Články na téma: zdravotní pojištění

Populistické recepty ODS ani ČSSD nefungují. Možnou cestou k narovnání pokřivených pravidel je zrušit živnostníkům výdajové paušály a naopak dovolit úlevy i zaměstnancům.

Nezaměstnanost je rekordně vysoko a vláda s tím není schopná nic udělat. Co radí ekonomové Petr Mach a Tomáš Prouza, protikladní sociologové Jan Keller a Petr Hampl a další zajímavé osobnosti?

Slovenský premiér Robert Fico vždy považoval podnikání ve zdravotnictví za něco téměř nemravného. Proto ani příliš nepřekvapilo, když za jeden z prvních cílů své vlády označil zrušení soukromých zdravotních pojišťoven a vrácení všech slovenských pojištěnců pod křídla jediné státní Všeobecné zdravotné poisťovne, nejpozději v roce 2014.

Když za titěrnou vzájemnou laskavost hrozí podnikatelům osmdesátitisícové pokuty a cizincům vypoklonkování ze země, nezbývá, než se přiznat a doufat v milost.

Když před dvěma týdny vláda schválila návrh zákona o předdůchodech, dostalo se jí až neobvyklé pochvaly z mnoha stran. To by měla být pro vládu příjemná změna – jenže pochvaly skončí v okamžiku, kdy se nad navrženým systémem někdo pořádně zamyslí.

Co si myslí Tomáš Prouza, Lukáš Kovanda, Martin Prokop a další osobnosti ze světa financí o zavedení takzvaných předdůchodů?

Až budeš dneska pospíchat z práce na fotbal, do kosmeťáku nebo na chatu, pořádně za sebou práskni dveřmi a pak si od plic odfrkni. Od začátku roku až do teď jsi dřel na Kalouska, od zítřka vyděláváš na sebe! Den daňové svobody je tu. Jak ho oslavíš? Dokaž si, že na to máš!

Gonzalo Lira se zastává levičáků! Co ho k tomu vede? Stav nejlepšího zdravotnictví na světě. Tedy toho ve Spojených státech...

Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek vyhlásil švarcsystému válku. Firmám i pracovníkům hrozí vysoké pokuty. Neměl by se ale švarcsystém spíš legalizovat? Zeptali jsme se advokáta Tomáše Sokola, ekonomů Aleše Michla a Tomáše Prouzy a dalších zajímavých osobností.

Merkelová a Sarkozy vůbec netuší, jak z krize ven. Česká republika má dobré důvody odmítat unijní pakt o rozpočtové odpovědnosti.

Polemizovali jsme na našich stránkách o tom, jak těžké je podnikat a zaměstnávat lidi. Psali jsme o nákladech, které si žádá podnikání samo, ale především o nákladech, které si nárokuje stát. Druhým dílem zprávy z budoucnosti, kterou pro naše čtenáře sepsal Rando Kabaj, který se právě v těchto dnech vydává na neúspěšnou podnikatelskou dráhu, polemickou sérii ukončujeme. Mír. Až do příští války.

Andor Jakab nechce doma v Maďarsku zaměstnávat lidi, protože státu musí za každého zaměstnaného občana vyplatit nájemné vyšší, než bude činit mzda onoho občana. Jeho rozhodnutí vzbudilo vášně i v Česku. A to nám po Maďarech nic není. Co potom vzbudí zpráva o nákladech na zaměstnávání v Česku?

Zákon o dani ze mzdy z roku 1953 snad komunistům psala stážistka Margaret Thatcherová. Měl dvacet stran, podporoval inovace a i ti nejbohatší odváděli sotva 30 procent svých příjmů.

Prodíráte se davem a vaše tašky plné vánočních darů narážejí do cizích tašek plných vánočních darů. „Už aby to bylo za námi,“ myslíte si. A co si myslí výrobci našich darů, dělníci ze světové fabriky jménem Čína? Víc v exkluzivním rozhovoru s May Wong z hongkongské neziskové organizace Globalization Monitor, která v Číně vzdělává dělníky a monitoruje jejich pracovní podmínky.

Autor tohoto textu roky krmil státního otesánka. O co si řekl, to na daních dostal. Stejně tak i letos. Tentokrát ale zaplaceným daním nedopatřením chyběla průvodka. Papír, lejstro... Jak reaguje stát? Nijak. A pak ještě chvíli nijak. Nejdřív si je třeba pořádně počkat, až vám naběhne pořádné penále.

Minulý měsíc se šedesátiletý Levy Rosenbaum přiznal ke kupčení s lidskými orgány, za zprostředkování prodeje tří ledvin získal přes 400 000 dolarů. Hrozí mu až 20 let za mřížemi a je vůbec prvním člověkem, který byl v USA za tento přečin odsouzen.

Takový nenápadný kluk ze střední třídy, a jak nás už stačil zadlužit! Omlouvá ho snad jen to, že to bude splácet do smrti smrťoucí.

Kolik je v září a říjnu na stromech červených jablek, tolik čerstvých absolventů, podobně rudých vzteky, máchá tou dobou svou úplně první výplatní páskou: „To snad ne! Člověk měsíc dře jako blbec a půlku pak narve do krku těm, co ani nehnou zadkem!“ Není to krádež. Jen začátek splátek za mastnou investici.

Vzít si úvěr je od června pro nové firmy snazší: stát se za ně zaručí. Nakonec na tom ale vydělají hlavně banky – a největší problémy, které čekají na české podnikatele, vláda tlačí před sebou.

„Tvé líčení, jak by Tě v roli českého ministra zdravotnictví musela po reformách Tvých představ chránit speciální komanda, bylo přesvědčivé. Už chápu, proč ses vyhnul žádosti vžít se dokonce do rozhodující role premiéra. Vykoledoval sis tím ale logicky otázku, jak bys tedy na základě svých vědeckých poznatků i zkušeností z poradenství naložil s českým systémem daňovým v roli ministra financí. A mimochodem: Nechápu, proč se mí kritici nevěnují Tobě!! Přijdeš mi pro společnost mnohem nebezpečnější!“ ptá se spisovatel Pavel Kohout Pavla Kohouta, ekonoma.

Když vláda oznamovala zvýšení daně z přidané hodnoty, ospravedlňovala ho důchodovou reformou. Navýšení DPH prý mělo financovat výpadek příjmů průběžného důchodového systému. Celkově měla nová sazba přinést do státní pokladny zhruba 22 miliard korun.