Lukáš Kovanda

Od hlasování o brexitu uplynuly necelé tři týdny. Vyčíslit dopady je zatím stále nemožné. Už teď ale začíná být patrné, že některé z katastrofických vizí tlumočených před 23. červnem, byly ryze účelové a měly pomoci udržet status quo. Pokud někdo, většímu průšvihu teď čelí spíš kontinentální Evropa než Británie.

Nejnovější průzkum hypotečního trhu dokládá, co si realitní makléři šeptají delší dobu. Spousta tuzemských domácností, spousta Lojzů Nováků, splácí svoji hypotéku na krev. Kdyby došlo ke zhoršení podmínek úvěru, nedokážou ho splácet. Jenže Lojza má pro strach uděláno! Vyšších úroků se nebojí. Nepřijdou.

Máte účet na LinkedIn? Ano? Microsoft si ho cení na 60 dolarů. Zhruba tolik vyjde, když vydělíme 26,2 miliardy dolarů, které za profesní sociální síť zaplatí, počtem jejích uživatelů. Microsoft kupoval draze. Analytik Lukáš Kovanda na webu Roklen24 vysvětluje souvislosti, v jejichž světle dává předražený nákup větší smysl.

Už příští měsíc se dozvíme, jestli chtějí Britové zůstat v Evropské unii. Ačkoli to zatím spíš vypadá, že většina jich zůstat chce, pojďme se pro jistotu podívat, co by se stalo, kdyby se v referendu vyslovili pro brexit.

O Richardu Thalerovi se mluví jako o žhavém favoritovi na příští Nobelovu cenu za ekonomii. Radí britskému předsedovi vlády Davidu Cameronovi i americkému prezidentovi Baracku Obamovi. O jeho výzkumech a o tom, proč mají klasičtí ekonomové problémy porozumět obyčejným lidem s ním pro Finmag rozmlouval Lukáš Kovanda.

Není to tak dlouho, co ministr financí plánoval pro rok 2017 vyrovnaný rozpočet. Kondice ekonomiky by tomu plánu nahrávala, jenže plány se mezitím změnily. Ministerstvo teď místo nuly mluví o šedesátimiliardovém schodku. Čím to? Z Andreje Babiše se zřejmě definitivně stal socialista. A taky se blíží volby.

Že je klíčem k úspěšné ekonomice vzdělání? Právě vzdělání může výhledově poslat americkou (a návazně i světovou) ekonomiku hluboko do červených čísel. Bublina studentských půjček se nafukuje víc a víc.

Tuzemský trh práce je ve výtečné kondici. Ta se ale kvůli mnoha skrytým problémům může snadno a rychle stát minulostí.

Málokteré velkoměsto má tak ošklivé hotelové pokoje jako New York. Když si k ošklivosti připočteme ještě vysokou cenu ubytování, dostáváme jeden z vůbec nejhorších poměrů ceny a kvality. Jak se to stalo a co to má společného se světovou ekonomikou?

Kdo by volil Donalda Trumpa? Třeba ten, kdo se cítí být ohrožený. Výroky kontroverzního miliardáře jsou sice často plné populistických nesmyslů, v mnohém má ale taky pravdu. Když si to nepřipustíme, o to větší budou mít on a jemu podobní šanci dostat se k moci.

Česká republika zůstává pořád zapouzdřená ve dvacátém století. Výzvy toho jedenadvacátého ji lekají. Jedním z hlavních konzervátorů je Česká národní banka se svou strategií oslabování měny.

Od Nového roku finanční svět upírá s obavami oči k Číně. Opět. Co se to v druhé největší světové ekonomice právě děje? Proč rostla v roce 2015 nejpomaleji za uplynulé čtvrtstoletí? Proč tam padají burzy?

Když před rokem přestala švýcarská centrální banka bránit franku v posílení, mnozí zemi předpovídali černou budoucnost. Zdá se ale, že nebude tak zle. Kdy přestaneme my oslabovat korunu?

Americká centrální banka – Fed – dnes dost možná zvýší svůj cíl pro klíčovou sazbu mezibankovního trhu („zvýší sazby“). Stane se tak poprvé od června 2006, tedy kromě jiného od doby, kdy ještě nebyl spuštěn Twitter a kdy se teprve čekalo na první iPhone

I když Západ dřív nebo později zničí Islámský stát v jeho nynějším působišti, problém tím nebude vyřešen. Vyřešit ho můžou jen muslimové. My jim k tomu ale můžeme – a musíme – pomoci vytvořit podmínky.

Vítězství má mnoho otců, porážka je sirotek, říká klasik. Dnes získává úsloví ještě nový obsah. Jako by úspěšný výzkum, inovace a převratné nápady ani jednoho otce mít nemohly, jako by takových vítězství mohl dosahovat jen kolektivní, institucionální otec. Placený z daní ovšem.

VW dojel na regulaci. V jistém slova smyslu ale na regulace můžeme dojet všichni. Tedy Evropa určitě.

Do Česka poměrně nečekaně přitekl kapitál z Číny. Obří společnost CEFC nakupuje nalevo i napravo. Stojí za CEFC čínské zpravodajské zájmy?

Když se řekne Polynésie, našinci se vybaví ráj na zemi, pláže zalité sluncem a pospávající námořníci s lahví kokosového rumu v ruce. Možná také Tahiťanky s květy ve vlasech jako vystřižené z Gauginových obrazů. Párkrát jsem v těch místech byl. A je to trochu jinak.

Ve druhém dílu své analýzy Lukáš Kovanda konstatuje, že „imigrace“ není, co bývala. Je to prý zřejmé. Jediný, kdo si toho odmítá všimnout, jsou západní elity.

Když se Miloš Forman po emigraci ocitl ve Spojených tátech, vydal se s dalšími imigranty ze zemí sovětského bloku na Brooklynský most. Společnými silami jej blokovali, bránili volnému průjezdu aut, dělali výtržnosti a dostali se i do křížku s policií…