Články na téma: vzdělávání

Pokud chtějí zaměstnanci ustát změny, které trh práce v budoucnu čekají, musejí se umět přizpůsobit a mít vždy v záloze plán B a plán C. Absolventi škol, na kterých převládá všeobecné vzdělání, to přitom budou mít jednodušší, věří Bohumil Kartous z obecně prospěšné společnosti EDUin.

Česká republika nemá problém s nedostatkem technicky zaměřených absolventů, ale se zastaralými školami. Většina z nich vůbec nereaguje na to, že význam manuální práce klesá, tvrdí Bohumil Kartous z obecně prospěšné společnosti EDUin.

Pokud se vrátí do škol pracovní činnosti, vzroste zájem žáků o technické obory, tvrdí zástupci firem. Je tomu skutečně tak? A co by se mělo v podobném předmětu učit?

S rokem 2016 skončila také šance vybrat peníze z anonymních vkladních knížek. Nevybraných jich zbylo dva a půl milionu. Peníze z nich, 1,78 miliardy korun, zůstanou České spořitelně. Ta si je pro sebe ale nechat nechce.

Ondřej Šteffl patří mezi největší kritiky českého školství. Sám už víc než čtvrt století dokazuje, že vzdělávání může vypadat jinak. Začínal se středoškoláky, teď se soustředí na základní školy, tam prý děti ještě nejsou tolik „pokažené“.

Které studijní obory jsou pro budoucí vysokoškoláky nejperspektivnější a jakým by se měli obloukem vyhnout? Zeptali jsme se zástupců vzdělávacích organizací, personálních agentur, asociací podnikatelů, ekonomů, osobností ze světa financí a byznysu.

Ve dvaatřiceti má zkušenosti z OSN a elitní poradenské firmy McKinsey. K tomu vystudovala MBA na Harvardu, přivedla na svět tři děti a taky začla přemýšlet, kam se vlastně pořád žene. Když zjistila, že to téma netrápí jen ji, rozhodla se mu věnovat intenzivněji. Výsledkem je Atairu, společnost zabývající se autentickým leadershipem. Radka v ní společně s ostatními radí, jak se stát úspěšným lídrem a nezbláznit se z toho. „V byznysu není důležité budovat lídry, kteří jdou sami, ale lídry, kteří dokážou spolupracovat,“ říká Radka Dohnalová.

„Spousta dospělých vnímá neustálé proměny světa peněz spíš jako ohrožení než příležitost k osobnímu rozvoji,“ říká lektorka finanční gramotnosti Lenka Řeháková.

Obliba komentářů Václava Klause ml. je potvrzením jeho vlastního přesvědčení, že má české školství velký problém.

Strach o to, abychom náhodou učitele nepřeplatili, je v důsledku strachem o to, aby se náhodou příští generace neměly moc dobře.

Proč nám ve mzdách kromě Západu uniká i sousední Slovensko? Jak chtějí odbory skoncovat s levnou prací v Česku? A co přinese čtvrtá průmyslová revoluce? Čtěte si exkluzivní rozhovor s předsedou Českomoravské konfederace odborových svazů Josefem Středulou.

Maturitní zkouška z matematiky se možná brzy znovu stane strašákem mnoha středoškolských studentů. Bude povinná. Je to potřeba a je to k dobrému? Ptáme se ministra školství, zástupců vzdělávacích organizací, učitelů a také ekonomů a podnikatelů.

Nenechej si poplést hlavu průměrnými platy absolventů nebo chytrými řečmi o tom, jak bude svět vypadat za třicet let.

Blíží se termíny podání přihlášek na vysokou. Studium na vysoké škole může člověku zásadně proměnit život. Je ale potřeba dobře vybírat. Nebo ne? Není rovnou lepší škola života? Co budoucím studentům radí šéf Scia Ondřej Šteffl, státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza, ekonom Pavel Kohout, podnikatel Tomáš Čupr a další?

„Už za devět let o tvojí kariéře, tvých příjmech a tvém místě ve světě definitivně rozhodne jediný test, ale zkus se tím nestresovat, čumáčku.“

Chcete se naučit myslet jako populární popekonomové? Začněte tím, že budete častěji říkat „to vážně netuším“.

Pokud se české školy budou štítit principů asertivity a zdravého sebevědomí, jen tím zametou cestu k moci pro další generaci psychopatů.

Závěrečný díl miniseriálu o hospodářských cyklech nás opět zavede do Ameriky. popíše tamější „vysokoškolskou bublinu“ a mechanismus, kterým ji pomáhá přifukovat tamější centrální banka.

(Ne)jmenování Martina Putny profesorem bylo příležitostí k reflexi současného systému udělování profesur. Zdánlivě jen formální kostýmové představení je totiž ve skutečnosti podstatná záležitost. Jak píše v dnešním textu Tomáš Fürst: „Český systém pro udělování titulů je pro akademické prostředí mimořádně škodlivý.“ Jenže o funkční vysoké školství dnes zřejmě není zájem. Především na vysokých školách ne.

Miliardu a půl už stál projekt státní maturity. Že běží hladce, se nedá říct; premiér dokonce říká, že v současné podobě jsou maturity „mrtvé“. Vylijeme miliardu a půl do kanálu? Nebo jsme ji už vylili? Zrušit maturity? Předělat? Nechat být? Ptáme se Jiřího Pehe, Tomáše Prouzy, Tomia Okamury a dalších osobností.

Z propočtů Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu padá brada. Kdyby ze škol lezli méně natvrdlí deváťáci, lidé by vydělávali víc, do důchodu chodili dřív a stát by hospodařil vyrovnaně.