet si jen tak peníze z ničeho je špatné, pokud tuto činnost ovšem někdo nemá propachtovanou od státu.
Unášet děti je špatné, pokud to ovšem (třeba v Norsku) neschválí nějaký byrokrat.

Taková velmi selektivní a flexibilní "morálka".

Richard Fuld|10. 2. 2016 14:38| reakce na Jan Altman - 10. 2. 2016 12:41

Banky, které tvoří peníze tím, že je půjčí klientům a dodržují při tom zákony, se nechovají kriminálně.

Povolit tisk peněz všem = totální nesmysl.
Povolit podnikat jako banka těm, kteří splní zákonné podmínky = běžný standard.

Jan Altman|10. 2. 2016 14:32| reakce na Richard Fuld - 10. 2. 2016 14:03

Proboha, jen ne svobodu!

Socialismus také byl "vrcholem evoluce" a "nejlepší systém, co tu dosud byly" a samozřejmě nějaké drobné omezení svobody a sem tam ostnatý drát byly malou cenou za udržení toho skvělého systému.

To vše až do dne, kdy to najednou zcela "nepochopitelně" skončilo.

Richard Fuld|10. 2. 2016 14:25| reakce na Michal Mrozek - 10. 2. 2016 11:00

Pokud by nebyla úvěrová expanze a z ní v některých případech plynoucí inflace, ekonomika by stagnovala nebo klesala, což by na obyčejné lidi dopadlo daleko citelněji, než růst cen, který bývá kompenzován zvyšováním platů, důchodů a ve vztahů k úsporám přijatými úroky. Aby nedošlo k mýlce. Netvrdím, že inflace je dobro, které vyvolá prosperitu ekonomiky, jako někteří "odborníci" z ČNB. Tvrdím, že na inflaci netřeba nadávat, neb je průvodním jevem (následkem) růstu ekonomiky a je většinou obyčejným i ostatním lidem kompenzována.

Počítat neumíte Vy, protože vidíte jen jednu stranu mince a na tu druhou už se nedíváte. Typicky je při diskuzi o inflaci ignorován fakt růstu reálných mezd a důchodů a příjem z úroků. Vidíte jen znehodnocování peněz. Vidíte jen polovinu reality.

Richard Fuld|10. 2. 2016 14:16| reakce na Jiří Suchý - 10. 2. 2016 12:11

Inflace je nevyhnutelná teprve v okamžiku, kdy kupní síla poptávky překoná nabídku produkční kapacity, nebo kdy produkční kapacity klesnou pod kupní sílu poptávky. A ani to nestačí. Poptávka pak musí být ještě dostatečně cenově neelastická. Když se tisknou peníze (třeba i v krizi) tak to automaticky neznamená, že se tím zvýší kupní síla poptávky, která by se uplatnila na trhu a tím zvedal ceny. Záleží na tom, kam ty nové peníze protečou. Když se nové peníze utratí např. na vybudování nových produkčních kapacit dovezených z ciziny, pak se zvýší pouze nabídka a kupní síla poptávky zůstane stejná a ceny neporostou. Stejně tak, když protečou jen do úspor nebo na kapitálový trh, tak se ceny v reálné ekonomice nahoru nepohnou.

Richard Fuld|10. 2. 2016 14:07| reakce na Jan Altman - 9. 2. 2016 23:00

Zase extrém. Ode zdi ke zdi, je asi Vaše životní krédo. :-) Samozřejmě, že nic neplatí absolutně. To už Vám píši asi posté. Když napíšu, že by bylo hrozné, když by měli lidé stejné názory, pak to neznamená, že to platí absolutně pro všechny názory. U některých názorů je samozřejmě dobře, když se na nich lidé shodují. Třeba zrovna u těch, co o nich píšete. :-)

Richard Fuld|10. 2. 2016 14:03| reakce na Jan Altman - 9. 2. 2016 22:58

Pletete si peklo s rájem. :-)
Tyhle demagogické a zjevně absurdní nápady nic nemění na skutečnosti, že současný peněžní systém je funkční a nejlepší z těch, co tu dosud byly. Jediné, co by to mohlo změnit, jsou ty Vaše absurdní nápady na zavedení svobody v oblasti peněžního systému, které by se projevovaly právě Vámi popsaným způsobem. A hlavně. Peněžní systém tu není od toho, aby nastolil nekonečný blahobyt. Je to jen důležitá infrastruktura, stejně jako účetní systém. Stejně jako dálnice není od toho, aby zamezila dopravním nehodám na dálnici.

Richard Fuld|10. 2. 2016 13:56| reakce na Jan Altman - 10. 2. 2016 09:34

Na sarkasmus jste větší odborník než na ekonomiku, koukám. :-)
Stejně tak Fraj je spíš expert na pořádání anket, než na cokoliv jiného. :-)

Richard Fuld|10. 2. 2016 13:45| reakce na Josef Fraj - 10. 2. 2016 09:05

Hypotéční bublina byla projevem politického diletantství a totální nezodpovědnosti bank, které využili situaci, kdy věděli, že činí něco, co je může rychle zničit ale současně minimálně tušili, že je z toho vláda dostane a že je nenechá padnout. Takže by se to dalo nazvat Velkou bankovní loupeží za asistence státu.

Na druhé straně nebýt nesmyslného a úmyslného položení Lehman Brothers tak by žádný člověk nepřišel k úhoně (nezaviněně).

Navzdory rozsahu onoho hypotéčního šílenství to finanční systém ustál skvěle. Dokonce se píše, že vláda na podpoře bankovního systému a udělených pokutách nakonec vydělala. Přesto se mi americké řešení vůbec nelíbilo. Do onoho "zisku" vlády zřejmě nezapočítali finanční harampádí, jež se v rámci "záchrany bankovního systému" přesunulo do aktiv FEDu. Poločas rozpadu těchto "aktiv" ale zřejmě nebude zas tak dlouhý. Podobně u nás zafungovala konsolidační agentura. :-)

Richard Fuld|10. 2. 2016 13:25| reakce na Jiří Suchý - 9. 2. 2016 22:14

"Cokoli v bance, když pominu obsah bezpečnostních schránek, patří bance, nikomu jinému."

Když se bavíme o vlastnictví peněz, je třeba si uvědomit, co to peníze jsou. Bezhotovostní peníze nejsou nic jiného než závazek banky ve výši vkladu na účtu klienta. Pro klienta jsou tytéž peníze pohledávkou za bankou v téže výši. Ve vztahu upraveném smlouvou o vedení vkladového účtu jsou účastníkem držitel vkladového účtu a banka. Peníze na vkladovém účtu jsou pro banku závazkem (pasivem) a pro držitele vkladového účtu jsou pohledávkou (aktivem). Disponovat s penězi vloženými na vkladový účet (tedy s pohledávkou za bankou) ale může pouze klient. Také o majiteli vkladového účtu lze prohlásit, že je majitelem pohledávky za bankou. Hlavním majetkovým právem je právo disponovat s předmětem vlastnictví (vkladovým účtem). Takže majitelem peněz vložených na účet bude přece jen klient banky, který s penězi na účtu může disponovat. Majitelem peněz na vkladovém účtu klienta ale nebude banka, která existenci oněch peněz a majetkové právo k těmto penězům pouze eviduje, stejně jako např. katastr nemovitostí eviduje vlastnictví nemovitosti.

Peníze jsou současně závazkem i pohledávkou (podle toho z které strany se díváte) a za majitele těchto peněz je vždy třeba považovat právě majitele pohledávky a nikdy ne subjekt zatížený oním závazkem.

Častý a svým význame zásadní omyl je, že banka disponuje penězi klienta, typicky tak, že je někomu jinému půjčí, vedl k zcela nesprávnému závěru, že peníze vkladatelů patří bance a nikoli klientovi a že klient bance své peníze toliko půjčil, namísto toho, že by peníze vložil na svůj vkladový účet, toliko bankou vedený. Jak už je notoricky známo, banky při půjčování peněz vytváří nové peníze a nepůjčují tedy peníze svých klientů a ani jinak s nimi nedisponují bez příkazu klienta.

Peníze uložené klientem na vkladový účet představují v bilanci banky pasíva (závazky banky). Bez svolení klienta banka nemůže jakkoli peníze klienta použít. Peníze klienta jednoduše leží v bezhotovostní podobě na účtu klienta a nehnou se odtud, dokud klient (v horším případě nucený správce) nerozhodně jinak.

Pokud chceme mluvit o tom co banky vlastní, pak tuto debatu je třeba vést pouze ve vztahu k aktivům banky. Mluvit o vlastnictví pasiv banky (tedy vkladových účtů klientů banky) bankou je nesmysl. Peníze na vkladovém účtu vlastní klient, který je má zaúčtovány v aktivech a tedy je možno hovořit o vlastnictví klienta. Těžko také obhájíte myšlenku, že jedny a tytéž peníze (pro jednoho pasiva pro druhého aktiva) vlastní dva vlastníci (banka i klient). Jednoduše řečeno vlastnit lze jen aktiva, nikoliv pasiva. Pasiva nevlastníte, ty dlužíte.

Pokud dlužník bance nesplatí dluh, nedluží banka najednou více, než má (vlastní). Ztráta způsobená selháním dlužníka je zjednodušeně řečeno uhrazena z úrokové marže (popř. vlastního kapitálu banky) a banka dál dluží tolik, kolik "má". Teprve pokud vlastní kapitál nestačí na úhradu vzniklých ztrát, banka se stává insolventní a vládu nad bankou přebírá nucený správce.

Pokud jde o robustnost krytí peněz dluhy dlužníků, pak podíl nesplácených úvěrů v bankovním systému se pohybuje v jednotkách procent, stejně jako úrokové marže bank, z nichž jsou ztráty ze selhání dlužníků hrazeny. A to nemluvím o penězích z prodeje zastaveného majetku.

Samozřejmě, že bez odpovědného přístupu bank to nejde a jediný funkční systém nastolení účinné odpovědnosti bank je finanční zainteresovanost akcionářů bank na výsledku hospodaření bank. Krytí peněz tak nejvíce ohrožuje stát, který banky v problémech zachraňuje poskytováním státní podpory, namísto aby je zestátnil a tím připravil akcionáře o vlastnictví (v dané době bezcenné) banky. Stejně tak nebezpečným je nedostatečný dohled nad hospodařením bank.

Jan Altman|10. 2. 2016 13:10| reakce na Richard Fuld - 10. 2. 2016 11:45

Akorát že to pak není tak lukrativní, když si napřed sám musíte ty peníze půjčit od banky a té bance platit úrok.
Zkrátka Homecredit sám žádné peníze nevytvoří, musí si je docela draze půjčit od banky. A jeho klienti tak vlastně platí úrok dvojmo.

Je to jako říkat, že nevadí, že na pečení rohlíků dostane monopol Penam, protože přeci Albert pak ty rohlíky v Penamu může nakoupit a dál se ziskem prodávat koncákům.
Ano, to jistě může.
Ale chudák koncák.
Plus je zde stále to svinstvo, že někdo může (vyrobit peníze z ničeho, péct rohlíky) a někdo ze zákona a pod hrozbou trestu nemůže.

Jan Altman|10. 2. 2016 13:06| reakce na Richard Fuld - 10. 2. 2016 11:56

V USA si za advokáta můžete vybrat i laika. A přijde mi to logické - je to přeci vaše věc, komu věříte.

Řecko si nemuže tiskout eura, stejně jako si Karlovarský kraj nemůže tisknout koruny. Monopol leží někde výše. Ale bezpochyby tam je.

A ten monopol je dvojí. Resp. monopol + kartel:
- monopol jediné legální měny, tedy násilné potlačení konkurence v poskytování peněz
- kartel centrální banky a bank komerčních v oblasti vytvářené této monopolní měny (kartel proto, že vstup do odvětví je extrémně a uměle zesložitěný a podléhá schválení hlavy toho kartelu - centrální banky)

Tedy stát a centrální banka vynucují monopol na jedinou měnu a zároveň pečlivě vybírají, koho vpustí do kartelové dohody týkající se emise této monopolní měny.

Tedy je to asi tak, jako by ministerstvo zemědělství řeklo, že Češi smí jíst jen rohlíky (žádné maso, brambory, ...) a že privilegium péct rohlíky dostane jen Penam a 3 další pekaři.

Jan Altman|10. 2. 2016 13:00| reakce na Aleš Müller - 9. 2. 2016 23:08

Spíše vy byste měl dostudovat pravidla fungování dnešního (frakčního) monetárního systému.
Jediné, co komerční banky nesmí dělat, je tisknout fyzické oběživo.
Elektronické peníze samozřejmě vytvářejí - tím že někomu půjčí. Naopak centrální banka je vytváří zcela výjimečně (QE, dnešní intervence na oslabení koruny) a růst měnové zásoby je za obvyklých podmínek prakticky výhradně v rukou komerčních bank (což jste v učebnici nějak přehlédl).

Dále - 0.3% inflace je asi tak věrohodný údaj, jako skoro nulová inflace v USA:
http://www.shadowstats.com/alternate_data/inflation-charts
A to nemluvím o tom, kolik držitel dolaru od roku 1933 či 1971 prodělal vůči benchmarku - zlatu. Nebo vůči čemukoli jinému (galonu benzínu, akru pozemku ve Fort Lauderdale, ...). Za sto let dolar ztratil 98% kupní síly. A vy přesto máte dojem, že nafukování (=inflace od slovesa TO INFLATE) měnové zásoby měnu neznehodnocuje. Asi máte krátkou paměť, když si nepamatujete, jak relativně nedávno byla nejvyšším platidlem u nás pětistovka a co se za ni dalo koupit.

Pokud produkt v loňském roce stoupl (což je podle mne diskutabilní, protože za většinu "růstu" mohou dotace a nesmyslné státní výdaje), tak to rozhodně není zásluhou státu a centrální banky. Takže nechápu, jak z toho plyne morální právo státu si vytisknout peníze.

To bych mohl já říct také: protože VY jste více a efektivněji pracoval, tak JÁ mám právo si teď vytisknout nějaké peníze. A odůvodňovat to tím, že jelikož jste pracoval (a i ostatní lidé) o 4% efektivněji a intenzivněji, tak by sice ceny měly o ta 4% klesnout, ale jelikož jsem členem keynesiánské církve, která hlásá, že ceny mají naopak o 2% stoupat, tak mám právo o 6% zvýšit objem peněz v ekonomice (zjednodušuji, pomíjím rychlost oběhu, atd...).

A to, že když ČNB vytiskne 460mld (což loni udělala), že to sníží hodnotu existujících korun, to chápe i malé dítě. Ostatně ČNB se tím netají a znehodnocování koruny otevřeně hlásá. A je to snad i jasně vidět - mít euro za 27Kč, nebo za 23Kč, je rozdíl v kupní síle zcela evidentní (navíc ECB dělá to samé, takže CZK ztrácí hodnotu dvojmo). A každý, kdo má nějaké úspory v CZK, byl tímto krokem zcela zjevně okraden - koupí si méně zboží, než kdyby k intervencím nedošlo.

Jan Altman|10. 2. 2016 12:41| reakce na Richard Fuld - 10. 2. 2016 10:05

Ano, pokud bychom všem povolili chovat se kriminálně (krást, vraždit), nastal by chaos.
Ovšem jen vy z toho vyvodíte, že řešením je to povolit jednomu ze sta.

Jan Altman|10. 2. 2016 12:37| reakce na Jiří Suchý - 10. 2. 2016 12:05

S tím počítám :-)

Jiří Suchý|10. 2. 2016 12:11| reakce na Michal Mrozek - 10. 2. 2016 06:14

Předně většinu nových peněz dnes vyprodukují soukromé banky, ne ty centrální. Což je právě to, na co sdružení poukazuje.

Pokud chcete udržovat konstatntní cenovou hladinu, musíte množství peněz v oběhu přizpůsobovat poptávce. Takže tvorba nových peněz nutně neznamená nic špatného. Pokud se ale jen tiskne a to ještě v době krize, tak je inflace nevyhnutelná.

Jiří Suchý|10. 2. 2016 12:05| reakce na Jan Altman - 9. 2. 2016 22:58

Opatrně s tím, nevíte, kdo to čte. Zítra to může někdo opravdu zrealizovat :)

Richard Fuld|10. 2. 2016 12:02| reakce na Josef Fraj - 10. 2. 2016 09:00

Obávám se, že pořádání anket je v kompetenci toliko redakce. :-)
Tento prostor je určen k diskuzi.

Richard Fuld|10. 2. 2016 11:56| reakce na Jan Altman - 9. 2. 2016 23:14

"Kdyby to mohl dělat každý, lukrativnost se rozplyne. Proto si každý panovník, diktátor i populistický (demokratický) vůdce ten monopol střeží, jako oko v hlavě a k lizu připouští jen omezenou skupinu vyvolených (a ti se mu odvděčují podporou jeho a režimu)"

Demokratická vláda ale žádný monopol na tvorbu peněz nemá. Ukázkovým příkladem byla (je) řecká kauza, kde vláda dostává od bankovního sektoru zabrat natolik, že Řecko bylo málem zničeno (včetně oněch bank, které to celé spustily). Banky také nemají žádný monopol. Čelí čilé konkurenci. O jakém monopolu to tady mluvíte? Když právníci musí mít vzdělání a advokátní licenci, tak jde taky o monopol, protože advokáta nemůže dělat každý, kdo by chtěl? Advokátní praxe je přece taky lukrativní, takže je třeba lukrativnost advokátní praxe zlikvidovat, tím, že advokáta bude moci dělat každý? A stejně bych mohl argumentovat provozováním lékařské praxe a mnoha dalšími praxemi. Teprve až nebude bankovnictví a advokátní činnost lukrativním oborem, docílíme spravedlnosti a svobody a odstranění oněch škodlivých monopolů?

Richard Fuld|10. 2. 2016 11:45| reakce na Jan Altman - 9. 2. 2016 23:08

Ale teta, Homecredit i lichváři si přece taky mohou tvořit peníze z ničeho. Stačí když si zajdou do banky a půjčí si od banky nově vytvořené peníze a tyto peníze půjčí svým klientům. Simsalabim a peníze mají na účtu (současně však i dluh v pasivech, stejně jako u banky). Jejich rozvaha se změní úplně stejně, jako ta bankovní. Narostou jim pasiva (dluh bance) i aktiva (půjčené peníze). Pak tyto nové peníze půjčí někomu za vyšší úrok a pokud je dlužník vrátí, zisk je na světě. Oni přece nemusí půjčovat své vlastní předem vydělané peníze (mohou, nemusí). Rozdíl je jen ten, že nebudou vytvářet peníze tak levně jako banky. Pokud ale vyrostou a našetří si na založení banky (stejně jako jiní akcionáři bank), pak budou moci tvořit peníze přímo a nikoliv zprostředkovaně a tedy (zpravidla) levněji.

Půjčování peněz možná není stejně sofistikované jako provoz jaderné elektrárny. Následky krachu velké banky jsou ale srovnatelné s havárií jaderné elektrárny. V obou případech se jedná o zcela zásadní infrastrukturní systémy.

Richard Fuld|10. 2. 2016 11:05| reakce na Aleš Müller - 9. 2. 2016 23:08

Máte samozřejmě pravdu, pokud se jedná o upozornění, že při 0,3% roční inflaci nedochází k znehodnocení úspor v rozsahu 24 tis. Kč na každého občana ČR. Na aspekt v podobě rychlosti oběhu peněz se na tomto webu velmi často zapomíná.

Nicméně se velmi významně mýlíte v otázce vytváření peněz. Peníze mohou vytvářet všechny banky. Komerční i centrální. Jediné v čem máte pravdu je, že je nevytváří z ničeho. Vytváří je společně s dluhem a dluh samozřejmě není nic. Dluh je druhá strana téže mince, tedy peněz. Než začnete ostatní poučovat, měl byste se v dané věci dovzdělat. Výbornou literaturou na toto téma je kniha od profesora Josefa Jílka Finance v globální ekonomice I. Stačí nastudovat volně přístupnou ukázku knihy na stránkách prodejců knihy, kde je volně dostupná i kapitola Tvorba a zánik peněz (od str. 50).

Michal Mrozek|10. 2. 2016 11:00| reakce na Richard Fuld - 10. 2. 2016 10:09

Tištění nových peněz způsobuje inflaci (inflate=nafukovat) a to zdražuje zboží. Obyčejní lidé jsou postaveni před neměnný fakt, že inflace bude pořád a nevyhnou se jí - jde jen o to, jaká bude její úroveň. Pokud se nepostarám o to, aby můj příjem byl vyšší než je inflace, pak to pro mě znamená, že si budu moci dovolit méně za stejnou výplatu. To je znehodnocování, můžete si to pojmenovat třeba "dobrovolný příspěvek na státní přerozdělování" či jakkoliv jinak, podstata ovšem zůstává pořád stejná. Pokud se kupní síla snižuje, pak jde jistě o znehodnocování. Socialisté ale neumí počítat, což řekla už Thatcherová, a vy to potvrzujete každým coulem.