Články na téma: trh práce

Ekonomie už nám vysvětlila, jak bychom se měli v určitých situacích chovat. Behaviorální ekonomie, o které jsme si povídali s Petrem Houdkem, se snaží najít vysvětlení, proč se tak ve skutečnosti nechováme. Dlužno přiznat, že oproti světu klasických ekonomů, kde nenajdete než suchopárné a přísně racionální osoby, je svět behaviorálních ekonomů, kde je místo i pro ty, kteří se rozhodují i neracionálně, hravě nebo třeba i pošetile, poněkud barevnější a veselejší místo.

Nezaměstnanost na Slovensku se v prvním čtvrtletí zvýšila na 14,5 procenta. Premiér Robert Fico veřejně prohlašuje, že vysoká čísla jsou dílem téměř půlmilionové romské menšiny. Nebýt jí, nezaměstnanost by prý byla pod unijním průměrem. V Česku je problém menší, přesto i u nás Romové makroekonomické ukazatele značně ovlivňují.

Když dluhy nemají kam růst, ani ekonomika neroste. V České republice prostor pro růst dluhů stále je.

Recept na to, jak vyrovnat nedostatky určitých krajů či zemí, jsou nižší daně a řemesla.

Pro outplacement zatím nemáme a možná nikdy ani mít nebudeme vlastní slovo. Služba, která pomáhá firmám překonat s citem a se ctí vyhazovy zaměstnanců a propuštěným zase hledat novou práci, v Česku pomaličku zdomácňuje. Povídali jsme si o ní s Evou Kramešovou, která právě takové programy zaštiťuje u personální agentury Hays.

Dnešní svět je paradoxní. Nezaměstnanost roste. A přitom firmám chybí pracovní síly.

Evropská komise by ráda, aby členské státy svým mladým zaručily jistotu zaměstnání: místo pro každého do čtyř měsíců od skončení školy. Dobrá zpráva: otroctví se nechystá. Špatná: záruky pro mladé jen zakrývají hlubší problémy.

Podaří se Španělsku zažehnat hrozící bankrot, nebo se vydá stejnou cestou jako Řecko? Zeptali jsme se ekonomů Pavla Kohouta, Petra Teplého, Tomáše Prouzy a dalších osobností ze světa financí a byznysu.

Bývaly doby, kdy ta či ona země nesla přezdívku „nemocný muž Evropy“. Dnes je náš kontinent daleko pokročilejší. Máme nyní v Evropě nemocnici, která sahá od mysu Finisterre až po Finský záliv, od ostrova Rhodos až po jezero Termoncarragh (asi uhádnete, že je to někde v Irsku). Proveďme nyní krátkou vizitu a podívejme se na několik zajímavých případů.

V eurozóně nikdy nebyly takové ekonomické rozdíly mezi regiony jako dnes. Zatímco v Německu a Holandsku klesá nezaměstnanost k pěti procentům, na jihu se bojuje o každé pracovní místo. Největší překážkou k návratu rovnováhy je zajisté společná měna, která stanovuje stejná pravidla hry pro všechny země. Evropa ale postrádá také jeden důležitý prvek společného trhu – stěhování za prací.

Příklad Španělska ukazuje, že pokusy o manipulaci ekonomiky nemají šanci.

Vzorem pro „desátá“ léta bude MacGyver. Seriálový hrdina, který si vystačil s tím, co našel po kapsách.

Prudký pokles hodnoty státních dluhopisů vyvolal v Řecku nepokoje, protože pomoc Evropské unie byla podmíněna úspornými opatřeními a požadavky tvrdých reforem. Stát měl ořezat veřejný sektor, který během předešlých desetiletí nabobtnal do nevídaných rozměrů, o celou pětinu. A trhy měly v zájmu obnovení růstu projít liberalizací. Více v dalším díle Eurobomby…

V rozhovoru s Petrem Šimčákem, ředitelem obchodu pro banky a instituce skupiny Pioneer Investments v ČR, se mimo jiné dozvíte, jak vnímá plánovanou důchodovou reformu, proč by podle něj investování do státních dluhopisů nemělo být jedinou volbou budoucích penzistů nebo jaké jsou investiční možnosti drobných investorů.

Evropa se finančně hroutí. Její vedoucí představitelé nevědí, co si počít. Jejich aktivity spíše vyvolávají paniku. Ta se již dotkla Itálie, což je příliš velká ekonomika, než aby bylo možné ji zachránit tradičním způsobem: vsypem velkého objemu peněz. Co tedy přichází v úvahu?

Představte si, že by řidiči s poznávací značkou končící sudou číslicí mohli dle zákona jezdit na dálnici sto šedesát, beztrestně si dát před jízdou dvě piva, a ještě by jim stát posílal příspěvky na servis. „Liší“ by ale měli smolíka: za stošedesátku tři trestné body, za pivo půl roku bez papírů a servis hezky ze svého.