Články na téma: věda

Volné pokračování textu věnovaného zejména vzdělávání, hlavnímu nešvaru současného akademického světa, kterým je – konformita a nedostatek odvahy a invence.

Dáváme málo peněz na vědu a výzkum. Jenže po zkušenostech s rozdělováním toho mála je těžké věřit, že kdyby peněz bylo víc, věda by kvetla. Jak poukazuje Lukáš Kovanda, stát totiž peníze rozdělovat prostě neumí.

Média hlásí, že u nás existuje obrovská poptávka po nekuřáckých restauracích. Hospodští ale jako by se neměli k jejímu uspokojování. Jak to, že trh selhává?

Chybí kreativita a chybí odvaha. Možných důvodů je víc: máme se příliš dobře, zpohodlněli jsme zkrátka. Anebo... anebo za to můžou přílišné regulace a rodičovský přístup státu, který už nás dávno chrání především před námi samotnými.

Sedláček je zase mimo. To přesně mě napadlo, když jsem pročítala ekonomický měsíčník a věhlasný ekonom pěl o tom, že když zemřel Steve Jobs, končí inovace.

Lidské vědění získalo podobu sítě, kterou už není možné nacpat zpátky do hlavy sebechytřejšího člověka, vysvětluje David Weinberger v nové knize.

Dramatický nástup nových ekonomik na světovou scénu budí obavy, zda nenastal soumrak Evropy. Má vůbec starý kontinent šanci proti asijským tygrům a dalším velmocím? Má, a velkou – pokud nezopakuje ty chyby, které způsobily stagnaci zemí jako Čína nebo Indie.

John Nash, génius a laureát Nobelovy ceny za ekonomii, podle jehož životních osudů byl natočen oscarový snímek Čistá duše, říká: „Kdybych smýšlel normálně, na nic bych nepřišel. Einstein také nebyl normální. Newton byl těžký neurotik.“

Někdejší „pirát z Prahy“ Viktor Kožený propadl vědeckému bádání. Nedumá ovšem nad nesmrtelností chrousta, ale rovnou člověka. Říká tomu „skenování duší“, případně „digitální downloadování lidské osobnosti“. Své teorie přibližuje laikům ze své bahamské poustevny. Více v unikátním rozhovoru...