Články na téma: Zbyněk Stanjura

Česká vláda na svém středečním jednání schválila nový program na podporu domácího obranného průmyslu. Prostřednictvím Evropské garanční a pojišťovací společnosti (EGAP) jim poskytne záruky za investiční úvěry až do výše pěti miliard korun. Firmy napříč obory vnímají investice do obranného průmyslu jako velkou příležitost pro celou českou ekonomiku.

Kabinet Petra Fialy na středečním jednání schválil návrh, který zavádí povinné příspěvky zaměstnavatelů na spoření na stáří pro zaměstnance v náročných profesích. Podali ho vládní poslanci a nebyl projednán se sociálními partnery. Návrh proto čelí silné kritice jak ze strany firem, tak odborových svazů. Ty kritizují zejména nedostatečnou komunikaci vlády.

Národní rozvojová banka (NRB) spouští státní pomoc po povodních. V rámci programu Povodňový restart nabízí bezúročné úvěry a záruky ke komerčním úvěrům. Banka o tom informovala ve čtvrtek v tiskové zprávě. Nový program nahradí dosavadní program Expanze úvěry Povodně.

Schvalování státního rozpočtu se zvrhlo v hádku o to, kdo Česko zadlužil víc. Byl to Andrej Babiš, nebo Petr Fiala? Kdo půjde do voleb s nálepkou rozhazovače a kdo jako dobrý hospodář? Zdá se, že odpověď je jasná. Zčásti neprávem, zčásti vlastní neschopností.

Národní rozvojová banka (NRB) připravuje společně s ministerstvem průmyslu a obchodu a ministerstvem financí dva programy pro podnikatele zasažené zářijovými povodněmi. Celkem na pomoc podnikatelům alokuje pět miliard korun. Podmínky programu budou známy později.

Chybí nám miliardy, hodně miliard, tak mlčte a plaťte, vzkázala vláda investorům. Svým postupem upozornila, že český stát je stále nenažraný a nemíní se omezovat.

Zaměstnanců státu v Česku přibývá, zato podnikatelů ubylo. Vláda přitom na začátku slibovala efektivní stát. Kde se stala chyba a může snad taková země růst?

Česko je státem, jehož dluhy se zvyšují nejrychleji v Evropě. Samosprávy přitom zaznamenávají ohromující přebytky, letos za první čtvrtletí dosáhly nejvyšší úrovně v dějinách země. Co s tím?

Vláda rozehrála druhý poločas. Dočkáme se od ní ještě nějakých reforem, anebo s blížícími se volbami uvidíme pouhou údržbu? Na první variantu bohužel zřejmě můžeme zapomenout.

Státu chybí desítky miliard korun a do konce roku se situace nezlepší. Jen šetřením na provozu se díra ve státním rozpočtu nezacelí, zvyšování daní a úspory na platech a investicích zase mohou ve finále vést k nižším příjmům státního rozpočtu. Celé to pak připomíná spíš čísel velké mámení: schodky státního rozpočtu vycházejí z nereálných odhadů a vládní úspory stejně tak.

Vláda rozhazuje a šetří zároveň, stát řídí stylem brzda-plyn. Taková divoká jízda může skončit smykem a kotrmelci. Zvládne ji ministr financí Zbyněk Stanjura?

Ministr financi Zbyněk Stanjura přišel s teorii, že by zvýšením firemních daní měli podnikatelé vrátit část peněz, které dostali od státu v době covidových uzávěr a energetické krize. Jenže má stát vážně zdanit hlavně ty, kterým jednou pomohl? A k čemu má sloužit vládní konsolidační balíček a daně vůbec?

Pokusím se zahrát si na ďáblova advokáta v oblasti daní. Popustím uzdu fantazii a zapojím se na chvíli do perverzní hry s názvem „jaké daně lze ještě zvýšit nebo zavést“. Ohledy na možné důsledky (ať už politické, či jiné), ať jdou stranou. Budu se dívat na ekonomiku očima někoho, jehož cílem je dostat z ní co nejvíc peněz.

Vláda na doporučení Národní ekonomické rady zvažuje navýšení daní z nemovitých věcí, tedy například bytů či chat v osobním vlastnictví. Krom toho by ovšem ráda přenesla její část přímo do státního rozpočtu, protože nyní jde o ryzí příjem obcí, zatímco stát nese náklady na administraci daně. Jinými slovy chce vzít lidem a municipalitám a přilepšit státu. Je to ale správná cesta?

Ministr financí Zbyněk Stanjura začíná nalévat čistého vína. Kapku po kapce dává najevo, že v budoucnu od státu získáte míň, a přitom zaplatíte víc.

Šéf státní kasy Zbyněk Stanjura se chystá kurýrovat veřejné finance. I kdyby však jeho terapii vláda schválila, finance po ní zdravé nebudou.

Je všeobecně uznávanou pravdou, že vláda, která má na krku rostoucí výdaje, musí být v pokušení zvyšovat daně. Než ale začneme řešit otázku zvyšování daní, zamysleme se nad možností úspor ve výdajích.

Vláda ponížila rozpočtový schodek meziročně o 48 miliard, ale její daňový příjem je o 111 miliard vyšší. Zlepšení hospodaření je tedy jen výsledkem inflace a vyššího daňového výběru, ukazují aktuální data ministerstva financí.

Jádro má být masivním stabilizačním prvkem české energetické politiky do dalších desetiletí. Ani to ale nemusí být cesta k energetické soběstačnosti. Spotřeba elektřiny prudce poroste a nové bloky, o kterých mluví ministr financí Zbyněk Stanjura, budou pracovat nejdřív za patnáct let.

Vláda konečně naznačila, jak chce zvládnout energetickou krizi. Podoba a výsledek jejího záchranného projektu je ovšem zatím nejistý.

Stavebko se státní podporou je jedním z nejoblíbenějších spořících nástrojů v Česku. To se ale může brzy změnit. Vláda diskutuje o možnosti, že státní podpora u stavebního spoření skončí. Je to správně, nebo by se měla zachovat a případně účelově svázat? Zeptali jsme se za vás.