Články na téma: státní dluhopisy

V předchozím díle třídílného seriálu jsme si pověděli, že krize, v níž žijeme, není krize eura, ale krize státních dluhů. Každý dlužník má ale také svého věřitele. Kdo zaplatí účet za úklid Augiášova chléva? Ať se jim to líbí, nebo ne, měly by to podle pravidla, že za blbost se platí, být banky. Kdo půjčuje těm, o kterých ví, že nezaplatí, je idiot.

Vrcholní evropští politici v čele s Angelou Merkelovou a Nicolasem Sarkozym přešlapují na místě. Dluhová krize se tím jen stupňuje. Zeptali jsme se předních českých ekonomů, proč se politici neodhodlají k razantnímu řešení situace.

Že si nechcete vyvést tři procenta sociálního pojištění do fondu? A kdo si myslíte, že vás v stáří bude živit? Jen si pěkně naspořte… Co je pro našince v oblasti zabezpečení na důchod novota, to je pro obyvatele západních zemí záležitost stará přes 30 let. A za těchto 30 let se v penzijních fondech po celém světě uložilo nepředstavitelné množství peněz, za které se nakoupily státní dluhopisy. Proto se hodí podívat se na dnešní evropské dluhové patálie i z druhé strany barikády, z pohledu lidí, kteří problémovým zemím půjčili.

Maďarsko je po třech letech na pokraji bankrotu. S sebou strhává i českou korunu a polský zlotý.

Minule jsem řekl, že Evropa se pokouší z finančních bažin vytáhnout na vlastních kšandách. A jméno těch šlí že zní euroval. Evropský summit minulý týden „úspěšně zachránil euro“ – alespoň pokud se podíváte na víc než pětiprocentní rally na světových burzách. Pořídila si snad Evropa místo šlí jeřáb? Nebo jsou to jen kšandy 2.0?

... a byl čtvrtek den plus minus šestistý i vydali občanové sborově obdivné „aaaach“ a „ooooch“. Stát pro ně konečně stvoří dluhopisy. Jde o výhodnou investici?

Říká se, že když dlužíte bance stovku, máte problém. Když dlužíte bance milion, má problém ona. Dnes můžeme dodat, že když dluží vlády Itálie, Španělska, Portugalska, Řecka a Irska bankám bilion, máme to všichni spočítané. A k něčemu takovému má asi eurozóna nakročeno.

V rozhovoru s Petrem Šimčákem, ředitelem obchodu pro banky a instituce skupiny Pioneer Investments v ČR, se mimo jiné dozvíte, jak vnímá plánovanou důchodovou reformu, proč by podle něj investování do státních dluhopisů nemělo být jedinou volbou budoucích penzistů nebo jaké jsou investiční možnosti drobných investorů.

Pavel Kohout exkluzivně: Evropští lídři schválili ve čtvrtek další definitivní záchranu Řecka. Během posledních osmnácti měsíců již šestou v pořadí. Bude tento pokus účinnější než pět předchozích?

„Půjčka Řecku je to samé, jako kdyby si Česká republika vzala na tři roky úvěr ve výši 1,8 bilionu korun – to znamená úvěr, který je větší než celý český veřejný dluh,“ říká Mojmír Hampl, viceguvernér České národní banky.

Evropa se finančně hroutí. Její vedoucí představitelé nevědí, co si počít. Jejich aktivity spíše vyvolávají paniku. Ta se již dotkla Itálie, což je příliš velká ekonomika, než aby bylo možné ji zachránit tradičním způsobem: vsypem velkého objemu peněz. Co tedy přichází v úvahu?

Donedávna se Číňané jen snažili kopírovat nejvyspělejší evropské technologie. Teď, když je Evropa v problémech, chtějí levně vykoupit to nejlepší z Unie.

Penzijní fondy pláčou, že na penzijní reformě nevydělají, že bude drahá a limity poplatků příliš nízké. Propočty ukazují, že bude nevýhodná pro lidi s průměrnými a podprůměrnými příjmy. Propad příjmů průběžného systému chtěla vláda hradit ze zvýšené DPH – ale z 22 miliard vybraných navíc do důchodové rezervy doputují pouhé dvě miliardy...