Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Anketa: Co studovat a který obor bude mít zlaté dno?

Na pomoc při hledání nejperspektivnějších oborů jsme si přizvali prestižní ekonomy, sociology, zástupce státní správy, personálních agentur, ale také osobností z byznysu.

Podle čeho by si měl mladý člověk vybrat obor, ve kterém bude profesně působit příštích čtyřicet až padesát let? Určitě se shodneme na tom, že nejlepší zaměstnání je to, které je zároveň naším koníčkem. A možností zajímavé a přínosné práce je nepřeberné množství. Kromě radosti by nám však práce měla zajistit také důstojné živobytí. Tím už se nám okruh vhodných pracovních oborů poněkud zúžil. A jestliže si někdo chce díky vysokému příjmu užívat blahobytu, musí se zaměřit na hledání povolání, které má v dlouhodobé perspektivě velkou budoucnost. Které to ale je?

Říká se, že o řemeslnou práci a technické obory není mezi dnešními studenty příliš velký zájem, zatímco v humanitně zaměřených školách jsou při přijímačkách místnosti naplněné k prasknutí. Analytické studie také upozorňují na to, že věkový průměr vedoucích pracovníků v technických oborech je mnohem vyšší než jinde a po jejich odchodu do důchodu se budou jen těžko nahrazovat mladšími pracovníky. Málokdo by rovněž pochyboval o tom, že zářná budoucnost čeká na absolventy IT oborů.

Jaký směr by se dal v dnešní době označit za „obor budoucnosti“ podle oslovených odborníků? Pokud se bude dnes patnáctiletý člověk rozhodovat o své budoucí kariéře, který pracovní obor pro něj bude podle nich nejperspektivnější?

Jiří ReichlJiří Reichl

tiskový mluvčí generálního ředitelství Úřadu práce

Moje odpověď je velmi jednoduchá a vychází z mnoha studií a četných diskuzí s odborníky z praxe. Stále větší množství mladých lidí se chce věnovat humanitním oborům, zatímco zájem o technické obory dlouhodobě klesá. Jsem tedy přesvědčený o tom, že o absolventy technických škol bude mezi zaměstnavateli vždy velký zájem. A to se rozhodně netýká jen vysokoškoláků. Ne nadarmo se říká, že řemeslo má zlaté dno.

Lukáš KovandaLukáš Kovanda

ekonom a publicista

V současné době jsou v Česku opravdu výnosné vlastně jen dva obory: IT sektor a sféra veřejných zakázek a eurodotací. Pokud ovšem patnáctiletý jinoch či dívka v sobě nenalézají druhého Jobse, Gatese, Zuckerberga ani druhého Janouška, Rittiga, Dalíka či alespoň „Vlastičku“, ještě není vše ztraceno. Takové zemědělství sice není kdovíjak sexy obor, ale může se v běhu následujících let ukázat jako velmi perspektivní. Přes aktuální určité zpomalení Číny a dalších rozvíjejících se trhů globální poptávka po potravinách a zemědělských surovinách dlouhodobě rozhodně nepoleví, ba právě naopak. A i esemeskování z iPhonu verze 36 nebo třeba 257 budeme stále prokládat zakusováním „stejného“ chleba, zapíjet „stejným“ mléka – jak by řekl ekonom, pro tyto základní potraviny prostě neexistují náhražky čili substituty a poptávka po nich v přepočtu na obyvatele je velmi stabilní, imunní vůči módním vlnám. Navíc, zemědělství a farmářství je dnes ve vyspělých zemích záležitostí spíše středních a hlavně starších věkových skupin – právě proto, že pro mladé není zdaleka tak přitažlivé jako jiné, bohužel však zcela neperspektivní obory typu humanitních studií či třeba kulturologie, jimiž se z povahy předmětu jejich zkoumání může živit jen naprostý zlomek příslušných studentů. Kromě zemědělství je dalším slibným sektorem těžařství. Nezapomeňme, že Česko „sedí“ na obrovských zásobách uranu – stačí určitý technologický vynález, jenž je dokáže přínosně zúročit, a budou to profesionální těžaři, kdo bude sedlat ferrari.

Leoš NovotnýLeoš Novotný

generální ředitel společnosti LEO Express

Určitě bude dále růst důležitost oblasti informačních technologií, e-commerce a vůbec nových technologií. Možná si stále málo uvědomujeme, jak moderní komunikační technologie neuvěřitelně ovlivňují naše každodenní životy a jak je mění – napadá mě příklad obyčejného mobilního telefonu a dopad jeho využívání např. na organizování schůzek. Stále důležitá bude určitě energetika a svou roli si zachová i oblast dopravy – jsem pevně přesvědčen, že i té železniční. Ale v zásadě je to tak trochu věštění z křišťálové koule, protože v jistém slova smyslu jsou stále velmi perspektivní také tak tradiční obory, jako je zemědělství nebo strojírenství. Je na každém, aby našel svůj talent a vlohy a věnoval se tomu, co mu sedí a baví. To je si myslím to nejdůležitější, možná důležitější než sledovat nějaké trendy či analýzy.

Daniel MünichDaniel Münich

ekonom, institut IDEA při CERGE-EI

To bych také rád věděl. Ujišťuji vás, že spočítat se to nedá. Téměř polovina těch, co jim je dnes 15 let, bude chodit do nějaké školy dalších cirka osm let a teprve potom přijdou na trh práce. Tedy kolem roku 2020. A budou pracovat a kariéru dělat dalších 40 až 50 let, tedy někdy do roku 2070. Jak nejistá je to budoucnost, si lépe uvědomíme při ohledu zpět, co jsme před desítkami let tušili o současném stavu světa. A to se svět dnes rozvíjí mnohem rychleji než kdy dříve. Čekal někdo takový rozvoj digitální technologie nebo chemie v roce 1980? Někdo možná ano, ale bylo to spíš věštění než předvídavost. Patnáctiletý člověk, pokud má ambici jít posléze na vysokou, by v žádném případě neměl být stavěn před tak závažné rozhodnutí, jako je jeho budoucí profese. Na střední škole by se mu mělo dostat všeobecného vzdělání v širokém spektru oborů a hlavně se má naučit to, co bude jistojistě potřebovat ve svém dalším studiu a budoucí kariéře – tedy umět myslet, logicky uvažovat, učit se novým věcem, ovládat všemi formami rodný i cizí jazyk. A těm, co asi půjdou po střední škole pracovat, bych doporučil, aby rozhodnutí o konkrétní úzce zaměřené profesi udělali až v druhé polovině středoškolského studia, kdy už bude jasnější, jaká práce bude k mání v místě, kde budou bydlet za čtyři pět let, až školu skončí.

Dagmar PrajzlerováDagmar Prajzlerová

manažerka projektu Partners bankovní služby

Já bych vsadila na technické obory jako je IT, elektrotechnika, strojírenství a stavebnictví. Potom taky energetika – lidstvo stále hledá nové energetické zdroje a způsob jak je využívat. Uplatnění najdou absolventi všech typů škol, od učilišť po univerzity, protože někdo musí umět zrealizovat to, co druzí vymyslí. Za samozřejmost považuji znalost minimálně jednoho či dvou cizích jazyků. Samostatnou kapitolou jsou odborníci ve službách. Jejich znalosti, klientský přístup a podnikatelská etika budou rozhodujícími kriterii pro jejich úspěch. Ve finančním světě mohou například odborníci z řad finančních poradců pomoci s tím, jak zbytečně o peníze nepřicházet, ale jak je naopak získávat.

Radek UrbanRadek Urban

náměstek ministra financí

Jakýkoli obor, který obsahuje tvůrčí přístup, použití matematiky obecně a přírodních věd konkrétně, kombinovaný s praktickým přístupem k životu. To znamená všechny technické obory.

 

Vít SamekVít Samek

ekonom, expert Českomoravské komory odborových svazů

Nepochybně některý z dnes málo populárních technických oborů (od učebních až po vysokoškolské). Ty jsou jediné, o které dnes mají velcí zaměstnavatelé v České republice zájem a kde lze počítat s dobrým pracovním uplatněním a dobrou mzdou, popřípadě se zajímavým pracovním uplatněním v zahraničí. Jinak samozřejmě v souladu s tendencí přenášení rizika na klienta v oblasti finančních služeb budou i nadále perspektivní obory v oblasti bank, pojišťoven, investičních společností, stavebních spořitelen a penzijních společností. Pokud se však podíváme na obory, které budou v budoucnosti skutečně zapotřebí, jde spíš o zdravotní sestry, pečovatelky v domovech seniorů a další obory, v nichž však nelze počítat s příliš vysokými výdělky.

Jon HillJon Hill

generální ředitel personální agentury Hays pro Českou republiku a Slovensko.

Za nejperspektivnější jsou obecně považovány technicky orientované obory, zejména v oblasti strojírenství, elektroniky, energetiky a IT. Vzhledem k politickému tlaku na využívání obnovitelných zdrojů, zastaralosti přenosové infrastruktury i generační obměně čelí energetika výzvám v oblastech vývoje i aplikace nových technologií a dlouhodobé poptávce po talentovaných absolventech. V oblasti výroby čeká na svou chvíli technologie nanovláken. I když aplikace výzkumu nanotechnologií má své rezervy, dá se předpokládat, že v nejbližších letech dojde k průlomu, který otevře mnoho příležitostí.

Petr HamplPetr Hampl

podnikatel a sociolog

Záleží, jak hodnotíte perspektivu současného politicko-ekonomického režimu (nemyslím vlády, ale skutečně politického systému). Pokud věříte, že současný režim má perspektivu, pak je asi nejlepší možností být právníkem a zároveň inženýrem politické korektnosti (například gender studies, gay studies, humanitní studia a podobně). Chce to sice silný žaludek, ale když si člověk zvykne, otevře to cestu ke kariéře. Pokud si myslíte, že stát nemůže navždycky živit armády darmošlapů, pak bych doporučil „trojkombinaci“ – psychologii nebo sociologii, management a řemeslo. Do řemesel bych zahrnul i dnes podceňované válečnictví a činnost bezpečnostních služeb. A ještě pár obecných poznámek:

  • Není jedna nejlepší profese, která by měla perspektivu vydržet dalších 50 let. Člověk může být na trhu práce zajímavý spíš kombinací schopností a škol.
  • Hodně se mluví o tom, jak jsou neperspektivní humanitní obory a že stát nemůže jejich absolventy dlouhodobě živit. Je dobré si ovšem uvědomit, že stejný problém se týká lékařů, učitelů a dalších profesí, které jsou jen obtížně uplatnitelné mimo státní sektor (pokud by stejné služby začaly poskytovat soukromé subjekty, dokázaly by to s dramaticky nižším počtem zaměstnanců).
  • Je krásné mluvit o tom, jak chybí řemeslníci a technici. Jenže absolventi řemeslných a technických oborů vydělávají podstatně méně než ekonomové a právníci. Ideální je tedy být právníkem v zemi plné techniků.
  • Tragédií téhle země je, že neexistuje kvalitní vzdělání pro toho, kdo se chce zabývat řemeslem. Mladý člověk jde v patnácti letech buď na zcela teoretickou školu, která ho připraví spíš na dráhu profesionálního intelektuála, nebo na „učňák“, kde se mu dostává děsivě podřadného vzdělání a pobytu v prostředí, které je demotivující a často i poškozuje osobnost. Škola, kde by mladého člověka naučili řemeslu, ale vedle toho také myšlení, plánování, vztahy se zákazníky a tak dále a která by dokázala přitáhnout inteligentní studenty – taková škola prostě není. Bez ohledu na to, jak velké školné jste ochotni zaplatit. Nejlepší doporučení je tedy dohnat to nějakou kombinací více škol.

Tomáš Ervín DombrovskýTomáš Ervín Dombrovský

mluvčí společnosti LMC, vedoucí obsahu portálů Jobs.cz a Prace.cz

Je velmi těžké předvídat, co přesně bude byť jen za pět let, natož za deset či dvacet. Přesto si dovolím zavěštit: Podle mého soudu budou dál velmi žádaní lidé s technicky zaměřeným vzděláním. Vzhledem k tomu, že v produkci bude nejspíš hrát čím dál tím větší roli automatizace, větší prostor nejspíš bude pro kreativní činnosti spojené s novými technologiemi. Ať už jde o aplikaci nových poznatků v praxi, vývoj nových materiálů, či navrhování nejrůznějších zařízení ve všech měřítkách. Během následujících let přitom podle mne výrazný rozmach zažije oblast nanotechnologií, která pozmění jak některé stávající profese, tak dá vzniknout i řadě nových. Kdybych měl poradit patnáctiletému člověku, na co se zaměřit, nejspíš bych doporučil studium aplikované fyziky či chemie (samozřejmě pokud ho tato oblast vůbec zajímá, protože bez zájmu nejde pořádně dělat nic). Další slibnou oblastí je pak genové inženýrství. Vzhledem k tomu, že řada změn v technologiích se dá jen těžko předvídat, připojil bych zároveň i doporučení být vždy maximálně otevřen novinkám a neukončit vzdělávání po absolvování vysoké školy a získání stabilního zaměstnání. Stačí se podívat na to, jak málo lidí během profesního života zůstává právě v tom oboru či profesi, pro niž v mládí získali kvalifikaci. Schopnost dále se učit a přizpůsobovat novinkám zůstane klíčová.

Petr KuželPetr Kužel

prezident Hospodářské komory ČR

Takových oborů je celá řada. Všechny mají ale společný základ, bez kterého se budoucí absolvent perspektivních oborů neobejde: matematiku, jazykovou vybavenost a průřezové kompetence. Matematika je základ řady technicky orientovaných oborů budoucnosti. Příkladem může být prolínání oborů v sektorech strojírenství, elektrotechniky, energetiky, stavebnictví, IT, tradiční keramiky, chemie, biotechnologií a lékařství. Lze předpokládat i rozvoj řemeslných obor, navázaných na stavebnictví a strojírenství, včetně služeb a zemědělství.

Druhý pilíř je jazyková vybavenost. Už dnes je znalost angličtiny v podstatě nezbytná i pro řemeslné obory. Nové postupy a technologie jsou dostupné převážně v angličtině, až pak se překládají. Ten, kdo si bude chtít udržet znalosti a poučit se o novinkách, bude muset umět plynule používat angličtinu. Nezbytný bude i druhý cizí jazyk, možná i třetí. Český průmysl je úzce navázaný na německého souseda a už dnes se tento vliv projevuje. Řada jednání probíhá v němčině a je potřeba s tím i nadále počítat. Další v pořadí je ruština nebo čínština, zdůvodnění asi není potřeba. Na druhou stranu pro vyšší pozice se ukazuje jako konkurenční výhoda znalost nějakého netypického jazyka, jako je například finština či polština.

Stejně důležité jsou také takzvané průřezové kompetence: čtenářská gramotnost, informační a numerická gramotnost, aktivní postoj k řešení úkolů včetně odpovědnosti, umění prezentovat či schopnost obhájit svůj názor. Je potřeba dbát na to, aby byly rozvíjeny v celoživotním učení.

Pro výběr oboru budoucnosti z hlediska uchazečů s uplatněním v České republice je potřeba zvážit několik okolností:

  • Jsme otevřená ekonomika. Lidé sem budou přicházet pracovat i žít. Musíme jim rozumět.
  • Ve firmách je řada lidí v technických oborech, kteří během pěti až desíti let dosáhnou důchodového věku – bude potřeba je nahradit.
  • Česko má obrovský inovační potenciál. Vzniká tady řada malých a středních inovativních firem, které budou potřebovat zdatný personál. Bude tedy potřeba oborů zaměřených na nové technologie všech oborů. Předpokládejme potřebu stavebnictví, potenciál pro novou výstavbu stále je, ale je potřeba počítat i s údržbou stávajícího a příchodem nových technologií.
  • Lidé nejen pracují, ale chtějí, aby o ně bylo postaráno. Tady je potenciál pro rozvoj a nárůst oborů ve službách. Nezapomínejme ani na tradiční české lázeňství.

A klíčové pro udržení celé ekonomiky bude vzdělávání. Obor budoucnosti bude zcela nepochybně učitel. Kvalitní učitel všeobecně vzdělávacích předmětů i odborných předmětů, který bude v jedné roli kvalitní odborník, pedagog, kouč a mentor.

Ondřej Tůma

Ondřej Tůma

Vystudoval žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Studoval také na Fakultě humanitních studií v Praze a na Goethe-Universität ve Frankfurtu nad Mohanem. Má za sebou stáže v Českém rozhlase a Lidových novinách.... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 11 komentářů v diskuzi

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Martin Moravec | 16. 12. 2012 13:01

Hezké počty, ale vraťme se zpět do reality podniků působích v České republice. Odjet studovat a pracovat do ciziny je možná dobré individuální řešení z pohledu potomka z vyšší společenské třídy, nikoli ale řešení použitelné plošně.

S prací v engineeringu v ČR mám shodou okolností praktickou a aktuální zkušenost, stejně jako s nabídkami v této oblasti. Realita je taková, že mzdy v engineeringu se pohybují +/- kolem úrovně republikového průměru, nebo jen nepatrně nad ním.

S tím nejspíš také souvisí nedostatek technických odborníků na trhu. Pokud není dostatečná nabídka (mzdy), pak nebude ani poptávka (absolventi). Ve chvíli kdy budou zaměstnavatelé nabízet v technických oblastech výrazně nadprůměrný příjem, počet absolventů vzroste přirozenou cestou.

Jestliže si firmy stěžují na nedostatek technikých odborníků a přitom je nejsou ochotni rozumně zaplatit, vypovídá to spíše o pokrytectví zaměstnavatelů než problémech vzdělávacího systému.

+7
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK