Diskuze: Iniciativa Vollgeld: Dobré téma, nulové pochopení

Richard Fuld|10. 2. 2016 10:43| reakce na Jiří Suchý - 9. 2. 2016 22:29

Ano, část dluhu drží nebankovní subjekty. Toto nevidím jako vážný problém.

Aby stát mohl platit úrok ze státního dluhu nemusí zvyšovat daně. Může si na ty úroky opět půjčit. Ostatně takto to dělají téměř všechny státy (principiálně všechny státy jejichž roční rozpočtový přebytek je nižší než úroky ze státního dluhu).

Pokud banka inkasuje úrok ze státního dluhopisu, existuje někde držitel peněz v nominální výši toho dluhopisu, kterému tatáž banka platí úrok. Banka získá z každé vytvořené a půjčené koruny vždy pouze úrokovou marži, nikoli celý úrok, a to bez ohledu na to, kdo je dlužník i bez ohledu na formu dluhu, tedy zda jde o úvěr nebo dluhopis.

Když stát vynechá banky a vytvoří si peníze sám, nebudou to z principu tytéž peníze, jaké tvoří banky. Nicméně v této otázce zatím nezaujímám zcela ostré stanovisko. Ve skutečnosti totiž nebude praktického rozdílu mezi penězi vytvořenými státem a peněz, které si stát půjčí. Rozdíl bude pouze v tom, že nebude hrazen úrok. Vzhledem k tomu, že při vzniku takovýchto peněz vznikne pouze jejich držitel a nevznikne současně dlužník, který by tyto peníze dlužil, není ani nikdo, kdo by daný úrok platil, takže je logické, že tyto peníze nebudou spojeny s žádným úrokem. Nicméně v tomto okamžiku můžeme mluvit opravdu o tom, že někdo vytváří peníze skutečně z ničeho. Když si ale uvědomíme, že tím, kdo tyto peníze vytváří je stát (tedy všichni občané státu), pak vidím jediný problém, a to mechanismus regulace této emisní činnosti státu. Objem emise státních peněz by mohla regulovat centrální banka s cílem zajištění cenové stability. Tím by se odstranila její bezradnost v případě deflačních tlaků.

Richard Fuld|10. 2. 2016 10:09| reakce na Michal Mrozek - 10. 2. 2016 06:14

Proč by lidé měli přijít o své vklady?
Tištění nových peněz nezpůsobuje automaticky znehodnocení těch dříve natištěných. To co dává hodnotu penězům je jejich kupní síla, která plyne z cenové hladiny statků a služeb, jež je možné za peníze pořídit. Pokud roste množství peněz a současně se zpomaluje jejich oběh v ekonomice, pak mohou ceny dokonce klesat a kupní síla peněz může růst. Tedy i při růstu peněžní zásoby se mohou peníze naopak zhodnocovat.

Richard Fuld|10. 2. 2016 10:05| reakce na Jan Altman - 9. 2. 2016 23:06

Lichváři dbají přísně na splácení dlihů právě z toho duvodu, že pujčují své pravé peníze. Pokud by pujčovali natištěné peníze, jejich motivace dbát na platební morálku svých dlužníků by klesla k nule.

A komu by lichváři půjčovali jimi natištěné peníze, když by si je mohl každý natisknout? Vaše názory poněkud často ústí v absurdní situace. :-)

Richard Fuld|10. 2. 2016 09:51| reakce na Richard Fuld - 10. 2. 2016 09:48

"natisknout sám.Tady vidíte..." Psal jsem z mobilu a to mi zrovna moc dobře nejde. :-)

Richard Fuld|10. 2. 2016 09:48| reakce na Jan Altman - 9. 2. 2016 23:02

Neni to ok. Pokud banka vytvoří peníze a někomu je pujčí, pak sice od dlužníka inkasuje úrok z těchto peněz ale současně z těch samých peněz platí úrok tomu, kdo ty peníze drží na svém vkladovém účtu.

Ve Vašem případě by padělatel nikomu úrok neplatil. Jen by inkasoval.

Další rozdíl je v tom, že když dlužník nevrátí bance v den splatnosti svúj dluh, banka vznikneí ztráta, kterou budou muset uhradit akcionáři banky.

Ve Vašem příkladě se ale nic zvláštního nestane, pokud dlužník peníze nevrátí. Padělatel přijde pouze o naklady na výrobu padělků.

A taky mi vysvětlete, proč by si někdo padělky od někoho jiného pujčoval, když si je může nariskonoit sám. Tady vydíte, jak absurdní je to Vaše srovnání.

Jan Altman|10. 2. 2016 09:34| reakce na Josef Fraj - 10. 2. 2016 09:05

A) Nedošlo, to je pověra
B) Můžou za to zlí imperialisti, kulaci, keťasové, rejtingovky, panikáři, židozednáři, spekulanti a nepřítelé socialismu

Váš,
R.F.

Josef Fraj|10. 2. 2016 09:05| reakce na Richard Fuld - 9. 2. 2016 18:42

Americké hypotéky byly také kryté dluhem a zástavou nemovitostí. Jak je potom možné, že došlo k hypoteční krizi, že které se svět dosud nevzpamatoval?

Josef Fraj|10. 2. 2016 09:00

Já bych zkusil takovou malou anketu :-)
Kdo souhlasí, že pan Fuld je popleta s absencí logického myšlení, ať klikne na plus.

Michal Mrozek|10. 2. 2016 06:14| reakce na Richard Fuld - 9. 2. 2016 20:09

Vklady jsou kryty 100%. Jsou kryty prací obyčejných lidí, a to skutečně 100%. Takže až o své vklady lidi přijdou, budou si muset pěkně máknout. Současná politika centrálních bank napříč světem je ostudná záležitost, tištění nových a nových peněz způsobuje znehodnocování těch, které již jsou v oběhu, tudíž jde o běžnou prachobyčejnou krádež.

Jan Altman|9. 2. 2016 23:14| reakce na Richard Fuld - 9. 2. 2016 19:31

Jestli ono to spíše není tak, že vrchnost tak nějak tuší, že vytvářet peníze má své konsekvence. A zároveň že to je super byznys. Ale jen za předpokladu, že ho může vykonávat jen omezená skupina lidí.
Kdyby to mohl dělat každý, lukrativnost se rozplyne. Proto si každý panovník, diktátor i populistický (demokratický) vůdce ten monopol střeží, jako oko v hlavě a k lizu připouští jen omezenou skupinu vyvolených (a ti se mu odvděčují podporou jeho a režimu). Situace se v tomto od praktik římských císařů ředících mince (a násilím nutících lidi je přijímat dle nominálu) nijak zvlášť nezměnila. A i tehdy se našli lidé jako Richardus Fuldus, kteří tehdejší praxi ospravedlňovali a prohlašovali za jedinou možnou a správnou. Víte, jak takovým lidem říkal soudruh Lenin?

Jan Altman|9. 2. 2016 23:08| reakce na Richard Fuld - 9. 2. 2016 19:31

Je zde spousta firem, které peníze legálně půjčují a peníze prostřednictvím úvěru vytvářet nesmějí.
Pochybuji, že půjčování peněz je sofistikované, jako provoz Temelína. Zcela úspěšně to zvládá kdekdo (dokonce úspěšněji, než mnohé banky!) - od mojí tety, přes Homecredit až po lichváře.

Aleš Müller|9. 2. 2016 23:08| reakce na Jan Altman - 9. 2. 2016 10:33

Dovoluji si upozornit, že komerční banky "nevytváření peníze z ničeho". Komerční banky mají dva hlavní zdroje - vklady lidi a firmy anebo si půjčí od centrální banky. Nikdy nevytváří peníze z ničeho, to může v moderním bankovnictví dělat jen centrální banka. Jediná komerční banka o které vím, že si může vytisknout peníze je HSBC, ale moc často to nedělá.
Také je divná úvaha "ČNB vytiskla peníze, takže je vám sebrala, znehodnotila úspory". Zaprvé pokud ČNB tiskne, tak peníze do oběhu posílá, nikoliv stahuje,. Za druhé inflace v r. 2015 byla 0,3% (byť můžeme úspěšně diskutovat nad spotřebním košem kterým se inflace měří), takže těžko mohla znehodnotit úspory o 24 tisíc. Za třetí - co když produkt vytvořený v loňském roce podstatě stoupnul nebo lehce poklesla rychlost obratu peněz?
Argumentace diskuze mi nesedí. Laskavě si prostudujte monetární teorii peněz a empirické výsledky vlivu inflace na hospodářský růst.

Jan Altman|9. 2. 2016 23:06| reakce na Richard Fuld - 9. 2. 2016 19:02

Jak se táži výše: pokud si vytisknu, vytištěné půjčím na úrok a po splacení jistinu spálím a úrok si nechám, tak je to v pořádku? Takže můžeme všem lichvářům povolit si peníze tisknout, ne? Proč je nutit, aby půjčovali jen své existující peníze, když půjčování nově vytvořených ničemu nevadí? Jen tím zbytečně omezujeme a prodražujeme úvěry pro ty sociálně nejslabší! Jak asociální!
Navíc u lichváře je dost pravděpodobně splacení dluhu jistější, než u banky! Takže o důvod víc jim to povolit, ne?

Jan Altman|9. 2. 2016 23:02| reakce na Richard Fuld - 9. 2. 2016 19:00

Takže znovu.
Pokud si peníze vytisknu a někomu je půjčím na úrok a při splátce jistinu spálím a úrok si nechám.
Je to OK, nebo ne?
A pokud ano, proč je to tedy trestné?

Jan Altman|9. 2. 2016 23:00| reakce na Richard Fuld - 9. 2. 2016 20:39

Jo, to by bylo hrozné, kdyby si všichni mysleli, že se nemá krást, znásilňovat malé holčičky, unášet od rodin chlapečky, padělat peníze, vynucovat si násilím monopolistické výhody, hrozbou násilí si vynucovat platby za nevyžádané služby, ... Brr, hrozný svět.

Jan Altman|9. 2. 2016 22:58| reakce na Jiří Suchý - 9. 2. 2016 22:14

Představte si, jaký ráj na zemi by nastal, kdybych si pořídil supervýkonnou tiskárnu, denně vytiskl kvadrilion korun a ten rozpůjčoval lidem a firmám.

A abych měl docela solidní šanci, že mi ty peníze splatí, snižoval bych úroky (včetně těch při refinancování starých dluhů) průměrným tempem 2 procentní body ročně.
A vůbec bych se s nimi nebál jít do záporu. Neomezeně.
A kdyby to jakkoli drhlo, začal bych ty dluhy vykupovat jako sekuritizované cenné papíry - samozřejmě také za nově natištěné peníze.
A kdyby se stále ukazovalo, že někteří lidé nejsou schopni splácet, tak bych přišel třeba se "zaručeným příjmem". Tedy každému člověku bych poslal třeba 10tis měsíčně čerstvě natištěných peněz. A každý rok bych tu částku zvedal dejme tomu o 5%. A samozřejmě zároveň s tím bych dále půjčoval neomezená kvanta peněz za zcela symbolický úrok (nebo možná i za nulový či dokonce záporný).
Produkci peněz bych zvyšoval exponenciálním tempem.
Ale pan Fuld by byl úplně v klidu, protože přeci ty peníze by byly kryté tím dluhem. Jednou by mi je lidi splatili (jednoduše proto, že v momentě splátky by již měly zlomek své původní hodnoty a tou dobou by si lidé mohli půjčit daleko více peněz za daleko nižší úrok).
Dokonalé perpetum mobile, svět nekonečného blahobytu a dokonalého štěstí.

Jiří Suchý|9. 2. 2016 22:29| reakce na Richard Fuld - 9. 2. 2016 20:09

"Mezi světem bez státního dluhu a mezi světem s nesplatitelným státním dluhem přece leží jen pár zcela neškodných účetních operací."

Není to tak jednoduché, ne všechen státní dluh drží banky.
Ale především, stát si půjčuje od bank něco, co ony sami nemají, protože jim dal tu pravomoc a pak jim za to platí úrok. Aby mohl platit úrok, musí lidem zvýšit daně atd. Proč, když může banky vynechat a peníze z ničeho si bez úroku vytvořit sám? A to je ten rozdíl mezi těmi dvěma světy.

Pokud tedy stát chrlí další dluhopisy, které prodává bankám, máme v oběhu stále víc peněz, ale protože spolu s tím, rostou také úroky, které se musí platit, musí také růst daně a tudíž klesat kupní síla. A kombinace klesající kupní síly a navýšení množství peněz má jen jeden důsledek. Tak proto jsou ty státní dluhy takový problém.
Na stabilitu kupní síly měny potom zapomeňte.

Jiří Suchý|9. 2. 2016 22:14| reakce na Richard Fuld - 9. 2. 2016 18:42

"Takže někdo má peníze v bance a někdo jiný tytéž peníze bance dluží"

Cokoli v bance, když pominu obsah bezpečnostních schránek, patří bance, nikomu jinému. To, co vidíte na výpisu, není to co máte v bance, ale to, co Vám banka dluží. Pokud tedy někdo dluh bance nesplatí, najednou banka dluží víc "těm, co něco mají v bance" než kolik potenciálně "má". Osobní bankroty se kupí. Tak asi tak k tomu krytí. USA by mohly povídat, jak byly úvěry kryty :)

Myšlenka sahá mnohem dál, než si dokážete představit, jde o vytváření státních peněz bez prodeje státních dluhopisů, takový finanční Matrix pro většinu ekonomické obce :)

Richard Fuld|9. 2. 2016 20:39| reakce na Ján Zavacký - 9. 2. 2016 20:16

:-), neberte si to tak. Představte si tu hrůzu, kdyby všichni měli stejné názory.

Ján Zavacký|9. 2. 2016 20:16| reakce na Richard Fuld - 9. 2. 2016 18:43

Som smoliar. (°_°)

Richard Fuld|9. 2. 2016 20:09| reakce na Jiří Suchý - 9. 2. 2016 14:56

"V podstatě jde o to, nahradit dluhopisy v rozvahách bank za nové peníze. Současně s tím, by se musela zvednout povinná sazba minimálních rezerv bank. Vláda za svoje vytištěné peníze vykoupí dluhopisy od bank a zvýšením min. rezerv donutí banky držet tuto likviditu v rozvaze, postupně je možné dosáhnout 100% krytí vkladů v komerčních bankách. Když se to udělá správně, není důvod k inflaci, do oběhu se žádné nové peníze nedostanou. Pochopitelně banky by měly se svými zisky utrum, proto se to nemůže stát."

Toto naznačuje způsob, jak splatit státní dluh nově centrální bankou emitovanými "penězi" (přesněji likviditou), bez toho, že bychom tu měli nějaké výrazné inflační tlaky. Vykoupit od bank veškeré státní dluhopisy a zvednout PMR tak, že likviditu, kterou za ty dluhopisy banky utrží budou muset banky uložit a držet na rezervních účtech centrální banky. Splacení státního dluhu je přete tak snadné. Nechápu proč se z toho dělá takový problém. Mezi světem bez státního dluhu a mezi světem s nesplatitelným státním dluhem přece leží jen pár zcela neškodných účetních operací. Něco podobného zřejmě sleduje i onen návrh na zavedení suverénní měny a v tomto směru by se mohlo jednat o dobrý prostředek k tomu, aby lidé konečně prozřeli a přestali blbnout s rozpočtovou zodpovědností. Jediné vůči čemu je třeba se chovat zodpovědně je ekonomická, potažmo cenová stabilita (kupní síla měny).

Na 100% krytí vkladů ale radši zapomeňte. :-)

Richard Fuld|9. 2. 2016 19:31| reakce na Jan Altman - 9. 2. 2016 10:33

"- komerční banky vytvářejí peníze z ničeho tím, že je vykouzlí ze vzduchu a půjčí na úrok (my ostatní bohužel takové privilegium nemáme - přestože všude v okolí je dost domácností i podnikatelů, kteří by si rádi půjčili, jsme v půjčování jim nepochopitelně limitováni tím, kolik peněz jsem vydělali a uspořili - hrozné)"

Jó, bankování není hold pro každého :-) Je třeba sehnat základní kapitál, licenci ČNB a můžete se do toho pustit. :-) Jadernou elektrárnu taky nemůže provozovat každý, kdo by jen chtěl :-) Chápu ale, že pro Vás je to nepochopitelné. :-)

Richard Fuld|9. 2. 2016 19:02| reakce na Robert Antonio - 9. 2. 2016 12:36

Srovnávat bankovní úvěrovou emisi peněz s paděláním peněz je ale projevem čirého ignorantství. :-)

Richard Fuld|9. 2. 2016 19:00| reakce na Igor Nemec - 9. 2. 2016 10:39

Pokud si vytisknete peníze Vy, dopustíte se trestného činu padělání bankovek nebo mincí, ale tímto bezprostředně nikoho neokradete. Maximálně podvedete někoho, kdo od Vás padělky přijme jako pravé a následně jsou mu tyto padělky zabaveny (ano takový člověk se může cítit být okradený).

Pokud ale vzniknou peníze v bance současně s tím, že jsou tyto peníze někomu půjčeny, tak nejde o padělání ani žádnou jinou nekalou činnost. Rozdíl je v rozvahách banky a v majetkové sféře padělatele. V rozvaze banky přibude v aktivech úvěr a v pasivech běžný účet klienta, na němž jsou půjčené peníze. Banka tím nijak nezbohatne. Padělateli ale přibude v "rozvaze" (pokladně) hotovost (byť padělaná) a pokud se mu ji podaří uplatnit výměnou za pravé aktivum, třeba rozměnit za pravé peníze, tak zbohatne právě o částku takto podvodně získanou.

Richard Fuld|9. 2. 2016 18:43| reakce na Ján Zavacký - 9. 2. 2016 16:29

Dejte pozor na to, co si přejete :-)

Richard Fuld|9. 2. 2016 18:42

Z článku je patrné, že koncept suverénní měny v daném švýcarském pojetí není nic, co by zasloužilo nějakou podporu. Na druhé straně z článku plyne jakási nostalgie penězi krytými zlatem. Třetí závěr je, že současná FIAT měna není také to pravé ořechové. Údajně proto, že není vůbec ničím kryta. A to je omyl, na který je třeba poukázat.

Současné peníze jsou kryty velmi dobře. Dokonce bych řekl, že lépe než peníze kryté zlatem. Každá současná existující koruna je někým držena a současně někým jiným dlužena. Prostředníkem, resp. evidenčním místem o těchto skutečnostech je banka. Takže někdo má peníze v bance a někdo jiný tytéž peníze bance dluží (to plyne z principu, jakým současné peníze vznikají). Současné peníze lze z hlediska jejich krytí rozdělit na dvě skupiny, podle toho, kdo je dluží. Pokud peníze bance dluží soukromý subjekt, pak jsou tyto peníze spojeny s nutností dlužné peníze v budoucnosti splatit. To má za následek, že dlužník bude aktivně (sám od sebe) dělat něco, čím získá peníze na splacení dluhu, protože pokud dluh nesplatí, vyloučí se ze společnosti jako bankrotář. Toto je hlavní princip krytí současné měny, existence dlužníků, kteří peníze, které vy máte, oni dluží a aby dlužníci mohli získat peníze na splacení svých dluhů, musí podnikat, pracovat, něco produkovat a nabízet to na trhu k prodeji. Tím je de facto v čase zajištěna nabídka statků a služeb pro ty, kteří peníze drží. Je tak systematicky zajištěna kupní síla peněz. Tento princip spočívající v existenci nutnosti sehnat peníze na splacení dluhů samozřejmě obdobně funguje i pro ty, kteří peníze mají a žádné nedluží, protože se logicky nechtějí dostat mezi ty, kteří by peníze pouze dlužili.

Kromě uvedeného principu jsou současné peníze, kryty i majetkem, který dlužníci ve prospěch bank při sjednání půjčky zastavili. Současné peníze jsou tak kryty nikoli jedinou komoditou, nýbrž zastaveným majetkem obecně, který ostatně může být v některých případech i to zlato. K přechodu na krytí měny zlatem by tak v podstatě postačovalo, pokud by banky ke krytí úvěrů požadovali po dlužnících jako zástavu pouze zlato. Jak by takový přechod na „zlatý standard“ dopadl, kdyby ho banky skutečně uplatnili, je otázkou. Osobně si myslím, že ne dobře.

A pak je tu druhý případ, kdy dlužníkem banky je emitent státních dluhopisů, tedy stát. Ten neposkytuje bance žádnou zástavu a jeho snaha o získání peněz na splacení státního dluhu by vedla pouze k zvýšení výběru daní. Splácení státního dluhu by tak zjevně negativně dopadalo právě na držitele, popř. příjemce peněz, případně držitele jiných aktiv, jako jsou např. nemovitosti. I toto ukazuje, že lepší je netrvat na tom, aby stát své dluhy platil, protože na to mohou občané nebo firmy sídlící v daném státu jen doplatit. A jsme opět u nutnosti respektování základního kamene peněžního systému, tedy bezrizikovosti státních dluhopisů (v rovině kreditního rizika).

No a švýcarské referendum spočívá (zjednodušeně řečeno) ve snaze zavést jako jedině existující peníze ty „státní“, tedy ty pocházející z prodeje státních dluhopisů, tedy peníze, které nejsou kryty žádnou zástavou a peníze, jež jsou spojeny se státním dluhem, jehož splácení přináší převážně jen problémy.
Samozřejmě lze namítnout, že státní dluh je kryt státním majetkem. To je sice pravda, ale v ČR bych byl s tímto tvrzením opatrný.

Ján Zavacký|9. 2. 2016 16:29

Je osviežením prečítať si na tomto webe článok aj diskusiu bez neomarxistických nezmyslov. Dúfam, že to nepokazí známa "hviezda" diskusií.

Jan Altman|9. 2. 2016 15:10| reakce na Robert Antonio - 9. 2. 2016 12:43

No tak jasně.

Ale stejně tak by tedy člověk mohl objednávat zlaté mince z Německa poštou (tzn. v podstatě zveřejnit svou identitu i adresu) a platit převodem z účtu na účet. A doufat, že až k němu domů jednou vtrhne nějaký rudý komisař, že ho přesvědčí, že zlato již dávno prodal.

Podle mne to zkrátka má svá rizika:

1) Nikdy nevíte, jak šílený režim za nějakou dobu bude a zda si bude lámat hlavu s presumpcí neviny a důkazním břemenem

2) Ta data se mohou dostat do rukou komukoli. Pokud Au či BTC opravdu vejde do mainstreamu a jejich kupní síla řádově vzroste, bude pro lupiče a vyděrače takováto databáze zlatým dolem

3) Poměry mohou být takové, že ten komisař bude zároveň případ 1 i 2 (státní moc i soukromý zločinec, rudá garda).

4) Pokud něco koupím oficiálně, tak při prodeji musím danit NOMINÁLNÍ zisk. Tedy pokud například ČNB intervencemi kupní sílu koruny srazí na desetinu (tak jako v 90.letech), tak i kdyby Au/Ag/BTC nevešly do mainstreamu a raketově nevzrostly, stále jejich držením dosáhnete sice ne reálného, ale nominálního zisku - v lepším případě vám ho stát bude chtít zdanit, v horším vás označí za keťase, šmelináře, kulaka, sabotéra ekonomiky, měnového systému a světlých zítřků, majetek vám zabaví a vás pošlou do převýchovného tábora. Možná se zdá, že přeháním, ale kdo ví, co bude za 10 či 20 let (ovšem digitální stopa nákupu BTC či Au zde bude stále) - když již dnes vidíme, jak opatření establishmentu na prodloužení životnosti jejich pochybného systému jsou čím dál kreativnější, nestandardnější, zoufalejší a křečovitější.

Jiří Suchý|9. 2. 2016 14:56

Myšlenka je v základu správná, jenom opět špatně podaná a to zřejmě již samotným hnutím.

Krytí komoditou je nesmysl. Krytí znamená, že Vám měnu vymění za dané množství komodity. Tzn. že krytí buď je 100% nebo není. Neexistuje nic jako částečné krytí, to znamená že krytí není a nikdo Vám nic za měnu nevymění, viz dolar. 100% krytí zlatem je utopie. Nicméně si umím představit ústavní závazek, že hodnota měny se může lišit o pár procent od třeba 5let průměru ceny unce zlata. Svážu hodnotu měny, kterou ovlivňuji množstvím v oběhu, nezavádím nereálnou vyměnitelnost.

Nicméně k věci. Tisknout peníze jen tak samozřejmě přinese iflaci. Kritizujeme systém, kdy vláda tiskne sama peníze.

Náš systém toto neumožňuje, údajně. My vydáváme dluhopisy, ty nakoupí banka za v tu chvíli z ničeho vytvořené peníze a tváříme se, že to je něco úplně jiného než první případ. Rozdíl tu opravdu je, tiknutí vlastních peněz je bez úroku. Prodej dluhopisu bance je s úrokem. Inflačně je to stejné, jen dražší.
Proč dáváme komerční bance možnost tvořit peníze z ničeho? Proč by nemohla mít tu výsadu jen centrální banka? Komerční banky by měli 100% krytí vkladů likviditou a půjčovaly by jen peníze, které by jim k tomu účelu poskyli jejich majitelé. Množství peněz v ekonomice by řídila CB poskytováním úvěru nových peněz a stahováním dluhopisy.
Může platit, že např. hypoteční úvěry můžou být bezúročné, nebo zatížené jen nějakým správním poplatkem - bezúročně ne nenávratné, což je rozdíl a nepochopení celou myšlenku diskredituje. Pokud žadatel projde scoringem, může mu CB poskytnout ůvěr z nových peněz a není třeba vybírat úrok. Proč má tuto možnost soukromá banka a ještě inkasuje úrok?

Je možné splatit většinu vládních dluhů vládou vytištěnými penězi a bez inflace? Jistě.
V podstatě jde o to, nahradit dluhopisy v rozvahách bank za nové peníze. Současně s tím, by se musela zvednout povinná sazba minimálních rezerv bank. Vláda za svoje vytištěné peníze vykoupí dluhopisy od bank a zvýšením min. rezerv donutí banky držet tuto likviditu v rozvaze, postupně je možné dosáhnout 100% krytí vkladů v komerčních bankách. Když se to udělá správně, není důvod k inflaci, do oběhu se žádné nové peníze nedostanou. Pochopitelně banky by měly se svými zisky utrum, proto se to nemůže stát.

Nezávislost CB je mýtus. Správa všech věcí veřejných je svěřena voleným zástupcům. Měna ne. Tu manipuluje pák kravaťáku vskutku nezávisle na vůli a potřebách většiny, tím nezávislost končí. Ti lidé v CB jsou ovlivňováni vzděláním, prostředím, osobním prospěchem atd. NEJSOU nezávislí. Proč by měli být lepší než třeba, parlamentní komise?

Současný systém přinesl jen dluh , inflaci a nárůst moci bonkovního sektoru. Mají božskou moc, tvořit něco z ničeho. A bohužel, všechny alternativní myšlenky jsou zničeny už v zárodcích nevzdělanými hlupáky, kteří by rádi bez práce pečené holuby v ústech, viz hnutí.

Jan Altman|9. 2. 2016 14:54| reakce na Josef Tětek - 9. 2. 2016 13:20

Já vím, moc dlouhé :)