Články na téma: věda

Nové technologie usnadňující akademické podvody přicházejí ve stále prudším tempu. Inteligentní generátory textu mohou vynutit úpravy etických kodexů ještě rychleji, než se to povedlo funkci cut and paste nebo internetovým vyhledávačům.

Jak zprostředkovávat vědecké poznatky veřejnosti? Nejen aktuální pandemie ukazuje, že potřebujeme vědecké kurátory, kteří by studie zasazovali do kontextu pochopitelného laikům, podobně jako když kunsthistorik vybírá cenná díla a sestavuje výstavu, říká fyzik, analytik klimatologických dat a ředitel sdružení Fakta o klimatu Ondráš Přibyla.

Německý virolog Hans-Georg Kräusslich patří ke světové vědecké špičce. Využili jsme mimořádné příležitosti k setkání a probrali s ním schopnost vědců předjímat vývoj globálních krizí, politické aspekty výzkumu HIV i fenomén popíračů vědy.

V roce 2010 vydal knihovník a vědec z University of Colorado Jeffrey Beall svůj první seznam predátorských časopisů. O sedm let později jich list čítal už bezmála tisícovku. Čelil za to ostré kritice vydavatelů, ale i vědců, kteří v predátorských časopisech publikovali. „Znovu už bych to neudělal – je to pro jednoho příliš mnoho práce,“ přiznává s odstupem času.

Kontroverzní vědecké hypotézy naše čtenáře obohacují, je ale zapotřebí jasně označit, na čem panuje v oboru shoda a co už je osobní názor konkrétního vědce, říká Ondřej Vrtiška, šéfredaktor letos už stopadesátiletého časopisu Vesmír.

Viděno optikou běžného člověka, který se jinak o kosmonautiku moc nezajímá, je hlavní vesmírnou událostí poslední doby závod mezi Richardem Bransonem a Jeffem Bezosem. Soutěž o to, kdo bude první miliardář, který ve vlastní raketě vyletí do vesmíru. Ve skutečnosti ale Branson s Bezosem provozují úplně jiný sport. A tu opravdu velkou hru zatím vyhrává Elon Musk.

Kam se hrabe světová válka, pandemie covidu či černý mor. Nejdražší projekt v historii lidstva nás teprve čeká, i když se politici snaží tvrdit opak, píše exkluzivně pro Finmag.cz dánský statistik Bjørn Lomborg.

Na pulty dorazil nový Finmag a s ním i popularizátorka umělé inteligence Sara Polak na titulní straně. Ne nadarmo tak trochu chaoticky. Ochutnejte část velkého rozhovoru, v němž mimo jiné Polak prozradí, proč se nacházíme na hraně chaosu.

Kniha Stalin a vědci vykresluje nejistou a vrtkavou kariéru vědců ve stalinském Rusku. Ačkoli krev a fyzické násilí ze života vědců mizí, dobové intriky a mocenské kliky mohou připomenout leckteré současné vědecké kauzy.

Kromě psaných pravidel se i soudnictví řídí řadou pravidel nepsaných. Nemusí to nutně být problém, odkazuje David Kosař, který zkoumá fungování soudů v různých evropských zemích, třeba na Anglii. Jinde to ale potenciálně přináší korupci a v důsledku podemílá demokracii.

„Jako matematickým modelářům nám zbývají jen oči pro pláč, nemáme data,“ říká matematik Tomáš Fürst. „Fascinovaně přitom hledím na jiné skupiny, které na základě svých modelů pořád něco sdělují. Nechápu, odkud bez vstupních dat svou jistotu berou.“

Několik vakcín proti koronaviru už je v posledních fázích klinického hodnocení. To nám ale ještě nepoví, jestli tato očkování budou zachraňovat životy, předejdou těžkému průběhu nemoci nebo zabrání přenosu. Řekneme vám proč.

Michael Pollan nás vezme na barevný trip historií i současností užívání psychedelik. Ve své knížce nabízí dobré důvody, proč užívání psychedelik nejen nekriminlalizovat, ale dokonce – ovšemže opatrně! – vyzkoušet.

Není moudré dělat z ekonomů proroky a kazatele. Ještě hloupější je ale rozcupovat ekonomii jako takovou.

Konspirační teoretik nemá chvíli oddechu. Sotva přeběhne přes ulici zamořenou jedy z „chemtrails“ a nastříká se octem, aby se před jejich působením ochránil, v supermarketu na něj číhají další nástrahy. Třeba otrávené jídlo.

Finmag včera přinesl překlad textu laureáta „Nobelovy ceny za ekonomii“ Roberta Shillera. Shiller v něm hájí svou disciplínu poukazy na nedostatky jiných disciplín, o jejichž vědeckosti by si nikdo netroufal pochybovat. Nahrávka na smeč – tak hodnotí Shillerovu obranu Tomáš Fürst.

Bob Shiller, letošní kandidát Nobelovy pamětní ceny za ekonomické vědy, hájí ekonomii proti utrhačům, kteří tvrdí, že ekonomie žádná věda není.

Napadlo vás někdy, že by sluneční erupce mohla z hodiny na hodinu paralyzovat civilizaci nebo že vaše vnoučata můžou být jen podržtašky laboratorně vyšlechtěných Číňanů?

(Ne)jmenování Martina Putny profesorem bylo příležitostí k reflexi současného systému udělování profesur. Zdánlivě jen formální kostýmové představení je totiž ve skutečnosti podstatná záležitost. Jak píše v dnešním textu Tomáš Fürst: „Český systém pro udělování titulů je pro akademické prostředí mimořádně škodlivý.“ Jenže o funkční vysoké školství dnes zřejmě není zájem. Především na vysokých školách ne.

Většina toho, co lidé před sto lety věděli o ekonomii, medicíně nebo psychologii, byly nesmysly. Proč jsme si dnes tak jistí tím, že jsme na tom lépe?

Nejrespektovanější vědci a publicisté planety sepsali katalog myšlenek a konceptů, které by neměly scházet v žádné hlavě. Dovybavíte si makovici?