Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Anketa: Měl by stát zabavovat majetek s neprokázaným původem?

| 7. 9. 2012 | Vstoupit do diskuze

V posledních letech jsme byli svědky řady zázračných zbohatnutí mezi bývalými politickými špičkami a předními lobbisty. Měl by se jim majetek, jehož původ nedokážou prokázat, nekompromisně zabavovat? Přečtěte si, co si o tom myslí ekonom Pavel Kohout, advokát Tomáš Sokol, politolog Jiří Pehe a další osobnosti.

Anketa: Měl by stát zabavovat majetek s neprokázaným původem?

Palasova obří stavba v Jeseníkách, Rittigův tryskáč, Janouškova moderní vila v Podolí či nablýskaný Aston Martin Marka Dalíka. Mnoho z těch, kteří se alespoň chvíli pohybovali v prostředí (nebo zákulisí) vrcholné politiky a měli co do činění se stáními zakázkami, si dnes žije jako „prase v žitě“. I když by jejich prokázané příjmy jen těžko stačily na luxusní nemovitosti, soukromá letadla a drahé bouráky, můžou si je přesto dovolit. Jak je to ale možné? Odkud se k nim sneslo všechno to závratné bohatství? Mnozí mají jasno: Rozhodně nepůjde o nic čistého, a proto by se měl tento majetek zabavit nebo zdanit zvláštní 98procentní daní. Je však tento postup ve svobodném státě přijatelný? Neměla by vždy platit presumpce neviny?

Pomohla by extrémně vysoká daň?

Na konci minulého roku hovořili zástupci opoziční ČSSD o tom, že by rádi zavedli daň ve výši 76 procent na nemovitý majetek v hodnotě od deseti milionů korun. Pro ty, kteří by nedokázali prokázat jeho původ. Komunisté a Věci veřejné potvrdili, že by tento návrh ve sněmovně podpořili, ODS a TOP 09 s něčím takovým naopak zásadně nesouhlasí. Řada odborníků označila návrh ČSSD za populistický a v praxi neuskutečnitelný. Je pravda, že by podobné prohřešky měli mít na starosti spíš úředníci finančního úřadu nebo policejní vyšetřovatelé. Praxe ale zatím jasně naznačuje, že se tak rozhodně neděje a ona zázračná zbohatnutí u nás rozhodně nejsou žádnou výjimkou.

Ptali jsme se osobností na jejich názor. Měl by se podle nich zabavovat či danit extrémně vysokou daní neprokázaný majetek? A pokud ano, podle jakého klíče by k tomu mělo docházet?

PAVEL KOHOUTPAVEL KOHOUT

ekonom, ředitel pro strategii Partners

Tento postup by zaváděl presumpci viny. První stížnost k Ústavnímu soudu by nutně musela uspět. Jiná otázka je, zda by vysoké majetky nabyté bez doložitelných příjmů měly být používány jako podnět pro policejní vyšetřování. To nepochybně ano.

TOMIO OKAMURATOMIO OKAMURA

podnikatel, viceprezident Asociace českých cestovních kanceláří a agentur

Samozřejmě. Majetek, který není nijak legálně doložený, je potřeba dodanit sto procenty. Prokazování legálního původu majetku je zcela standardní mechanismus ve všech nejvyspělejších zemích světa. Žádný západní stát se nenechá okrádat, jen u nás panuje velmi podivný stav.

PETR MACHPETR MACH

politik a ekonom

Stát může již dnes zabavovat majetek, pokud zjistí, že občan dluží na daních. Není kvůli tomu potřeba žádný nový populistický zákon. Stačí, aby finanční úřady dělaly řádně svoji práci. Pokud si stát myslí, že mu někdo zatajil příjmy, ať to prokáže. Pak ať klidně poplatníkovi doměří daň a když poplatník nezaplatí, může jako každý jiný věřitel vydat návrh na platební rozkaz a exekuci. Zavádět kvůli tomu dodatečné progresivní zdanění majetku je škodlivá hloupost, která dopadne i na nevinné. Ctěme presumpci neviny a nevylévejme s vaničkou dítě. Jsem proti zdaňování majetku.

JIŘÍ PEHEJIŘÍ PEHE

politolog

Ano. Přispělo by to k omezení systémové korupce u nás, ale bylo by to účinné pouze v případě, že by byla zavedena další opatření, například speciální zdanění dnes už zhruba dvanácti tisíc firem, které u nás generují zisky, ale jsou registrovány v daňových rájích.

TOMÁŠ SOKOLTOMÁŠ SOKOL

advokát

Míra případného zdanění majetku, u něhož by bylo presumováno, že byl získán z nelegálních zdrojů, a proto nelze prokázat jeho původ, je až sekundární problém. Spíše politické rozhodnutí než právní otázka. Spor asi nevyvolává ani základní princip, tedy zdanění takového majetku. Ďábel je ale jako obvykle skryt v detailu, který většina veřejnosti vnímá jako podružný, ale jehož se odborníci bojí a který zatím je politicky neprůchodný. Jde o to, jak definovat, co je neprokázaný majetek, tedy co by mělo být akceptovatelným důkazem, případně kdo by měl vést dokazování, respektive nést důkazní břemeno. A samozřejmě je zde silná obava ze zneužití celého institutu, která je reálná, už když si uvědomíme, že jsme jako národ někde hodně na špici sociálních závistivců. Pro řadu lidí je obecně to, co sami považují za větší majetek (obvykle větší než mají oni), důkaz nějakého zločinu. Anebo se hovořilo o povinnosti nechat majetek ocenit znalcem. Při znalosti praktik některých znalců tvrdím, že by to jen vedlo k nárůstu korupce. Takže nebránil bych se diskuzi nikoliv o tom zda, ale jak. Ovšem diskuzi skutečně odborné a nepoplatné hlasu ulice.

TOMÁŠ PROUZATOMÁŠ PROUZA

ekonom

Rozhodně ano. Důvody jsou myslím naprosto jasné.

 

 

JIŘÍ SKUHROVECJIŘÍ SKUHROVEC

ekonom, analytik EEIP

Tahle otázka obsahuje víc otazníků, než se zdá. Co to je neprokázaný majetek? Když si přivezu suvenýr z cest bez účtenky? Když najdu na zemi tisícikorunu? Když ji dostanu jako svatební dar? A to mám darujícím vystavit potvrzení a zanést si ho do účetnictví? Libo takto danit jenom právnické osoby? Trochu nesystematické, v důsledku neúčinné. Danit až od určité ceny aktiva? Kdo ji určí, když není údaj o tom, jak bylo aktivum nabyto? Sám majitel v účetnictví? To by asi bylo k ničemu. Soudní znalec? Bude oceňovat každé aktivum, aby majiteli ex post sdělil, že měl platit daň? Zkrátka, boj proti praní špinavých peněz nebo korupci je důležitý, ale nedělejme z něj hon na čarodějnice. Neříkám, že na moje otázky neexistuje rozumná odpověď. Dokud ji ale neuvidím, budu k podobným návrhům skeptický.

DAVID ONDRÁČKADAVID ONDRÁČKA

ředitel české pobočky Transparency International

Policie musí mít víc pravomocí a kapacit zajistit majetek v rámci trestního řízení a soudy ukládat častěji finanční tresty. A Finanční analytický úřad a finanční úřady musí s policií mnohem lépe spolupracovat. Plošná majetková přiznání a danění neprokázaného majetku jsou problematická věc. Muselo by se to pečlivě domyslet, ale představit si to umím.

JAN TRAXLERJAN TRAXLER

ekonom, ředitel FINEZ Investment Management

Myslím, že by to akorát přidělalo spoustu papírování. Zní to samozřejmě zajímavě jako bič na podvodníky. Jenže je správné chytat jednoho podvodníka ze sta způsobem, který zbylým 99 poctivcům přidělá spoustu práce navíc? Už mi ta snaha „zatočit s korupcí“ začíná lézt krkem. Stejně velké ryby nikdy neodsoudí. Všechny tyhle zákony jen přidělávají práci poctivým lidem.

PATRIK NACHERPATRIK NACHER

provozovatel serveru www.bankovnipoplatky.com

Obecně souhlasím. Pokud někdo není schopen prokázat, z čeho získal svůj majetek (korupce, černá ekonomika apod.), měl by o něj přijít nebo by měl být vysoce zdaněn. U nás mám ovšem k tomu několik otazníků. Zaprvé mám vážné obavy, že se to bohužel nebude týkat těch tunelářů, kteří mají vazby mezi politiky, či samotných politiků. Zadruhé, že se tento institut, pokud se nezmění atmosféra u nás, může zneužít naopak vůči nepohodlným lidem. Zkrátka, jistě jde o užitečný nástroj, jak efektivně státu vrátit část nakradených peněz pomocí dodatečného zdanění. Bohužel se obávám, že my jsme pro tento nástroj poněkud nedozrálí. Ale proč to nezkusit.

LUKÁŠ KOVANDALUKÁŠ KOVANDA

ekonom a publicista

Poslední dobou se mi zdá, že jediné dva sektory, v nichž se za stávající situace dá v České republice rozjet výtečně vynášející byznys, jsou IT sféra a sféra veřejných zakázek. V prvním případě zpravidla legálně, v druhém zpravidla nelegálně. Stát přitom má již nyní páky na to, aby nelegální výnosy potíral. Zjevně tak nečiní. Teoreticky bych byl plně pro to, aby byli šíbři s neprokázaným původem majetku extrémně daněni, aby jim byl majetek třeba i zabavován. Jenže když nedochází k potírání nyní, bude k němu docházet poté, co úředníci dostanou do rukou mocnější legislativní zbraně? Neskončí to nakonec hlavně u toho, že budou žádat vyšší „výpalné“ a „všimné“ za to, že selektivně zavřou oči? Jediným realistickým řešením je minimalizovat šance k neprokázanému majetku přijít, tedy razantně redukovat objem přerozdělování a objem veřejných zakázek.

Ondřej Tůma

Ondřej Tůma

Vystudoval žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Absolvoval půlroční studijní pobyt ve Frankfurtu nad Mohanem na Johann Wolfgang Goethe Universität, kde se zabýval problematikou sociálních konfliktů a... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 10 komentářů v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK