Články na téma: Polsko

Klady společné měny pro Slovensko – zdá se – převažují. V minulých pěti letech se slovenská ekonomika rozvíjela daleko lépe než česká a maďarská. Ovšem Poláci si i bez eura vedli ještě líp.

Polsko je třetí na světě ve výrobě elektřiny z uhlí. Podle mnoha ekologů kvůli tomu patří na černou listinu největších klimatických škůdců. Co to znamená pro Česko?

S Markem Dąbrowským, polským ekonomem a expertem na finanční krize, jsme rozmlouvali o situaci středoevropských ekonomik. Profesor Dąbrowski do Prahy zavítal jako účastník konference Fórum 2000, která se tento rok věnovala společenské transformaci.

Polské státní dluhopisy vlastněné penzijními fondy přestanou existovat. Korporátní dluhopisy konfiskace minula.

Nebýt to tak vážná věc, byl by to dobrý důvod ke slovním hrátkám. Premiér Tusk přišel s nápadem zestátnit – státní dluhopisy. Přesněji bondy polské vlády, které tvoří víc než polovinu aktiv tamějších soukromých důchodových fondů. Znárodňování by ovšem mělo dopad nejen na pověst Polska, ale také na důvěryhodnost penzijních reforem ve střední a východní Evropě vůbec. Co si o tom myslí zástupci českých penzijních společností, ekonomové a finanční analytici?

Polsko oznámilo zásadní omezení své penzijní reformy. Z penzijních fondů chce vytáhnout více než polovinu jejich prostředků, uloženou do státních dluhopisů.

ODS si zaslouží druhou šanci. V opozici nebo i mimo sněmovnu. Třeba v roce 2017 konečně přijde s jinými tématy, než je „hrozba totality“.

Velké téma blížících se německých voleb je zpoplatnění tamějších dálnic. Pro cizince. Populismus? Možná, poukazuje ale na problém, který se týká celé Evropské unie.

V byznysu i politice jde někdy víc o image než o realitu. Pokud jde o unijní fondy, Polsku se podařilo vytvořit si obraz vzorňáka. A vydělalo na tom miliardy eur.

Společenský a ekonomický dopad je obrovský: Jedním z největších a nejméně řešených problémů nových zemí Evropské unie je ekonomická emigrace. „Noví Evropané“ odcházejí za lepším životem do bohatší západní Evropy – a na jejich místo nikdo nepřichází a nikdo se nerodí. Jde v mnoha případech o úbytek obyvatelstva srovnatelný s tím, který přinesla druhá světová válka. Nebo větší.

Evropská komise schovává svou nebezpečnou hospodářskou politiku za sofistikované studie, v Čechách si vystačíme s novinovými rozhovory. Výsledek je ale stejně škodlivý.

Rozpočet Evropské unie na příštích sedm let je špatný rozpočet. Dokonce ještě horší než ten minulý. A Česká republika je na něm navíc bita, za evropskou politiku svého premiéra a prezidenta.

Neměli bychom žít v představě, že se o Česko kvůli prvním přímým prezidentským volbám začal svět zajímat. Pozornost jistě budila tatuáž jednoho z kandidátů – ovšem jako perlička. Do druhého kola Vladimír Franz nepostoupil a pozornost rychle opadla. Výjimkou jsou samozřejmě sousední státy. Na základě zkušenosti z minulých dvacet let lze totiž konstatovat, že pokud má český prezident, na něco vliv, pak je to zahraniční politika – a ta nejvíc ovlivňuje právě každodenní vztahy mezi sousedy.

Polsko investovalo desítky miliard do vybudování rychlého železničního spojení s Německem. Teď však zjišťuje, že Němcům se do budování jejich části infrastruktury nechce. Bývalé východní Německo, se kterým Polsko sousedí, se totiž rychle vylidňuje.

Od „nevstupu“ do eurozóny si tvůrci hospodářské politiky slibovali, že koruna bude fungovat jako stabilizátor ekonomiky. V časech zlých bude oslabovat a dávat výhodu našemu exportu a v časech dobrých se růst její hodnoty postará o nízkou inflaci. Pohledem na letošní data z ekonomiky u nás k žádnému boomu nedochází, koruna si ale sílu drží. Čím to?

Jedna z policejních verzí pracuje s možností, že metylalkohol, který má v Česku na svědomí dvě desítky mrtvých, pocházel z kapaliny do ostřikovačů z Polska. A Poláci by mohli vyprávět – za dva roky už je „nepřiměřené použití“ směsi do ostřikovačů stálo desítky životů.

Poláci přezbrojí armádu. Zároveň tak pomáhají udržet v chodu svůj zbrojní průmysl, který tvoří nezanedbatelnou část polské ekonomiky. České zbrojovky bojují o holé přežití.

Ve skladbě úspor českých domácností zoufale chybí akciový kapitál. Kdyby se česká vláda chystala prodat ČEZ, ani bychom nebyli ochotni si jej koupit. Místo toho bychom se spokojili s jistotou jednoprocentního výnosu na spořicím účtu a nechali bychom zahraniční investory užívat si sedmi- až desetiprocentní zhodnocení jejich kapitálu.

Chceme-li v Evropské unii prosazovat své zájmy, potřebujeme spojence. Společná ekonomická a strategická témata máme zejména se zeměmi, s nimiž jsme spřízněni nejen geograficky, ale i osudem. Visegrád je projekt, který nám ještě stále může být ledacos platný...

Většina rozhovorů vzniká u kávy. A když se máte setkat s prezidentem společnosti Starbucks pro střední a východní Evropu, těžko to může být jinak. Jak se zelenobílému obru daří pronikat na naše trhy? Dělá Čechům ještě problém dát za kávu víc než sto korun? Dochází ke střetu kávových kultur?

Slovenská důchodová reforma byla jednou z nejodvážnějších v celé Evropě. Levicový kabinet Roberta Fica ji však odmítá dál financovat a vrací se zpět k průběžnému státnímu systému, v němž je spoření v penzijních fondech pouhým doplňkem.