Články na téma: státní dluhopisy

Americký správce hedgeových fondů SAC Capital dostal obří pokutu za zneužití neveřejných informací při obchodování s akciemi. Jak zlí jsou ve skutečnosti vrazi z Vólstrítu?

Dluhopisové fondy zažily loni svou chvilku slávy. Jejich výkonnost přesáhla hravě deset procent. Na konzervativní investici slušný výkon, ale co dál?

Od pondělí poběží upisovací období v pořadí již páté emise státních spořicích dluhopisů. Úroky opět poklesly. Z každé investované tisícikoruny investor obdrží při splatnosti o pět korun méně než při jarní emisi.

Polské státní dluhopisy vlastněné penzijními fondy přestanou existovat. Korporátní dluhopisy konfiskace minula.

Nebýt to tak vážná věc, byl by to dobrý důvod ke slovním hrátkám. Premiér Tusk přišel s nápadem zestátnit – státní dluhopisy. Přesněji bondy polské vlády, které tvoří víc než polovinu aktiv tamějších soukromých důchodových fondů. Znárodňování by ovšem mělo dopad nejen na pověst Polska, ale také na důvěryhodnost penzijních reforem ve střední a východní Evropě vůbec. Co si o tom myslí zástupci českých penzijních společností, ekonomové a finanční analytici?

Polsko oznámilo zásadní omezení své penzijní reformy. Z penzijních fondů chce vytáhnout více než polovinu jejich prostředků, uloženou do státních dluhopisů.

Jméno Šinzó Abe skloňují v posledních měsících světová média ve všech pádech. Tedy aspoň média v jazycích, které pády mají. I ta ostatní jsou ale plná staronového japonského premiéra, prý strůjce dalšího japonského hospodářského zázraku. Nové svaly japonského hospodářství skutečně na pohled vypadají impozantně. Jenže mají spíš co do činění s anaboliky než s poctivým zvedáním železa.

Ze všech stran zní, že se nám tu nafukuje dluhopisová bublina. Pravda, půl pravdy, nebo poplašná zpráva? Máme prodat všechny podíly v dluhopisových fondech? Tenhle krok by mohl mít ještě horší dopad než přikoupení podílů dalších. Jak tedy postupovat?

Právě dnes začíná upisovací období už čtvrté emise státních spořicích dluhopisů. Na investory čekají velmi nízké úroky, které navíc budou nově podléhat patnáctiprocentní dani z příjmů. Najde Kalousek i tentokrát dostatek věřitelů?

Jakou perspektivu pro investory mají české dluhopisy nebo dluhopisové fondy? Analytik Pavel Kohout je má za poněkud předražené. Zde přinášíme jeho stručnou analýzu.

Investice do dluhopisů patřily v uplynulém roce k nejlepším. Jaký výsledek můžeme očekávat v roce 2013?

Ministr financí Miroslav Kalousek se pochválil za to, že v rozpočtu za rok 2012 ušetřil navíc čtyři miliardy korun. Téměř celý stomiliardový schodek chce vláda pokrýt vydáním státních dluhopisů. Pochválí ho ještě někdo jiný?

Klasické poučky doporučují konzervativním investorům fondy peněžních trhů a dluhopisové fondy. Ovšem výnos takového portfolia nedosáhne ani čtyř procent ročně. Jak sestavit konzervativní portfolio se zhodnocením čtyři až šest procent ročně?

V čem by měla spočívat nezávislost centrální banky? Nechat banku dělat cokoli, co uzná za vhodné.

Lidský mozek zřejmě není evolučně vybaven na to, aby si představoval velká čísla. Ať už jde o vzdálenosti ve vesmíru nebo třeba astronomické státní dluhy. To, že si něco nedokážeme představit, ale ještě neznamená, že to nezaplatíme.

Včera začalo další kolo prodeje státních dluhopisů. Vyplatí se do nich investovat, nebo se na trhu najdou zajímavější produkty? Zeptali jsme se Jana Procházky, Pavla Kohouta, Pavla Sobíška a mnoha dalších ekonomů.

Vklady střadatelů v českých bankách jsou pojištěné u Fondu pojištění vkladů. Exkluzivní rozhovor s jeho ředitelkou Renátou Kadlecovou o tom, co by se dělo, kdyby padala banka, i o tom, jak to mají zařízené jinde.

Za všechno může mamon zlých kapitalistů, ozývá se světem. Ve skutečnosti tam, kde máme tendenci obviňovat kapitalistu, často neselhal on, nýbrž regulátor.

Takový centrální bankéř si nemůže jen tak veřejně polemizovat o budoucnosti eurozóny jako to děláme tady na Finmagu nebo s kamarády u piva. Každé jeho slovo je totiž několikrát prostudováno a pokud si finanční mudrcové usmyslí, že „bdělost“ centrální banky znamená budoucí zvýšení sazeb, začnou okamžitě prodávat a hnát akciové trhy dolů.

Řada politiků eurozóny věří, že by trhy uklidnila jiná a méně hrozivá zbraň než tisk peněz – společně vydávané dluhopisy. Spekulanti by tak už nemohli soustředit palbu na jednotlivé země, tvrdí obhájci eurobondů, a úrokové míry by klesly na snesitelnou úroveň, protože garantem dluhu by byly silné státy eurozóny. Podle zastánců této myšlenky by tak rovněž vznikl velký a likvidní trh, který by investorům nabídl plnohodnotnou alternativu k americkým „treasuries“.

Evropa stojí na kraji srázu a dívá se dolů do propasti, říkalo se v předešlém díle trojdílného seriálu. Přední evropští státníci jsou zoufale nejednotní a přibírají na váze, protože kvůli takzvanému řešení dluhové krize se svolává jeden summit a jeden pracovní oběd za druhým. Jenže peníze mezitím docházejí: příští rok bude potřeba zaplatit staré dluhopisy – jenže nové nikdo nechce...