Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Od osmnácti do nekonečna?

| 17. 5. 2010 | Vstoupit do diskuze

V drtivé většině demokratických států mají v současnosti právo volit (aktivní volební právo) pouze osoby, které překročily určitou, zákonem či ústavou stanovenou věkovou hranici. V první polovině minulého století mohli obvykle volit lidé po dovršení 21 let věku a například v některých skandinávských zemích pouze občané ještě starší.

Od osmnácti do nekonečna?

Prvním státem, který se odhodlal ke snížení věkové hranice na 18 let, bylo v roce 1946 tehdejší Československo. V sedmdesátých letech 20. století se pak ke stejnému kroku rozhodlo dalších 18 států a další rychle následovaly. Na přelomu století jich již byla drtivá většina. Zatím poslední bylo údajů BBC Maroko v roce 2002.

Časem se ale objevily i země, které se rozhodly jít ještě dále a snížily hranici aktivního volebního práva na 16 let. První z nich byla Nikaragua v roce 1984. Následovala Brazílie. Později se přidal také Ekvádor. V Evropě k podobnému kroku jako první přistoupilo v roce 1995 Dolní Sasko. Později jej napodobily další spolkové země v Německu, Rakousku a kanton Glarus ve Švýcarsku. První evropskou zemí, kde mohou šestnáctiletí volit také v celostátních parlamentních volbách, se však stalo Rakousko. Nízká hranice není jen výsadou demokratických států – mladí mohou volit i na Kubě v Severní Koreji či ve Východním Timoru.

Debaty na toto téma se objevují i v Česku. S podobným návrhem přišla před dvěma lety například tehdejší ministryně Džamila Stehlíková. Chtěla tím docílit větší participace mladých na veřejném životě. Neuspěla.

Souhlasil byste se snížením dolní hranice aktivního volebního práva na 16 let? A co zavést také horní hranici? Co kdyby mohli volit jen lidé v produktivním věku. Československo bylo průkopníkem ve snižování dolní hranice, proč by tedy nemohla být Česká republika první zemí, která stanoví hranici horní?

Stanislav Bernard

Spolumajitel a generální ředitel Rodinného pivovaru Bernard

Se snížením hranice volebního práva souhlasím, s určením horní hranice nesouhlasím. Navrhuji zavedení volebního poplatku, který by se propočítal z nákladů na volby minulých let. Současně by bylo nutné uzákonit absolutní zákaz, aby strany tyto poplatky lidem jakýmkoliv způsobem hradily. Tento drobný krok by způsobil obrovskou akceleraci vývoje země a její ekonomiky. A to proto, že by volby konečně přestali („za párek a pivo za 2 koruny“) rozhodovat lidé, kterým je srdečně jedno, zda jejich děti zdědí prosperující a zdravě se rozvíjející zemi, nebo Řecko v jeho dnešní krachující podobě. Toto jednoduché řešení by znemožnilo technologům moci korumpujícím voliče získat moc anebo jako doposud dovádět téměř každé volby k patům, kdy žádná strana nemůže realizovat svůj program.

Tomáš Prouza

Ředitel pro rozvoj a péči o klienty, místopředseda představenstva společnosti Partners

Snižování věkové hranice volebního práva stojí za zvážení, otázkou ale je, jestli člověk v 16 letech dokáže zvážit své kroky dostatečně dobře. Pokud by totiž ke snížení došlo, mělo by určitě smysl mluvit o snížení věkové hranice i pro jiné věci, než je jen volební právo. Debata 18 vs. 16 by proto měla být mnohem rozsáhlejší a založena na něčem jiném než na pocitu jedné politické strany, že by jí to mohlo přinést nadprůměrně více než ostatním.

Otázku na horní hranici beru jako hezky provokativní, nepředpokládám, že by ji někdo myslel vážně, podobně jako návrhy, podle kterých by měla být váha volebního hlasu odvozena od majetku hlasujícího.

Aleš Michl

Ekonomický analytik Raiffeisenbank

To už zase chcete něco měnit? Nechme ten náš právní řád dýchat… Volit od osmnácti do nekonečna se mi zdá v pořádku, problém je spíše slabá účast.

Deník Washington Post přinesl v březnu 1998 rozhovor s Josephem Hellerem. Spisovatelem, který napsal Hlavu 22. Novinář Peter Carlson se Hellera v rozhovoru zeptal, zda chodí k volbám.
Heller: „Důvod, proč já nevolím, je prostý. Vždyť přece můj hlas nemůže nic změnit. Je iracionální, abych osobně šel volit. Ale preference mám, to ano.“
Carlson: „Dobře, ale co když váš preferovaný kandidát prohraje o jeden hlas?“
Heller: „Vraťte se zpátky do kanclu a vytáhněte mi z archivu případ, kdy někdo ztratil volby o jeden hlas.“
Carlson: „A co když všichni voliči budou uvažovat jako vy?“
Heller: „Pak půjdu volit. Když budu vědět, že nikdo jiný nepřijde k volbám, bude pro mě samozřejmostí odevzdat hlas.“

Asi dáte dohromady X příkladů, jež se vám honí rok, dva, tři hlavou a u kterých si říkáte: Ta naše politika nemá hlavu ani patu. Ruku na srdce, není v tom sama. Víme i my sami, co vůbec chceme? Jděte v roce 2010 k volbám.

Třeba nikdo jiný nepřijde…

Jan Traxler

Ředitel a hlavní investiční manažer společnosti FINEZ Investment Management

Ne, se snížením dolní hranice volebního práva bych nesouhlasil. Myslím, že 18 let je tak akorát, i mezi osmnáctiletými najdeme ještě mnoho „nedospělých“, natož mezi mladšími. Nesouhlasil bych ani se zavedením horní věkové hranice. I lidé v postproduktivním věku mají právo podílet se na rozhodování. A je dobře, že někdy mají odlišné názory než mladší generace.

Aleš Tůma

Analytik společnosti Partners

Kdybych chtěl prznit češtinu, řekl bych, že to je „ageistická“ otázka! A proč zůstávat jen u věku? Mohli bychom volební právo omezit podle výše majetku jako za Rakouska-Uherska. Nebo třeba podle IQ. Prostě tak, abychom dostali „lepší“ výsledek. Nebo bychom si mohli přiznat, že „demokracie je jako když jehně a dva vlci hlasují, co bude k obědu“. Neznám zemi, která by se opakovanými demokratickými volbami dopracovala k větší svobodě a prosperitě. Demokracie se zkrátka ze vznešeného ideálu zvrhla ve stále rostoucí přerozdělovací monstrum.

Co si myslíte o snížení hranice aktivního volebního práva vy? A jak vnímáte zavedení hranice horní?

Foto: profimedia.cz

Martin Vlnas

Martin Vlnas

Vystudoval politologii, sociologii a mediální studia na FSS MU v Brně. Na univerzitě Sungkyunkwan v jihokorejském Soulu se rok zabýval východoasijskou kulturou a sociálními systémy. Během studia publikoval reportážní texty... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 41 komentářů v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK