Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Očima expertů: Bitcoin superstar

| 13. 1. 2017

Blíží se doba, kdy budeme s bitcoinem běžně platit, nebo skončí nejznámější světová kryptoměna v propadlišti dějin? A má dnes smysl do bitcoinu investovat?

Očima expertů: Bitcoin superstar

Po delší odmlce se bitcoin opět objevil v záři reflektorů. Hodnota nejznámější kryptoměny vloni vzrostla o úctyhodných 125 procent a hned na začátku letošního roku – poprvé po třech letech – překonala psychologickou hranici tisíc dolarů za jeden bitcoin a pokračovala dál v růstu. Avšak že to dnes s vývojem ceny této kryptoměn může být doslova jako na houpačce, ukázal už tento týden, kdy čínská centrální banka začala vyšetřovat bitcoinové burzy v Pekingu a Šanghaji kvůli podezření z manipulace s trhem, praní špinavých peněz a další trestné činy. Reakce trhů na sebe nenechala dlouho čekat a bitcoin šel zase prudce dolů. Potvrzuje se tak fakt, že je dnes bictoin z investičního hlediska vhodný spíš jen pro spekulanty.

Cena bitcoinu v posledních pěti letech. Zvětšíte klikem

Ze života kryprotměny

Jak funguje

Peněženka, do které nevidí finančák ani exekutoři. Měna, kterou si můžete sami legálně vytisknout doma. Platební systém překonávající hranice, embarga a zákazy. Ale taky kurz létající o desítky procent měsíčně či novodobí loupežníci. To všechno je bitcoin.

Piráti mají převratnou digitální měnu

Co dělala loni

Sedm miliard lidí je zase o rok starší. Oslavili to tradičně nespočetnými ohňostroji i vyhlašováním nejrůznějších anket, událostí roku, mužů a žen roku… Měnou roku stal bitcoin. Jeho cena vzrostla o 130 procent.

Bitcoin 2016

Má bitcoin šanci?

Razie centrální banky v Číně vůči bitcoinu není žádným překvapením.  O tom, že decentralizované kybernetické měny leží centrálním bankám po celém světě pořádně v žaludku, se už dlouho ví. A proti kyberměnám brojí i řada politiků. Pro současný status quo je totiž ještě nebezpečnější než v mnoha městech potlačované služby sdílené ekonomiky jako Airbnb nebo Uber. Ne nadarmo se ale říká, že pokrok nezastavíš…

Co si o bitcoinu myslí osobnosti ze světa financí? Má nejrozšířenější kryptoměna před sebou zářnou budoucnost, takže by se z ní v dohledné době mohlo stát platidlo využívané i v běžných obchodech, nebo ji čeká neúspěšný boj proti politikům a centrálním bankám? Je dnes bitcoin dobrá investice?

Pavel Drahotský

ředitel Saxo Bank pro Českou republiku, Slovensko a Maďarsko

Pavel Drahotská
-18
+
-

K bitcoinu jsem skeptický kvůli jeho netransparentnosti. Silně pochybuji, že anonymní držení bude masově akceptováno v běžném platebním styku. Novější alternativní měny, jejichž majitelé jsou plně identifikovatelní, jsou podle mého názoru už nějakou dobu mimořádně zajímavou příležitostí. Jedním z nesporných pozitiv kryptoměn je algoritmem předem dané konečné množství. Tím se poprvé ve finančním světě vyskytne něco konečného a neměnného. To samo o sobě způsobí kontinuální růst poptávky díky okolní inflaci. Na dnes uznávané „uchovatele hodnoty“, například zlato, působí inflace. Pokud cena dostatečně stoupne, vytěží se další. To u kryptoměn není možné, a proto budou plnit výjimečnou funkci uchovatele hodnoty.

Aleš Michl

ekonom, spolumajitel fondu Quant

Aleš Michl
+18
+
-

Bitcoin se zatím strašně moc hýbe nahoru dolů. Nicméně, tahle volatilita bude postupně klesat. A hlavně – ten koncept a vůbec systém blockchain budoucnost má – vezměte si, jak dlouho trvají mezinárodní platby a jak jsou drahé, tady to máte z jedné peněženky do druhé do minuty. Důležité bude, aby se placení rozvinulo mimo bitcoinové burzy. Jako běžné banky i tyhle burzy mohou krachovat nebo být hacknuty. Budoucnost je placení z jedné mobilní peněženky do druhé. Tedy decentralizace. Pěkné samozřejmě bude, až budou lidé v bitcoinech normálně platit a třeba i dostávat mzdu od zaměstnavatele.

Zbyněk Revenda

ekonom a pedagog

Zbyněk Revenda
-29
+
-

Bitcoin je extrémně rizikovým aktivem. I když odmyslíme problémy s bezpečností, pořád jsou tu ještě obrovské výkyvy jeho ceny vyjádřené v amerických dolarech, eurech či jiných měnách.

Bitcoin navíc ani nepředstavuje konkurenci současným měnám. Limit emise by při poměru například tisíc dolarů za bitcoin představoval 21 miliard dolarů. Objem peněz v USA se na koci roku 2016 pohyboval kolem 3350 miliard dolarů – M1 [bankovky a mince v oběhu a vklady na běžných účtech – pozn. red.], respektive 13 400 miliard dolarů – M2 [M1 + vklady s dohodnutou splatností, vklady s výpovědní lhůtou a repo operace – pozn. red.], s tím, že tyto peníze nemají emisní limit. Snadno lze zjistit relativní význam bitcoinu k americkému dolaru – 6 promile, resp. 1,5 promile.

Sugestivní otázku boje proti politikům (kterým? všem?) a centrálním bankám nepovažuji za relevantní.

Jaroslav Brychta

šéf analytického týmu X-Trade Brokers

Jaroslav Brychta
+15
+
-

Bitcoin je už teď velký úspěch. Změnil náš pohled na peníze. Technologie, kterou přináší, se zdá být jako šitá na míru do 21. století. Jedná se ale stále především o experiment, který se dál vyvíjí, což je potřeba neustále zdůrazňovat. I když jsem dalek toho, abych tvrdil, že budeme za deset let všichni platit kryptoměnami, jsem přesvědčen, že tato technologie má potenciál změnit finanční systém. Jestli to bude bitcoin, nebo jiná kryptoměna je už pak celkem jedno, i když bitcoin má samozřejmě – z toho, co dnes známe – největší potenciál.

Co se investování týče, považuji celý tento prostor za velmi atraktivní, i když je nutné jedním dechem dodat, že je také velmi rizikový. Pokud se někdo rozhodne investovat, měl by investovat pouze tolik, o kolik je ochoten přijít. Volatilita bitcoinu je stále vysoko nad běžnými investičními nástroji.

Jaroslav Šura

investor a podnikatel

Jaroslav Šura
+13
+
-

Bitcoin je kryptoromantická měna, se kterou nemůžou centrální banky dělat své kejkle a vlády ji nemají pod kontrolou. To jsou ale dostatečné důvody, aby bitcoin zůstal pouhou obskurní měnou v zajetí spekulantů. Bujaré veselí nastává s kurzovým růstem, adorace bitcoinu některými mladšími ekonomy pak nezná mezí; při poklesu obvykle „zalezou“ (do dalšího růstu). Stačí, aby čínská vláda dala palec dolů, a jaký byl bitcoin (resp. jeho hodnota). Také se stalo, že bitcoiny ukradl zloděj, stát… (čárku za slovem zloděj raději ponechme).

Jako investici bitcoin doporučit nelze, na spekulaci možná.

Jiří Kadeřávek

zakladatel Pirátské strany

Jiří Kadeřávek
+7
+
-

Prosazení bitcoinu jako běžného platebního nástroje bude obtížné pro nedostatek podpory ze strany bank a státu. Situace by se mohla změnit, pokud by stát či banky bitcoin adoptovali, to by ale bylo spojeno se ztrátou některých svobod, kterým se uživatelé bitcoinu těší. Pravděpodobnější je mainstreamové využití technologie bitcoinu (blockchain) jak na straně bank, tak státu (emisních bank).

Na druhou stranu bude bitcoin zřejmě tiše tolerován jako elektronická forma zlata, nástroj finančního transferu a platební nástroj některých online služeb. Trh s bitcoinem už nejsou drobné a dost vlivných osob už není ve věci neutrálních. Analogii vidím v toleranci daňových rájů, přístupu státu k drogám a jiným oblastem, vůči kterým stát uplatňuje ambivalentní politiku.

Zda je bitcoin dobrá investice záleží na tom, jak chápeme investici. Pokud v klasickém slova smyslu, pak „buy and hold“ přístup je rizikový jak krátkodobě, tak dlouhodobě a vyžaduje aktivní dohled, což může být pro jednotlivce obtížné, zde vidím možnost spíš pro instituce. Naopak aktivní denní obchodování s bitcoinem přináší zajímavé příležitosti s přihlédnutím k riziku stability bitcoinových burz a často extrémní volatilitě. I zde samozřejmě platí, že investujeme jen tolik, kolik si můžeme dovolit ztratit, aplikujeme poctivý money management a diverzifikujeme napříč burzami a trhy. Zároveň může být zajímavé sledovat trhy alternativních kryptoměn, do kterých část obchodníků při výprodejích utíká.

Aktuálně největším rizikem pro bitcoin a svobodné technologie internetu obecně je postupná ztráta svobod, kterým čelíme tváří v tvář politice boje proti terorismu, praní peněz a jiným orwellovským subideologiím majícím za cíl maximální kontrolu státu nad občanem.

Vladimír Vaňo

hlavní ekonom Sberbank Europe

Vladimír Vaňo
+1
+
-

Bitcoin není jediný, existují stovky podobných kryptoměn a několik takových, které technologicky bitcoin předčí. Bitcoinu v roce 2008 patřil mezi jednu z prvních takzvaných kryptoměn, díky tomu je nejvíc známý. Mnohem důležitější než bitcoin je ale jeho základní technologie – blockchain. Jde o revoluční technologii, která se v současnosti podílí například na dramatickém zrychlení a zlevnění převodů peněz, vypořádání transakcí s cennými papíry nebo provozu veřejných rejstříků.

Aktivní zájem o blockchain nedávno prudce vzrostl nejen mezi burzami cenných papírů (Nasdaq) a tradičními finančními institucemi, ale i u několika centrálních bank, včetně Bank of England, Bank of Canada a dokonce německé Bundesbank. V blízké budoucnosti bude mít tato technologie zásadní vliv na snížení nákladů ve finančním sektoru i při obchodování s cennými papíry.

Pro loňský růst bitcoinu bylo klíčové uznání unikátního technologického přínosu blockchainu. Pod nárazový nárůst poptávky se pak podepsaly zejména turbulence, které doprovázejí snahu vlády v Indii omezit používání bankovek vyšších denominací a posílit využívání digitálních platebních nástrojů, jakož i opatření na omezení vývozu kapitálu v Číně. Bitcoin je ale finančním nástrojem s mimořádně vysokou volatilitou, tedy s prudkými výkyvy oběma směry, proto nebude překvapivé, když to tak bude i v budoucnu.

Aleš Tůma

finanční analytik Partners

Aleš Tůma
+4
+
-

Přijde mi paradoxní, že největší kritici systému nekrytých peněz zároveň někdy poměrně nekriticky obhajují kryptoměny. Čím je „krytý“ bitcoin kromě slibu, že ho nebude víc než 21 milionů jednotek? Ale to je jen takové rýpnutí do kolegů libertariánů. Konkurence je dobrá věc, a pro konkurenci „státním“ penězům to platí také. Zvlášť v zemích, jako je Venezuela trpící hyperinflací nebo Indie, která přes noc zneplatnila většinu bankovek v oběhu. S bitcoinem můžete provádět transakce i v podobných extrémních situacích. Tedy než vám vypnou internet. Z pohledu Středoevropana s relativně stabilní měnou už je asi atraktivita kryptoměn nižší.

Druhá věc je, že státy samozřejmě konkurenci nerady vidí, takže nelze vyloučit, že se budou snažit kryptoměny v případě širšího přijetí nějak potlačit. Jestli tedy budeme za deset let všichni za cestu do coworkingové kanceláře samořiditelným Uberem za pomoci smartphonu s vlastní osobností platit bitcoinem? To si netroufám předpovídat. Investice ale bitcoin zcela určitě není, obdobně jako klasický forex je to čistě spekulativní záležitost. Zvýšená frekvence dotazů na investování do něj je spolehlivým indikátorem blížící se korekce, nejinak tomu bylo letos.

Lukáš Kovanda

hlavní ekonom společnosti Cyrrus

Lukáš Kovanda
+25
+
-

Bitcoin není investice. Bitcoin je sázka. To ale neznamená, že mu nevěřím, respektive že nevěřím v perspektivu kryptoměn. Ty se budou dále rozvíjet, i kdyby bitcoin samotný spadl zítra na nulu. Vzdušná přeprava lidí také neskončila se vzducholoděmi, jen se ukázalo, že letadla jsou celkově efektivnější a bezpečnější, tudíž i konkurenceschopnější. Segment kryptoměn je jako vzdušná doprava před sto lety. Mladý, dravý, se spoustou dětských nemocí, z nichž řada jej ještě čeká. Ten, kdo si nyní pořizuje bitcoin, sází na to, že se z něj nestane „Hindenburg“. Pravděpodobnost osudového pádu bitcoinu je stále docela vysoká, proto se nejedná o investici.

Anketa

Která odpověď se vám líbí?

Mnohem nižší je ale pravděpodobnost pádu celého segmentu kryptoměn. Jako vzdušná přeprava neskončila s tragédií Hindenburgu, neskončí ani kryptoměny s případným koncem bitcoinu. Bitcoin ale zůstane navždy tou kryptoměnou, jejíž tvůrci – ať je jimi kdokoli – světu odhalili předtím netušené možnosti. Hlavně možnost existence decentralizovaného paralelního vesmíru. Kdo sází na bitcoin, sází na to, že se tento vesmír bude dál rozpínat. To je takřka jisté. Centralizace a regulace v podobě kapitálových kontrol či stahování bankovek velkých nominálních hodnot nebo snahy o vymýcení hotovosti budou totiž stále intenzivnější – kvůli populačnímu stárnutí a zadlužování vlád. Intenzivnější tím pádem bude i přirozená lidská touha po svobodě, po úniku za ní. Sázka na bitcoin, potažmo kryptoměny je tedy zprostředkovaně i sázkou na lidskou touhu po svobodě, po úniku za decentralizací. Kdo sází na bitcoin, sází konečně také na to, že dříve či později bude právě tato kryptoměna masově uznávanou a přijímanou – tedy platnou – vstupenkou do plnohodnotně již rozvinutého paralelního decentralizovaného vesmíru.

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Dalibor Pešek | 13. 1. 2017 08:39

Zkráceně:
Podle P.Drahotského je bitcoin netransparentní, shitcoiny jsou lepší. Škoda, že nějaký nezmínil.
Z. Revenda - rozvíjí teorii založenou na jeho neznalosti toho, že bitcoin je dělitelný na osm desetinných míst. Navíc toto dělení je možné v budoucnu rozšířit.
J. Šura - podle něj hodnota bitcoinu stojí a padá podle chování čísnké vlády. Jakoby byl navázaný na renminbi. A pozor! Bitcoiny se kradou! U všeho ostatního to nevadí, ale na bitcoin pozor.
J. Kadeřávek by si měl přečíst něco o současných možnostech škálování bitcoinové sítě. Pak by zjistitl, že jeho úvahy o adopci bitcoinu jako běžného platebního nástroje jsou poněkud mimo.
V. Vaňo - některé kryptoměny prý bitcoin předčí. Škoda, že ani jeden z těch zázraků nejmenoval. Zbytek jsou jen floskule o blockchainu. Evidentně si neuvědomuje, že samotný blockchain bez silného potvrzování platnosti bloků je pouze distribuovaná databáze.
A. Tůma - to že bitcoinů bude 21 mil. není žádný slib. To je algoritmus, který nelze změnit pokud nebude většina těžařů souhlasit. Takovým souhlasem by byli sami proti sobě.

Jak je z příspěvků vidět, prostor pro osvětu je tu ještě ohromný.
Diskutéři navíc bitcoin hodnotí pouze z pohledu využití jako měny. Působí to jako citát Václava Klause "nečtu-li si doma celá desetiletí v encyklopediích, nebudu asi příliš často využívat Internet"
Pro srovnání: První bitcoinová transakce byla provedena před 6 lety. Když bylo 6 let internetu (rok 1993), řekl Bill Gates: „Internet? Ten nás nezajímá.“

+20
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 13. 1. 2017 15:23

Ano drogovým dealerům to za to stojí. :-)

-10
+
-

Další příspěvky v diskuzi (39 komentářů)

Jan Altman | 19. 1. 2017 10:19

Zde na NASDAQu je to myslím popsáno docela dobře:
http://www.nasdaq.com/article/bitcoin-why-it-now-belongs-in-every-portfolio-cm734833

I ta teoretická rizika a hrozby pro bitcoin + jejich zhodnocení.

Každému doporučuji přečíst.
A následně se zamyslet, co se s kurzem bitcoinu asi stane, až jej fondy (penzijní, investiční, ETF, ...) za pár let začnou zařazovat do svého portfolia, byť třeba jen s vahou 1%.

PS: etatisti a socialisti, prosím nečtěte, mohli byste se nedopatřením obohatit na kryptoanarchistickém protistátním produktu a to by vám jistě vadilo - a nám také. Vlastních investičních příležitostí máte dost. Venezuelskou měnu, řecké dluhopisy, akcie italských bank, korporátní dluhopisy Českých drah a podobně.
+3
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 19. 1. 2017 11:28
reakce na Jan Altman | 19. 1. 2017 10:19

Když ptáčky lapají, krásně jim zpívají. :-)
-1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Martin Kovář | 16. 1. 2017 09:53

Mě u bitcionu vadí nevratnost transakce. A přizneme si, je to věc, která brání jeho širšímu využití. V kombinaci s chybami, které lidé vždy dělali a dělat budou, to je problém.
Taky je problém té nevratnosti v kombinaci s podvody. Pokud někomu za něco zaplatím, ale příslušnou komoditu/službu/... neobdržím, chtěl bych mít možnost, že se s mými penězi opět shledám. Obávám se, že u bitcoinu ta možnost moc reálná není.

Prosím, než mě začnete kritizovat, zkuste si toto namapovat na firemní prostředí.

PS: Pokud vím, tak bitcoin je "krytý" důvěrou. Ničím jiným.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Dalibor Pešek | 17. 1. 2017 08:15
reakce na Martin Kovář | 16. 1. 2017 09:53

"... je to věc, která brání jeho širšímu využití" Hotovostí se také dělají nevratné transakce a přitom je stále velmi rozšířená. Na bitcoin se je třeba dívat jako na hotovost. Když už se na něj díváte pouze jako na měnu.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Tětek | 16. 1. 2017 15:26
reakce na Martin Kovář | 16. 1. 2017 09:53

Ad krytí.

Vůbec samotný pojem "krytí" je zajímavý. V dobách, kdy se platilo zlatem a stříbrem tento pojem patrně ve vztahu s penězi užíván nebyl. Zlato a stříbro nepotřebuje být ničím kryté - prostě splňuje všechny náležitosti dobrých peněz. To až s příchodem fiat peněz, kdy něčím platíme proto, že to tak máme nařízeno, nás zajímá, čím že jsou tedy kryté. A při podrobnější analýze zjistíme, že jsou kryté zbraněmi. Největší lokální mafie má dostatek zbraní na to, aby zajistila oběh fiat peněz a dokázala oloupit dostatečné množství populace o výpalné.

Klidně napíšu, že bitcoin není kryt ničím. Rozhodně ne ve smyslu, v jakém jsou kryty fiat peníze. Zkrátka má určité vlastnosti, které jej činí vhodným pro monetární využití.
+4
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 18. 1. 2017 11:45
reakce na Josef Tětek | 16. 1. 2017 15:26

O krytí peněz má smysl hovořit ve vztahu k peněžním substitutům jako jsou např. bankovky, na kterých je jejich směnitelnost za měnový kov výslovně uvedena. U účetní měny je možné hovořit o jejím krytí závazkem dlužníka, který si dané peníze půjčil od banky. Účetní peníze mají vždy dlužníka, který je dluží a tytéž peníze mají rovněž držitele, který je vlastní. Skutečnost, že dlužník musí bance půjčené peníze v předem stanovené lhůtě vrátit, je zásadní pro posouzení koupěschopnosti těchto peněz. Zatímco bankovky v režimu komoditních peněz bylo možno směnit za předem dané množství nějaké komodity, v případě účetních peněz je zde systémově zaručeno, že dlužníci budou vytvářet statky, které budou na trhu nabízet majitelům peněz, aby mohli splatit své dluhy.

V případě komoditních peněz je tedy (nutno dodat, že toliko sporadicky) zaručena pouze jejich směnitelnost za měnový kov avšak ve vztahu k těmto penězům zde neexistuje nikdo, kdo by byl nucen poskytovat hodnoty (statky práci...), které by nabízel na trhu, aby tyto peníze získal. V případě účetních peněz zde sice není obskurní závazek státu (či jiného subjektu) vyměnit peníze za měnový kov, je zde ale vždy celá armáda soukromých dlužníků, kteří jsou v daném okamžiku vždy motivováni nabízet na trhu zcela reálné hodnoty, které lze za účetní peníze prodat. Z hlediska systémového zajištění koupěschopnosti peněz, jsou účetní peníze zjevně daleko lepší, než peníze komoditní.

Něco jiného jsou papírové peníze (Vámi zřejmě označené jako FIAT měna), které vznikají toliko jejich "stvořením z ničeho", tedy jejich natištěním nějakou autoritou, přičemž u těchto peněz není dána povinnost emitenta směnit je za měnový kov a ani zde neexistuje žádný dlužník, který by tyto peníze musel získat ke splacení jeho dluhu. Teprve takovéto peníze lze označit za nekryté. Teprve tyto peníze lez označit za peníze, jejichž koupěschopnost závisí výhradně na důvěře těch, kteří tyto papírové peníze používají jako skutečné peníze.

Zde pouze dodám, že současné papírové bankovky nelze automaticky považovat za výše popsané papírové peníze (byť jsou natištěny na papíře), neboť každá současná bankovka představuje pouze poukázku na skutečné účetní peníze spojené s dluhem nějakého dlužníka. Každá bankovka je tedy zpětně směnitelná za skutečné účetní peníze připsané na vkladový účet některé z obchodních bank.
-1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 18. 1. 2017 14:53
reakce na Richard Fuld | 18. 1. 2017 11:45

Měna krytá dluhem dlužníka, který vytlouká klín klínem, na splátky si dále půjčuje.
Ten největší dlužník k tomu ještě uměle manipuluje s úrokovou mírou dané měny, protože už je tak zadlužený, že nejen že nehrozí, že by kdy splatil jistinu, ale při přirozeném úroku by neměl ani na splátku úroků.
Dokonce to je ještě horší - ten největší dlužník už asi nemá ani na ty úroky a tak si pořídil "nezávislou"(=jeho vlastní) tiskárnu, která ten jeho dluh skupuje za ze vzduchu nově vytvořené peníze (a kdokoli jiný by to zkusil, tak ho zavře do basy).

Podle popisu to tedy bude asi nějaká opravdu kvalitní měna. Ale OK, beru, že jste hlubokým věřícím a fanatickým příznivcem této měny - taky vám ji nikdo nerozmlouváme (naopak!), jen odcházíme k jiné a na výsledek tohoto vašeho experimentu se raději budeme dívat z bezpečné vzdálenosti. A čím víc nás bude (stačí zachovat současný trend), tím dříve se té podívané dočkáme.
+2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 18. 1. 2017 15:49
reakce na Jan Altman | 18. 1. 2017 14:53

Co se týká dlužníka - státu. Ano v této části peněz platí, že dlužník může být kvalitní i nekvalitní. O kvalitního dlužníka jde proto, že je to právnická osoba, která má zajištěny daňové příjmy od svých věřitelů. :-) Jako nekvalitní dlužník se může jevit v tom smyslu, že jeho dluh je splatitelný jen za určitých velmi příznivých podmínek a za velmi velmi dlouhou dobu, pokud vůbec. Tyto peníze představují ale pouze část existujících peněz.

Drtivá většina účetních peněz je ale podložena dluhy soukromých subjektů, a to právě v objemu, který je v oběhu v reálné ekonomice. Peníze podložené dluhem státu leží nečinně v úsporách občanů nebo obíhají na kapitálových trzích. Peníze v oběhu tedy mají dostatečnou a relativně stabilní kupní sílu. Kupní síla ladem ležících úspor a peněz obíhajících na kapitálových trzích je vždy otazníkem, ať už se jedná o účetní nebo komoditní peníze.
-2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Tětek | 16. 1. 2017 15:12
reakce na Martin Kovář | 16. 1. 2017 09:53

Nevratnost transakcí lze řešit pomocí tzv. multisig transakcí.
Tj. transakce se provede až poté, co je podepsána soukr.klíči více uživatelů (např. 2/3, 3/5 atd., dle definice). V případě větší adopce bitcoinů lze očekávat vyšší nabídku služeb důvěryhodných arbitrů, které by si strany volily a zahrnovaly do transakcí.
+2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 16. 1. 2017 15:07
reakce na Martin Kovář | 16. 1. 2017 09:53

Ano, transakce jsou nevratné.
Ale podle mne to není problém. Je to zkrátka vlastnost a vše ostatní jí je třeba přizpůsobit.
Platby PayPalem jsou naopak vratné. To samozřejmě také působí problémy (koupím něco ze vzdálené země, se kterou moje země ani nemá všemožné smlouvy, zboží mi přijde a já přesto transakci reklamuji).

Nevratnost bitcoinových transakcí je zkrátka fakt. A tomu faktu se dá docela dobře přizpůsobit.
V peněženkách nebude nastavování poplatku částkou (abych omylem nezaplatil nesmyslně moc), ale bude tam jen volba ŽádnýPoplatek/StandardníPoplat ek/ExpresníPoplatek/Superexpre sníPoplatek.A potřebnou miničástku si již peněženka spočte sama.

Ve větším byznyse to jistě jde řešit také. Hned mne napadají určité možnosti, ale trh jistě přijde na mnoho lepších. Napadají mně nějaké firemní fondy "pojištění" udržované třetí stranou. Velkou plejádu možností nabízejí SmartContracts - samovynutitelné smlouvy, které automaticky provedou plnění, ale až po splnění určitých předem nadefinovaných podmínek. To spolehlivě zajistí, že když zboží nebude dodáno, peníze se vám vrátí. Podobné možnosti existují již nyní.

AdPS: A čím je krytá koruna? Je krytá pouze tou samou důvěrou, jako bitcoin - tedy že si za ni bude možné něco koupit i zítra, za rok, za 10 let. Akorát že těch korun ČNB jen za 3 roky intervenci natiskla 1.000.000.000.000 (bilion, tisíc miliard!), kdežto bitcoinů je pevně dané množství. S bankovním účtem se vám lehce stane, že vám jej obstaví, stačí třeba nedoplatek na DPH. Podezření z tr.činu, předběžné opatření. Nebo výběry zablokují rovnou všem, jako na Kypru a v Řecku. To se s bitcoinem zkrátka nestane. Stejně tak se vám nestane, že budete posílat peníze do zahraničí, bude to stát hromadu peněz a trvat několik dní.
Nevratnost transakcí plyne z neexistence centrální autority měnu a transakční systém spravující. Její neexistence je ale zároveň zárukou nezneužitelnosti takového výsadního postavení. Bitcoinu se nikdy nebude týkat znárodnění, měnová reforma, daň z majetku, padělání/ředění (QE, intervence), atd...

Nikomu neříkám, že má vše prodat a jít na sto procent do bitcoinů. Jen říkám, že by měl zvážit (pro své vlastní finanční bezpečí a jistotu) do bitcoinů jít alespoň trochu. Výraznější investice do bitcoinů jsou spíše pro spekulanty. Buď pro daytradery na burze. Nebo pro lidi, kteří věří v další postupné šíření bitcoinu a s tím nutně související růst jeho hodnoty (protože jich je daný počet). Já jsem také v BTC z hlediska celého portfolia jen minoritně.
+5
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Altman | 13. 1. 2017 11:20

"Blíží se doba, kdy budeme s bitcoinem běžně platit, nebo skončí nejznámější světová kryptoměna v propadlišti dějin? A má dnes smysl do bitcoinu investovat?"


a) Běžně platit se jím (v našich krajích) ještě dlouho nebude, protože Greshamův zákon. Ani zlaťák, ani bitcoin, si nikdo nekupuje proto, aby ho šel zítra utratit. Protože může jednoduše utratit rovnou ty koruny. A pevnější kvalitnější měny bude spíše "syslit"

b) Investovat? V rozumné míře podle mne ano.
Hodnota BTC roste proto, že je k tomu důvod. Na světě je hromada zemí s vysokou inflací, hromada zemí s kapitálovými kontrolami (zákaz vývozu peněz), hromada zemí s nesměnitelnou měnou, s více oficiálními kurzy. Až miliardy lidí nemají šanci založit si klasický bankovní účet, podnikat, exportovat, importovat. V různých zemích vlády zkouší experimenty s rušením hotovosti, rušením bankovního tajemství, zápornými úroky, QE, měnovými intervencemi, řízenými devalvacemi, a tak dále.
Co se tedy týče perspektivy bitcoinu a vhodnosti investice do něj, stačí aby si každý sám za sebe položil jednoduchou otázku: bude výše zmíněných státních zločinů spíše ubývat, nebo naopak spíše přibývat, či dokonce dorazí (oni již částečně doráží) i do našich končin?

A nyní k jednotlivým respondentům:

Pavel Drahotský: naprosto nepochopil, že anonymita je jeden z hlavních atributů, které lidi k bitcoinu táhnou. Nikdo dobrovolně nepřejde na nějaký státní "coin" založený na oprásklém blockchainu, kde není anonymita, nevratnost transakcí, kde stát rozhoduje o emisi, může lidem zablokovat účty, zdanit je, zabavit, atd...

Zbyněk Revenda: Jaké problémy s bezpečností? Protokol bitcoinu nikdy nikdo nehackl. Ano, pokud si své BTC dáte do cloudové peněženky (na burzu), tak vaše bezpečí závisí na bezpečí té konkrétní burzy. Pokud si své privátní klíče k BTC dáte v textovém souboru na GoogleDrive či Dropbox, závisíte na jejich bezpečnosti. Pokud ale máte bitcoiny v HW studené peněžence (např. český Trezor), nebo na papíře či dokonce vyražené razidlem do nerezového plechu a ten zazděný ve sklepě, tak máte peníze v řádově větším bezpečí, než v bance.

No a ty řeči o množství bitcoinů versus množství dolarů, to je úplný nesmysl. Libovolné množství měny je dostatečné, vše srovnává její kurz, resp. kupní síla.
Představme si pana ekonoma a pedagoga před NĚKOLIKA MÁLO lety, kdy bitcoin nebyl za 1000 dolarů, ale za 1 dolar. Jeho příklad by vypadal ještě 1000x působivěji. A za pár let by viděl, jak moc se pletl. Je to stejný nesmysl, jako říkat, že Švýcarsko má strašně málo franků, vždyť se podívejte, kolik trilionů dolarů mají v Zimbabwe.

Jaroslav Šura: Ale no tak. Co udělala Čínská vláda? Bitcoin za rok vzrostl o 120% a po Novém roce klesl o 30%, ale od té doby již zase trochu vyrostl. 30% korekce po 120% růstu přeci není žádná tragédie, spíše příležitost k navýšení pozice (kterou jsem nedávno, na dně, s radostí využil).
A ano, bitcoiny někdo někdy někomu ukradl. Koruny a dolary se nekradou? Při dodržování elementární obezřetnosti je riziko krádeže (soukromé i státní) daleko menší, než u fiat měny, protože se nikdo ani nemusí dozvědět, že ty bitcoiny máte.


PS: Je někde k dohledání, co ti respondenti říkali o bitcoinu před 2 či 5 lety? Kolik hodin života mu předpovídali a jaký kurz k dolaru prognózovali na dnešek? :-)
+13
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Karel Fillner | 13. 1. 2017 10:39

Docela zajímavé bude konfrontovat anketní názory všech zúčastněných se skutečností třeba za rok, za 5 let, za 10...
Srovnejte např. s výhledem na r. 2016, jak jej popsal nezávislý investor a publicista Tuur Demeester před více než rokem:
http://btctip.cz/bitcoin-ceka-zatim-nejlepsi-obdobi-v-jeho-historii/
+3
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Martin Risik | 13. 1. 2017 09:25

Niečo k tomu (ne) krytiu bitcoinu.

Bitcoin je "krytý" tzv proof of work, energiou, ktorú bolo potrebné minúť na výpočty pri overovaní transakcií.

Príklad: na prepísanie BTC transakcií, ktoré sa udiali za jeden deň by bolo treba asi 3.5GWh elektrickej energie.

Pre porovnanie, 3.5GW elektráreň dokáže zásobovať cca 1.5mil domácností.
-1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 13. 1. 2017 12:32
reakce na Martin Risik | 13. 1. 2017 09:25

Typuji, že značnému rozšíření bitcoinu by mohli začít účinně bránit ekologičtí aktivisté, když vidím, kolik energie spotřebuje jejich používání. :-) Tihle ti kluci jsou docela "schopní". Tahle ta energetická náročnost bitcoinu je spíše s ním spojeným břemenem, než krytím. Krytí znamená, že danou měnu můžete za něco jiného vyměnit a ne že k jeho použití jako prostředku směny, potřebujete ještě malou jadernou elektrárnu.

Samozřejmě, že v případě bitcoinu nejde o žádné krytí energií. To je jako byste tvrdil, že účetní měna je kryta poplatky, které je třeba zaplatit ze její převod z jednoho účtu na jiný. :-) Pořád platí, že bitcoin je krytý NIČÍM.
-5
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Risik | 13. 1. 2017 13:37
reakce na Richard Fuld | 13. 1. 2017 12:32

Tipujte, nech sa páči.

By ma celko zaujímalo, koľko energie spotrebujú na svoj chod banky celého sveta za jeden deň, keď už vám záleží toľko na ekológii.
+5
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 13. 1. 2017 15:21
reakce na Martin Risik | 13. 1. 2017 13:37

Ten objem transakcí je nesrovnatelný a při vzniku účetních peněz to bude asi zlomek miliWattsekundy na dolar. NESOUMĚŘITELNÉ. :-)
-5
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 13. 1. 2017 16:11
reakce na Richard Fuld | 13. 1. 2017 15:21

Před pár lety to bylo daleko nesouměřitelnější. A co za 10 let?
Ve Venezuele vytisknout a přepravit balík papírků na nákup jednoho chleba myslím zabere víc, než vytěžení jednoho miliBTC.
+6
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 13. 1. 2017 17:17
reakce na Jan Altman | 13. 1. 2017 16:11

Asi jste mě nepochopil. Píšu, že pokud by se měl současný objem peněžních transakcí realizovat prostřednictvím energeticky náročného bitcoinu, tak by na to nejspíš nestačila ani veškerá současně produkovaná el. energie. :-) To, že je těch BTC transakcí tak málo, je dobře. Větší množství BTC transakcí by už pak mohlo připoutat pozornost ekologů, nebo dokonce začít způsobovat oteplování planety. :-) BTC transakce = plýtvání vzácným zdrojem (energií).

Spotřeba energie na jednu platbu účetními penězi mezi bankami je jen zlomkem energie spotřebované na realizaci BTC platební transakce.
-3
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 15. 1. 2017 12:45
reakce na Richard Fuld | 13. 1. 2017 17:17

Můžete mi ukázat vaši exaktní rovnici závislosti spotřeby elektřiny na počtu a objemu bitcoinových transakcí?
+2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Risik | 13. 1. 2017 22:34
reakce na Richard Fuld | 13. 1. 2017 17:17

Pán Fuld nedáva pozor pri čítaní.

Som napísal, že na prepísanie transakcií za jeden deň treba 3.5GWh.

To znamená, keby to chcel niekto zmeniť vo svoj prospech. Na samotné fungovanie BTC siete treba energie podstatne menej.
+4
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Dalibor Pešek | 13. 1. 2017 18:49
reakce na Richard Fuld | 13. 1. 2017 17:17

Množství zpracovaných transakcí v bitcoinové síti a množství spotřebované energie spolu nemají žádnou sovislost.
+2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 13. 1. 2017 11:23
reakce na Martin Risik | 13. 1. 2017 09:25

Je otázka, zda toto považovat za "krytí".
U měny kryté zlatem si to zlato máte právo vyzvednout. Nejsem si jist, zda si z bitcoinu mohu tu energii vyzvednout, rozhodně ne nějaké konkrétní pevné množství (což u měny kryté zlatem platí).

Bitcoin je rozhodně "kryt" svou užitečností: má před fiatem mnohé konkurenční výhody (levné a rychlé zahraniční převody, anonymita, neznárodnitelnost, možnost obcházet norimberské, čínské, indické a podobné zákony, atd...).
A bitcoinu na hodnotě samozřejmě přidává jeho jasně daná peněžní zásoba.
+3
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Risik | 13. 1. 2017 11:42
reakce na Jan Altman | 13. 1. 2017 11:23

Preto tie úvodzovky ohľadom krytia.

Ale istá podobnosť tu je: aj zlato treba nájsť, vyťažiť, vyselektovať z rudy, transportovať, vyraziť mince alebo buliony, na to je treba ohromné množstvo práce aj energie.

Keby toto všetko bolo energeticky nenáročné a ľahké, kde by asi bola hodnota zlata?

Ale súhlas, nejde o krytie ako také.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 13. 1. 2017 12:34
reakce na Martin Risik | 13. 1. 2017 11:42

No jo. Ale jakmile je jednou zlato vytěženo, placení zlatem už žádné další vynakládání relevantní energie nevyžaduje, na rozdíl od bitcoinu, který se chová jako spotřebič typu topného tělesa. :-)
-5
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Zoidberg | 15. 1. 2017 01:29
reakce na Richard Fuld | 13. 1. 2017 12:34

Bitcoin neexistuje ve vzduchoprázdnu, konkurují mu veškeré ostatní platební systémy. Aby bitcoin fungoval, musí mít konkurenceschopné poplatky za transakce. A tyto poplatky ovlivní veškeré ostatní parametry systému, zejména náklady na provoz. Je ekonomicky nesmyslné, aby náklady někam "ulítly", jelikož provozovatelé uzlů ("těžaři") dělají jen to, co přináší zisk úměrný jejich přidané hodnotě.
+2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Risik | 13. 1. 2017 13:45
reakce na Richard Fuld | 13. 1. 2017 12:34

Skladovanie, ochrana, poistenie zlata? To je zadarmo?
Koľko vás bude stáť zaslanie zlata niekomu pri transakcii na diaľku? Tiež zadarmo?

Asi žijete v inom svete, ako ja.
+4
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 13. 1. 2017 15:22
reakce na Martin Risik | 13. 1. 2017 13:45

Od toho byly vynalezeny bankovky, šeky a bezhotovostní převody. :-)
-8
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Risik | 13. 1. 2017 23:38
reakce na Richard Fuld | 13. 1. 2017 15:22

Jasné, a tie bankovky, šeky a bezhotovostné prevody sú vlastne zadarmo....
+5
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Dalibor Pešek | 13. 1. 2017 08:39

Zkráceně:
Podle P.Drahotského je bitcoin netransparentní, shitcoiny jsou lepší. Škoda, že nějaký nezmínil.
Z. Revenda - rozvíjí teorii založenou na jeho neznalosti toho, že bitcoin je dělitelný na osm desetinných míst. Navíc toto dělení je možné v budoucnu rozšířit.
J. Šura - podle něj hodnota bitcoinu stojí a padá podle chování čísnké vlády. Jakoby byl navázaný na renminbi. A pozor! Bitcoiny se kradou! U všeho ostatního to nevadí, ale na bitcoin pozor.
J. Kadeřávek by si měl přečíst něco o současných možnostech škálování bitcoinové sítě. Pak by zjistitl, že jeho úvahy o adopci bitcoinu jako běžného platebního nástroje jsou poněkud mimo.
V. Vaňo - některé kryptoměny prý bitcoin předčí. Škoda, že ani jeden z těch zázraků nejmenoval. Zbytek jsou jen floskule o blockchainu. Evidentně si neuvědomuje, že samotný blockchain bez silného potvrzování platnosti bloků je pouze distribuovaná databáze.
A. Tůma - to že bitcoinů bude 21 mil. není žádný slib. To je algoritmus, který nelze změnit pokud nebude většina těžařů souhlasit. Takovým souhlasem by byli sami proti sobě.

Jak je z příspěvků vidět, prostor pro osvětu je tu ještě ohromný.
Diskutéři navíc bitcoin hodnotí pouze z pohledu využití jako měny. Působí to jako citát Václava Klause "nečtu-li si doma celá desetiletí v encyklopediích, nebudu asi příliš často využívat Internet"
Pro srovnání: První bitcoinová transakce byla provedena před 6 lety. Když bylo 6 let internetu (rok 1993), řekl Bill Gates: „Internet? Ten nás nezajímá.“
+20
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 13. 1. 2017 11:35
reakce na Dalibor Pešek | 13. 1. 2017 08:39

Přesně tak.

Protagonisté etatistického mainstreamu, představitelé oficiálního bankovnictví a politiky, si již všimli této nové technologické (a ekonomické) tsunami.
Vědí, že ji nezastaví.
A tak přicházejí s klamavou operací na zmatení davů: bitcoin je fuj, protože se krade a je netransparentní, ale ten blockchain, na kterém je založen, to uznáváme, že je prima nápad.

Takže stačí přijít s nějakými státem posvěcenými a organizovanými aplikacemi na blockchainu a budeme dostatečně in a strhneme pozornost veřejnosti k nám.
Zkusíme na blockchainu postavit katastr, burzu, možná nějakou novou vlastní státní měnu.

Samozřejmě to je zcela liché.
Blockchain je jen jednou z ingrediencí geniality bitcoinu.
A bez těch ostatních nedává smysl.
Lidé preferují bitcoin pro jeho vlastnosti. Deflačnost, anonymitu, nevratnost, nevyvlastnitelnost, omezenou zásobu, atd...
Blockchain sám o sobě (a všechny jeho uvažované implementace v oficiálním bankovnictví či státní správě) je neefektivní nesmysl. Buzzword. Jen neefektivní decentralizovaná databáze tam, kde ta centralizovaná funguje obstojně. Kdo asi bude chtít mít na svém PC gigabajty blockchainů státních katastrů, burz, státního inflačního zdaňovaného dozorovaného shitcoinu? Proč? Proč mít všechny transakce v tisících a milionech decentralizovaných kopií, na zápis čekat, atd... tam, kde stačí jedna rychlá centrální DB a rychlé zápisy/čtení do ní přes nějaké API, resp. webservices. Nesmysl, jen módní vlna, vábnička na investory (v případě bank) a voliče, maskovací operace.
+11
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 13. 1. 2017 12:44
reakce na Jan Altman | 13. 1. 2017 11:35

"Proč mít všechny transakce v tisících a milionech decentralizovaných kopií, na zápis čekat, atd... tam, kde stačí jedna rychlá centrální DB a rychlé zápisy/čtení do ní přes nějaké API, resp. webservices. Nesmysl, jen módní vlna, vábnička na investory (v případě bank) a voliče, maskovací operace." A teď si odpovězte tuto otázku s tím, že se bude týkat bitcoinu. :-)
-6
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 13. 1. 2017 13:46
reakce na Richard Fuld | 13. 1. 2017 12:44

Bitcoin ale za tu komplikaci s těžkopádnou distribuovanou multiplikovanou databází dává více než dostatečnou protihodnotu.

Důkaz? Jednoduché! Lidi ho DOBROVOLNĚ používají.

Zcela zjevně jim to za ty benefity stojí. Stojí to za to mnoha z těch milionů a miliard lidí, jimž státní moc zrušila hotovost (Indie), brání jim vyvézt kapitál (Čína a mnohé další), generuje jim inflaci (prakticky všude), zrušila jim bankovní tajemství, jí vytvořený bankovní kartel si účtuje přehnané poplatky za zbytečně dlouho trvající přeshraniční převody, vymýšlí si na ně QE, měnové intervence a války, ZIRP, chce pomalu DNA, otisk palce a obraz duhovky, aby člověk mohl udělat transakci, občas zablokuje účty a v rámci bail-inu okrade vkladatele, atd...

Ty benefity jsou zjevné a překonávají náklady.
A spekulant se musí tázat:
- budou tyto důvody ve světě spíše narůstat, nebo mizet?
- bude řešení v podobě bitcoinu pro ty miliardy potenciálních zákazníků v čase dostupné více, či méně (např. v podobě dostupnosti smartphone, nebo klidně i superlevného dumb phone s upraveným firmware)?

Já tedy odpověď tuším. Pokud někomu racionální úsudek blokuje bolševická etatistická dogmatičnost, pak jen konstatuji, že každý svého štěstí strůjcem.

Každopádně státní měna založená na blockchainu ani jiná státem orchestrovaná aplikace ty výše zmíněné benefity mít nebude. Proto ji lidé nebudou používat dobrovolně, nikdo si nevyhradí terabajt na harddisku, jen aby státu fungoval katastr, burza a měna. Nikdo si tím dobrovolně nebude zahlcovat internetové připojení a plýtvat výkon CPU a elektřinu.
+6
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 13. 1. 2017 15:23
reakce na Jan Altman | 13. 1. 2017 13:46

Ano drogovým dealerům to za to stojí. :-)
-10
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 13. 1. 2017 16:07
reakce na Richard Fuld | 13. 1. 2017 15:23

Vaše výkřiky snad ani nestojí za komentář.
Dehonestování jako z ruďasu. Drogoví dealeři, samozvanci, ztroskotanci, keťasové a kulaci. Asi nejste schopen v mém příspěvku přečíst ten výčet benefitů a skupin lidí, kteří je ocení. Nebo jste, ale cíleně to ignorujete. Ale samozřejmě plácejte si, co chcete, tohle už nezastavíte.
+9
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 13. 1. 2017 17:18
reakce na Jan Altman | 13. 1. 2017 16:07

Jé, zapomněl jsem na neplatiče daní. :-) Těm se to bude taky určitě rentovat. :-)
-9
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Dalibor Pešek | 13. 1. 2017 18:52
reakce na Richard Fuld | 13. 1. 2017 17:18

Ještě jste zapomněl na teroristy, softwarové a hudební piráty a producenty dětského porna.
+2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 16. 1. 2017 10:47
reakce na Dalibor Pešek | 13. 1. 2017 18:52

Ano, na ty jsem zapomněl a na spoustu další havěti taky. :-)
-1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Zoidberg | 16. 1. 2017 10:26
reakce na Dalibor Pešek | 13. 1. 2017 18:52

A výrobci falešných pasů jsou jako něco míň?! :)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 16. 1. 2017 10:48
reakce na Jan Zoidberg | 16. 1. 2017 10:26

Tyhle spolupracovníky teroristů a jiných zločinců jsem taky opomněl. :-)
-1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Ondřej TůmaOndřej Tůma
Vystudoval žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Absolvoval půlroční studijní pobyt ve Frankfurtu nad Mohanem na Johann Wolfgang Goethe...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!