Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Od osmnácti do nekonečna?

| 17. 5. 2010

V drtivé většině demokratických států mají v současnosti právo volit (aktivní volební právo) pouze osoby, které překročily určitou, zákonem či ústavou stanovenou věkovou hranici. V první polovině minulého století mohli obvykle volit lidé po dovršení 21 let věku a například v některých skandinávských zemích pouze občané ještě starší.

Od osmnácti do nekonečna?

Prvním státem, který se odhodlal ke snížení věkové hranice na 18 let, bylo v roce 1946 tehdejší Československo. V sedmdesátých letech 20. století se pak ke stejnému kroku rozhodlo dalších 18 států a další rychle následovaly. Na přelomu století jich již byla drtivá většina. Zatím poslední bylo údajů BBC Maroko v roce 2002.

Časem se ale objevily i země, které se rozhodly jít ještě dále a snížily hranici aktivního volebního práva na 16 let. První z nich byla Nikaragua v roce 1984. Následovala Brazílie. Později se přidal také Ekvádor. V Evropě k podobnému kroku jako první přistoupilo v roce 1995 Dolní Sasko. Později jej napodobily další spolkové země v Německu, Rakousku a kanton Glarus ve Švýcarsku. První evropskou zemí, kde mohou šestnáctiletí volit také v celostátních parlamentních volbách, se však stalo Rakousko. Nízká hranice není jen výsadou demokratických států – mladí mohou volit i na Kubě v Severní Koreji či ve Východním Timoru.

Debaty na toto téma se objevují i v Česku. S podobným návrhem přišla před dvěma lety například tehdejší ministryně Džamila Stehlíková. Chtěla tím docílit větší participace mladých na veřejném životě. Neuspěla.

Souhlasil byste se snížením dolní hranice aktivního volebního práva na 16 let? A co zavést také horní hranici? Co kdyby mohli volit jen lidé v produktivním věku. Československo bylo průkopníkem ve snižování dolní hranice, proč by tedy nemohla být Česká republika první zemí, která stanoví hranici horní?

Stanislav Bernard

Spolumajitel a generální ředitel Rodinného pivovaru Bernard

Se snížením hranice volebního práva souhlasím, s určením horní hranice nesouhlasím. Navrhuji zavedení volebního poplatku, který by se propočítal z nákladů na volby minulých let. Současně by bylo nutné uzákonit absolutní zákaz, aby strany tyto poplatky lidem jakýmkoliv způsobem hradily. Tento drobný krok by způsobil obrovskou akceleraci vývoje země a její ekonomiky. A to proto, že by volby konečně přestali („za párek a pivo za 2 koruny“) rozhodovat lidé, kterým je srdečně jedno, zda jejich děti zdědí prosperující a zdravě se rozvíjející zemi, nebo Řecko v jeho dnešní krachující podobě. Toto jednoduché řešení by znemožnilo technologům moci korumpujícím voliče získat moc anebo jako doposud dovádět téměř každé volby k patům, kdy žádná strana nemůže realizovat svůj program.

Tomáš Prouza

Ředitel pro rozvoj a péči o klienty, místopředseda představenstva společnosti Partners

Snižování věkové hranice volebního práva stojí za zvážení, otázkou ale je, jestli člověk v 16 letech dokáže zvážit své kroky dostatečně dobře. Pokud by totiž ke snížení došlo, mělo by určitě smysl mluvit o snížení věkové hranice i pro jiné věci, než je jen volební právo. Debata 18 vs. 16 by proto měla být mnohem rozsáhlejší a založena na něčem jiném než na pocitu jedné politické strany, že by jí to mohlo přinést nadprůměrně více než ostatním.

Otázku na horní hranici beru jako hezky provokativní, nepředpokládám, že by ji někdo myslel vážně, podobně jako návrhy, podle kterých by měla být váha volebního hlasu odvozena od majetku hlasujícího.

Aleš Michl

Ekonomický analytik Raiffeisenbank

To už zase chcete něco měnit? Nechme ten náš právní řád dýchat… Volit od osmnácti do nekonečna se mi zdá v pořádku, problém je spíše slabá účast.

Deník Washington Post přinesl v březnu 1998 rozhovor s Josephem Hellerem. Spisovatelem, který napsal Hlavu 22. Novinář Peter Carlson se Hellera v rozhovoru zeptal, zda chodí k volbám.
Heller: „Důvod, proč já nevolím, je prostý. Vždyť přece můj hlas nemůže nic změnit. Je iracionální, abych osobně šel volit. Ale preference mám, to ano.“
Carlson: „Dobře, ale co když váš preferovaný kandidát prohraje o jeden hlas?“
Heller: „Vraťte se zpátky do kanclu a vytáhněte mi z archivu případ, kdy někdo ztratil volby o jeden hlas.“
Carlson: „A co když všichni voliči budou uvažovat jako vy?“
Heller: „Pak půjdu volit. Když budu vědět, že nikdo jiný nepřijde k volbám, bude pro mě samozřejmostí odevzdat hlas.“

Asi dáte dohromady X příkladů, jež se vám honí rok, dva, tři hlavou a u kterých si říkáte: Ta naše politika nemá hlavu ani patu. Ruku na srdce, není v tom sama. Víme i my sami, co vůbec chceme? Jděte v roce 2010 k volbám.

Třeba nikdo jiný nepřijde…

Jan Traxler

Ředitel a hlavní investiční manažer společnosti FINEZ Investment Management

Ne, se snížením dolní hranice volebního práva bych nesouhlasil. Myslím, že 18 let je tak akorát, i mezi osmnáctiletými najdeme ještě mnoho „nedospělých“, natož mezi mladšími. Nesouhlasil bych ani se zavedením horní věkové hranice. I lidé v postproduktivním věku mají právo podílet se na rozhodování. A je dobře, že někdy mají odlišné názory než mladší generace.

Aleš Tůma

Analytik společnosti Partners

Kdybych chtěl prznit češtinu, řekl bych, že to je „ageistická“ otázka! A proč zůstávat jen u věku? Mohli bychom volební právo omezit podle výše majetku jako za Rakouska-Uherska. Nebo třeba podle IQ. Prostě tak, abychom dostali „lepší“ výsledek. Nebo bychom si mohli přiznat, že „demokracie je jako když jehně a dva vlci hlasují, co bude k obědu“. Neznám zemi, která by se opakovanými demokratickými volbami dopracovala k větší svobodě a prosperitě. Demokracie se zkrátka ze vznešeného ideálu zvrhla ve stále rostoucí přerozdělovací monstrum.

Co si myslíte o snížení hranice aktivního volebního práva vy? A jak vnímáte zavedení hranice horní?

Foto: profimedia.cz

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (41 komentářů)

Adam | 20. 5. 2010 08:41

Kdyz to trochu vratim k tematu, tak je pravdou, ze neznam jediny argument pro dolni hranici, ktery by se nedal zaroven uzit pro horni hranici. Proc treba ve 13 ne a v 70 ano?Kdyz se navic podivam na zakonnite smerovani demokratickeho systemu s rovnym a neomezenym volebnim pravem k prebujelemu "socialnimu&quo t;statu a prerozdelovani (dano sesikmenim prijmu), tak si uz delsi dobu myslim, ze by se melo volebni pravo distribuovat na jinem zaklade.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Tomáš Václavíček | 20. 5. 2010 01:28

Napadá mě jiný přístup: Co třeba nemít žádnou hranici a jenom vyžadovat, že kdo bude chtív volit přijde a bude schopen sám bez pomoci kohokoli jiného vybrat svůj vytoužený hlasovací lístek.Možná by to nefungovalo. Proč ale trvat na věkové hranici, když někteří jsou dostatečně intelignetní, aby mohli rozumně hlasovat už ve 14 a jiní se na tu úroveň nedostanou ani až jim bude 65.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

František Kotleba | 19. 5. 2010 08:48

Je třeba se vrátit k základům společnosti. Síla volebního hlasu musí respektovat přínos (finanční=odvedené daně) voliče ke společnosti.Chápete snad, že člověk, který odvádí miliónové daně každý rok, by měl mít větší "právo" říci svůj názor na chod společnosti. A ty "vyžírky", které jsou pro stát jen zátěží, by měly být upozaďovány. Roli nehraje věk, rasa nebo vzdělání, ale jen přínos pro společnost.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

mposs | 17. 5. 2010 18:37

Pan Bernard to celkom zaujimavo začal riešiť, ale pan A.Tuma to nakoniec vyjasnil absolutne realisticky : Demokracia je korumpovanie voličov. Voliči sa vždy nejako daju podplatiť, a daju hlas tomu nepravému. A ten úplatok si nakoniec zaplatia sami sebe.Dôkazom je Grecko."Nik ti nedá toľko, koľko ti ja môžem sľúbiť!"
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

gabriel pleska | 17. 5. 2010 16:07

Jsem rozhodně pro zavedení poplatku za volby. Jistě, de facto za ně platíme už teď: partaje dostávají za hlasy příspěvek z rozpočtu, tedy z peněz vybraných na daních -- jenže co oči nevidí, srdce nebolí. Je to podobné poplatkům za návštěvu u lékaře, ty peníze jsme do systému stejně sypali, teď jich ale částečku musíme vydat vlastníma rukama. Což může srdce zaboleti.Pouhá tisícovka nebo i pětikilo by stačilo, aby si voliči svého hlasu víc považovali, zajisté by si i uvědomili, že možnost vybírat si, kdo je bude uzurpovat příští volební období, je nejluxusnější službou, již tzv. demokratické systémy poskytují.Tím samozřejmě nechci diskriminovat důchodce, jistě by se příspěvek na volby dal odpustit, ale stálo by to člověka námahu a čas na nějakou úřední proceduru. Investice muší bejt.Úvahu jsme v rodinném kruhu rozpracovali až do těch detailů, že nově zvolený tyran by z vybraných peněz platil jaksepatří víno do obecních fontán apod., ale detaily už vás nebudu unavovat.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Petr Síla | 17. 5. 2010 14:35

Jakožto zastánce Základní listiny práv a svobod jsem proti jakémukoliv omezování hlasovacích práv (horní věková hranice, kvízy, poplatky, výše zaplacených daní apod.)..Na druhou stranu přiznávat volební právo na základě nějakého jednoduchého testu, který by eliminoval jedince neschopné domýšlet důsledky volby, je velmi lákavé.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

kulik | 17. 5. 2010 23:39
reakce na Petr Síla | 17. 5. 2010 14:35

a jako zastance zakladni listiny lidskych prav, souhlasite taky s vyvlastnenim?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Síla | 18. 5. 2010 11:15
reakce na kulik | 17. 5. 2010 23:39

Nejsem proti, i když bych se bez něj obešel.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Síla | 19. 5. 2010 09:15
reakce na Petr Síla | 18. 5. 2010 11:15

Na druhou stranu, když vidím zaplavené Troubky, které nemají protipovodňovou ochranu kvůli ignhoranci některých jedinců, kteří odmítají prodat své pozemky, tak považuji vyvlastnění v některých případech za žádoucí.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

kulik | 19. 5. 2010 15:49
reakce na Petr Síla | 19. 5. 2010 09:15

odmítají, protože jim cena nepříjde férová. a lidi z troubek sorry ale po roce 19978 to z jejich strany nebylo nic jineého než morální hazard
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

kulik | 17. 5. 2010 13:56

no když už změnit volební systém, tak by to mělo být podle me, že jen čístý plátce daní by to volební právo měl. tzn. státní zaměstnanci jsou automaticky vyloučeni
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

RPI | 18. 5. 2010 00:41
reakce na kulik | 17. 5. 2010 13:56

Takže jestli tomu dobře rozumím, tak například hasiči by podle tebe neměli mít volební právo. To, že zachraňují lidské životy je nepodstatné, důležité je, že pracují pro stát, perfektní logika, jen proto, že se někdo živí tím, že nevytváří hmotné statky je parazit, ale pak do této kategorie patří nejen státní zaměstnanci, ale komplet celé služby, protože ani tady nevzniká přímá přidaná hodnota. Ve své podstatě, by tak k volbám mohli jen řemeslníci a zemědělci. Proč se tedy omezovat jen na státní "pijavice" a neomezit i ty soukromé? :-) Já osobně, principy demokracie nepovažuji za nepřekonatelné. Jsem příznivcem "osvícené" autokracie. Ale ať už nám bude vládnout jakýkoliv systém, ten kdo vládne se sám nikdy neznevýhodní a státní zaměstnanci jsou součástí mocenského systému. Ať už se mu říká demokracie nebo autokracie.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

kulik | 18. 5. 2010 08:13
reakce na RPI | 18. 5. 2010 00:41

jo ja si myslím, že hasiči by neměli mít hlasovací právo. resp. já si ani nemyslím, že by hasiči měli být veřejná služba:)ale tak jako ty jsi zastánce osvícené monarchie, tak já jsem zase anarchokapitalismu
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Síla | 18. 5. 2010 11:14
reakce na kulik | 18. 5. 2010 08:13

A jak byste bez hasičů řešil požáry? Anebo dnešní povodně?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Standa | 18. 5. 2010 11:30
reakce na Petr Síla | 18. 5. 2010 11:14

Anarchokapitalisté předpokládají soukromé hasiče a soukromé hasičské vzájemné pojišťovny.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Síla | 18. 5. 2010 13:14
reakce na Standa | 18. 5. 2010 11:30

A jak budou placeni? Podle počtu uhašených požárů?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

kulik | 18. 5. 2010 14:03
reakce na Petr Síla | 18. 5. 2010 13:14

no jasně, že budou hasiči, ale nebudou státní. a jak budou placeni to mě je jedno jak si to vyřeší, ale jak udělají zákrok tak pak dají jednoduše fakturu.a ted prosím nebude následovat od vás argument, že kde na to vemou obyčejní lidina to je jednoduchá odpověd, bude pojištění, a jestli ho někdo mít nebude tak hold pak zaplatí sám tu částku.tohle je svoboda, a ne státem násilně sběr peněz, který je vždy neefektivní
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Síla | 19. 5. 2010 09:19
reakce na kulik | 18. 5. 2010 14:03

Lidé se většinou nepojistí, takže hasiči nebudou mít z čeho žít a zkrachují. Mnoho menších měst a vesnice pak nebudou mít hasiče žádné a když vypukne požár, tak budou škody výrazně vyšší. Navíc není těžké odhalit slabinu systému, kde jsou hasiči placeni podle počtu uhašených požárů.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

kulik | 19. 5. 2010 15:50
reakce na Petr Síla | 19. 5. 2010 09:19

naprosto odmítte to pochopit a bránite se nad tím uvažovat. čím je jiné hasičství od dopravy, nebo pojištění zdraví...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Libor Kosour | 19. 5. 2010 16:57
reakce na kulik | 19. 5. 2010 15:50

Spis mi prijde, ze o tom uvazuje v realnych podminkach. Ono teoreticky to zni hezky (komunismus taky), ovsem realny zivot byva jiny.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

kulik | 19. 5. 2010 17:25
reakce na Libor Kosour | 19. 5. 2010 16:57

a tak proč by si lidi neplatili pojištění? když dneska spousta lidí má pojistění proti různým blbostem....
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Libor Kosour | 19. 5. 2010 19:23
reakce na kulik | 19. 5. 2010 17:25

Docela by me zajimal statisticky udaj, kolik % nemovotosti v CR je pojisteno, kolik fyzickych osob, atd. No treba proto, ze nikdy nevite, zda se pri konkretnim pozaru podari splnit vsechny podminky plneni uvedene ve smlouve. Aby z toho nebala nakonec fraska, jako treba pojisteni schopnosti splacet - pred nejakym casem nekde psali, ze plneni se vyplaci az od 3 mesice a max. 1 rok, coz je napr. u 20-ti lete hypoteky k nicemu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

kulik | 19. 5. 2010 20:37
reakce na Libor Kosour | 19. 5. 2010 19:23

a pokud někdo není pojištěn je to pouze jeho problém a já nevidím důvod proč já ze svých daní mám platit hasičský zákrok u cizího člověka.plus že má někdo špatnou smlouvu není argument.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Radovan Kubát | 18. 5. 2010 15:57
reakce na kulik | 18. 5. 2010 14:03

Myslím, že by měli inkasovat ještě před zásahem. Pokud někomu shoří dům, mohlo by být vymáhání úhrady za zásah docela problematické.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

kulik | 18. 5. 2010 16:02
reakce na Radovan Kubát | 18. 5. 2010 15:57

to už je mi jedno:) je to na firmě, která to bude dělat... :)tohle je dokonalý případ, kde nechápu proč není vpuštěn trh
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Libor Kosour | 18. 5. 2010 15:04
reakce na kulik | 18. 5. 2010 14:03

Tak se take pripravte na to, ze hasici prijedou a zacnou se s Vami dohadovat o cene zasahu pred vasim horicim domem, nejlepe podle hodnoty domu a jeho vybaveni. Takova prijemna ctvrthodinka, nez se dohodnete. Pojisteni samozrejme bude, ovsem je otazka, zda na ne budete mit, kdyz muze byt treba 10% hodnoty zachranovanyho majetku rocne.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Radovan Kubát | 17. 5. 2010 13:29

Nějakou změnu by to každopádně chtělo. Nedávno jsem četl článek ve kterém na základě průzkumu přepočítali hlasy na mandáty a ať jsem počítal jak jsem počítal, nevyšla mi žádná realizovatelná koalice (koalici ODS a ČSSD považuji za nesmysl)..Snad nakonec dopadnou volby úplně jinak než předpovídají průzkumy. Jinak totiž hrozí, že vláda vůbec nepůjde sestavit.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

marex | 17. 5. 2010 12:22

Kritika demokracie je sice na mieste,ale ake su alternativy? "Osvieteny" ;samovladca alebo diktator je skor len vynimkou a spoliehat sa ze "Car bude mat dobry den" nie je najlepsim sposobom ako riesit politicke a ekonomicke problemy.Aj v tejto diskusii vidim hlavne znechutenie ludi nad tym,co je vlastne uplne logicke-ak sa ma nejakym sposobom dohodnut zopar milionov obcanov,zakonite dojde k dlhym a komplikovanym diskusiam a nedokonalym rieseniam.Takze je logicke,ze ludia volaju po jednoznacom,raznom a definitivnom rieseni.Vcelku to je ale hlavne vnutorny problem ludi,ono predsa len-najbohatsie,najslobodnejsi e,najrozvynutejsiekrajiny su demokracie.Takze fakty ukazuju,ze aj napriek vsetkym nevyhodam,demokracia fungovat moze.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Standa | 17. 5. 2010 18:07
reakce na marex | 17. 5. 2010 12:22

Existuje mnoho alternativ nebo vylepšení demokracie. Například:Minarchie: Minimalistický stát. Ústava státu přesně definuje pravomoci státu a zakazuje převod dalších pravomocí na stát. Tak začínaly USA, a vydrželo jim to skoro 150 let. Výhoda: Svobodu nelze jednoduše omezit.Kombinace demokracie + náhoda: Například: kandidáty vybere los, z nich se volí vláda. Podobný systém fungoval v Benátské republice asi 500 let. Výhoda: Vliv náhody zabrání politikům držet se u moci korupcí.Princip jednomyslnosti: Každý zvolený účastník sněmu má právo veta, každý zákon vyžaduje jednomyslný souhlas. Pravda, počet schválených zákonů je pak minimální, ale to nemusí být na škodu. Takto dlouho fungoval sněm polských rytířů. Výhoda: Nelze schválit zákon vyhovující pouze části obyvatel.Ústavní monarchie: Občané se podřizují panovníkovi, panovník je omezen ústavou. Funguje v dnešním Lichtenštejnsku, jediné evropské zemi bez dluhů. Dokonce zde existuje možnost jednotlivých správních celků monarchii opustit. Výhoda: Panovník může snadněji dělat nepopulární dlouhodobá opatření.Meritokracie: Vláda odborníků. Právo rozhodovat má pouze ten, kdo prokáže, že má o daném tématu má dostatečné znalosti.Ústavodárné shromáždění: Změny ústavy vyžadují volby, vysoké procento shody, shromáždění se po změně rozpustí. Výhoda: Vysoká ochrana znění ústavy. Ti, kteří změnu ústavy schvalují, nemají šanci ji zneužít.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Martin Vlnas | 17. 5. 2010 12:09

Hezký den, tohle je opravdu skvělá diskuse. Díky vám všem za ni!
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Standa | 17. 5. 2010 10:56

Hlasují-li dva vlci o obědě, přehlasují jednu ovečku. To není drobný nedostatek demokracie, ale její naprosto zásadní problém. Proto je každá demokracie nestabilním systémem, který aktivně pracuje na svém zániku. Upřednostňování demokracie vlků nad osobní svobodou ovečky je součástí tohoto rozkladu.Přemýšlel jsem o tom, jak by asi fungoval volební systém, kde by ke každému hlasovacímu lístku byl připojen krátký kvíz. Ten by se týkal buď programu volené strany, nebo všeobecné schopnosti uvažovat o důsledcích volby. Pokud by někdo v kvízu propadl, jeho hlas by taktéž propadl. Pak by volební právo nemuselo být limitováno žádným věkem.Nádhernou úvahu o volebním právu lze najít v knize Roger Fouts a Stephen Tukel Mills: Nejbližší příbuzní – Co jsem se od šimpanzů dozvěděl o nás:„Obvykle se argumentuje, že některá lidská práva, např. právo volební, by šimpanzům k ničemu nebyla a že by je jaksi nedokázali využít (nicméně jim lze přiřknout práva, na která dohlédnou). Jde o velmi nebezpečnou úvahu. Šimpanzi by jistě dokázali házet papírky do bedýnek… V případě pasivního volebního práva by jistě dokázali i v parlamentu hlasovat zvednutím ruky a současným zmáčknutím knoflíku… Začneme-li argumentovat, že by přitom nechápali obsah těchto aktů, ocitáme se v hlubokém rozporu se samotnou ideou všeobecného volebního práva. O velké části spoluobčanů platí totéž.“ (kráceno)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

cml11 | 17. 5. 2010 12:02
reakce na Standa | 17. 5. 2010 10:56

Demokracie je velmi nedokonalá forma vlády. Rozhodování většiny je vítězstvím průměrnosti. Absolutistická moc je mnohem konzistentnější formou vlády. Ale najděte si lidumilného diktátora, kterému za čas nepoleze moc na mozek....Věkové hranice pro volební účast jsou podle mě naprosto v pořádku. Pokud bych se měl zamyslet nad nějakou imaginární omezující změnou, tak bych se možná přikláněl k názoru, že ten kdo byl v minulém volebním období v úhrnu přispěvatelem státního rozpočtu, měl by mít např. dvojnásobnou váhu hlasu než ten kdo byl pouze příjemcem.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Radovan Kubát | 17. 5. 2010 11:42
reakce na Standa | 17. 5. 2010 10:56

Nápad s kvízem se mi velmi líbí. Kromě složitějšího zpracování volebních lístků na něm nevidím žádnou vadu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

marex | 17. 5. 2010 10:00

Navrhy na znizenie vekovej hranice volebneho prava su vlastne uzasny oxymoron.V Europe je vek 18 rokov zaroven hranicou aj na dalsie prava - kupovanie cigariet a alkoholu, vodicsky preukaz, nakup pornografie, plna pravna subjektivita, plna pravna zodpovednost a pod.Takze sa vseobecne predpoklada a je vseobecny suhlas, ze do veku 18 rokov nie je clovek natolko dospely a vyspely, aby plne chapal dosledky svojho konania.Inymi slovami,dusevne na to zatial nestaci.Samotny akt odovzdania volebneho listku by ale mal spocivat v schopnosti zhodnit ako spolocnost,tak aj politikov,politicke strany,programy a ich konanie.Takze sa predpoklada,ze clovek nie je dostatocne dospely na to,aby chapal dosledky fajcenia a preto si nemoze kupit cigarety-ale zaroven je dostatocne dospaly na to,aby vyberal politikov,ktori budu rozhodovat o povoleni/zakazu fajcenia.Tento clovek nie je dost dospely aby mohol podpisovat vsetky zmluvy,ale je dost dospely,aby mohol vybrat politikov,co maju zanho podpisovat zmluvy celostatneho dosahu.Je to uplny protiklad a uprimne by bolo napr. navrhnut,aby sa vseobecna hranica dospelosti-vratane vsetkych prav a napr.aj plnej trestnopravnej zodpovednosti znizili na tych 16 rokov.Inac to je len pokrytecky navrh.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Ondřej Záruba | 17. 5. 2010 08:47

Já bych dal volební právo podle toho,jak lidé platí daně bez ohledu na věk.1 Kč zaplacená na daních by byl jeden hlas.Lidská touha po moci by lidi motivovala k tomu,aby vydělávali více a v konečném důsledku by bohatství naše společnosti rostlo rychleji než teď.Jen by se asi trochu posunula redistribuce bohatství ve společnosti.S největší pravděpodobností by to vedlo ke kastovnímu systému jako byl ve starém Římě nebo Indii.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Viktora | 17. 5. 2010 12:28
reakce na Ondřej Záruba | 17. 5. 2010 08:47

Jenen můj zmámý rozpracoval tuto myšlenku do většího detailu a navrhuje úpravu současného politického systému: dvoukomorový parlament. Horní komora hlasuje o státním rozpočtu(zjednodušeně řečeno) o všem, co stojí stát peníze Do této komory jsou volební hlasy váženy zaplacenými daněmi. Dolní komora rozhoduje o všem ostatním, kde platí rovnost účastníků (třeba občaské nebo obchodní nebo pracovní právo). Dolní komora také volí vládu. Ta však vládne ve finančním mantinelech stanovených horní komorou.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

cml11 | 17. 5. 2010 13:15
reakce na Martin Viktora | 17. 5. 2010 12:28

V tomto modelu by o financích prakticky rozhodovalo horních deset tisíc. Ti by logicky preferovali své zájmy a bohatli ještě víc. Vznikla by jakási novodobá šlechta a časem bychom se tak mohli přirozeně vrátit k monarchii včetně panovníka. Zajímavá myšlenka jak se demokratickou cestou dopracovat téměř absolutistické vlády:)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Viktora | 17. 5. 2010 12:34
reakce na Martin Viktora | 17. 5. 2010 12:28

Zapomněl jsem dodat, že dolní komora je samozřejmě volena na rovném pricipu: každý volič má jeden hlas.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

vk | 17. 5. 2010 11:12
reakce na Ondřej Záruba | 17. 5. 2010 08:47

"...mladí mohou volit i na Kubě v Severní Koreji..." - dostanou jeden volební lístek s Raúlem Castrem respektive Kim Čong-ilem, a mohou ho jít vhodit do urny.Já bych věkové limity nechat tak jak jsou. Ale líbí se mi myšlenka pana Bernarda. Takový třicetikorunový poplatek ve volební místnosti bych zaplatil snad ještě radši než poplatek u doktora.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

kontrola_nemocnych | 17. 5. 2010 10:03
reakce na Ondřej Záruba | 17. 5. 2010 08:47

souhlasim, pak by nejvetsi volebni pravo meli zamestnanci statu+zamestnanci v soukromem sektoru, nebot ti narozdil od OSVC plati dane v radne vysi skutecneho platu a nefixluji si minimalni mzdu , dane i odvody :)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

kulik | 17. 5. 2010 01:18

hlavně demokracie je hloupá podle mě, na youtube je good video ve kterém je to shrnuto. vpodstatě říká, že nejlepší je republika
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Martin VlnasMartin Vlnas
Vystudoval politologii, sociologii a mediální studia na FSS MU v Brně. Na univerzitě Sungkyunkwan v jihokorejském Soulu se rok zabýval východoasijskou...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!