Diskuze: Vše pro export: Bank of Japan srazila sazby do minusu. Přidá se ČNB?

Jiri Salek|9. 2. 2016 17:39

Mě přijde zřejmé, že tisknutí peněz a levné nebo záporné úroky hlavně podporují spotřebu vlády. Ta se tak může v klidu zadlužit a utrácet. Dále samozřejmě profitují banky a spekulanti, kteří nafukují investiční bubliny. Dokud se bublina nafukuje, tak pěkně vykazují zisky. Když bublina splaskne, tak si nechají ztrátu zaplatit od státu a jede se nanovo. Státy obecně nedovolí padnout velké investory. Majetek jehož cenu spekulanti vyhnali nesmyslně vysoko by se totiž ukázal jako bezcenný. Navíc investoři si na spekulace radši půjčí, aby mohli rychle zkrachovat a ztráty nechat státním nebo polostátním bankám.
Jediná možnost jak pokračovat v tomto kolotoči je tedy další zadlužování státu a další tištění peněz a další nafukování bublin. Nulové úroky tohle hezky umožnují. Inflační peníze hezky mízí v bublinách, které se po splasknutí objeví jako státní dluh. Samozřejmě že někteří hlupáci jsou taky postižení - ti většinou nemají peníze půjčený za nulový úrok nebo ručí osobním majektem. Myslím, že záporné úroky povedou jen k větším a rychlejším bublinám a k narůstající nedůvěře ve finanční trh a instituce.

Jiří Suchý|9. 2. 2016 11:56| reakce na Jiří Hemzal - 8. 2. 2016 14:25

Však ano, jen říkám, že rozvinutá ekonomika má čilý zahraniční obchod, tzn. hodně exportuje a hodně importuje. Importuje o to víc, pokud nemá suroviny. Oslabení měny může teoreticky snížit cenu cenu v zahraničí, ale jen u již vyrobené produkce. Nová produkce bude zatížena dražšími vstupy a je otázkou, jestli výsledkem nebude stejná prodejní cena, přitom ale jistě bude výsledkem vyšší cenová hladina doma a pravděpodobně nenarostou stejně mzdy.

Takže myslím, že celá ta teorie je hloupá. Platí jen pro chudé, zemědělské země s minimálním importem a exportem zemědělské produkce. Slabší měna může přinést vyšší prodej a možná vyšší zisk. I tak si ale myslím, že cenu můžou snížit přímo producenti a nemusí škodit CB.

Jiří Suchý|9. 2. 2016 11:49| reakce na Richard Fuld - 8. 2. 2016 14:26

Stagnace nemusí být nutně špatně, ale dlouhodobý pokles, stárnutí populace, nárůst dluhů atd. to už špatně je. O nízkých daních a eliminaci soc. státu na dluh nikdo nemluví. Místo toho se vymýšli kraviny s oslabením měny a zápornými úroky. To ale v situaci, kdy většině lidí přijde výplata a hned zase odejde na životní výdaje a splátku dluhů a na účtu nezbyde téměř nic. Jak tedy můžou záporné úroky podpořit spotřebu, když příčina je v tom, že na účtu nic nezůstává? Navíc slabší měna ještě umocní odliv na životní náklady a záporné úroky očešou i to málo, co na účtu zbyde. Jak to může podpořit poptávku a kupní sílu?

Jan Altman|8. 2. 2016 22:14| reakce na Richard Fuld - 8. 2. 2016 19:31

A) Naštěstí každý investor může rizikovost dluhopisů vnímat svobodně a individuálně, nemusí se řídit vaší představou.
B) Myslím, že japonskému důchodci opravdu vadí, že jeho 40 let budovaný penzijní fond má dlouhodobě záporný reálný výnos.

Jan Altman|8. 2. 2016 22:12| reakce na Richard Fuld - 8. 2. 2016 19:14

Tak. A kdyby nasadila minus 10 procent, tak jen vystřelí nahoru, jako raketa. Je tam jasná úměra.
A pokud se stát zadluží třeba na 7000% HDP a všechny ty nové bondy nakoupí BOJ za peníze vyčarované ze vzduchu, tak se lidi o jen budou prát a bude tak sedm kilo zlata do jenu. Nechápu, co na tom není komu jasné. Vždyť se koukněte na dolar, jaké nic za něj šlo koupit před 100 lety a jaký vagon užitečností se za něj dá koupit nyní.

Jan Altman|8. 2. 2016 22:09| reakce na Richard Fuld - 8. 2. 2016 14:37

Určitě. A analogicky si firmy mezi sebou daj do smluv záporné procento u penále z prodlení u úhrady. Protože přeci "dá rozum do hrsti", že lepší je mít peníze později, než dříve.
A logicky tedy čím později, tím lépe. Tedy nejlépe nikdy, to je přeci jasné.

Jan Capouch|8. 2. 2016 22:09| reakce na Richard Fuld - 8. 2. 2016 19:31

Přestaňte meditovat nad ekonomií a věnujte se raději ekologii a historii. To, co Vy doporučujete, je jízda na tygru. Dokud sedíte nahoře a držíte se, tak to jde, dokonce to funguje a někam se pohybujete. Ale dříve nebo později se něco stane: tygra to přestane bavit, nebo zamíří někam do bažin, nebo se Vám začne chtít na záchod... Vy radíte jet za každou cenu dál. Pan Altman (i mnozí další zde, včetně mé maličkosti) přemýšlí, jak z tygra co nejméně bolestně sesednout.

Richard Fuld|8. 2. 2016 19:31| reakce na Jan Altman - 8. 2. 2016 16:25

"Sami sobě? Takže pokud se dluh škrtne (ať již opravdu haircutem/bankrotem, nebo se reálná velikost dluhu rozmělní "tiskem"), bude to pro lidi neutrální?"

Néééé. Je to přesně naopak. Když státní dluh necháte dluhem, tak je to neutrální a bez problémů. Teprve jakmile začnete státní dluh "řešit", splácet, škrtat, stříhat, bankrotovat, tak se dostanete do problémů, ale způsobených výhradně oním "řešením".

Co se týče starého Japonce. Každému samozřejmě vadí znehodnocení jeho aktiv, úspor, či obecně majetku. K znehodnocování úspor Japonců ale nedochází dalším růstem státního dluhu. K významnému znehodnocení úspor ale mohou vést Vámi zmiňovaná pseudořešení ve formě škrtání státního dluhu, splácení státního dluhu apod. Jinými slovy, dokud nezačnete státní dluh "řešit", je vše v pořádku. Jakmile ale označíte státní dluh za problém a začnete ho "řešit" určitě nějaký nový a tentokrát skutečný a neřešitelný problém vytvoříte, nebo rovnou zbankrotujete.

Státní dluh je skutečně tak triviálně problematická záležitost, jako směnka, kde je dlužník i věřitel tatáž osoba. A právě proto není nic divného na tom, když je tento dluh považován z kreditního rizika za bezrizikové aktivum. A opačně, Nerespektování bezrizikovosti státních dluhopisů pak zákonitě musí vést k velmi vážným a zcela neřešitelným problémům.

Proti vlastní hlouposti ani proti hlouposti ostatních se pojistit nedá. :-)

Richard Fuld|8. 2. 2016 19:14| reakce na Robert Antonio - 8. 2. 2016 15:48

Ale nikde se nepíše, že BOJ oslabuje jen. Píše se o tom, že bude úroková sazba -0,1% a že by to mohlo vyvolat nějaké výrazné oslabování jenu, je bohapustá a zcela nepodložená spekulace. :-)

Jan Altman|8. 2. 2016 16:25| reakce na Richard Fuld - 8. 2. 2016 14:36

Sami sobě? Takže pokud se dluh škrtne (ať již opravdu haircutem/bankrotem, nebo se reálná velikost dluhu rozmělní "tiskem"), bude to pro lidi neutrální?

Když jste pětašedesátiletý Japonec chystající se do penze, který má ve svém penzijním fondu například 20 milionů jenů ve státních dluhopisech, tak mu jejich znehodnocení nebude vadit?
Nevadí mu, že jeho dluhopis má (dlouhodobě) záporný nominální a ještě zápornější reálný (protože bydlení a další potřeby v JP jednoduše jdou nahoru, ne dolu) výnos?

Tak až se bude chystat spáchat seppuku, tak mu to prosím rychle běžte vysvětlit.

Dlužit sám sobě opravdu není problém. Když si napíšu směnku, že mé osobě dlužím kvadrilion liber, opravdu nadále mohu zůstat klidný. Ale neřekl bych, že toto je ten samý případ, spíš jen nějaká vaše metafora.
Pokud by ČR měla mít dluh 240% HDP a zároveň ten dluh natlačila do CZ bank a hlavně penzijních fondů 3.pilíře, zas až tak klidný bych tedy nebyl. Zvlášť pokud by to vypadalo, že na ten dluh v příští generaci bude vydělávat jen poloviční množství produktivních, tak jak se to rýsuje v Japonsku.

Já vím, vy byste zůstal klidným, vždyť o nic nejde, stačí přeci všechny aktéry trhu zhypnotizovat a vsugerovat jim myšlenku, že státní dluhopis je bez ohledu na velikost dluhu absolutně bezpečným aktivem (a kdo to nechápe, zřejmě se dopustil ideozločinu a sabotáže světlých zítřků).

Užívejte si svůj klid, já se ovšem raději pojistím.

Vladislav Kruták|8. 2. 2016 16:07| reakce na denis mandok - 8. 2. 2016 12:22

A to říkali kde?

Vladislav Kruták|8. 2. 2016 16:05

Říká se, že je-li novinový titulek zakončen otazníkem, zní odpověď vždy "ne". V tomto případě bych si ale nebyl tak jist - jak se obávm, je prozatím bohužel většina rady ČNB dostatečně šílená na to, aby opět podlehla inspiraci japonským příkladem... Aby našich chmur nebylo málo, dal se před časem Jiří R., takto neoficiální pretendent guvernérského křesla, slyšet, že ČNB bude s veškerým entuziasmem dusit naši měnu do poloviny roku 2017.

Robert Antonio|8. 2. 2016 15:48| reakce na Richard Fuld - 8. 2. 2016 14:37

On v Japonsku „hrozí“ nějaký pokles cen, zvláště v situaci, kdy národní banka oslabuje jen? Vy vždycky dovedete překvapit něčím novým :-)

Richard Fuld|8. 2. 2016 14:37| reakce na Jiří Hemzal - 8. 2. 2016 12:54

Pokud budou Japonci předvídat roční pokles cen o více než 0,1% pak je jejich preference v naprostém pořádku.

Richard Fuld|8. 2. 2016 14:36| reakce na Jan Altman - 8. 2. 2016 12:41

Stále zapomínáte, že v případě japonského státního dluhu dluží občané v podstatě sami sobě. To platí pro drtivou většinu "předlužených" států. Významnou výjimkou jsou USA, které dluží kam se podívají, protože dolar je rezervní měnou.

Richard Fuld|8. 2. 2016 14:27| reakce na Jiří Hemzal - 8. 2. 2016 14:25

"a zároveň mohou užívat plody své práce." Tesat do kamene. :-)

Richard Fuld|8. 2. 2016 14:26| reakce na Jiří Suchý - 8. 2. 2016 12:03

Přesně tak. Oslabení měny může (nemusí) pomoci exportérům, ale jistě (ne možná) oslabí kupní sílu domácí poptávky, které se zdraží vše, co nějak souvisí s dovozem. Teoreticky by možná dávalo smysl oslabovat měnu jen v případě, kdyby objem exportu významně převyšoval objem domácí spotřeby.

Osobně se ale domnívám, že pokles sazeb o 0,1% nebude mít vůbec žádný vliv na nic.
Jediné účinné řešení je posílení kupní síly poptávky. Investice jsou v situaci nadměrných produkčních kapacit v podstatě k prdu. A investice do nemovitostí pouze navýší jejich ceny, což může vést k růstu nájmů a to může vést k dalšímu poklesu kupní síly a dalšímu prohloubení problémů. Jediné co pomůže je posílení kupní síly, která se uplatní ve spotřebě. Posílení kupní síly, které by navýšilo úspory by bylo také k ničemu. A spotřebu by mohly rozproudit záporné úrokové sazby. Avšak né 0,1% p.a. Otázkou také je, jestli Japonci vůbec chtějí více spotřebovávat a tím ekonomiku rozproudit. Je možné, že japonská domácí spotřeba je saturována. Pokud klesá i zahraniční poptávka, je stagnace ekonomiky v podstatě přirozený stav, na který nelze nahlížet jako na něco a priori negativního.

Jiří Hemzal|8. 2. 2016 14:25| reakce na Jiří Suchý - 8. 2. 2016 12:03

Japonsko nemá žádné suroviny. No, nemá. Nemělo je ale ani v letech poválečné obnovy, kdy se z totálně zdevastované země, během 20 až 30 let vyhouplo mezi nejbohatší země světa. Švýcarsko taky nemá žádné suroviny, aspoň tedy o žádných nevím, a je bohaté. Rusko a Nigerie jich má spoustu a jsou chudí. V surovinách tedy není klíč k prosperitě. Ten leží v rozumném uspořádání společnosti, ve které lidé mohou plně využít svůj tvůrčí a pracovní potenciál a zároveň mohou užívat pllody své práce.

Jiří Suchý|8. 2. 2016 14:11| reakce na denis mandok - 8. 2. 2016 12:22

Jednak lidi netuší, že se jim znehodnocují peníze, myslí, že rostou ceny z nějakých jiných důvodů, jinak by systém nefungoval.
A hlavně, protože rostou ceny v důsledku oslabení měny, není co utrácet. Všechny statistiky ukazují, že většina žije od výplaty k výplatě, rezervy má jen minimum lidí.
Takže když utrácíte více méně vše a pak Vám chytrolín s 200 000 Kč/měsíc válející se v nějakém molochu představí svou teorii, že když začne znehodnocovat měnu, začnou lidi víc utrácet, selský rozum velí, že větší kravinu snad ani vymyslet nejde.

Jan Altman|8. 2. 2016 13:57| reakce na denis mandok - 8. 2. 2016 12:53

Ano

1) Lidí je málo, v produktivním věku žalostně málo

2) Centrální banka znehodnocuje národní měnu, čili snižuje reálné mzdy. Pokud intervencí snížíte cenu práce, poptávka po ní vzroste. Vidíme to na příkladu ČNB - nezaměstnanost (zřejmě i díky intervencím) klesá, protože klesá reálná mzda (a to i ta minimální). Cenou ovšem je stagnace ekonomiky (není důvod inovovat, navíc potřebné moderní technologie z dovozu zdražují), dále přerušení dohánění západu v příjmech na hlavu (které se do zahájení intervencí dělo zejména právě prostřednictvím posilování CZK) a také samozřejmě znehodnocení úspor (i penzijních) celého obyvatelstva.
Máme nízkou nezaměstnanost výměnou za to, že naše platy přestaly dohánět západ a výměnou za to, že tou prací je ve velké míře činnost s nízkou přidanou hodnotou (montovny).
Japonská centrální banka a vláda se snaží o něco podobného, samozřejmě z jiné výchozí situace (vyšší produktivita, vyšší technologická úroveň, vyšší přidaná hodnota, tragičtější demografická situace, vyšší zadlužení státu).

Jiří Hemzal|8. 2. 2016 12:54

Fajn, takže v Japonsku mají opačnou časovou preferenci - to znamená, že si Japonci více cení 99,99 Yenu v budoucnosti, než 100 Yenu co mají nyní v peněžence nyní. A co voda, taky poteče do kopce, když to vláda nařídí?

denis mandok|8. 2. 2016 12:53| reakce na Jan Altman - 8. 2. 2016 12:41

a proto po nastupu Kurody je rekordne nizka nezamestnanost, a mira participiace roste rychleji nez za poslednich 20 let.

Jan Altman|8. 2. 2016 12:41| reakce na Jiří Suchý - 8. 2. 2016 12:03

Kdybych měl dluh ve výši 240% své roční produkce či 700% svého ročního příjmu, také bych se upínal k záporným úrokům, protože jakýkoli normální úrok (např. 4%) by pro mne znamenal okamžitou smrt.

Jasně, že se Japonsko snaží tímto opatřením jak povzbudit export (a nechápe, že tím zároveň ničí import vstupů, surovin i technologií), tak udělat dluh snesitelným.

Bohužel v případě JP budou všechny snahy o resuscitaci ekonomiky marné. Nejde jen o to, že dluh ve výší 240% HDP nutně podvazuje hospodářský růst. Jde i o to, že demografická prognóza je tragická. Lidé nejen že nemají děti, oni již nemají ani sex. Nastala éra čtyřicetiletých paniců žijících s rodiči. S rodiči, kteří se dožijí sta let, ale nebude je mít kdo živit. Ve státě, kde se již dnes prodá více inkontinenčních plen pro seniory, než dětských plenek a to hlavní demografická tragedie (smrštění populace možná i na polovinu) teprve přijde.
Není od věci si připomenout, že nízké či dokonce negativní úrokové sazby, vedou ke vzniku nemovitostní bubliny. Pro mladou rodinu je naprosto nereálné pořídit si ve velkém městě (jinde zase není práce) bydlení, navíc k tomu živit 3-4 lidi z jednoho platu. Jak je možné, že v 60. či 70. letech na to měli a dnes nemají?

denis mandok|8. 2. 2016 12:22| reakce na Jiří Suchý - 8. 2. 2016 12:12

lidi ocekavaji znehodnoceni penez, to vede k vyssimu utracet => rust domaci poptavky = rust importu

Jiří Suchý|8. 2. 2016 12:12| reakce na denis mandok - 8. 2. 2016 12:02

Devalvace neslouzi k boostnuti exportu, ale k boostnuti Domaci poptavky.

Když Vám někdo znehodnotí Váš příjem a přivodí růst cen, jak to boostne Vaši poptávku?

Jiří Suchý|8. 2. 2016 12:03

Japonsko nemá žádné suroviny, ( skoro) všechny dováží, slabší měna prodraží vstupy do výroby, což se musí promítnout do finální ceny. Ceny porostou, mzdy budou nominálně stejné, reálně nižší, klesne kupní síla a vše se ještě zhorší.

Slabší měna, silnější export platí pro producenty banánů, ne pro průmyslovou ekonomiku, obvzláště ne pro tu bez zdrojů.

denis mandok|8. 2. 2016 12:02

http://trznimonetarismus.blogspot.cz/2015/12/nikdy-nic-neodvozuj-ze-zmeny-ceny.html

Devalvace neslouzi k boostnuti exportu, ale k boostnuti Domaci poptavky.
drtiva vetsina monetarni expanze vede k vetsimu zvyseni importu nez exportu.
je treba se srovnat s tim ze nulove sazby neznamenaji expanzi, ale i pri nulovych sazbach muze byt Monetarni politika restriktivni

Jan Altman|8. 2. 2016 11:30

Státní dluhy jak po vyčerpávající válce.
Úrokové sazby na nule či dokonce v minusu.

A to jsme (údajně) uprostřed hospodářského boomu.
Co nastane, až přijde krize? Jak bude vypadat fiskální stimulace (utrácení za nesmysly na dluh) a jak monetární stimulace (snížení úroků hluboce do záporu)?

A když si zkusím představit, jak reakce vlád a centrálních bank na příští krizi bude vypadat...
... tak hned v dalším kroku si zkouším představit, jak na tato opatření budou reagovat lidé (např. mající úspory ve státní měně či státním dluhopisu), jak firmy, jak banky, ...

Smrt nudou nám rozhodně nehrozí!