Články na téma: trh práce

Už jste to slyšeli? Je tu revoluce, převrat, zachraň se kdo můžeš. Nebo se k té revoluci přidej, třeba na tom vyděláš. Ovšem – před čím se to máme schovávat? K čemu přidat a jak? Co je to čtvrtá průmyslová revoluce, kterou se kdekdo ohání? Je vůbec? Otázky, otázky, otázky. Mají experti odpovědi, odpovědi, odpovědi?

Pokud se vrátí do škol pracovní činnosti, vzroste zájem žáků o technické obory, tvrdí zástupci firem. Je tomu skutečně tak? A co by se mělo v podobném předmětu učit?

Zájem o řemeslo klesá a řezníků či truhlářů v Česku ubývá, firmy přitom hledají prakticky stejný počet zaměstnanců jako před krizí. Zároveň ale statistiky ukazují, že uchazečů o tyto pozice je stále víc než neobsazených míst. Navíc nejde o obory, kde by firmy pálil nedostatek lidí nejvíc.

Průkopník umělé inteligence radí, jak plody její práce rozdělit všem, aniž by se hned znárodňovalo.

Minimální mzda se má od ledna 2017 už potřetí ve třech letech zvýšit, tentokrát na 11 tisíc korun. Odbory už rok pod heslem Konec levné práce bojují za vyšší výdělky. Podle hlavní ekonomky Raiffeisenbank Heleny Horské by ale mzdy měly růst až ve chvíli, kdy Česko přestane být montovnou. Pokud budeme „předbíhat“, hrozí podle ní, že firmy přijdou o zakázky a začnou propouštět.

Počet nezaměstnaných v Česku klesá. S horším uplatněním na trhu práce ale stále bojují starší lidé, absolventi a matky po rodičovské dovolené. Ministerstvo práce a sociálních věcí jim chce pomoci: Kdo je zaměstná, mohl by za ně platit nižší povinné odvody. Je to dobrý nápad, nebo deformování pracovního trhu, které se dřív nebo později vymstí?

Kniha Rise of the Robots dokládá, že roboti a software likvidují i ta zaměstnání, u kterých by tomu ještě před pár lety nikdo nevěřil.

Nejnemocnější ekonomika Evropské unie se nakonec podvolila vůli mezinárodního koncilia a přesně podle jeho nařízení začíná polykat hořké pilulky. Nejspíš nezaberou. Ukazuje to srovnání s jinými pacienty-ekonomikami, Španělskem a Islandem.

Její společnost patří mezi firmy, kde by chtěla velká část studentů jednou pracovat. S ředitelkou české pobočky Googlu jsme se proto bavili hlavně o konkurenceschopnosti Čechů na mezinárodním pracovním trhu.

V některých jižních zemích Evropské unie je nezaměstnanost mladých lidí až padesátiprocentní. U nás čísla zdaleka tak strašidelná nejsou. Přesto se často žehrá na to, že absolventi škol nejsou připraveni pro úspěch na trhu práce. Jak to tedy je?

Nenechej si poplést hlavu průměrnými platy absolventů nebo chytrými řečmi o tom, jak bude svět vypadat za třicet let.

Blíží se termíny podání přihlášek na vysokou. Studium na vysoké škole může člověku zásadně proměnit život. Je ale potřeba dobře vybírat. Nebo ne? Není rovnou lepší škola života? Co budoucím studentům radí šéf Scia Ondřej Šteffl, státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza, ekonom Pavel Kohout, podnikatel Tomáš Čupr a další?

Mívali jsme čtyři vysoké umělecké školy. Dávno tomu. Dnes chrlí absolventy těchto oborů řada regionálních univerzit. Uživí se? A je vůbec o jejich práci zájem, nebo spíš vítězí obecný nevkus? V dvojrozhovoru nám odpovídají dva profesoři Vysoké školy uměleckoprůmyslové.

V souvislosti s probíhajícím mistrovstvím světa v hokeji se zřejmě víc lidí bude ptát, co je vlastně pořadatelská země zač. O politické situaci nebo stavu lidských práv toho bylo v souvislosti s Běloruskem napsáno mnoho, příliš se ale nepíše o ekonomické každodennosti obyčejných Bělorusů.

V Česku se hranice odchodu do důchodu neustále posouvá. Sousední Německo se naopak snaží umožnit lidem odcházet do důchodu dřív než dosud. Můžou mít pracující sedmdesátníci na trhu práce důstojnou roli? A jak vlastně vyřešit problémy důchodového systému? Zeptali jsme se Martina Potůčka, Vladimíra Bezděka, Jaroslava Vostatka, Aleše Michla a dalších ekonomů.

Představujeme kandidáty do europarlamentu. Tedy ne všechny. Tucet lídrů kandidátek, které podle nás mají šanci nebo nám přijdou zajímavé. Dnes náš dotazník vyplňuje předseda Strany svobodných občanů Petr Mach.

Nová kniha dvou učitelů z MIT přesvědčivě ukazuje, že technologický pokrok kvapí ještě rychleji, než by řekli i optimisté. Zároveň je ale ve snaze hlásat dobré zprávy paradoxně skličující.

Hasit sociální konflikty a pomáhat obcím řešit problém „sociálně vyloučených“ lidí. To má v popisu práce Agentura pro sociální začleňování. Potřebují obce její experty? Nedokážou si nejlíp poradit samy? A jaké léky ohroženým regionům pracovníci Agentury ordinují? O tom všem v druhém díle rozhovoru s Alenou Zieglerovou.

Řadu let pracovala jako vedoucí na Úřadu práce v Mostě. Chanov i problémy lidí „na okraji“ zná z blízka. Teď se věnuje řešení nezaměstnanosti v Agentuře pro sociální začleňování. V úřadě, který má na starosti nepopulární úkol – pomáhat zapojovat „sociálně vyloučené“ lidi „zpět do společnosti“. Ožehavá je už tahle formulace – a to jsme ještě ani nezačali. „Začlenit do společnosti? A kde žili předtím?“ ptá se Alena Zieglerová.

Ekonomie už nám vysvětlila, jak bychom se měli v určitých situacích chovat. Behaviorální ekonomie, o které jsme si povídali s Petrem Houdkem, se snaží najít vysvětlení, proč se tak ve skutečnosti nechováme. Dlužno přiznat, že oproti světu klasických ekonomů, kde nenajdete než suchopárné a přísně racionální osoby, je svět behaviorálních ekonomů, kde je místo i pro ty, kteří se rozhodují i neracionálně, hravě nebo třeba i pošetile, poněkud barevnější a veselejší místo.

Nezaměstnanost na Slovensku se v prvním čtvrtletí zvýšila na 14,5 procenta. Premiér Robert Fico veřejně prohlašuje, že vysoká čísla jsou dílem téměř půlmilionové romské menšiny. Nebýt jí, nezaměstnanost by prý byla pod unijním průměrem. V Česku je problém menší, přesto i u nás Romové makroekonomické ukazatele značně ovlivňují.