Články na téma: vzdělávání

S finanční gramotou, respektive s jejím nedostatkem se zdaleka nepotýkáme jen v Česku. Také Američané by prý potřebovali dovzdělat. Tradiční metody vzdělávání ale jaksi nemají úspěch. Vlastně ani publikum. A tak se zkoušejí, jak popisuje Sage Burtwellová, i metody netradiční. Včetně nasazení upírů.

Módou posledních dvou let se staly debaty o úsporách. Nejde přitom jen o Českou republiku, kde se hesla o potřebě úspor a zabránění řeckému scénáři stala hitem voleb v roce 2010 a měla překvapivý dopad na volební výsledek.

Plošné testování naučí žáky dvěma nesmyslům: že je lepší být ve všem průměrný než v něčem výjimečný a že se neúspěch neodpouští. Oboje se může podepsat na jejich životech a kariérách.

Kolik je v září a říjnu na stromech červených jablek, tolik čerstvých absolventů, podobně rudých vzteky, máchá tou dobou svou úplně první výplatní páskou: „To snad ne! Člověk měsíc dře jako blbec a půlku pak narve do krku těm, co ani nehnou zadkem!“ Není to krádež. Jen začátek splátek za mastnou investici.

Tichým vítězem závodu o nejlepší střední školu (tzv. státní maturita) se stalo Arcibiskupské gymnázium Praha. V celostátním žebříčku sice skončilo „až“ na třetím místě, odvedlo ale zjevně nejlepší práci. Gymnázia PORG a Štěpánská si totiž vybrala nejlepší žáky, takže se nabízí otázka, jaký je přínos samotné školy. Dost možná by takto vybraní žáci byli nejlepší, ať už by studovali kdekoliv. Arcibiskupské gymnázium je taky přijímačkové, dokážou se tam ale dostat i ti, kdo jsou jen těsně nad průměrem. Nikdo nezvedl výkonnost žáků tolik jako Arcibiskupské gymnázium.

Mezi právníky a ekonomy zuří již dlouhá léta boj, spočívající v hádkách o to, podle jakých pravidel svět vlastně funguje. Podle těch ekonomických, nebo podle systému právních norem, složitých to konstruktů, které si na sebe společnost upletla a které často připomínají sebemrskačské důtky?