Články na téma: Polsko

Rusko by rádo vybudovalo širokorozchodnou železnici do Vídně. Trať by měla vést přes Slovensko. Evropské unii ruský projekt nevadí. Nedá na něj však ani euro. V projektech železnic jde totiž i politický vliv na dané území.

Silná slova a silácká gesta následovaná – podprůměrným výkonem a ostudou. U českých fotbalistů jsme na to zvyklí, problém ale je, pokud si stejnou metodu osvojí česká vláda při hře o to nejdůležitější, co máme – pozici České republiky v Evropě.

Pozítří začíná v Polsku a na Ukrajině mistrovství Evropy ve fotbale, jedna z největších událostí ve sportovním světě a současně také jedna z nejdražších. Zvláště pro země, které musí velkou část nutné infrastruktury budovat, což je právě případ Polska a Ukrajiny.

Evropa prochází vážnou krizí: týká se její ekonomiky, politiky i identity. Eurozóna vrávorá nad propastí, ekonomika skomírá, roste napětí mezi jednotlivými členskými zeměmi. Je zpochybňována efektivita „kapitalismu s lidskou tváří", pro Evropskou unii vždy příznačného. K tomu všemu se přidává ještě spor o hospodářskou nezávislost zemí starého kontinentu.

„Je otázka, zda nám kromě peněz můžou čínské investice přinést něco dobrého. Odpověď je stále spíš záporná,“ píše Luboš Palata z Varšavy, kam se sjeli zástupci států nejen střední Evropy, aby se ucházeli o čínské investice.

V první části tohoto textu představil Piotr Legutko polskou mediální demokracii: emoce převážily nad rozumem a o náplni politiky dávno nerozhodují politici ale mediální poptávka. Pokud ti, kteří by měli zemi řídit, nejsou ve vleku médií úplně, znamená to jen to, že jejich spin doctors dokážou médiím podsunout vlastní příběhy. Ty ovšem mají jediný úkol: udržet svého hrdinu na očích během volební kampaně, která dnes trvá permanentně...

Navenek zůstalo všechno stejné. Politici soutěží o moc se svými programy a média podrobují jejich vládnutí kritické analýze a oponentuře... Polský novinář a analytik médií Piotr Legutko tvrdí, že pod povrchem je to dávno jinak. Politika se odehrává v médiích, skrze média – a pro média. Média jsou dávno ta, která určují politickou agendu. Styčné body i rozdíly mezi Polskem a zemí Pepíků už zkuste najít sami...

Komentátor Jan Macháček se v Dialogu ptá významných českých ekonomů na jejich názor na vládní návrhy změn v daních. Připomíná přitom, že daněmi méně sužované Polsko roste rychleji než naše země, podivuje se tomu, že se zatím nezvyšuje rekordně nízká česká daň z nemovitostí. Druhým bodem takzvaného boje se schodkem rozpočtu: jsou výdajové škrty. Vláda slibovala, že nebude snižovat platy učitelů, ale činí tak. Vzdělání je přitom pro konkurenceschopnost země klíčové. Přinášíme odpověď Pavla Kohouta.

Český premiér minulý týden na klíčovém evropském summitu potvrdil, že s Čechy nemá cenu se bavit, protože jsou bez názoru a jejich místo je v koutě. Bohužel se nám to těžce nevyplatí.

Začíná další z řady „klíčových summitů“ Evropské unie. Řeč bude o zásadní změně podmínek fungování Unie. K fiskální integraci Unie a k posilování pravomocí Evropské komise se nedávno v nezvykle otevřeném projevu přihlásil polský ministr zahraničí. Jaký je český postoj? A je jen jeden? Může být rozdílný pohled na evropskou politiku důvodem konce koalice mezi TOP 09 a ODS?

Koruna je nejslabší za rok a půl a její strmý pokles může pokračovat i dál. Ale také nemusí. O tom se ovšem nerozhoduje v Praze, jak si někteří myslí, ale na globálních trzích.

Staronový polský premiér Donald Tusk tuší, že druhou vlnu krize už Polsko přežít nemusí. Plán, jak se se špatnými časy vypořádat, ale nemá.

Maďarský premiér Viktor Orbán se znovu – poté co před časem speciální daní zatížil banky, mobilní operátory a energetické firmy – rozhodl řešit problémy maďarské ekonomiky na úkor zahraničních investorů. Cílem jsou opět banky, mezi nimi na jednom z prvních míst i rakouská Erste. Orbánův útok proti ní je útokem i na českou ekonomiku.

Česká penzijní reforma se systémem fondů zkouší to, co země našeho regionu opouštějí. Jediným kladem českého systému je, že zůstal dobrovolný. Toho by měl každý občan plně využít ke klidnému, střízlivému vyhodnocení kladů i záporů spoření na důchod v penzijních fondech.

Hypotéky ve švýcarských francích měly před několika lety mámivou přitažlivost. Pro miliony Maďarů a Poláků, kteří dnes hypotéky na své domy splácejí v měně, jejíž kurz dosahuje rekordních výšin, se však ukázaly být „smrtonosnou pastí“.

Česká republika a Polsko oznámily během červencové návštěvy polského premiéra Donalda Tuska v Praze vytvoření společného „jaderného paktu“, který má být protiváhou tvořící se německo-rakouské antiatomové koalici.

Varšava chce hrát v Evropské unii jednu z hlavních rolí. Vláda Donalda Tuska si uvědomuje, že bez vstupu země do eurozóny, kde se dnes tvoří klíčová rozhodnutí o budoucnosti EU, to není možné, a proto chce euro co nejdříve. Polská veřejnost však přijetí eura v současnosti není příliš nakloněna.

Donedávna se Číňané jen snažili kopírovat nejvyspělejší evropské technologie. Teď, když je Evropa v problémech, chtějí levně vykoupit to nejlepší z Unie.

Nedávná návštěva Baracka Obamy v Polsku měla důležitější téma, než je americká letecká základna nebo zrušení víz pro Poláky cestující do Spojených států. Těžba zemního plynu z břidlic pomocí amerických technologií může změnit budoucnost Polska, ale i celé Evropy. Už teď se však objevují první problémy.

Pavel Kohout exkluzivně pro Finmag: Finanční krize v eurozóně pokračuje. Státníci ani bankéři zjevně nevědí co s ní. Krize přitom nabývá na dynamice. Již nyní dosahuje rozměrů, které nečekali ani největší skeptici. Co horšího, není známo řešení. Vůdčí osobnosti Evropy, kancléřka Merkelová, německý ministr financí Schäuble a prezident Sarkozy se pouze snaží získat čas.

Číňané v Polsku s výstavbou levné dálnice narazili. Nestíhají termíny a neplatí polským dodavatelům. Varšava tak zřejmě bude na Euro 2012 bez dálničního spojení na Berlín a západní Evropu.