Články na téma: státní rozpočet

Balíček, jehož cílem je snížit strukturální manko státních financí, bude první ochutnávkou škrtů a daňových změn, které se budou servírovat v dalších letech. Zatím není jasné, co bude na jejich konci.

Prezident Petr Pavel podepsal vládní novelu týkající se snížení červnové valorizace důchodů. Vláda už však přemýšlí nad dalším zpomalením růstu penzí. Jednou z variant je i zrušení mimořádné valorizace, nově by průměrné důchody nemohly růst podstatně rychleji než průměrný výdělek. Neexistují ale lepší prostředky, jak zamezit kolapsu penzijního systému?

Kabinet Petra Fialy se na jedné straně chystá škrtit výdaje, na straně druhé zatěžuje rozpočet budoucími výdaji. Sliby „nenecháme nikoho padnout“ a „vykurýrujeme státní finance“ jsou však neslučitelné.

Pokusím se zahrát si na ďáblova advokáta v oblasti daní. Popustím uzdu fantazii a zapojím se na chvíli do perverzní hry s názvem „jaké daně lze ještě zvýšit nebo zavést“. Ohledy na možné důsledky (ať už politické, či jiné), ať jdou stranou. Budu se dívat na ekonomiku očima někoho, jehož cílem je dostat z ní co nejvíc peněz.

Vláda na doporučení Národní ekonomické rady zvažuje navýšení daní z nemovitých věcí, tedy například bytů či chat v osobním vlastnictví. Krom toho by ovšem ráda přenesla její část přímo do státního rozpočtu, protože nyní jde o ryzí příjem obcí, zatímco stát nese náklady na administraci daně. Jinými slovy chce vzít lidem a municipalitám a přilepšit státu. Je to ale správná cesta?

Vláda se zdráhá snížit DPH na potraviny, i když je v Česku nejvyšší z okolních zemí. Obává se totiž výpadků příjmu státní a veřejné kasy. Cesta k pomoci chudým a sociálnímu smíru by tak bylo vykoupeno tím, že zchudne stát. Tedy my všichni.

Vláda vypravila funus EET. Tenhle projekt není třeba oplakávat, obejdeme se i bez něj. K pláči je však česká politika, která se potácí ode zdi ke zdi.

Pravicová politika – taková, kterou si nalinkovala občanskými demokraty vedená pětikoalice – bere za své. Některé z věcí, které vláda chystá, jdou proti cílům, které si původně naplánovala. Windfall tax je jen začátkem utahování daňových šroubů.

Šéf státní kasy Zbyněk Stanjura se chystá kurýrovat veřejné finance. I kdyby však jeho terapii vláda schválila, finance po ní zdravé nebudou.

Je všeobecně uznávanou pravdou, že vláda, která má na krku rostoucí výdaje, musí být v pokušení zvyšovat daně. Než ale začneme řešit otázku zvyšování daní, zamysleme se nad možností úspor ve výdajích.

Vláda ponížila rozpočtový schodek meziročně o 48 miliard, ale její daňový příjem je o 111 miliard vyšší. Zlepšení hospodaření je tedy jen výsledkem inflace a vyššího daňového výběru, ukazují aktuální data ministerstva financí.

Tuhle pohádku známe všichni: jí, žere, roste a roste. Místo Otesánka je to ovšem státní správa, která i přes neustálé sliby kyne dál. Nejinak je tomu u kabinetu Petra Fialy, který státním rozpočtem na příští rok dokonce zpochybňuje své předsevzetí o šetření a úsporném státu.

Česko se dál rychle zadlužuje. Podle posledního návrhu vládní koalice by se měl schodek státního rozpočtu vyšplhat už na 375 miliard korun, do většího minusu oproti původním plánům se má propadnout i v následujících letech. Někteří ekonomové už varují, že Česko je na cestě napodobit „řecký scénář“. Co dělat, abychom ho odvrátili? Zeptali jsme se expertů.

Koalice pokračuje v rozpočtové politice Babišovy vlády. Rozpočet na příští rok i rozpočtový výhled na další léta naznačují, že s ní může vládnout až do příštích sněmovních voleb.

Propast mezi příjmy a výdaji rozpočtů se ještě prohloubí. Postarají se o to dotace, kompenzace a cenové stropy. Obrat směrem k udržitelnosti financí přitom není na obzoru.

Vláda konečně naznačila, jak chce zvládnout energetickou krizi. Podoba a výsledek jejího záchranného projektu je ovšem zatím nejistý.

O rozpočtové politice státu rozhoduje vláda a parlament. Z nedávné historie bychom si však mohli pamatovat, že to může být jinak a že hlavní slovo v ní mohou mít věřitelé. Řecko je varovným vykřičníkem.

Po přešlapování minulých vlád má současný kabinet jasnou strategii. Do podvyživeného českého vojska chce konečně napumpovat dvě procenta HDP. Situaci ale komplikuje fakt, že v jiných oblastech podobná vehemence kabinetu chybí. A to se blíží podzim, který může být pro řadu lidí velmi kritický.

Stavebko se státní podporou je jedním z nejoblíbenějších spořících nástrojů v Česku. To se ale může brzy změnit. Vláda diskutuje o možnosti, že státní podpora u stavebního spoření skončí. Je to správně, nebo by se měla zachovat a případně účelově svázat? Zeptali jsme se za vás.

Důchodová bilance se v posledních letech znovu propadá hluboko do minusu. A do toho se k důchodovému věku blíží generace Husákových dětí. Tlak na penzijní reformu je tak silnější než kdy dřív a vláda slibuje, že ji předloží do konce příštího roku. Co by měla obsahovat? A kde na to vezmeme?

Vládní politika připomíná cestu do pekel po silnicích druhé a třetí třídy. Podle Miroslava Kalouska a Mirka Topolánka má vláda „minutu“ na změnu kurzu. Zvládne to Fialův kabinet?